Veverská Bítýška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Veverská Bítýška

Náměstí ve Veverské Bítýšce s kostelem svatého Jakuba
Znak obce Veverská BítýškaVlajka obce Veverská Bítýška
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0643 584100
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kuřim
Historická země Morava
Katastrální území Veverská Bítýška
Katastrální výměra 13,65 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 157 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 235 m n. m.
PSČ 664 71
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa úřadu městyse

Obecní úřad Veverská Bítýška
Na Městečku 72

664 71 Veverská Bítýška
Starosta Josef Mifek
Oficiální web: www.obecveverskabityska.cz
Email: ouvb@tisnow.cz
Veverská Bítýška
Red pog.svg
Veverská Bítýška
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veverská Bítýška je městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Leží v Boskovické brázdě mezi přírodními parky Údolí Bílého potoka (na západě) a Podkomorské lesy (na východě), zhruba 25 km severozápadně od středu Brna. U městyse, rozkládajícího se na soutoku Svratky a Bílého potoka, začíná vzdutí Brněnské přehrady, nedaleko se nachází hrad Veveří. Dominantou obce je náměstí Na Městečku s radnicí, školou a farním kostelem svatého Jakuba. Žije zde přibližně 3100 obyvatel.

Úřední název Veverská Bítýška je platný od 20. října 1921. Do té doby, ale i po tomto datu bylo možné setkat se s různými variantami pravopisu: Byteška, Bytýška Veverská, Veveří Bytýška, Veverská Bitiška a další.

Obec Veverská Bítýška mimo vlastní městečko Veverská Bítýška zahrnuje také osadu (samostatnou základní sídelní jednotku) Nový Dvůr, která leží v podhradí hradu Veveří.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bítýška je nazývána Veverskou podle nedalekého hradu Veveří.[2] Hrad Veveří byl podle pověsti založen ve druhé polovině 11. století knížetem Konrádem I. Brněnským;[3] první písemný doklad o Veveří je z roku 1213.[4] Veverská Bítýška vznikla pravděpodobně až po založení hradu, první zmínka se objevuje v roce 1376, roku 1521 již je uváděna jako městys.[5]

Historie Veverské Bítýšky i hradu Veveří je spojena také s kaplí Matky Boží, která sloužila jako farní kostel před výstavbou bítýšského kostela svatého Jakuba roku 1481. Před založením obecního hřbitova roku 1837 sloužil hřbitov u kaple jako pohřebiště pro obyvatele obce.[6]

První obecní úřad je znám z roku 1585, primátoři spravovali Veverskou Bítýšku od roku 1616, starostové 1848, předsedové místních národních výborů od roku 1945 a po roce 1989 opět starostové.

Součástí obce bylo dlouho i území hradu Veveří s přilehlým okolím, které však bylo k 1. lednu 1957 připojeno k Brnu, a dnes tvoří nejzápadnější část katastru městské části Brno-Bystrc.

Dne 24. září 2008 byl obci obnoven status městyse.[7]

Hospodářské dějiny[editovat | editovat zdroj]

Status městyse zaručoval práva pořádat trhy; roku 1521 udělil obci král Ludvík Jagellonský privilegium pořádat týdenní trhy a dva jarmarky ročně.

Na začátku 18. století začaly v okolí, zejména na Bílém potoku, vznikat železné hamry (pozůstatky jsou dodnes patrné u nedaleké osady Šmelcovna). Pracovní příležitosti místním i přespolním nabízely i pily, které též využívaly vodní pohon. O století později byla postavena výrobna střelného prachu nazývaná „Prachovna“.

Začátek 20. století byl svědkem rozmachu místního průmyslu, zejména kaolinky (zpracovávala kaolin dopravovaný lanovkou z blízkých Lažánek). S omezením jeho těžby souviselo také zrušení místní železnice z Kuřimi v roce 1936.[8] Nelehkou situaci za hospodářské krize pomohla zmírnit stavba blízké Brněnské přehrady v letech 19361940.

Hospodářská historie posledních 100 let je spojena zejména s firmou Rico, výrobcem zdravotnického materiálu. Po znárodnění firmy roku 1948 a její opětovné privatizaci (19911993) je její nástupce největším zaměstnavatelem v obci (více než 800 zaměstnanců).

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[10]
1 660 1 701 1 477 1 477 1 840 1 905 1 944 2 130 2 301 2 366 2 755 2 758 2 790 3 085

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Veverská Bítýška leží na křižovatce silnic druhé třídy 384 (z Brna), 386 (z Rosic a Kuřimi) a silnic třetí třídy z Lažánek, Hvozdce a Chudčic (Tišnova). Nájezd na dálnici D1 u Ostrovačic je od městečka vzdálen 7 km.

Veverská Bítýška je přestupním uzlem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v zóně 325. Spojení zajišťují autobusové linky 153 (s Rosicemi a Tišnovem), 303 (s Brnem) a 312 (s Kuřimí a Tišnovem).

Lodní dopravu na Brněnské přehradě mezi Veverskou Bítýškou, hradem Veveří a Brnem provozuje v letních měsících Dopravní podnik města Brna.

