Čech, Lech a Rus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lech a Čech - dřevoryt z Kroniky Matěje Miechowita

Čech, Lech a Rus jsou legendární zakladatelé třech slovanských národů zmiňovaní v polských kronikách. Pověst je poprvé uváděna v Chronicon Hungarico-Polonicumz první poloviny 13. století. Podle ní v době panování uherského krále Ladislava I. Svatého se z Chorvatska vypravila tři knížata: Čech, Lech a Rus, která nejprve založila Velkou Moravu a poté Čechy, Polsko a Rus.[1] Podle Velkopolské kroniky z 13. či 14. století jsou Slované potomci Jávana, syna Jáfetova, syna Noemova. Jejich pravlastí je Panonie, jejíž název je odvozován od jejího vládce, Pána. Ten měl tři syny - nejstaršího Lecha, prostředního Rusa a nejmladšího Čecha, kteří se rozhodli vydat na sever a založili tři národy.[2] Jan Długosz v druhé polovině 15. století tvrdil že Rus byl synem Lecha a zdědil část jeho panství. Potomkem Rusovým podle něj byl Odoaker, germánský vojevůdce z 5. století.

Nejstarší česká kronika, Kosmova kronika česká, zná pouze postavu Čecha (latinsky Boemus), až kronika Přibíka Pulkava z Radenína sepsaná na konci 14. století zmiňuje postavu Lecha. V ruském prostředí se tato pověst a její postavy vůbec neobjevuje, o Kyjevě se však vypráví že jej založili bratři Kyj, Šček a Choriv společně se sestrou Lybedí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lech, Czech i Rus na polské Wikipedii.

  1. GRZESIK, Ryszard. Żywot św. Stefana króla Węgier, czyli Kronika Węgiersko-polska. Warszawa : Wydawnictwo „DiG”, 2003. ISBN 8371812760.  
  2. FAŁOWSKI, Adam. Biesiada słowiańska. Kraków : Universitas, 1992. S. 40.