Krabicové z Veitmile

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Erb pánů z Veitmile

Krabicové z Veitmile (též z Weitmile, německy Weitmühl) [vajtmile] jsou stará česká vladycká rodina (původem z Durynska), která později povýšila do panského stavu. Přídomek odvozovali od tvrze VeitmileSmrkovic[zdroj?] nedaleko Nového Bydžova.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvním doloženým předkem rodu byl Pešek, který je zmíněn v roce 1316 jako držitel vsi StřekovaÚstí nad Labem a který roku 1319 vystavěl stejnojmenný hrad. Ve 14. století se rod rozvětvil. Beneš Krabice z Veitmile († 1375) působil v letech 13591375 jako kanovník pražské kapituly, od roku 1355 řídil jako třetí v historii stavbu svatovítské katedrályPraze, z podnětu Karla IV. začal psát čtyřdílnou kroniku. Do čtvrté knihy na císařovo přání zařadil i jeho autobiografii a zkrácený životopis Arnošta z Pardubic. Portrét s erbem Beneše Krabici jako významné osobnosti z císařova okolí umístil Petr Parléř do triforia svatovítské katedrály. Beneš zplodil tři syny: Beneše, Jana a Petra.

Zdislav a Beneš se usídlili na Moravě, drželi zde Žerotice (do roku 1502), Želetavu a Litovany. Později se od nich odtrhla další linie, která se vyskytovala v Alsasku.[1]

Karlštejnský purkrabí Beneš z Veitmile získal roku 1471 prostřednictvím sňatku s Bonuší, dcerou Jana Calty z Kamenné Hory, ChomutovMost. Od císaře Fridricha III. dosáhl povýšení do panského stavu, což mu roku 1475 potvrdil i král Vladislav II. Českými stavy byl přijat roku 1479. Stal se nejvyšším mincmistrem. Zemřel roku 1496. Podle rejstříku z roku 1529 patřili Veitmilové na samém počátku habsburské vlády mezi nejbohatší panské rody v Čechách. Úřad mincmistra zastával i Benešův syn Šebestián, který v letech 15421544 velel vojsku Ferdinanda I. a pomáhal mu tak zlomit odboj českých stavů. Oženil se s Annou Glacovou ze Starého dvoru, s níž vyženil panství Červený Hrádek. Měli spolu dva syny Jana a Kříže a dcery Magdalenu, Annu a Bonuši.

Starší syn Jan z Veitmile na Mostě a Chomutově se před rokem 1555 oženil s Kateřinou Trmickou, dcerou Mikuláše Staršího Trmického. Mladší syn Kříž († 1550 v saském univerzitním městě Freiberg) se oženil s Veronikou Šlikovou. Měli tři děti: Beneše, Uršulu a Jana Lorence (Vavřince). Jan Lorenc z Veitmile na Postoloprtech († 1584) se oženil s Alžbětou Žerotínovou, dcerou Karla ze Žerotína na Žehušicích († 1560) a Veroniky Trčkové z Lípy. Z tohoto manželství vzešli tři synové a jedna dcera. Nejmladší syn Šebestián Lorenc (Vavřinec) zemřel v roce 1600Padově a jím vymřela panská (původně moravská) větev Veitmilů.

Z rytířské větve pocházel Hynek Ladislav, držitel Batelova a důstojník ve službách Habsburků. Za třicetileté války se vyznamenal a v letech 16281631 dosáhl polepšení erbu a potvrzení rytířského stavu.[2]

Počátkem 18. století Jindřichem Krabicem z Veitmile rod vymřel.

Větve rodu[editovat | editovat zdroj]

  • česká
  • moravská (později usazená v Čechách na Chomutovsku a Mostecku)
  • alsaská
  • česká rytířská

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Weitmilové v České Lípě[editovat | editovat zdroj]

V České Lípě byl v roce 1389 purkmistr Hynek z Weitmile (zemřel v období 14021406). Kuník z Weitmile byl jeho bratr, v letech 13801421 byl plebánem již neexistujícího českolipského kostela svatého Petra a Pavla (shořel 1822) a v roce 1394 byl kaplanem majitele města Hynka Berky.[3]

Erb[editovat | editovat zdroj]

V červeném štítě leží mlýnský kámen, tzv. žernov, který souvisí s přídomkem z Veitmile, neboli „ze vzdáleného mlýna.“ (weit – německy daleko, (die Mühle – německy mlýn). Jedná se tedy o mluvící erb. Jejich erb je možno nalézt ve věži zámku Blatná, na okně Vlašského dvoraKutné Hoře a v Chomutově, erb je také vyobrazen na Klaudiánově mapě, nejstarší tištěné mapě Čech z roku 1518.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Žerotíny, Šternberky, Šliky či Martinici.

Hmotné památky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Krabicové z Veitmile [online]. leccos.com, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  2. MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. Praha : ARGO, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3. S. 493.  
  3. PANÁČEK, Jaroslav; GABRIEL, Frqantišek. Kostel sv. Kříže na českolipském předměstí. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1997, roč. 6, s. 19. ISSN 1211-9172.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Krabicové z Veitmile, s. 81.  
  • MAUR, Eduard; ŠTOREK, Václav. K demografii české šlechty v 16. století: Hynek Krabice z Weitmile a jeho pět manželek. Historická demografie. 2002, čís. 26, s. 5–27. ISSN 0323-0937.  

Související články[editovat | editovat zdroj]