Odoaker

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Flavius Odoacer
italský král
Portrét
Náboženstvíariánství
Narození433
Pannonia Prima
Úmrtí15. března 493 (ve věku 59–60 let)
Ravenna
PotomciThela a Evochilda
OtecEdeko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Flavius Odoacer latinsky Flavius Odovacar, Odovacer či Fl. Odovac [1] (433? Panonie493 Ravenna) byl germánský vojevůdce, foederat, magister militum a nakonec italský král patrně herulského[2] či skirského původu, někteří historikové uvádějí i původ z kmene Hunů. Po roce 476 se stal prvním neřímským panovníkem, když sesadil posledního západořímského císaře Romula Augusta. V panování pokračoval nejprve formálně pod Juliem Nepotem, po jeho smrti v roce 480 pod svrchovaností císařství Konstantinopole. Odoacer je v mnoha historických dokumentech popisován jako král, ale tento titul mu byl pravděpodobně udělen jen neformálně. Přesto tento titul několikrát využil.

Romantické zpodobnění Odoacera jako krále

Původ[editovat | editovat zdroj]

Kromě skutečnosti, že nebyl Římanem, není přesný etnický původ Odoakera znám. Většina učenců ho považuje za Germána, jednoho z několika východogermánských kmenů jako Turcilingové, Skirové, Herulové, Rugiové a Gótové, případně i částečného durynského původu. Středověký učenec Michael Frasetto uvádí, že byl Odoaker původem Skir,[3]stejně jako ostatní,[4] zatímco historik Erik Jensen se zavazuje, že se Odoaker narodil gótské matce a že jeho otec Edeko byl Hun.[5] Jordanes ho popsal jako příslušníka kmene Turcilingů (Torcilingorum rex).[6] Uvádí se také, že se narodil v roce 433 na středním Dunaji v Panonii. Byl synem skirského náčelníka Edeka, který byl vazalem Hunů pod vedením Attily. Jeho matka byla pravděpodobně germánského původu. Měl bratra Hunulfa. Informace o jeho skirském původu je převzata z kroniky Jana z Antiochie, jiné prameny píší o jeho odlišném původu.

Vůdce foederatů[editovat | editovat zdroj]

Po otcově smrti vstoupil do služeb Římanů a stal se vůdcem germánského vojska římského patricia Oresta, otce posledního císaře Romula Augustula. Po vzpouře germánských vojáků ho prohlásili za krále.

Král Odoakerova království[editovat | editovat zdroj]

Odoacer sesadil posledního západořímského císaře. Došlo tak k faktickému zániku Západořímské říše. Titul císaře si nepřisvojil, ale císařské insignie poslal do Konstantinopole, čímž de facto přijal svrchovanost Východořímské říše, čímž předešel konfliktu s touto říší, jeho vládu v Italském království to nijak neomezovalo. V letech 490–493 bojoval proti Ostrogótům a jejich vůdci Theodorichovi Velikému. V roce 493 uzavřeli dohodu o společném panování v Italském království. Brzy došlo k porušení dohody a Odoaker byl v Ravenně Theodorichem Velikým zavražděn.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mitteilungen - Die Urkunde des Konigs Odovakar vom Jahre 489. Kolín nad Rýnem: Hermann Bohlaus, 1952. Dostupné online. (německy) 
  2. VLČEK, Miroslav; HEMELÍK, Martin. Přehled dějin antické a středověké filosofie : perspicibilis historia philosophiae I. Praha: Oeconomica, 2012. 322 s. ISBN 9788024519135, ISBN 8024519135. OCLC 855465456 S. 175. 
  3. FRASSETTO, Michael. Encyclopedia of barbarian Europe : society in transformation. Santa Barbara, Calif.: ABC-CLIO ISBN 978-1-57607-263-9. S. 275. (anglicky) 
  4. WALDMAN, Carl. Encyclopedia of European peoples. New York: Facts On File, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0816049646.. S. 699. (anglicky) 
  5. JENSEN, Erik. Barbarians in the Greek and Roman world. Indianapolis: [s.n.] ISBN 978-1-62466-712-1. S. 16. (anglicky) 
  6. CASSIODORUS, Senator; MIEROW, Charles Christopher. The Gothic history of Jordanes in English version XLVI.242. [s.l.]: Princeton, Princeton University Press; [etc., etc.] Dostupné online. S. 119. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LÖWE, Gerhard. ABC Antiky. Praha: Ivo Železný, 2000. 467 s. ISBN 80-240-1376-2. 
  • HRYCH, Ervín. Velká kniha vládců starověku. Praha: Regia, 2002. 648 s. ISBN 80-86367-19-3. 
  • GIBBON, Edward. Úpadek a pád Římské říše. Praha: Levné knihy, 2005. 380 s. ISBN 978-80-7309-189-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
titul vznikl
západořímský císař
Romulus Augustus
Italský král
476493
Nástupce:
titul zanikl
ostrogótský král
Theodorich Veliký