Přeskočit na obsah

Stanislav Cyliak

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stanislav Cyliak
Stanislav Cyliak (před rokem 1925)
Stanislav Cyliak (před rokem 1925)
Rodné jménoStanislaus Cyliak
Narození6. května 1859
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. dubna 1939 (ve věku 79 let)
Brno
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolánípedagog
Témataškolství a literatura
Manžel(ka)Františka Cyliaková-Dvořáková
RodičeAdalbert Cyliak, Františka Cyliaková
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Cyliak (příjmení psal v mladších letech též Ciliják nebo Ciljak; 6. května 1859 Brno[1] – 12. dubna 1939 Brno[2])[3] byl moravský básník a dramatik, povoláním učitel.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Stanislav Cyliak byl jedním z pěti dětí tkalcovského mistra Adalberta (Vojtěcha) Cyliaka (* 1822) a Františky Cyliakové, rozené Hlavsové (* 1827). Měl čtyři sourozence: Čeňka (* 1847), Antonína (* 1849), Břetislavu (* 1854) a Terezii (* 1862).[4] Jeho manželka byla Františka Cyliaková, rozená Dvořáková.

Navštěvoval německé i české základní školy, studoval na brněnském Slovanském gymnasiu (nyní Gymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14). Odsud přestoupil na český učitelský ústav v Brně (nyní budova Fakulty architektury VUT Brno), kde maturoval v roce 1879.[5]

Do doby, než vykonal příslušné zkoušky, učil na jednotřídních školách v Palupíně a České Olešné. Od roku 1893 se stal odborným učitelem v Dačicích, kde setrval do roku 1909. Byl ředitelem měšťanských škol v Dačicích, Želetavě (nynější Základní škola a Mateřská škola Želetava) a Veverské Bítýšce,[6] odkud odešel v roce 1921 do důchodu do Brna.

Jeho literární dráha začala v Dačicích, přispíval zde svými články a básněmi do místních Dačických listů a psal příležitostné verše pro různé společenské příležitosti. Do doby dačického působení se datuje i počátek jeho korespondence s F. X. Šaldou a spolupráce s časopisem Novina.[7] Cyliak byl především lyrik, což se projevovalo i v jeho próze a dramatických pracích. Vyšel od Svatopluka Čecha, Julia Zeyera, Otokara Březiny a zakořenil se v poezii Josefa Svatopluka Machara.

Verše Stanislava Cyliaka uveřejňovaly v letech 1904–1939 Lidové noviny, v časopise Komár vycházely jeho humoristické a satirické povídky a verše.[8] Publikoval v řadě dalších deníků a časopisů.[5] Jeho literární pozůstalost uchovává Městské muzeum v Dačicích. Jeho osvětová činnost se projevovala pokrokově, publikoval i díla protiklerikální a protinacistická.[5][p 1]

Byl členem a spoluzakladatelem Moravského kola spisovatelů (1912–1939). V Brně bydlel na adrese Veveří 38/I, kde také zemřel a byl pochován na Ústředním hřbitově.[4]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Verše

[editovat | editovat zdroj]
  • Chmury a úsměvy – Praha: Stanislav Minařík 1897
  • Upomínky – Dačice: vlastním nákladem, 1898
  • Sen vítězný: báseň – pod dojmem 100. narozenin Františka Palackého. Dačice: Antonín Kasalý, 1898
  • Písně zemřelých – 1902
  • Hubená sklizeň – Přerov: Obzor, 1922
  • Dva svatí mezi hříšníky: maloměstská satira – satira zaměřená na agrárního politika Františka Staňka; aby jejímu šíření zabránil, zakoupil Staněk většinu nákladu.[5] Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1924 [9]
  • Balada o ševci, podivínu – Brno: Moravské noviny, 1927
  • Praeludia – Brno: Moravské nakladatelství, 1927
  • Svatý Václav: legenda – Brno: Brněnské knižní nakladatelství, 1929
  • Dvě království: zbásněná pohádka – Brno: Moravské nakladatelství, 1927 [10]
  • Dvě pohádky – Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1928

Próza

[editovat | editovat zdroj]
  • Generál Suvorov: obrazy ze života největšího válečníka ruského v 18. století – Třebíč: Jindřich Lorenz, 1899 [11]
  • Buři a chrabré boje jejich za neodvislost: pojednání odnášející se ku válce jihoafrické r. 1899–1900 – Třebíč: J. Lorenz, 1900
  • Revoluce v Číně: historický kulturní obraz – 1909
  • 10 světýlek na vánoční stromek: pohádky – Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1932

Drama

[editovat | editovat zdroj]
  • Dravec: hra o 1 dějství – hráno v Brně. Praha: František Švejda, 1923
  • Pramen slitování: biblické drama o 1 dějství – Praha: F. Švejda, 1923
  • Dobrodinci: veselohra o třech jednáních – Praha: F. Švejda, 1923
  • Paví oko: komedie o 3 jednáních – Praha: F. Švejda, 1923
  • Rozčarování: dětská hra v jednom dějství s předehrou – Brno: Česká zemská péče o mládež na Moravě, 1924
  • Regenit – hráno v Praze. 1926
  • Sehnuté větve: proverb – Brno: Moravské nakladatelství, 1930 [12]
  • Vykoupení: proverb – Brno: Moravské nakladatelství, 1931
  • Láska: proverb – Brno: Moravské nakladatelství, 1932
  • Regulátor pohlaví: veselohra

Hudebnina

[editovat | editovat zdroj]
  • Slavnostní sbor: na oslavu Sokolského jubilea: pro mužský sbor bez průvodu – Alois Ručka; na slova St. Cyliaka, Kutná Hora: Česká hudba

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Lexikon české literatury uvádí, že spolupodepsal projev českých spisovatelů proti fašismu (Projev spisovatelů, Lidové noviny 28. 11. 1934, s. 5). V daném výtisku Lidových novin však jeho jméno není uvedeno.[1]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ Stanislav Cyliak zemřel. Lidové noviny. 14. 3. 1937, s. 3. 
  4. ↑ a b Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d PEŠTA, Pavel. Stanislav Cyliak. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 371–372.
  6. ↑ Stanislav Cyliak sedmdesátníkem. Lidové noviny. 6. 5. 1929, s. 2. 
  7. ↑ Cyliak, Stanislav – Oficiální stránka Knihovny Matěje Mikšíčka. www.mkdac.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ (vyhledávání "Cyliak"). Komár. 1926–1927. Dostupné online. 
  9. ↑ CYLIAK, Stanislav. Dva svatí mezi hříšníky [online]. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1924 [cit. 2022-05-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ CYLIAK, Stanislav. Dvě království [online]. Brno: Moravské nakladatelství, 1927 [cit. 2022-05-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ CYLIAK, Stanislav. General Suvorov [online]. Třebíč: Jindřich Lorenz, 1899 [cit. 2022-05-26]. Dostupné online. 
  12. ↑ CYLIAK, Stanislav. Sehnuté větve [online]. Brno: Moravské nakladatelství, 1930 [cit. 2022-05-26]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 18
  • Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 56
  • KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 67–68

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stanislav_Cyliak&oldid=24186449“