Přeskočit na obsah

Želetava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Želetava
Pohled na kostel sv. Michaela
Pohled na kostel sv. Michaela
Znak městyse ŽeletavaVlajka městyse Želetava
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecMoravské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°8′31″ s. š., 15°40′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 488 (2025)[1]
Rozloha27,57 km²[2]
Nadmořská výška578 m n. m.
PSČ675 26
Počet domů513 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa úřadu městysenám. Míru 1
675 26 Želetava
info@obeczeletava.cz
StarostaIng. Radek Malý
Oficiální webwww.mestyszeletava.cz
Želetava
Želetava
Další údaje
Kód obce591998
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Želetava (německy Schelletau) je městys ležící v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, zhruba 17 km jihozápadně od Třebíče a 16 km jihovýchodně od Telče. Nejbližší železniční stanice Moravské Budějovice, nadmořská výška činí 578 m. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Meziříčko, Jindřichovice, Rozseč, Štěměchy, Domamil, Cidlina, Martínkov, Předín, Lesonice, Lesná a Svojkovice.

Poloha

[editovat | editovat zdroj]

Obec je situována v údolí horního toku Želetavky, v západní části Brtnické vrchoviny. Od severu k jihu protáhlý katastr obce zasahuje na severu až k Horám, k okraji ústřední planiny, zahrnuje úvalovité údolí horního toku Brtnice, část rozvodí u Lesné a nesouměrné údolí Želetavky. Východní svah tohoto údolí je strmější.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Původ jména není jednoznačně vysvětlen, není jasná souvislost mezi jménem sídla a stejným jménem jím protékající říčky. Je-li původní jméno sídla, zněla jeho původní podoba snad Želatov (není doloženo písemně), odvozená z osobního jména Želat(a), které vzniklo jako domácí podoba některého složeného jména s -žel- (Želimír, Střetužel apod.). Toto nedoložené české jméno vsi by pak bylo přejato do němčiny (nejstarší doložené znění Zeletaw) a odtud znovu v pozměněné podobě do češtiny. Je však též možné, že osada byla pojmenována podle říčky, jejíž jméno by v tom případě bylo předslovanské.[4]

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Z jihu na sever přes území obce prochází silnice I/38 z Jakubova u Moravských Budějovic do Dlouhé Brtnice a Brtnice, ze západu na východ přes území obce prochází silnice II/410 z Krasonic do Římova, západně z této silnice pak vychází i silnice II/112 do Jindřichovic. Severně ze zastavěné části území obce vychází silnice do Lesné, ze západního okraje zastavěného území obce vychází podél jižního okraje užitková silnice. Jižně ze silnice I/38 vychází silnice do části obce Sašovice, k osadě Terezín a do Meziříčka. Severně z křižovatky se silnicí I/38 vychází užitková silnice do části obce Bítovánky. Východně z této části obce vychází silnice do Cidliny, severně vychází užitková silnice k Výhonskému rybníku. Na jižním okraji území obce se nachází část obce Horky, z té jižně vychází užitková silnice. Přes území obce prochází cyklostezky 5125 a 5216. Přes území obce vedou zelená, modrá a červená turistické stezky – červená nese název Březinova cesta. V Želetavě jsou pojmenovány ulice.

Většina území obce je využívána zemědělsky. V severní části území obce se nachází zalesněná oblast kolem Hrachové hory, na severovýchodní části území obce se nachází několik lesních oblastní pod horou Mařenkou nebo oblast nazývaná Boroví. Na východním okraji se nachází také zalesněná oblast spadající do lesů pod Hrubovou horou. Zalesněná je i oblast v okolí části obce Horky. Jižní okraj území obce je také zalesněný. U osady Terezín se nachází průmyslový areál společnosti Milacron, na jižním okraji zastavěného území obce se nachází areál zemědělského družstva, v centru zastavěného území se nachází menší průmyslový areál, na západním okraji se nachází areál bývalého mlýna, na severním okraji areál bývalých strojíren a ve středu území obce se nachází areál sýráren.

