Druhá búrská válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Druhá búrská válka
konflikt: Búrské války
Búrská komanda
Búrská komanda
trvání: 11. října – 1899- 31. května 1902
místo: Jižní Afrika, Svazijsko
výsledek: Britské vítězství
strany
Vlajka Oranžského svobodného státu Oranžský svobodný stát
Vlajka Transvaalu Transvaal
Spojené království Britské impérium
velitelé
Paul Kruger
Louis Botha
Koos de la Rey
Martinus Theunis Steyn
Christiaan de Wet
Piet Cronje
Frederick Joubert Duquesne
Alfred Milner
Redvers Buller
Horatio Kitchener
Frederick Roberts

ztráty
9093 mrtvých 7884 padlých v boji nebo následkem zranění; 13 250 mrtvých z jiných příčin; 934 nezvěstných; 22 828 raněných

Druhá búrská válka probíhala mezi anglickými a búrskými kolonizátory Jižní Afriky (tj. potomky nizozemských osadníků), a to v letech 18991902.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Válka byla vedena nesmírně krutými prostředky, poprvé se vyskytly koncentrační tábory moderního typu pro rodiny bojujícího nepřítele. Zajatí Búrové byli deportováni např. na Ceylon a ostrov Svaté Heleny.[2] Vězni umírali hlavně na infekční nemoci, na které celkově zemřelo asi 30 000 lidí. Nejvíce však utrpělo černošské obyvatelstvo, které mělo největší ztráty a bylo násilně přesídlováno. Důvodem k válce byla touha po kontrole území, kde se nacházela bohatá naleziště surovin, včetně zlata (to se Búrové pokoušeli odvézt do Mosambiku), touha po rozšíření pastvin pro chov dobytka a v neposlední řadě také snaha podrobit odbojné státy (Transvaal, Orange) anglické koruně. Válku také díky nesrovnatelně technicky lépe vybavené armádě vyhráli Angličané. Největší zájem projevila Velká Británie o zlatonosná a diamantová ložiska nedaleko Johannesburgu v jižní Africe. Tyto kraje ale již kromě domorodců obývali nizozemští osadníci, kteří zde zřídili republiky. Spory nových anglických přistěhovalců s nizozemskými usedlíky, kteří se nazývali Búrové, daly Velké Británii záminku k ozbrojenému zásahu. Tříletá krvavá britsko-búrská válka, v níž zpočátku Búrové vítězili, skončila v roce 1902 anexí búrských republik a rozšířením britského koloniálního panství v jižní Africe.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ve válce sloužily i dvě rhodéské jednotky, Rhodéský regiment a Dobrovolníci z Jižní Rhodésie, dohromadfy asi 1000 mužů. Viz Keppel-Jones, Arthur(1983). Rhodes and Rhodesia: The White Conquest of Zimbabwe, 1884–1902. Montreal, Quebec and Kingston, Ontario: McGill-Queen's University Press, 590–599. ISBN 9780773505346. 
  2. Oslava Krügerových narozenin zajatými Boery.. Illustrovaný svět. 1901, roč. I, čís. 21, s. 642. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]