Moravské kolo spisovatelů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Moravské kolo spisovatelů
Právní forma spolek
Založeno 5. července 1912
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravské kolo spisovatelů byl spolek česky píšících spisovatelů na Moravě; působil v letech 1912–1948.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Spolek byl ustanoven na valné hromadě Literárního odboru Klubu přátel umění dne 5. července 1912 v Luhačovicích[1]. O vzniku rozhodli: Viktor Kamil Jeřábek, Metoděj Jahn, František Novák, Stanislav Cyliak, A. B. Dostal, František Pečinka, Josef Holý a Josef Kalus. Do této doby byli moravští literáti členy Literárního odboru Klubu přátel umění. Cítili se zde jako cizorodý prvek mezi výtvarníky, kteří v Klubu tvořili většinu. Myšlenka zřídit samostatný spolek vznikla na schůzi Literárního odboru 24. března 1912 u Stopků v Brně, kde byly schváleny stanovy „Moravského kola spisovatelů“ (autor Josef Holý[1]). Místodržitelstvím byly povoleny dne 24. května 1912[2].

Spisovatel Viktor Kamil Jeřábek napsal: „Vedeni ideálními snahami o povznesení citové kultury rázovitého lidu moravského, o rozkvět slovesného umění a písemnictví českého národa na Moravě, moravští spisovatelé – beletristé založili vlastní spolek. Vyšli z lidu, chtějíce mluviti k srdci lidu, podávati mu obraz jeho a zušlechťovati jej.“ Spolek se zaměřil na propagaci české kultury na Moravě a hájení zájmů českých spisovatelů.

K propagaci vydavatelské činnosti spolku byl založen zpravodaj Pískle v trní (1925–1929). Pro zintenzivnění nakladatelského podnikání založila valná schůze 25. listopadu 1928 ediční družstvo DMKS (Družstvo Moravského kola spisovatelů). První představenstvo Družstva tvořili: Karel Elgart Sokol, Jan Vojtěch Sedlák, Pavel Fink, Vojtěch Martínek, Antonín Veselý a Bohuš Skandera, dozorčí radu Josef Cipr, Miroslav Bedřich Böhnel a Antonín Šrámek.

V letech 1930–1941 a 1946–1948 družstvo vydávalo i vlastní umělecký měsíčník Kolo. Obsah časopisu tvořily převážně ukázky z nové knižní produkce DMKS a informativní články o jejích autorech. Vedle toho časopis přinášel i záznamy projevů na různých akcích Moravského kola spisovatelů (setkání moravských spisovatelů s prezidentem Benešem, valná hromada MKS konaná u příležitosti 90. výročí narození Jana Herbena v Brumovicích, apod.).

Roku 1934 zásluhou Marchovou získalo MKS knihkupeckou koncesi.

V roce 1942 byli zvoleni vedoucími spolku i Družstva Dalibor Chalupa, Václav Prokůpek a Vladimír Stupka. Obě instituce byly bez prostředků. Výše uvedeným se podařilo plnit jeden z důležitých úkolů spolku, tj. „udělovati podpory nemocenské, starobní a vdovské členům činným“.[2] V letech 1942–1945 rozdali na podporách nejen členům činným, ale i jiným (např. Josefu Horovi, Marii Majerové) 2 159 400 korun.[3]

Hned po válce se „Revoluční proud“ – tvořený hlavně skupinou příslušníků KSČ, domáhal vytvoření nové a jednotné spisovatelské organizace na Moravě. Podařilo se mu pomocí komunistů dr. Bohumila Hochmana, právníka, zastupujícího kulturní referát Národního výboru (NV) města Brna a MUDr. Antonína Černocha, kulturního referenta zemského národního výboru (ZNV), obejitím platných zákonů, zrušit MKS a vymazat ho ze spolkového rejstříku (výměrem Zemského národního výboru [ZNV] z 29. srpna 1945). „Předrevoluční“ MKS se proti tomu postavilo. Předalo záležitost advokátní kanceláři JUDr. Jana Spíška. Protože nebylo při rušení a vymazání postupováno podle zákona, soudní spor MKS vyhrálo. ZNV musel ustoupit; zrušil výnosem ze 14. ledna 1947 svá dřívější usnesení a uznal kontinuitu Kola od poslední změny stanov (od roku 1941). [4][3]

Obnovená činnost MKS netrvala dlouho. Roku 1948 spojením se Sdružením moravských spisovatelů ve Skupinu moravských (moravskoslezských?) spisovatelů MKS zaniklo. Skupina na čas působila v rámci Syndikátu českých spisovatelů, nicméně roku 1949 jako „nadbytečná“ zanikla, neboť již od března 1948 měl Syndikát v Brně svou vlastní moravskou odbočku.

Představitelé Moravského kola spisovatelů[5][6][editovat | editovat zdroj]

předseda roky místopředsedové jednatelé pokladníci redaktoři literární redaktoři výtvarní (nebyli členy spolku)
Viktor Kamil Jeřábek 1912-1921 Otakar Bystřina Josef Holý, A. B. Dostal, Vojtěch Martínek, Bedřich Beneš Buchlovan Stanislav Kovanda, Stanislav Cyliak
Otakar Bystřina 1921-1923 Vojtěch Martínek Adolf Veselý Stanislav Cyliak
Josef Holý 1923-1924 Vojtěch Martínek Adolf Veselý Josef Cipr
Otakar Bystřina 1925 Josef Holý Josef Staněk Josef Cipr
Karel Sokol Elgart 1925-1929 Viktor Kamil Jeřábek, Miroslav Bedřich Böhnel Adolf Veselý, Josef Staněk, Oldřich Zemek, Pavel Fink Jan Janča, Josef Cipr
Antonín Trýb 1929-1930 Jan Vojtěch Sedlák, Josef Staněk Alois Böhm Josef Cipr Josef Cipr, Josef Staněk
Josef Staněk 1931-1936 Antonín Veselý František Neužil, Miloš Jirko, Bedřich Beneš-Buchlovan, Rajmund Habřina Josef Cipr Josef Cipr, Antonín Veselý, Rajmund Habřina
Dominik Nejezchleb-Marcha 1936-1941 Jan Vojtěch Sedlák Rajmund Habřina, Antonín Veselý Mirek Elpl Raimund Habřina, Antonín Veselý Josef Zamazal, František Podešva, František Bílkovský
Dalibor Chalupa 1941-1946 Vladimír Stupka
Vojtěch Martínek 1946-1948 Stanislav Kovanda František Nečas, Vladimír Stupka
Antonín Šrámek 1948