Přes Veverskou Bítýšku vede velké množství cyklotras, z toho některé značené:

Částečně značené a připravované trasy:

Školství[editovat | editovat zdroj]

Portál školní budovy na náměstí Na Městečku

Obecní úřad ve Veverské Bítýšce je zřizovatelem mateřské školy a základní školy s 1. i 2. stupněm. Školka je umístěna ve dvou budovách, každá má vlastní zahradu. Škola je poprvé zmiňována roku 1671 na místě dnešní pošty, dnešní základní škola ale sídlí od roku 1911 v budově bývalé radnice Na Městečku. Zejména druhý stupeň školy navštěvují také děti z okolních vesnic (Hvozdce, Lažánek, Moravských Knínic a Chudčic).

Základní umělecká škola (pobočka ZUŠ v Kuřimi) působí v městečku od roku 1962. Výuka probíhá ve třech oborech: hudebním, tanečním a výtvarném.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Veverské Bítýšce.
Kostel Svatého Jakuba Většího na náměstí Na Městečku

Přímo na náměstí Na Městečku poutá pozornost farní kostel svatého Jakuba Staršího. Trojlodní pozdně barokní kostel byl postaven v letech 17711782 na místě již nevyhovujícího kostela z 15. století. Na osmi malovaných oknech jsou vyobrazeni patroni českých zemí. Původní jehlanová věž byla začátkem 20. století nahrazena současnou věží se čtyřmi zvony (Jakub, Marie, poledník a umíráček). V parčíku před kostelem je socha Jana Nepomuckého z 18. století.

Kousek od náměstí, naproti faře a poště roste na křižovatce ulic Hvozdecká a 9. května (silnice směrem na Brno-Bystrc) rozlehlý kaštan, který je chráněný jako památný strom.

Na jihozápadním okraji obce, u cesty do Hvozdce, je smírčí kámen z roku 1559. Jde o nahoře zaoblený plochý pískovcový kámen; ze země vyčnívá něco více než 1 m. Na čelní straně lze vidět poškozené torzo kříže.

Bývalý cholerový hřbitov ležel v polích na jihovýchodním kraji Veverské Bítýšky, při cestě na hrad Veveří. Hřbitov byl za komunismu postupně rozorán; k jeho obnově a postavení pamětního kříže došlo až v letech 20002001.

Údolí Bílého potoka[editovat | editovat zdroj]

Bílý potok ve Veverské Bítýšce
Související informace naleznete také v článcích Bílý potok (pravý přítok Svratky) a Přírodní park Údolí Bílého potoka.

Velké množství návštěvníků Veverské Bítýšky míří na pěší výlet nebo cyklistickou vyjížďku po cyklotrase 5189 do údolí Bílého potoka. Ještě v městečku míjejí Jarošův mlýn, kulturní památku a jediné místní muzeum. Mlýn byl postaven na místě starého mlýnu a pily v roce 1938. Původním majitelům byl mlýn vrácen v roce 1991 a ti jej v roce 2003 zpřístupnili veřejnosti.

Výše proti proudu Bílého potoka se nacházejí další mlýny. Na kraji Veverské Bítýšky je Prachovna, kde byla kolem roku 1740 založena (dnes již zaniklá) výrobna střelného prachu. Dále proti proudu je osada Šmelcovna, místo bývalých hamrů asi 8 km od centra Veverské Bítýšky. Každoročně se zde vždy první jarní víkend koná slavnost vítání jara s více než stoletou tradicí.

Hrad Veveří[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Veveří (hrad) a Kaple Matky Boží na Veveří.

Hrad Veveří a kaple Matky Boží se nacházejí asi 2,5 km od Veverské Bítýšky, leží však už v katastrálním území Brna-Bystrce.

Brněnská přehrada a okolí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Brněnská přehrada.

Pod splavem na Svratce, který zadržoval vodu pro bývalý Tejkalův mlýn, začíná vzdutí Brněnské přehrady. Na jejím levém břehu je rozsáhlá lesní obora s křížovou cestou vycházející ze sousedních Chudčic.

Na pravém břehu přehrady se rozkládají Podkomorské lesy s Pohádkou máje (místo, kde Vilém Mrštík prožil a kam zasadil děj stejnojmenného románu) a areálem Grand Prix.

Celé okolí přehrady je velmi oblíbené místo na cyklistiku a turistiku.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Bítýška Veverská, heslo in: Hosák, Ladislav: Místní jména na Moravě a ve Slezsku, sv. 1., A–L, Praha 1970, s. 74, Elektronický archiv pramenu obce Veverská Bítýška, 2000
  3. Veverské pověsti a legendy; oficiální web hradu Veveří
  4. Stručná historie hradu; oficiální web hradu Veveří
  5. Historie, oficiální web obce Veverská Bítýška
  6. Farnosti Veverská Bítýška a Lažánky
  7. Rozhodnutí č. 36 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městysi, Miloslav Vlček, 24. září 2008
  8. Železniční trať Veverská Bítýška - Kuřim; oficiální stránky obce
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  10. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]