V severní části území obce se nachází pramen řeky Želetavky, ta následně teče jižně a tvoří část západní hranice území obce, následně se stáčí východně a protéká přes rybník Bouzek, následně do něj přitéká nepojmenovaný potok, následně pak Želetavka protéká přes rybníky Rekreant a Hadrava a následně řeka teče dál jižně a protéká přes zastavěné území obce, následně do Želetavky ústí Bítovanský potok, pak další potoky, následně na jižním okraji území obce protéká přes ČOV, Pánklův rybník a Panský rybník a následně na jižním okraji území obce se do Želetavky vlévá Jindřichovický potok a vody Havlišova rybníka a po cca 50 km ústí ve Vranovské přehradě do řeky Dyje.

Část severní hranice území obce je tvořena nepojmenovaným přítokem řeky Brtnice, ta pak pramení těsně za východní hranicí území obce u Lesné a tvoří část východní hranice území obce a následně po asi 30 km ústí u Přímělkova do Jihlavy. Část východní hranice tvoří nepojmenovaný přítok Želetavky. V severovýchodní části území obce pramení Bítovanský potok, ten pak teče jihovýchodně a protéká přes Zadní rybník a následně protéká přes část obce Bítovánky a tam také přijímá toky několika potoků, pak se stáčí západně a protéká přes rybník Koupaliště a v zastavěné části území obce ústí do řeky Želetavky. Na východním okraji území obce se nachází Petrovický rybník, z něj posléze vytéká Žlabský potok, ten teče jižně a tvoří část východní hranice území obce, posléze do něj ústí několik potoků a protéká přes rybník Žabinec těsně za hranicí území obce a asi po 10 km ústí do Jakubovského potoka v Jakubovském rybníku. Severně od části obce Horky pramení Šašovický potok, ten pak teče jižně a protéká přes Podhájský rybník, protéká kolem osady Terezín, protéká přes Lihovarský rybník a následně protéká podél východního okraje části obce Šašovice, pak teče jižně a protéká přes Sokolův rybník a následně asi po 5 km ústí u Meziříčka do Želetavky. Na jižním okraji území obce pramení několik nepojmenovaných potoků, které tečou dále jižně. Na jihovýchodním okraji území obce pramení Podhorský potok, ten pak teče jižně a asi po 3 km ústí u Domamili do Rokytky. Na severovýchodním okraji území obce se nachází malý nepojmenovaný rybník. Severně od části obce Bítovánky se nachází Výhonský rybník, jehož vody napájí Bítovanský potok. V zastavěné části obce se nachází rybník Stančák a několik menších rybníků.

Nadmořská výška území obce se pohybuje mezi 550 metry nad mořem v údolí řeky Želetavky na jižním okraji území obce po cca 680 metrů nad mořem nedaleko vrcholu hory Mařenky. Samotné území obce je členité a kopcovité a postupně se od severu k jihu snižuje. Těsně za západní hranicí území obce se nachází Hrachová hora (683 m), severně od zastavěného území obce se nachází nepojmenovaný vrchol s kótou 638 m, těsně za severovýchodní hranicí území obce se nachází nejvyšší vrchol okresu Třebíč Mařenka (711 m), těsně za východní hranicí území se nachází Srnčí vrch (683 m) a Hrubova hora (650 m). U zastavěného území obce se nachází Šašovický vrch (608 m), na východním okraji území obce se nachází kopec Rudný (630 m) a na východní hranici území obce se nachází kopec s vysílačem s kótou 669 m. Jižně od části obce Horka se nachází kopec Horka (627 m) a na jižní hranici území obce se nachází kopec Hory (624 m) a těsně za jižní hranicí pak Holý kopec (588 m).

Zastavěné území obce se nachází téměř uprostřed území obce, na jeho severním okraji se nachází průmyslový areál a bývalá tvrz. Na východním okraji se nachází areál bývalého mlýna. Jižně od zastavěného území obce se nachází u Pánklova rybníka Pánklův mlýn, a dále po toku řeky Želetavky se nachází Panský mlýn. Na jižním okraji území obce se nachází část obce Šašovice, na jejím východním okraji jsou chaty rozděleny na menší území. Jižně od části obce Šašovice se nachází Sokolův mlýn. Na východním okraji území obce se nachází část obce Horky, jižně od části obce Horky se nachází samostatný statek. Severovýchodně od zastavěného území obce se nachází část obce Bítovánky, severně od části obce Bítovánky se nachází samota.