Přehled činných členů[5][6][editovat | editovat zdroj]

Zdroje a vysvětlení pojmů[editovat | editovat zdroj]

Podle stanov spolku, „členy činnými“ mohli se státi čeští literáti, pěstující krásné písemnictví.[2]

Přehled byl sestaven dle zápisů ze schůzí spolku (Zápisní kniha, aj.), zpravodaje Pískle v trní, časopisu Kolo, materiálu Činní členové Moravského kola spisovatelů … (seznam 107 členů, Vyúčtování podpor členům MKS).[3]

V rubrice Poznámky jsou v tabulce postupně jsou uváděny následující údaje:

Seznam činných členů[editovat | editovat zdroj]

Jméno příjmení[p 1] narození – úmrtí[p 2] členství od–do[p 3] původní/matriční jméno  příjmení; archiv[p 4] poznámka
Oldřich Audy 16. 4. 1911 Brno-Žebětín – 17. 10 1995 Brno 1944–1945 od Br PeF MU, PaedDr.; 3 000
František Václav Autrata 10. 8. 1872 Křižanov 143 (o. Žďár n. Sázavou) – 28. 8. 1966 Brno 1929–1948 zá Franz Autrata; Br FF UK; 7 000
Zdeněk Bár 19. 1. 1904 Štramberk (o. Nový Jičín) – 17. 7. 1980 Ostrava 1930–1948 zá Ol FF UK; vězněn 1949–1957; 4 000 (3 000 vrátil)
Jan Bárta 27. 2. 1883 Dubňany 392 (o. Hodonín) – 22. 3. 1959 Lednické Rovne (o. Púchov Slovensko) 1933–1948 zá Jan Evanj. (Evangelista) Bárta; Br reálka
Matouš Béňa 1. 10. 1861 Brodek u Př. 18 (o. Přerov) – 18. 3. 1944 Olomouc 1912–1914 od Matheus Benia; Ol
Bedřich Beneš Buchlovan 21. 4. 1885 Tučapy 86 (o. Vyškov) – 9. 9. 1953 Uherské Hradiště 1913–1948 zá Bedřich Beneš; Br UÚ; 6 000
Božena Benešová 30. 11. 1873 Nový Jičín 689 – 8. 4. 1936 Praha 1926–1936 úm Božena Maria Zapletalová, Pr. Benešová; Op měšťanka; prastrýc František Zapletal
Ladislav Bernatský 31. 5. 1904 Moravská Loděnice (nyní souč. obce Bohuňovice, o. Olomouc) – 8. 1. 1982 Olomouc 1942–1948 zá Ol FF MU; KSČ, oběť čistek; 9 000
Petr Bezruč 15. 9. 1867 Opava 262 – 17. 2. 1958 Olomouc 1924–1948 zá Wladimir Johan Nep. Waschek; Op gymnázium, ned. FF KU; vězněn 1915–1916; 5 000 (peníze vrátil)
František Bíbus 24. 1. 1903 Ústí n. Orlicí 326 – 11. 8. 1966 Pardubice 1945–1948 zá František Jan Bibus; Zá PrF UK
Ivan Blatný 21. 12. 1919 Brno – 5. 8. 1990 Colchester (hrabství Essex, Spojené království) 1944–1945 od Br FF MU; KSČ, 1948 se nevrátil z Londýna, syn Lva Blatného; 8 000
Alois Boček 19. 6. 1909 Třešť[8] 190 – 28. 2. 1986 Bendigo (Austrálie) 1945–1948 zá Alois Boček; Br farář; 6 000
Alois Böhm 6. 7. 1899 Brno-Řečkovice 68 – 14. 5. 1987 Brno 1927–1948 zá Alois Böhm; Br reálka, ned. ČVUT; 3 000
Miroslav Bedřich Böhnel 3. 7. 1886 Brno, Vrchlického sad – 23. 9. 1962 Praha 1927–1948 zá Bědřích Antonín Edvard Böhnel; Br FF UK, PhDr.; 8 000
Klement Bochořák 18. 1. 1910 Kunštát (o. Blansko) – 10. 8. 1981 Brno 1945–1948 zá Br ned. OA; po únoru 1948 nemohl publikovat kat. lit.; 5 000
Helena Bochořáková 29. 7. 1894 Vyškov, Josefská 2 – 28. 3. 1980 Brno 1945–1948 zá Helena Maria Klára Ditrichová, pr. Bochořáková; Br AVU
Richard Bojko 31. 3. 1877 Bedřichov 23 (o. Blansko)  – 22. 12. 1952 Napajedla (o. Zlín) 1916–1945 od Alois Horák; Br PrF UK; vězněn 1943
Jan Boudyš 13. 2. 1897 Záhornice (o. Nymburk) – 19. 6. 1972 Sobotka (o. Jičín) 1945–1948 zá Pr UÚ; švagr Václav Špála
Otýn Břeněk 23. 3. 1870 Vanovice 90 (o. Blansko) – 28. 1. 1926 Brno 1912–1926 úm Otokar Břenek; Br gymnázium, ned. veterinu
Otokar Březina 13. 9. 1868 Počátky 224 (o. Pelhřimov) – 25. 3. 1929 Jaroměřice n. R. (o. Třebíč) 1924–1929 úm Václav Ignác Jebavý; Tř
Miloslav (Miroslav) Bureš 6. 11. 1909 Polička (o. Svitavy) – 12. 11. 1968 Praha 1940–1948 zá
Jan Bohuslav Bureš; Zá
gymnázium, ned. FF UK; 6 000
Otakar Bystřina 23. 5. 1861 Věrovany (o. Olomouc) – 18. 7. 1931 Staré Hamry (o. Frýdek-Místek) 1912–1931 úm Ferdinand Dostal; Ol PrF UK, JUDr.
Josef Cipr 16. 2. 1881 Dolní Kounice (o. Brno-venkov) – 27. 10. 1956 Brno 1921–1948 zá Josef Zipper; Br reálka; 9 000
Stanislav Cyliak 6. 5. 1859 Brno – 12. 4. 1939 Brno 1912–1939 úm Br
Jan Čarek 29. 12. 1898 Heřmaň (o. Písek) – 27. 3. 1966 Praha 1943–1948 zá Jan Čárek; Tř KSČ
Jan Čep 31. 12. 1902 Litovel-Myslechovice (o. Olomouc) – 25. 1. 1974 Paříž (Francie) 1933–1948 zá Ol ned. FF UK; exil 1948
Josef Černoch 1. 8. 1873 Přerov – 8. 6. 1953 Brno 1929–1945 od Jozef Petr Černoch; Ol
Karel Červinka 19. 5. 1872 Albrechtice n. Orl. (o. Rychnov n. Kn.) – 5. 3. 1949 Břehy (o. Pardubice) 1925–1939 od Karel Antonín Červinka; Zá PrF UK; bratr Adolfa Červinky
František Čuberka 8. 3. 1901 Lipník n. B. (o. Přerov) 1945–1948 zá Ol 5 000
Jakub Deml 20. 8. 1878 Tasov (o. Žďár n. S.) – 10. 2. 1961 Třebíč 1923–1927 od Jakub Deml; Br gymnázium, kněz, vystoupil 1907
Julius Dolanský 23. 2. 1903 Holešov-Všetuly (o. Kroměříž) – 26. 4. 1975 Praha 1945–1948 zá Julius Heidenreich, od 9. 11. 1945 Dolanský; Br FF MU; ČSD, KSČ vězněn za války; 6 000
Jaromír Doležal 17. 8. 1883 Vladislav-Hostákov  (o. Třebíč) – 19. 10. 1965 Praha 1945–1948 zá Jaromír Josef Ludvik Doležal; Br FF UW, PhDr.; 3 000
Josef Doležal 24. 7. 1893 Litomyšl (o. Svitavy) – 27. 12. 1965 Praha 1940–1945 od Josef Doležal; Zá PrF UK, JUDr.
Adolf Bohuslav Dostal 30. 12. 1873 Praha-Veleslavín – 9. 1939 Varšava (Polsko) 1912–1923 od Adolf Bohuslav Vojtěch Dostal; AP PrF UK; bratr Leopoldy Dostálové
Karel Dvořáček 31. 10. 1911 Ivanovice na H. (o. Vyškov) – 20. 8. 1945 Brno 1944 – 1945 od Karel Leopold Dvořáček; Br UÚ; vězněn 1941, 1944–1945; 16 000
Emil Dvořák 17. 10. 1896 Vlkoš (o. Hodonín) – 28. 9. 1970 Praha 1933–1948 od Emil Dvořák; Br 13 000
Karel Elgart Sokol 18. 1. 1874 Ivančice (o. Brno-venkov) – 21. 7. 1929 Potštejn (o. Rychnov n. Kn.) 1912–1916, 1924–1929 úm Karel Eduard Elgart; Br UÚ, mim. posl. VUT


