Jessa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Długosz, autor první zmínky o Jessovi

Jessa je podle raně novověkých kronik, jejichž autenticta je nejistá, polský nejvyšší bůh.

Prameny[editovat | editovat zdroj]

Poprvé je zmiňován kronikou Historiae Polonicae Jana Długosze sepsané v letech 1455-1480:

Jova ve svém jazyce nazývali Jessem (Yesza) věříce, že od něho jako od nejvyššího z bohů jim přicházela všechna pozemská dobrodiní, jak nepříznivá, tak šťastná.[1]

Poté je zmiňován, nejspíše inspirován Długoszem, Matěj z Miechova v Chronica Polonorum z roku 1519:

Jova ve svém jazyce nazývali Jessou (Iessa), tvrdili o něm, že je všemohoucí, všeho je dárcem, vše je schopen učinit neboť všechny věci jsou Jovem naplněné.[2]

Poslední zmínka pochází z Kroniky Polska, Litvy, Žmudě a celé Rusi Matěje Stryjkowského z roku 1582:

(…) Jova, kterého nazývali Jessa; toho oslavovali jako všemohoucího a dárce dobra.[3]

Kromě toho se Jessa objevuje také v obřadních písních z 14. a 15. století zaznamenaných v církevních kázáních a ponaučeních.[4]

Hypotézy[editovat | editovat zdroj]

Aleksander Brückner vykládal slovo Jessa jako pouhou partikuli obřadních písní. Lubor Niederle však upozorňuje že tento výklad nevysvětluje proč jej kronikáři a kněží vykládali jako jméno božstva, snahy o bližší identifikaci ale podle něj můžou zůstat pouze na úrovni hypotéz.[5]

Původně však Brückner poukázal na jméno galského boha Esa a na lutickou bohyni války, zmiňovanou Dětmarem, která mohla být právě Jessou. Josef Dobrovský jej měl za božstvo převzatů od Finů či Tatarů, S. Mathusiak jej ztotožnil s Jarovítem.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TÉRA, Michal. Perun: Bůh hromovládce. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009. ISBN 978-80-86818-82-5. S. 72. 
  2. TÉRA, Michal. Perun: Bůh hromovládce. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009. ISBN 978-80-86818-82-5. S. 73. 
  3. TÉRA, Michal. Perun: Bůh hromovládce. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009. ISBN 978-80-86818-82-5. S. 75. 
  4. NIEDERLE, Lubor. Slovanské starožitnosti. Praha: Bursík & Kohout, 1916. S. 170. Díl II., svazek I.. 
  5. NIEDERLE, Lubor. Slovanské starožitnosti. Praha: Bursík & Kohout, 1916. S. 171. Díl II., svazek I.. 
  6. NIEDERLE, Lubor. Slovanské starožitnosti. Praha: Bursík & Kohout, 1916. S. 174. Díl II., svazek I..