Okoř (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okoř

Pohled od jihu
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba 2. polovina 13. století
Poloha
Adresa Okoř, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Okoř
Red pog.svg
Okoř
Další informace
Kód památky 27089/2-2272 (PkMnMISSezObr)
Web Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrad Okoř (pohled ze západu)

Okoř je zřícenina hradu, která se nachází v západní části stejnojmenné obce Okoř, zhruba 15 km severozápadně od centra hlavního města Prahy. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Hrad byl vystavěn v údolí mezi poli na malé skalce obtékané Zákolanským potokem v nadmořské výšce 275 m n. m. Svou polohou pod úrovní okolních vrchů je Okoř na českém území výjimkou (srov. také hrad Kost).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle archeologických výzkumů byl hrad založen ve druhé polovině 13. století.[3] Z té doby pochází polygonální věž s kaplí opevněná hradbou. Vzhledem k existenci náročně provedené kaple lze předpokládat, že zakladatelem byl panovník nebo vysoce postavený představitel církve.[4]

První písemná zpráva pochází až z roku 1359, kdy ho získal bohatý měšťan (patricij) Starého Města pražského František Rokycanský. Ještě před tím byl hrad výrazně goticky přestavěn.[3] Rodina Rokycanských zde zůstala téměř 50 let, pak se hrad dostal do držení jiných měšťanů z Prahy.

V roce 1421 se hradu bez boje zmocnili husité. V první polovině 15. století pak byl znovu přestavěn. V 16. a 17. století se stal majetkem významného panského rodu Martiniců, který držel nepříliš vzdálené panství Smečno. V 16. století na hradě sídlila vedlejší protestantská linie martinického rodu. Hrad byl velmi vážně poničen během třicetileté války. Noví majitelé, tuchoměřičtí jezuité z jezuitské koleje svatého Klimenta, kterým hrad na sklonku války věnoval významný politik hrabě Jaroslav Bořita z Martinic, jej pak dle svých potřeb barokně upravili a používali ho jako své letní sídlo.

V roce 1773 po zrušení jezuitského řádu papežem Klementem XIV. dal správce hradu však strhnout střechy a materiál začal rozprodávat. Tím odstartovala přeměna hradu v malebnou zříceninu. Kolem roku 1800 se díky neúdržbě zřítila polovina mohutné velké věže. V 19. století se na hradu nacházela též nouzová obydlí chudiny a hrad se stal cílem řady turistů či malířů.[5] Koncem 20. století se hrad dostal do majetku obce Okoř, jež ho nyní zpřístupňuje návštěvníkům.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V průběhu jarních a letních měsíců jsou v prostorách zříceniny pořádány dobové akce, např. představení rytířských sdružení. Na louce těsně přiléhající ke zřícenině hradu se každoročně v druhé půli srpna koná open air festival Festival Okoř.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-01-23]. Katalogové číslo 138312 : Hrad Okoř, zřícenina. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. http://www.cykloserver.cz/aktuality/?a=30000239 Okoř pod úrovní okolních vrchů
  3. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha : Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Okoř, s. 395–398.  
  4. DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha : Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Okoř, s. 98–101.  
  5. PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha : Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Okoř, s. 33.  
  6. http://www.festivalokor.cz/ Festival Okoř

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Slánsko. Svazek VIII. Praha : Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 308 s. Kapitola Okoř hrad, s. 229–237.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]