Louis Botha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Louis Botha
Louis Botha.jpg
Narození 27. září 1862 nebo 1862
Greytown
Úmrtí 27. srpna 1919 (ve věku 56 let)
Pretorie
Příčina úmrtí španělská chřipka a chřipka
Politická strana South African Party
Rodiče unknown Botha
Funkce předseda vlády Jižní Afriky
Podpis Louis Botha – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louis Botha (27. září 1862, Greytown27. srpna 1919, Pretoria) byl búrský generál a politik, vrchní velitel vojsk Transvaalu (19001902), premiér Transvaalu (19071910) a první premiér Jihoafrické unie (1910–1919).

Generál[editovat | editovat zdroj]

Louis Botha se stal členem Volksraadu v roce 1897 za Vryheid. O dva roky později, když Britové Transvaal anektovali, se stal generálem búrských jednotek v druhé búrské válce. Porazil britské síly v bitvách u Colensa (1899), Spioencopu (1900), Colensa (1900) a Val Krantzu (1900). V roce 1900 se po smrti P. J. Jouberta stal vrchním velitelem vojsk Transvaalu. Po pádu Pretorie vedl dál společně s Koosem de la Reyem a Chritiaanem de Wetem gerilovou válku proti Britům. Ačkoli všech búrských mužů bylo jen asi 85 tisíc, Britové museli nasadit půl milionu vojáků, aby je s použitím velmi krutých metod (včetně koncentračních táborů i pro ženy a děti) porazili. Botha vedl búrskou delegaci při jednáních, která vyústila v kapitulaci všech búrských vojsk 31. května 1902.

Politik[editovat | editovat zdroj]

Louis Botha hrál po válce významnou roli v politice Transvaalu, vedl obnovu válkou zcela zničeného území. V roce 1907 se stal premiérem Transvaalu, v roce 1911 založil s Janem Smutsem Jihoafrickou stranu (South African Party) spolupracující s Brity a bojující proti Národní straně (National Party) Jamese Hertzoga.

V roce 1910 vzniklo britské dominium Jihoafrická unie a Botha se stal jeho prvním premiérem a podílel se na vzniku její ústavy, která položila základy apartheidu. V roce 1914 potlačil i se Smutsem povstání Búrů, kteří odmítali bojovat za Velkou Británii a vedl Jihoafrickou unii do bojů proti německým koloniím. Po válce vedl britskou vojenskou misi u polských jednotek v rusko-polské válce. Zúčastnil se poválečných jednání, na kterých argumentoval proti Versailleské smlouvě, kterou považoval za příliš tvrdou pro Centrální mocnosti, ale nakonec se pod ni podepsal.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Botha. Sv. 28, str. 124

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]