Louis Botha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Louis Botha
Louis Botha.jpg
Narození 27. září 1862
Greytown
Úmrtí 27. srpna 1919 (ve věku 56 let)
Pretoria
Příčina úmrtí španělská chřipka a chřipka
Politická strana South African Party
Funkce předsedů vlád Jižní Afriky
Podpis Louis Botha – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louis Botha (27. září 1862, Greytown27. srpna 1919, Pretoria) byl búrský generál a politik, vrchní velitel vojsk Transvaalu (19001902), premiér Transvaalu (19071910) a první premiér Jihoafrické unie (1910–1919).

Generál[editovat | editovat zdroj]

Louis Botha se stal členem Volksraadu v roce 1897 za Vryheid. O dva roky později, když Britové Transvaal anektovali, se stal generálem búrských jednotek v druhé búrské válce. Porazil britské síly v bitvách u Colensa (1899), Spioencopu (1900), Colensa (1900) a Val Krantzu (1900). V roce 1900 se po smrti P. J. Jouberta stal vrchním velitelem vojsk Transvaalu. Po pádu Pretorie vedl dál společně s Koosem de la Reyem a Chritiaanem de Wetem gerilovou válku proti Britům. Ačkoli všech búrských mužů bylo jen asi 85 tisíc, Britové museli nasadit půl milionu vojáků, aby je s použitím velmi krutých metod (včetně koncentračních táborů i pro ženy a děti) porazili. Botha vedl búrskou delegaci při jednáních, která vyústila v kapitulaci všech búrských vojsk 31. května 1902.

Politik[editovat | editovat zdroj]

Louis Botha hrál po válce významnou roli v politice Transvaalu, vedl obnovu válkou zcela zničeného území. V roce 1907 se stal premiérem Transvaalu, v roce 1911 založil s Janem Smutsem Jihoafrickou stranu (South African Party) spolupracující s Brity a bojující proti Národní straně (National Party) Jamese Hertzoga.

V roce 1910 vzniklo britské dominium Jihoafrická unie a Botha se stal jeho prvním premiérem a podílel se na vzniku její ústavy, která položila základy apartheidu. V roce 1914 potlačil i se Smutsem povstání Búrů, kteří odmítali bojovat za Velkou Británii a vedl Jihoafrickou unii do bojů proti německým koloniím. Po válce vedl britskou vojenskou misi u polských jednotek v rusko-polské válce. Zúčastnil se poválečných jednání, na kterých argumentoval proti Versailleské smlouvě, kterou považoval za příliš tvrdou pro Centrální mocnosti, ale nakonec se pod ni podepsal.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Botha. Sv. 28, str. 124

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]