Hromnice (svátek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o svátku. Další významy jsou uvedeny na stránce Hromnice.
Hromnice
Vypalování kříže hromniční svíčkou
Vypalování kříže hromniční svíčkou
Jiný název Uvedení Páně do chrámu
Slavený křesťané
Druh náboženský
Datum 2. února
Svěcení vody na Hromnice v Karpatech. Počátek 20. století.

Hromnice je označení svátku slaveného 2. února, kterému v křesťanství odpovídá svátek Uvedení Páně do chrámu.

V lidovém křesťanství se Hromnice staly důležitou oslavou přicházejícího jara, podobně jako keltský předkřesťanský svátek Imbolc.[1] Svátek byl také spojen s ochranou před ohněm, bouří a bleskem, jak napovídá jeho název. Nejznámějším příkladem této víry je svěcení svící, takzvaných hromniček, prováděné v tento den. Hromničky dávali lidé do oken na ochranu domácnosti před bleskem, který způsoboval požár nebo usmrcoval lidi a dobytek. K Hromnicím se v českém prostředí váže nejvíce pranostik, kolem čtyřiceti.[2] Nejznámější pranostika „Na Hromnice o hodinu více“ říká, že den je o hodinu delší než v době zimního slunovratu (zpravidla 21. prosince). Ve skutečnosti tento rozdíl činí na území České republiky hodinu a 20 minut.[3] Na Hromnice se tradičně sklízel betlém a někde také vánoční stromek.

Křesťanství[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Svátek Uvedení Páně do chrámu.
Uvedení do chrámu, freska od Giotta v Cappella degli Scrovegni, Padova (kolem roku 1305)

Svátek připomíná událost z evangelií (Lk 2,22-38), kdy Ježíšova matka Maria přinesla podle židovského obyčeje svého syna 40. dne po narození do jeruzalémského chrámu, aby jej zasvětila jako prvorozeného Bohu. Zde se setkává s prorokyní Annou a spravedlivým Simeonem, který Ježíše nazval „světlem k osvícení národů“.

Od tohoto Simeonova proroctví o Ježíši-světle pochází zvyk, který se začal šířit zřejmě od 11. století: v tento den světily svíčky „hromničky“, které se během bouřek zapálené dávaly do oken a měly spolu s modlitbou chránit před bouřkami. Tímto dnem také dříve končila vánoční doba a sklízely se betlémy z chrámů, často i z domácností.

Protože je tradičně tento svátek spojován také s ochotou zasvětit svůj život poslání, které člověk dostává, je dnes v katolické církvi tento svátek slaven také jako Den zasvěceného života (tj. řeholníků a řeholnic).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Čtvero ročních období v lidové tradici. [s.l.]: Petrklíč, 2008. ISBN 978-80-7229-171-7. S. 10. 
  2. Langhammerová (2008), s. 11
  3. KARAS, Pavel. Na Hromnice o hodinu více? Předkové si všímali prodlužování dnů, ale ne moc přesně. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-02-02 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]