Rožanice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Rožanice či Rodjenice jsou mýtické bytosti známé ve východoslovanském pohanství a lidové kultuře. Nejčastěji vystupují jako dvojice, snad matka a dcera, v mladších pramenech kolísá jednotné a množné číslo. V lidovém podání určovali při narození lidský osud a byly jim stejně jako Rodovi obětovány první ustřížené vlasy, takže jsou ztotožňovány s českými Sudičkami, případně řeckými Moirami, římskými Parkami a severskými Nornami. Podle Borise Rybakova se však jedná o dvě bohyně, Ladu a Lelju.[1] Mezi další slovanské ženské duchy bdící nad osudem patří kromě zmiňovaných Sudiček ukrajinská Dolja a jihoslovanská Sreča.

Podle písemných pramenů, kde jsou zmiňovany s Rodem, se jim obětuje med, sýr, chléb, kaše, obilí, zvláštní koláče, staví se jim obětní stůl a připijí se jim na počest, zvláště u hrobů předků.[2] Jejich svátek se po christianizaci slavil na narození Bohorodičky, tedy 26. prosince.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAČUDA, Jiří. Rodnověřské obřady a ruská lidová kultura [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012, [cit. 2013-08-27]. S. 15.  
  2. PROFANTOVÁ, Naďa; PROFANT, Martin. Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha : Libri, 2004. ISBN 80-7277-219-8. S. 192.