Eduard Elpl 9. 10. 1871 Brno-Líšeň – 21. 8. 1959 Brno-Líšeň 1945–1948 zá Eduard Elpl; Br syn Mirek Elpl
Mirek Elpl 16. 11. 1905 Brno-Líšeň – 7. 2. 1960 Brno 1935–1948 zá Eduard František Elpl; Br vězněn 1944–1945; 17 000
Valdemar Ethen 23. 1. 1883 Prostějov –12. 4. 1949 Brno 1945–1948 zá Štěpán Pavel Kožušníček; Ol PrF a FF UK, PhDr.; 2 000
Pavel Fink 1. 6. 1891 Zaječov (o. Beroun) – 18. 4. 1965 Nymburk 1927–1948 zá Pavel Fink; Pr 1 500
Jan Florian 24. 11. 1897 Brno – 7. 5. 1942 Mauthausen (o. Perg, Rakousko) 1941–1942 úm Br LF KU, MUDr.; vězněn, popraven; 10 000 (vdova)
Adolf Gajdoš 16. 10. 1884 Prusy-Boškůvky, Moravské Prusy (o. Vyškov) – 26. 10. 1966 Brno 1941–1948 zá Adolf Gajdoš; Br 25 500
Bedřich Golombek 5. 2. 1901 Ostrava-Hrušov – 31.  3. 1961 Brno 1945–1948 zá Op gymnázium, ned. PrF MU
Jaroslav Gregor 6. 8. 1901 Rašovice (o. Vyškov) – 1968 1936–1945 od Br JUDr.; 9 500
Rajmund Habřina 28. 9. 1907 Příbram na Moravě (o. Brno-venkov) – 2. 4. 1960 Brno 1933–1945 od Rajmund Chatrný; Br FF MU, PhDr.; vězněn 1941–1942; 20 000
František Hamza 6. 3. 1868 Humpolec-Kletečná (o. Pelhřimov) – 4. 6. 1930 Brno 1924–1930 úm František Jindřich Hamsa; Br LF KU, MUDr.;
Karel Handzel 28. 10. 1885 Ostrava-Moravská Ostrava – 11. 4. 1948 Praha 1927–1948 zá Karel Handzel; Op gymnázium, ned. FF UK
Prokop Miroslav Haškovec 1. 2. 1876 Bechyně (o. Tábor) – 21. 12. 1935 Brno 1927–1935 úm Prokop Miroslav Haškovec; Tř gymnázium, FF UK, Sorbonna
Karel Jan Hejda 27. 7. 1876 Mladá Boleslav – 19. 2. 1958 Zlín 1945–1948 zá Karel Ferdinand Hejda; Pr 3 000
Žofie Hekelová 11. 11. 1920 Konice (o. Prostějov) – 20.7. 1993 Lechovice (o. Znojmo) 1945–1948 zá Ol 8 000
Jan Herben 7. 5. 1857 Brumovice (o. Břeclav) – 24. 12. 1936 Praha 1926–1936 úm Johann Nepom. Herben; Br gymnázium, FF UK
Josef Holý 6. 2. 1874 Košík (o. Nymburk) – 6. 2. 1928 Brno 1912–1928 úm Josef Holý; Pr gymnázium, FF UK; NS, ČSL
František Horečka 25. 3. 1894 Frenštát p. R. (o. Nový Jičín) – 25. 2. 1976 Nový Jičín 1928–1948 zá František Richard Horečka; Op 19 000
Antonín Horsák 10. 6. 1891 Kunovice (o. Uherské Hradiště) – 15. 12. 1971 1945–1948 zá Antonín Tomáš Horsák; Br
Josef Richard Hradecký 7. 2. 1886 Kostelní Radouň (o. Jindřichův Hradec) – 5. 7. 1947 Praha 1925 od Josef Roubíček, 1923 Josef Hradecký; Tř vyučen
Jaroslav Humberger 20. 12. 1902 Nové Dvory (o. Kutná Hora) – 1945 Dachau (Německo) 1937–1945 úm Jaroslav Humberger; AŽ pokr. škola
Josef Chaloupka 4. 6. 1898 Brno-Královo Pole – 24. 1. 1930 Brno 1925–1930 úm Josef Chaloupka; Br
Dalibor Chalupa 7. 1. 1900 Letovice (o. Blansko) – 14. 6. 1983 Praha 1940–1948 zá Br
Metoděj Jahn 14. 10. 1865 Valašské Meziříčí (o. Vsetín) – 14. 9. 1942 Hranice (o. Přerov) 1912–1942 úm Methoduis Cyrill Jahn; Op UÚ; 10 000 (vdova)
Jan Janča 13. 9. 1866 Vlčnov (o. Uherské Hradiště) – 27. 1. 1928 Brno 1925–1928 úm Johann Janča; Br gymnázium, ned. PrF UK
Karel L. Jelínek 1871 Enzensdorf (Rakousko) – 1934 1913–1923 od Karel Jelínek; ? syn Ivan Jelínek
Viktor Kamil Jeřábek 4. 2. 1859 Litomyšl (o. Svitavy) – 16. 4. 1946 Litomyšl 1912–1946 úm Victor Antonin Jeřabek; Zá reálka, pedagogium; syn Čestmír Jeřábek; 8 000
Miloš Jirko 20. 1. 1900 Kelč-Němetice (o. Vsetín) – 24. 6. 1961 Praha 1927–1948 zá Op FF UK a UKB; vězněn 1940–1945; 24 000
Jaromír John 16. 4. 1882 Klatovy – 24. 4. 1952 Jaroměř (o. Náchod) 1920–1923 id Bohumil Václav Rudolf Markalous; Pl PřF UK