U rybníka Hadrava se nachází tvrz Starý hrad a památný strom Lípa u silnice. V zastavěném území obce se nachází bývalá sýrárna, kostel sv. Michaela, hřbitovní kostel sv. Kateřiny a socha dělníků. Severně od části obce Horky se nachází výklenková kaple sv. Markéty. Na východním okraji zastavěného území obce se nachází lyžařský vlek. Těsně za hranicemi území obce se nachází hora Mařenka s rozhlednou.[5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Starší dějiny

[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o vsi pochází z roku 1303, kdy je uváděn farář ze Želetavy. Ves tedy byla jistě staršího původu. V roce 1349 je uváděn Oldřich ze Želetavy, který pocházel z rodu pánů z Bílkova. Ten prodal roku 1368 městečko Želetavu, Markvartice, Jindřichovice, Budíškovice, Štítky s doly a tvrz v Želetavě olomouckému kanovníku Benešovi a Petrovi z Vajtmile.[6] Majitelé vesnice se velmi často střídali, až se v roce 1458, kdy ji vlastnili Heřman a Jindřich z Hradce, stala Želetava součástí telčského panství. Zde zůstala až do roku 1828, kdy došlo k oddělení želetavského panství od Telče. Od roku 1730 byla Želetava sídlem děkanství.

Správní začlenění obce od roku 1850

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1849 byla Želetava sídlem stejnojmenného panství v Jihlavském kraji. Pošta, zdravotní a matriční obvod v místě. Šlo o relativně velkou obec s převážně českým obyvatelstvem, v roce 1850 měla 1166 obyvatel. V letech 1850 až 1855 podléhala politické pravomoci podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správu politickou a od roku 1929 okresní úřad tamtéž a v soudnictví opět pod okresní soud v Telči.

Po osvobození v květnu 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči. Při územní reorganizaci na přelomu let 1948 a 1949 připadla pod správní okres Moravské Budějovice a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byla připojena pod správní okres Třebíč a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Třebíči koncem roku 2002. V roce 1960 byla k Želetavě připojena obec Bítovánky, roku 1964 obec Šašovice, roku 1976 obec Lesná. Od roku 2003 spadá Želetava jako samostatná obec pod pověřený městský úřad v Moravských Budějovicích.

Vývoj obce do konce 20. století

[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila živnostmi a zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 1308 ha. V obci bylo ředitelství velkostatku a lesní správa hraběnky Attems-Heiligenkreuzové s pivovarem a cihelnou. Také zde působil lihovar F. Staňka. Z živností se k roku 1911 uvádí 1 bednář, 1 holič, 5 hostinských, 1 klempíř, 2 koláři, 3 kováři, 1 koželuh, 1 kožešník, 1 kramář, 4 krejčí, 3 mlynáři, 20 obchodníků s různým zbožím, 7 obuvníků, 2 pekaři, 2 pilaři, 2 pokrývači, 5 prodejců různého zboží, 4 řezníci, 3 sedláři, 1 sklenář, 1 soustružník, 5 stolařů, 3 tesaři, 2 zámečníci a 1 výrobce sodové vody. Byl zde též c. k. poštovní úřad, oddělení finanční stráže a četnická stanice.

V roce 1924 už v obci sídlilo více společností či spolků, byly to: velkostatek F. Staňka, velkostatek A. Attemsové s kruhovou cihelnou a pivovarem, Spořitelní a záloženský spolek v Želetavě, zaps. spol. s r. o., Kontribučenská záložna, Družstevní lihovar Želetava, Konzumní družstvo v Želetavě pro Želetavu a okolí, zaps. spol. s r. o., Rolnické mlékařské družstvo pro Želetavu a okolí, zaps. spol. s r. o. s elektrárnou, Rolnický lihovar a škrobárna v Želetavě, zaps. spol. s r. o., továrna na motory fy Ekonom dříve Želetavia, důchodkový kontrolní úřad, poštovní a telegrafní úřad a četnická stanice. Z živností se k tomuto roku uvádí 1 cukrář, 1 holič, 4 hostinští, 1 klempíř, 1 kolář, 4 kováři a podkováři, 1 kožešník, 6 krejčích a švadlen, 1 malíř, 2 mlynáři (1 s pilou), 10 obchodníků s různým zbožím, 7 obuvníků, 3 pekaři, 1 pilař, 1 pletení punčoch, 2 pokrývači, 2 povozníci, 2 řezníci, 3 sedláři, 1 sklenář, 4 stolaři, 3 tesaři, 2 trafikanti, 1 výrobce kořalky, 4 zámečníci, 1 zednický mistr, 3 zelináři a 51 hospodařících rolníků. Na Želetavce působil Panský (Pachrův) a Pavoukův mlýn.

