Zduhač

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marko Miljanov Popović (1833–1901), černohorský voják a spisovatel o kterém se věřilo že je zduhačem

Zduhač (srbsky здухаћ zduhać), zduchač či stuhač[1][2] je člověk nadaný nadpřirozenou mocí bojovat s nepřátelskými bytostmi, na jehož existenci se věřilo v Černé Hoře, východní Hercegovině, střední Bosně a západním Srbsku. Těchto bitev se účastní jeho duše a ke svému údělu je předurčen narozením v takzvané „košili“, blanitém vaku pokrývajícím hlavu, což jej spojuje se slovinským a chorvatskými kresniky, furlánskými benandanty, maďarskými táltos a osetskými burkudzäutä. Bitvy které zduhač bojuje mají odvrátit zlé počasí a zajistit dobrou úrodu jeho kraji, vesnici či rodině. Za jeho nepřátele byly považováni ostatní zduhači, především ze zámoří.[3][4]

Podobá se mu vetrovnjak, vilovit, a oblačar ze srbského folklóru a zmajevit a alovit ze srbského, makedonského a bulharského folklóru, jejiž protivníkem je démonické zosobnění špatného počasí jménem ala.

Vjedogonja[editovat | editovat zdroj]

Vjedogonja je lidská duše ve spánku opouštějící lidské tělo na jejíž existenci se věřilo ve stejných oblastech jako ve zduhače, se kterým také tato představa splývala. Tato bytost mimo lidské tělo bojuje proti ostatním vjedogonjům a pokud během těchto soubojů zahyne umírá i člověk. Vjedogonja také zná věci minulé a budoucí.[5] Vjedogonja má do jisté míry negativní charakter, což se projevovalo vírou že člověk v kterém přebývá se narodil v červené bláně, narozdíl od jemu podobných pozitivních bytostí které se rodili v bílé, a že se po smrti stává upírem. Vyniká velkou fyzickou silou což se odráží v srbském úsloví „Je silný jako vjedogonja.“.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MARČIĆOVÁ, Taťána. Stopy a reflexe lidové víry v ústní tradici Černohorců (v souvislosti se slovanským náboženským systémem). Případ zduchače. Praha, 207. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Giuseppe Maiello. s. 32. Dostupné online.
  2. VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha : Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 141.  
  3. MARČIĆOVÁ, Taťána. Stopy a reflexe lidové víry v ústní tradici Černohorců (v souvislosti se slovanským náboženským systémem). Případ zduchače. Praha, 207. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Giuseppe Maiello. Dostupné online.
  4. GINZBURG, Carlo. Noční příběh. Praha : Argo, 2003. ISBN 80-7203-514-2. S. 190.  
  5. MÁCHAL, Jan. Bájesloví slovanské. Olomouc : Votobia, 1995. ISBN 80-85619-19-9. S. 16.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Š. Kulišić, P. Ž. Petrović, N. Pantelić Српски митолошки речник. Belgrade : [s.n.], 1970. Kapitola Здухаћ. (Serbian)  
  • Dr Ivan Kovačević. Semiologija mita i rituala I. Belgrade : [s.n.], 2001. Kapitola Mitska bića i rituali.