František Jura 2. 9. 1905 Zastávka u Brna (o. Brno-Venkov) – 24. 11. 1990 1940–1948 zá František Robert  Jura; Br vězněn za války
Richard František Jura 28. 6. 1902 Zastávka u Brna (o. Brno-Venkov) 1940–1948 zá Richard František Jura; Br
Eva Jurčinová 20. 4. 1886 Studeněves (o. Kladno) – 14. 12. 1969 Praha 1927–1948 zá Anna Marie Navrátilová, pr. Weberová; Pr 10 000
Jan Kabelík 6. 5. 1864 Přerov – 17. 10. 1928 Praha 1926–1928 úm Jan Kabelík; Ol gym., FF UK
Bohuš Kafka 17. 9. 1901 Náměšť n. Osl. (o. Třebíč)  – 14. 11. 1978 Brno 1940–1948 zá Bohumír Kafka; Br OA; 12 000
Ozef Kalda 4. 8. 1871 Nové Město na Moravě (Žďár n. S.) – 2. 1. 1921 Praha 1913–1921 úm Josef Kalda; Br kněžský seminář
Josef Kalus 16. 2. 1855 Frenštát p. R. (o. Nový Jičín) – 11. 12. 1934 Frenštát p. R. 1912–1934 úm Josef Kallus; Op
Ferdinand Karafiát 1. 9. 1870 Horní Štěpánov (o. Prostějov) – 13. 4. 1928 Konice (o. Prostějov) 1913–1928 úm Ferdinand Karafiat; Ol LF UK
Josef František Karas 4. 12. 1876 Tišnov (o. Brno-Venkov) – 19. 2. 1931 Přerov-Dluhonice 1912–1913, 1924–1931 úm Josef Franc Karas; Br gymnázium
Jan Kárník 16. 8. 1870 Nové Město na Moravě (o. Žďár n. S.)  – 27. 12. 1958 Nové Město na M. 1930–1948 zá Josef Svítil; Br LF UK a UW; 14 000
František Klika 10. 12. 1896 Praha – 15. 2. 1956 Praha 1945–1948 zá AP
Josef Knap 28. 7. 1900 Podůlší (o. Jičín) – 13. 12. 1973 Praha 1945–1948 zá Josef Knap; Zá FF UK Brat., PhDr.; 1952 11 let vězení; 3 000
Jan Knob 24. 6. 1904 Veliš (o. Jičín) – 29. 4. 1977 Turnov (o. Semily) 1945–1948 zá UÚ; v 50. letech perzekvován
Maxmilián Kolaja 23. 5. 1883 Vlkoš (o. Hodonín) – 10. 10. 1966 Letovice (o. Blansko) 1948 zá Maxmilian Kolaja; Br vězněn za války
Ludvík Kolář 1885 na Moravě – 9. 1927 Praha 1926–1927 úm ?
Antonín Kolek 8. 7. 1895 Klobouky-Bohumilice (o. Břeclav) – 9. 7. 1983 Rosice (o. Brno-venkov) 1945–1948 zá Antonín Kolek; Br UÚ; 13 000
Jaroslav Kopa 24. 11. 1905 Hodonín – 3. 4. 1977 Brno 1944–1945 od ? 1 500
Fráňa Kopeček 14. 10. 1871 Přerov-Předmostí – 23. 8. 1946 Ostrava-Slezská Ostrava 1926–1946 úm František Kopeček; Ol UÚ; 4 500
Olga Košutová 8. 3. 1901 Velký Týnec (o. Olomouc)  – 10. 2. 1989 Praha 1946–1948 zá Olga Františka Košutová, pr. Klapálková; Ol gymnázium; manžel Karel Klapálek
Josef Koudelák 26. 2. 1906 Senička (o. Olomouc) – 20. 8. 1960 Bělkovice-Lašťany (o. Olomouc) 1930–1948 zá Ol UÚ; 8 000
Stanislav Kovanda 28. 1. 1878 Nedvězí (o. Svitavy) – 17. 2. 1954 Brno 1912–1948 zá Stanislav Josef Kovanda; Zá PřF UK; 30 000
František Kožík 16. 5. 1909 Uherský Brod – 5. 4. 1997 Praha 1934–1948 zá František Jan Maria; Br PrF MU, JUDr.
Čeněk Kramoliš 7. 12. 1862 Rožnov p. R. (o. Vsetín) – 16. 6. 1949 Brno 1912–1948 zá Vincens Ambros Kramolišch; Op UÚ; 5 000
Stanislav Krejčí 2. 5. 1889 Dolany (o. Olomouc)  – 29. 7. 1974 Olomouc 1945–1948 zá Stanislav Jan Krejčí; Ol 11 000
Zdeněk Kriebel 29. 4. 1911 Brno – 28. 12. 1989 Brno 1940–1948 zá Br PrF MU, JUDr.
František Kropáč 28. 3. 1898 Valašské Meziříčí-Krásno n. Bečvou (o. Vsetín) – 9. 8. 1966 Praha 1927–1948 zá Op PrF UK, JUDr; vězněn za války; 15 000
František Křelina 26. 7. 1903 Podhradí (o. Jičín) – 25. 10. 1976 Praha 1943–1948 zá UÚ; 1952 12 let vězení; 5 000
Petr Křička 4. 12. 1884 Kelč (o. Vsetín) – 25. 7. 1949 Okarec (o. Třebíč) 1924–1948 zá Petr Ladislav Křička; Op ČVUT; bratr Jaroslav, sestra Pavla Křičková; 8 000
Pavla Křičková 14. 2. 1886 Kelč (o. Vsetín) – 10. 7. 1972 Nové Město na M. (o. Žďár n. S.) 1938–1945 od Pavlína Maria Křičková, pr. Homolková; Op bratři Petr a Jaroslav Křička