V letech 1923 až 1926 byla na velkostatku Želetava A. Attemsové o výměře 1755 ha provedena pozemková reforma, které bylo podrobeno 737 ha zemědělské půdy a 1728 ha veškeré půdy. Noví nabyvatelé (drobní zájemci, zbytkový statek) získali 346,9 ha zem půdy a 357,4 ha veškeré půdy. JZD vzniklo roku 1950 a postupně se do něj slučovala menší družstva v okolí, roku 1960 JZD Bítovánky, roku 1961 JZD Horky, roku 1964 JZD Šašovice, roku 1967 JZD Lesná a roku 1974 JZD Meziříčko, toto sloučené družstvo působilo pod názvem JZD Mír Želetava. Roku 1965 převzalo JZD Mír také bývalý statek Františka Staňka, začleněný původně do Státního statku Jaroměřice nad Rokytnou. JZD Mír Želetava hospodařilo na 2 370 ha zemědělské půdy. Po roce 1989 se JZD transformovalo na AGROFAR, s. r. o.

Od roku 1867 pracoval v Želetavě parní pivovar do roku 1953, kdy byl po znárodnění zrušen, od roku 1875 hospodářský lihovar, založený K. Kurzem, jehož majitelem byl před první světovou válkou František Staněk. Počátkem 20. století roku 1910 byla založena zdejší rolnická mlékárna, po roce 1948 znárodněna, naposledy začleněna do n. p. Lacrum Brno, nyní pracuje pod firmou a. s. Želetavská sýrárna. V obci je strojírenská výroba tří menších závodů: fy Strojmont, s. r. o., dříve závod Strojnákup, a fy Brabenec, vzniklá po restituci části majetku z n. p. Strojnákup, roku 1995 vznikla nová firma Tirád, spol. s r. o. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1927. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, potravinářský a strojírenský průmysl, v obci se provozují řemesla: autoklempíř, pekař, zedník, elektrikář, instalatér, tesař. Po roce 1945 byly postaveny výrobní haly zdejších podniků, hospodářské budovy JZD, přístavba školy s tělocvičnou, mateřská škola, kino, kulturní dům, bytovky, rodinné domky.

Události 21. století

[editovat | editovat zdroj]

Obec Želetava v roce 2012 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom za vzorné vedení obecní knihovny.[7] V roce 2013 obdržela v soutěži diplom za společenský život.[7] Dne 24. dubna 2013 byl obnoven obci status městyse.[8]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel obce Želetavy[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2 067 2 166 2 168 2 170 2 136 2 122 2 066 1 649 1 723 1 606 1 660 1 545 1 544
Vývoj počtu obyvatel místní části Želetavy[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1 162 1 224 1 236 1 296 1 222 1 160 1 106 879 953 853 996 985 1 037

Politika

[editovat | editovat zdroj]

Místní zastupitelstvo

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Oldřich Čech, od roku 2010 tuto funkci zastává Radek Malý.