František Václav Kříž 26. 2. 1900 Viničné Šumice (o. Brno-venkov) – 24. 12. 1982 Brno 1936–1945 od Br UÚ; 3 000
Adolf Kubis 18. 5. 1876 Brušperk (o. Frýdek-Místek) – 25. 8. 1958 Olomouc 1944–1947 od Adolf Kubis; Op 1 500
Max Kurt 25. 7. 1877 Valašské Meziříčí (o. Vsetín) – 4. 5. 1960 Bratislava (Slovensko) 1912–1939 od Maxmilián Alois Rudolf Kunert; Op PrF Innsbruck + UK, JUDr.;
František Lazecký 18. 8. 1905 Tísek (o. Nový Jičín) – 16. 11. 1984 Praha 1943–1948 zá František Josef Lazecký; Op ČVUT; 13 000
František Lesař 31. 12. 1901 Kostelec n. Orl. (o. Rychnov n. Kn.)  – 16. 4. 1945 Doudleby (o. Rychnov n. Kn.) 1943–1945 od František Lesař; Zá UŠ; 24 000 (i vdova)
Joža Loubalová 27. 6. 1903 Plzeň-Vnitřní město 1946–1948 zá Josefa Marie Ladislava Růžičková, pr. Loubalová; Pl
Jan Machálek 21. 4. 1906 Lipov (o. Hodonín) – 3. 8. 1992 Praha 1945–1948 zá Br ČVUT
Bohumil Malina Ptáček 22. 2. 1906 Velké Meziříčí (o. Žďár n. S.) – 15. 8. 1977 Brno 1940–1948 zá Bohumil Alois Vilém Vratislav Ptáček; Br KSČ
Jaroslav Marcha 26. 5. 1880 Babice n. Sv. (o. Brno-venkov) – 29. 12. 1961 Brno 1924–1948 zá Dominik Nejezchleb; Br ZŠ; AS, SNJ; 19 000
Vojtěch Martínek 11. 4. 1887 Brušperk (o. Frýdek-Místek) – 25. 4. 1960 Ostrava 1913–1948 zá Vojtěch Martinek; Op FF UK, PhDr.; 3 000
Antonín Matula 9. 4. 1885 Kopřivnice-Lubina (dř. Drnholec n. Lubinou, o. Nový Jičín) – 23. 1. 1953 Praha 1920–1948 zá Antonín Cyrill Matula; Op FF UK + UW
Vladimír Mazálek 9. 7. 1883 Blažovice (o. Brno-venkov) – 1956 1933–1948 zá Vladimír Mazálek; Br
Zachar Miron 6. 6. 1879 Hnojice (o. Olomouc) 1913–1922 ne Josef Sedláček; Ol
Anna Mittenhubrová 1875 Bělá p. Bezdězem (o. Mladá Boleslav) – 4. 8. 1953 Kroměříž 1945–1948 zá Anna Josefa Mittenhuberová; Pr 4 000
Karel Mlčoch 19. 10. 1907 Prostějov-Žešov – 7. 5. 1996 Praha 1945–1948 zá Ol ZOŠ; 1 000
Alois Mrštík 14. 10. 1861 Jimramov (o. Žďár n. S.) – 24. 2. 1925 Brno 1914–1916, 1923–1925 úm Alois Mrschtik; Br UÚ; bratr Vilém Mrštík
Božena Mrštíková 7. 3. 1876 Olomouc-Hejčín – 8. 6. 1958 Olomouc 1945–1948 zá Božena Amalie Pacasová, pr. Mrštíková; Ol měšťanka; manželka Viléma Mrštíka; 3 000
Jaroslav Nečas 22. 5. 1913 Valašské Meziříčí (o. Vsetín) – 24. 12. 1988 Praha 1936–1948 zá Op FF UK, PhDr; sestra Bohuslava Bradbrooková; 15 000
Lydie Nečasová 1915 Perm (Rusko) – 3. 7. 1972 Praha 1945–1948 zá ?
Stanislav Kostka Neumann 5. 6. 1875 Praha – 28. 6. 1947 Praha 1912 od Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar Neumann; AP formálním členem jen několik týdnů, gym., ned. OA; ČSS, KSČ; vězněn za R-U
František Neužil 9. 5. 1907 Pozořice-Jezera (o. Brno-venkov) – 22. 11. 1995 Brno 1930–1948 zá Br PeF MU; 16 500
Vítězslav Nezval 26. 5. 1900 Biskoupky (o. Brno-venkov) – 6. 4. 1958 Praha 1926 od Br formálním členem jen několik týdnů; gym., ned. FF UK; KSČ
A. C. Nor 19. 9. 1903 Opava-Kylešovice – 29. 7. 1986 Praha 1931–1936 od Josef Raimund Kaván, 1926 změna na Kaván-Nor;Op FF UK, PhDr.
František Novák 8. 10. 1867 Telč  (o. Jihlava) – 25. 10. 1915 Boleradice (o. Břeclav) 1914–1915 úm Franz Novák; Br reálka
František Obrtel 31. 3. 1873 Přerov-Henčlov – 13. 2. 1962 Praha 1915–1945 od Franc Obrtel; Ol FA ČVUT; syn Vít Obrtel
Josef Ošmera 10. 3. 1899 Loukovice (o. Třebíč) – 20. 12. 1977 Klobouky u Brna (o. Břeclav) 1936–1948 zá Josef Ošmera; Br UÚ; 26 500
Anna Pammrová 29. 6. 1860 Jinošov (o. Třebíč) – 19. 9. 1945 Žďárec (o. Brno-venkov) 1932–1945 úm Anna Maria Pammerová; Br 7 000