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v obci Želetava
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (33,81 %) ČSSD (22,37 %) KSČM (22,27 %) ANO (21,36 %) SPOLU (30,33 %)
2. KSČM (23,07 %) KSČM (20,55 %) ČSSD (21,26 %) KDU-ČSL (15,34 %) ANO (22,62 %)
3. ODS (19,89 %) TOP 09 (13,42 %) KDU-ČSL (15,8 %) KSČM (13,83 %) Piráti+STAN (14,01 %)
účast 62,06 % (754 z 1215) 58,45 % (716 z 1225) 56,20 % (703 z 1251) 59,47 % (738 z 1241) 65,96 % (782 z 1187)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Želetava
1. 2. 3. účast
2000[15] KSČM (26,25 %) SNK (25,83 %) 4KOALICE (24,37 %) 43,12 % (502 z 1164)
2004[16] KSČM (26,02 %) KDU-ČSL (24,09 %) ODS (18,07 %) 34,74 % (418 z 1203)
2008[17] ČSSD (30,57 %) KSČM (23,26 %) KDU-ČSL (18,84 %) 42,68 % (522 z 1223)
2012[18] KSČM (24,16 %) KDU-ČSL (19,85 %) ČSSD (19,61 %) 35,28 % (438 z 1247)
2016[19] KSČM (18,53 %) KDU-ČSL (18,07 %) ČSSD (13,95 %) 35,2 % (441 z 1253)
2020[20] KDU-ČSL (20,41 %) STAN+SNK ED (15,77 %) ANO (13,92 %) 35,58 % (432 z 1214)
2024[21] ANO (35,44 %) ODS+TOP 09+STO (21,01 %) KDU-ČSL (14,17 %) 34,57 % (402 z 1163)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (223 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (128 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (124 hlasů). Volební účast byla 62,68 %, tj. 781 ze 1246 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (493 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (281 hlasů). Volební účast byla 61,50 %, tj. 777 ze 1265 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (329 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (215 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (78 hlasů). Volební účast byla 65,56 %, tj. 809 ze 1234 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (460 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (383 hlasů). Volební účast byla 69,18 %, tj. 844 ze 1220 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (275 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (246 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (160 hlasů). Volební účast byla 69,63 %, tj. 814 ze 1169 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (482 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (338 hlasů). Volební účast byla 70,68 %, tj. 827 ze 1170 oprávněných voličů.[24]

Pamětihodnosti a zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Želetavě.
  • Původní gotický kostel sv. Michaela z roku 1303 s hranolovou městskou věží renesančně přestavěn v 16. století, po požárech v 17. a 18. století upraven barokně, po dalším požáru 1842 opět upraven.
  • U kostela sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1730 a sv. Jana Křtitele z roku 1794.
  • Na hřbitově pozdně renesanční kaple sv. Kateřiny z roku 1583 s nově osazeným nerezovým křížem a pamětní schránkou.
  • Barokní kašna z roku 1818 na náměstí, kolem ní stojí čtyři lípy z roku 1918. V roce 2022 byla rekonstruována.[25][26]
  • Mariánský sloup z roku 1715 na náměstí.
  • Pomník padlým v první a druhé světové válce.
  • kaple svatého Antonína Paduánského – v Horkách u Želetavy.
  • Celistvost náměstí utrpěla demolicemi a necitlivými přestavbami budov.
  • Při silnici do Lesné památný strom – lípa.
  • Na katastru obce stávaly zaniklé hornické vsi Štítky severně od Želetavy, po nichž se dochoval název polní tratě Štítky, a Štítečky, připomínané roku 1345.
  • Zaniklá ves Petrovice stávala při cestě do Cidliny a připomíná se v letech 1358 až 1417, roku 1598 byla již pustou vsí.
  • Od roku 1750 ležela Želetava na poštovní silnici z Vídně do Prahy, k čemuž zde byla postavena budova poštovní stanice.
  • Od roku 1972 je po městečku pojmenovaná planetka 9711 Želetava.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Mariánský sloup a úřad městyse
    Mariánský sloup a úřad městyse
  • Kašna na náměstí
    Kašna na náměstí
  • Kaple sv. Kateřiny
    Kaple sv. Kateřiny
  • Tvrz Starý hrad
    Tvrz Starý hrad
  • Výrobna Bel Sýry
    Výrobna Bel Sýry

Místní osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 815, 816.
  5. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 1. 12. 2025
  6. ↑ FABIÁN, Petr. Želetava [online]. Hrady-zriceniny.cz [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  8. ↑ Rozhodnutí č. 54 předsedkyně Poslanecké sněmovny o stanovení těchto obcí Kovářská a Želetava městysi, Miroslava Němcová, 24. dubna 2013
  9. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  10. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-23]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ KRČMÁŘ, Milan. VIDEO: Kašna v Želetavě prokoukne, zlaté rybky se mají vrátit. Třebíčský deník. 2022-07-14. Dostupné online [cit. 2022-09-19]. 
  26. ↑ LAUDIN, Radek. Celková proměna želetavského náměstí letos začala opravou barokní kašny. iDNES.cz [online]. 2022-07-20 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 1024–1030. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části obce Želetava
Části obce
Města, městyse a obce okresu Třebíč

Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava

legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Želetava&oldid=25459945“