Mirko Paráček 13. 8. 1920 Olomouc – 17. 7. 1991 Praha 1941–1945 od Ol PrF Mu a UK; JUDr.; 4 000
Dominik Pavlíček 21. 2. 1877 Brno – 31. 1. 1952 Brno 1912–1923 od Br
Antonín Pavlín 23. 2. 1914 Hranice-Valšovice (o. Přerov) – 28. 5. 1982 Brno 1945–1948 zá Ol gym., ned. FF UK; 9 000
Vladimír Pazourek 18. 8. 1907 Brno – 11. 2. 1987 Brno 1943–1945 zá Br UÚ ned. FF MU; 5 000
František Pečinka 27. 12. 1869 Nový Bydžov (o. Hradec Králové) – 14. 5. 1917 Brno 1912–1917 úm František Pečenka; Zá ned. gymnázium
Františka Pecháčková 1. 8. 1904 Pašovice (o. Uherské Hradiště) – 19. 1. 1991 Praha 1940–1948 zá Františka Janečková, pr. Pecháčková; Br měšťanka; 3 000
Bohuslav Pernica 13. 12. 1907 Brno-Královo Pole – 4. 11. 1968 Praha 1936–1945 od Br UÚ; 5 000
Otakar Peterka 17. 5. 1906 Bohumín-Nový Bohumín (o. Karviná) – 27. 1. 1961 Brno 1945–1946 od Op 3 000
Jan Petrus 18. 12. 1890 Vsetín – 14. 1. 1968 Praha 1926–1945 od Jan Evangelista Karel Petrus; Op gymnázium, ned. FF UK; 3 000
Bohumír Justyn Popelář 31. 10. 1914 Kokořov – 20. 7. 1969 Brno 1946–1948 zá Pl
František Pospíšil 5. 6. 1885 Skaštice (o. Kroměříž) – 24. 4. 1958 Bolešov (o. Ilava, Slovensko) 1931–1945 vy František Bonifác Pospišil; Br vyloučen za kolaboraci 22. 3. 1945
Gabriela Preissová 23. 3. 1862 Kutná Hora – 27. 3. 1946 Praha 1915–1946 úm Gabriela Marie Sekerová, pr. Preissová, pr. Habaerthová; Pr dívčí škola; 7 000
Antonín Procházka 13. 1. 1908 Banja Luka (Bosna a Hercegovina) – 2. 7. 1966 Praha 1945–1946 od ? FF UK, PhDr.; 2 000
František Seraf Procházka 15. 1. 1861 Náměšť na Hané (o. Olomouc) – 28. 1. 1939 Praha 1912–1939 úm Franz Seraf Dominik Prochaska; Ol FF UK
Karel Vojtěch Prokop 13. 5. 1860 Hněvkovice-Budeč (o. Havlíčkův Brod) – 2. 12. 1914 Rosice (o. Brno-venkov) 1912–1914 úm Karel Vincenc Prokop; Zá
Václav Prokůpek 11. 7. 1902 Dolní Lochov (o. Jičín)  – 22. 5. 1974 Praha 1939–1948 zá reálka, ned. ČVUT; AS, 1952 odsouzen na 22 let
Ondřej Přikryl 26. 11. 1862 Výšovice (o. Prostějov) – 22. 12. 1936 Prostějov 1913–1936 úm Andreas Přikril; Ol LF UK; LSPnM ČND NDS
Marie Příleská 23. 12. 1882 Všechovice (o. Přerov) – 25. 6. 1963 Zlín 1936–1948 zá Maria Mořkovská, pr. Blažková?; Ol měšťanka
Václav Renč 18. 11. 1911 Straškov-Vodochody, Straškov (o. Litoměřice) – 30. 4. 1973 Brno 1943–1946 od FF UK, PhDr.; 1952 odsouzen na 25 let
Josef Rosenzweig-Moir 24. 8. 1887 Neustupov (o. Benešov) – 12. 10. 1944 Osvětim? (Polsko) 1915–1923 od Josef Rosenzwig; AŽ Jiří Orten synovec
Vojtěch Rozner 23. 4. 1905 Uhřice (o. Hodonín) – 20. 4. 1991 Liberec 1940–1945 od Br gym., ned. PrF UK; 10 400
Milan Rusínský 10. 2. 1909 Litovel (o. Olomouc) – 8. 11. 1987 Ostrava 1936–1948 zá Milán František Rusinský; Ol reálka, ned. FF UK; 37 000
Ivan Sabinov 21. 2. 1911 Rajhrad-Čeladice (o. Brno-venkov) – 1969 1945–1948 zá Arnošt Brázdil; Br 2 000
Jan Vojtěch Sedlák 20. 9. 1889 Boskovice (o. Blansko) – 14. 6. 1941 Praha 1925–1941 úm Jan Sedlák; Br FF UK, PhDr.; 2 000 (matka)
František Sekanina 15. 2. 1875 Plumlov-Žárovice (o. Prostějov) – 4. 3. 1958 Smečno (o. Kladno) 1912–1945 od František Sekanina; Ol reálka, ČVUT, kurs na FF UK
Josef Sekera 4. 12. 1897 Starkoč (o. Kutná Hora) – 14. 11. 1972 Benešov (o. Benešov) 1935–1945 od Josef Sekera; Pr
František Skácelík 25. 11. 1873 Přerov – 26. 12. 1944 Praha 1934–1944 úm František Jan Josef Skácelík; Ol LF UK a UW, MUDr.
Augusta Skálová 28. 9. 1898 Želatovice (o. Přerov) – 27. 5. 1996 Bílý potok (?) 1942–1948 zá Augustina Běhalová, pr. Dočkalová?; Ol měšťanka; 2 000
Zikmund Skyba 3. 3. 1909 Hvozdná (o. Zlín) – 23. 7. 1957 Praha 1944–1948 zá Br průmyslovka; 6 000
Bedřich Slavík 18. 5. 1911 Olomouc – 28. 8. 1979 Praha 1940–1946 od Bedřich Josef Slavík; Ol FF UK, MU PhDr.; 4 000
Jindřich Maria Slavík 8. 6. 1907 Jablunkov (o. Frýdek-Místek) – 2. 9. 1987 Olomouc 1944–1948 zá Stanislaus Wenzel Vrbík; Op gymnázium; 4 000
Fran Směja 14. 5. 1904 Opava-Suché Lazce – 11. 2. 1986 Opava 1936–1948 zá Op UÚ; vězněn 1941-1942; 37 000
Jaroslav Směja-Lončar 10. 12. 1911 Opava-Suché Lazce 1945–1948 zá Op nejsou bratři
František Sokol Tůma 2. 5. 1855 Benešov (o. Benešov) – 31. 12. 1925 Ostrava-Moravská Ostrava 1912–1925 úm František de Paula Tuma; Pr
Jindřich Spáčil 24. 5. 1899 Kvasice (o. Kroměříž) – 20. 11. 1978 Kroměříž 1933–1948 zá Br UÚ; SD, NS, KSČ; 13 000
Zdeněk Spilka 1. 1. 1903 Slatiňany (o. Chrudim) – 16. 1. 1987 Brno 1936–1948 zá OA; 20 000
Josef Staněk 15. 2. 1887 Měrovice n. Hanou (o. Přerov) – 7. 7. 1947 Brno 1924–1947 úm Josef Staněk; Ol FF UK, PhDr.; ČSNS; 11 000
Vilém Steinman 31. 10. 1880 Oplocany (o. Přerov) – 23. 2. 1962 Brno 1940–1948 zá Vilém Steinmann; Ol 11 000
Eugen Stoklas 11. 11. 1882 Příbor (o. Nový Jičín) – 11. 3. 1963 Litovel (o. Olomouc) 1935–1942 od Eugen Bohumír Stoklas; Op gymnázium, FF UK
Julie Strimplová 10. 12. 1907 Brno 1945–1948 zá Br KSČ vyloučena 1952; 23 000
Martin Strouhal 11. 4. 1907 Zdětín (okr. Prostějov) – 2. 11. 1987 Litovel (o. Olomouc) 1945–1948 zá Martin Strouhal; Ol vězněn za války
Vladimír Stupka 13. 1. 1906 Brno – 26. 5. 1980 Brno 1940–1948 zá Br FF MU, PhDr.
Jiří Sumín 9. 10. 1864 Uhřice (o. Přerov) – 11. 11. 1936 Přerov 1912–1936 úm Amalia Wrba; Ol vyšší dívčí škola
Adolf Svoboda 1905 Třebíč 1945–1948 zá Br 4 000
Nina Svobodová 16. 6. 1902 Praha – 4. 9. 1988 Praha 1945–1948 zá Antonie Malvína Svobodová; AP měšťanka; ČSL, 1949 odsouzena na 16 a půl roku; 6 000
Sonja Špálová 6. 11. 1898 Ochoz u Brna (o. Brno-venkov) – 17. 2. 1994 Brno 1945–1948 zá Františka Švehlová, pr. Špálová, pr. Ramešová; Br gymnázium?, ned LF UK?
Antonín Šrámek 3. 1. 1894 Moravské Knínice (o. Brno-venkov) – 13. 2. 1972 Brno 1927–1948 zá Antonín Šrámek; Br stavební průmyslovka; 11 500
František Táborský 16. 1. 1858 Bystřice p. Hostýnem (o. Kroměříž) – 21. 6. 1940 Praha 1926–1940 úm Franz Taborsky; Br gymnázium
František Taufer 2. 4. 1885 Němčice n. Hanou (o. Prostějov) – 22. 7. 1915 u Lublinu (Polsko) 1912–1915 úm František Taufer; Ol UÚ; otec Jiřího Taufera
Rudolf Těsnohlídek 7. 6. 1882 Čáslav (o. Kutná Hora) – 12. 1. 1928 Brno 1924–1928 úm Rudolf Vincenc Jan Těsnohlídek; Pr gymnázium, ned. FF UK
František Trávníček 17. 8. 1888 Spešov (o. Blansko) – 6. 6. 1961 Brno 1929–1945 od František Josef Trávníček; Br FF KU, PhDr.; KSČ; 3 000
Antonín Trýb 7. 3. 1884 Roztoky (ul. Karlov, o. Rakovník) – 3. 9. 1960 Brno 1924–1930, 1945 od Pr LF UK, MUDr.; SD, KSČ
Ladislav Třenecký 4. 6. 1902 Ostrava-Slezská Ostrava – 30. 3. 1942 Osvětim (Polsko) 1936–1942 úm Ladislaus Trzyniecki; Op UÚ; vězněn, oběť okupace; 8 000 (vdova)
Běta Turečková 28. 9. 1902 Velká n. Veličkou (o. Hodonín) – 31. 3. 1987 Brno 1945–1948 zá Alžběta Čambalová; Br
Vladimír Úlehla 16. 7. 1888 Vídeň (Rakousko) – 3. 7. 1947 Brno 1945–1947 úm ? FF UK a U Štrasburk, PhDr.; 3 000
Jarmila Urbánková 23. 2. 1911 Horní Vilémovice (o. Třebíč) – 13. 5. 2000 Praha 1934–1948 zá Jarmila Urbánková, pr. Galandauerová;

Br

FF UK; syn Jan Galandauer; 7 000
Josef Vaca 15. 3. 1904 Kostelec na Hané (o. Prostějov) – 11. 8. 1966 Olomouc 1940–1948 zá Josef Vaca; Ol
Vladislav Vančura 23. 6. 1891 Háj ve Slezsku (o. Opava) – 1. 6. 1942 Praha 1933–1942 úm Vladislav Jan Franz Vančura; Op LF UK, MUDr.; má stejného pradědečka Vančuru jako Jiří Mahen, dcera Alena Santarová; KSČ 1929 vyloučen; 1942 zatčen a popraven
Věra Vášová 4. 10. 1879 Praha – 12. 11. 1963 Nové Město na M. (o. Žďár n. S.) 1925–1932 od Věra Váňová; AP gymnázium, ned. UÚ
Zdeněk Vavřík 21. 9. 1906 Libhošť (o. Nový Jičín) – 29. 12. 1964 Praha 1934–1936 od Op FF UK; 11 000
Adolf Veselý 4. 1. 1886 Lipůvka (o. Blansko) – 7. 5. 1961 Praha 1912–1929 od Adolf Veselý; Br VUT; 4 000
Antonín Veselý 27. 3. 1888 Křižánky-Moravské Křižánky (o. Žďár n. S.) – 3. 10. 1945 Praha 1926–1945 úm Antonín Veselý; Br gymnázium; 32 000 (i vdova)
Jan Vladislav 15. 1. 1923 Hlohovec (Slovensko) – 3. 3. 2009 Praha 1945–1948 zá Ladislav Bambásek; ? 15 000
Alois Vojkůvka 3. 6. 1903 Bystřice p. Hostýnem-Rychlov (o. Kroměříž) – 8. 1977 Ostrava 1942-1945 od Alois Vojkůvka; Br OŠ; 1 500
Jaroslav Vyplel 2. 12. 1890 Kroměříž – 19. 4. 1969 Brno 1937–1948 zá Br UÚ; 24 500
František Wenzl 28. 4. 1889 Bezděčí u Trnávky-Unerázka (o. Svitavy) – 9. 6. 1942 Brno 1941-1942 úm AS, za války vězněn, popraven
Alois Zábranský 8. 2. 1858 Jáchymov (nyní souč. ob. Náklo, o. Olomouc)  – 9. 9. 1921 Uherské Hradiště 1913–1921 úm Franz Červinek; Ol PrF UK
Jan Zahradníček 17. 1. 1905 Mastník (o. Třebíč) – 7. 10. 1960 Vlčatín (o. Třebíč) 1948 zá Jan Alois Zahradníček; Br gym., ned. FF UK; 1952 odsouzen na 13 let
Jaroslav Zatloukal 6. 3. 1905 Opava – 23. 9. 1958 Brno 1935–1945 od Jaroslav Josef Zatloukal; Op FF MU, PhDr.; vězněn za války
Vilém Závada 22. 2. 1905 Ostrava-Hrabová – 30. 11. 1982 Praha 1933–1945 od Vilém František Závada; Op FF UK, PhDr.; KSČ; 3 000; bratr Jaroslav Závada
Oldřich Zemek 30. 7. 1893 Tupesy (o. Uherské Hradiště) – 1967 Praha 1926–1928 od Josef Oldřich Zemek; Br VZŠ
Jaroslav Želiva 9. 7. 1883 Štěpánov-Moravská Huzová (o. Olomouc) – 8. 7. 1968 Olomouc 1912–1913 od Ferdinand Antonín Rýpar; Ol
Filip Cyril Župka 7. 6. 1885 Ivanovice na Hané (o. Vyškov) – 3. 4. 1964 Kostelec ? 1914–1948 zá Filip Cyrill Župka; Br OA, VOŠ; 9 000

Čestní členové (do roku 1937)[6][editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Občanské jméno nebo nejpoužívanější pseudonym (podle Národní knihovny ČR)
  2. U míst je uveden „stav roku 2019“ (některé malé obce nejsou samostatné, ale jsou součástí jiné obce)
  3. Uveden způsob ukončení působení ve spolku: úmrtím (úm), odejitím ze spolku (od), vyloučením (vy), neznámo (ne), zánikem spolku (zá); mohou se vyskytnout nepřesnosti, zvláště za okupace a v letech 1946–1948 (neúplné informace)
  4. Jméno a příjmení uvedené v matrice (je-li pole prázdné pak je matrika ještě na úřadě nebo není zpracována); název archivu: AP (Archiv hlavního města Prahy), AŽ (Národní archiv – Židovské matriky), Br (Moravský zemský archiv v Brně), Li (Státní oblastní archiv v Litoměřicích), Op (Zemský archiv v Opavě), Ol (ZA Opava, pobočka Olomouc), Pl (SOA Plzeň), Pr (SOA Praha), Tř (SOA Třeboň), Zá (SOA Zámrsk), ? – nejsou potřebné informace

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Zápisní kniha. [s.l.]: Moravské kolo spisovatelů S. 3–6. 
  2. a b c HOLÝ, Josef. Stanovy. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1912. 17 s. 
  3. a b c Činní členové Moravského kola spisovatelů a Družstva Moravského kola spisovatelů: rozbor a obhajoba činnosti za nacistické okupace 1939–1945. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1945, 21 s.
  4. ŽAMPACH, Vojtěch. Boj o jednotu moravských spisovatelů. Od Února k socialismu. Brno: Universita J. E. Purkyně, 1974, s. 233–242.
  5. a b Zápisní kniha. Brno: Moravské kolo spisovatelů 
  6. a b c Almanach k 25letému trvání MKS. Příprava vydání Antonín Veselý, Rajmund Habřina, Mirek Elpl. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1937. 
  7. KRATOCHVIL, Antonín. Žaluji 2). Vrátit slovo umlčeným. Praha: Dolmen, 1990. 247 s. 
  8. Diecézní archiv Biskupství brněnského [online]. Rajhrad [cit. 2019-09-26]. Dostupné z: https://www.biskupstvi.cz/diecezni-archiv

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Stanovy Moravského kola spisovatelů [online]. 1912. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online
  • O. Mikulášek: Nová organisace moravských literátů. Rovnost 19. 6. 1945
  • Moravští spisovatelé rozehnáni policií. Slovo národa 5. 3. 1946
  • Boh. Hochman: Pravda o MKS, Rovnost 10. 3. 1946
  • Družstvo MKS a MKS: Na obranu Moravského kola spisovatelů, Slovo národa 12. 3. 1946
  • A. Hájková, Z. Kožmín, Š. Vlašín: Literární život v Brně v letech 1918–1965. Brno v minulosti a dnes 9. 1966, s. 302.
  • Lumír Kuchař: Rozhovor s Václavem Prokůpkem. Převlékání hadů. Lidové noviny 29. 3. 1968