Přeskočit na obsah

Ketkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ketkovice
Ketkovická náves s kostelem svaté Kateřiny Alexandrijské
Znak obce KetkoviceVlajka obce Ketkovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecIvančice
Obec s rozšířenou působnostíIvančice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel629 (2024)[1]
Rozloha9,55 km²[2]
Katastrální územíKetkovice
Nadmořská výška433 m n. m.
PSČ664 91
Počet domů234 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKetkovice 87
664 91 Ivančice
ketkovice.starosta@volny.cz
StarostkaŠárka Matoušková
Oficiální web: www.ketkovice.cz
Ketkovice
Ketkovice
Další údaje
Kód obce583201
Kód části obce64858
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ketkovice (německy Ket(t)kowitz) jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se na západním okraji okresu, dvacet kilometrů západně od Brna a sedm kilometrů severozápadně od Oslavan. Leží na východním okraji Křižanovské vrchoviny; zhruba dva kilometry západně od obce vede hluboké údolí řeky Chvojnice, jižně pak Oslavy. Na skalnatém ostrohu nad jejich soutokem stojí zřícenina hradu Levnova, tradičně známého též jako Ketkovický hrad. Žije zde 629[1] obyvatel. Obec Ketkovice je členskou obcí Mikroregionu Ivančicko.

Ketkovice sousedí s obcemi Senorady, Čučice a Lukovany z okresu Brno-venkov a Kuroslepy a Sudice z okresu Třebíč (Kraj Vysočina).

Základem jména vsi bylo osobní jméno Kytka. Výchozí tvar Kytkovici byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Kytkovi lidé". V první slabice je písemně doloženo pouze -e-, které je nářečního původu. Na přelomu 19. a 20. století se jméno psalo též spisovně Kytkovice[4][5], což se neujalo. Tvar Redouici ze 12. století byl zřejmě písařský omyl.[6]

První písemná zmínka o Ketkovicích je ve středověkém opisu zakládací listiny třebíčského kláštera, která měla pocházet z roku 1101 (některé prameny uvádějí 1104, kdy byl vysvěcen klášterní kostel), kde jsou uvedeny (písařskou chybou jako Redkovici, v některých pramenech Kedcouici) mezi řadou dalších obcí darovaných klášteru do vlastnictví. Opis je označován za falzum z konce 12. století (Redouici),[7] ale dobová existence obcí není zpochybňována. Při sčítání lidu 1890 měly 593 českých obyvatel a 4 německé.[5]

Ketkovice spadají do správního obvodu obce s rozšířenou působností Ivančice, matriční úřad je v Oslavanech.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 487 549 597 667 727 761 822 736 758 835 759 658 619 594 618
Počet domů 70 77 86 98 116 123 153 174 186 192 189 207 218 223 234

Vývoj počtu obyvatel

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1850 do 70. let 19. století byly Ketkovice součástí Čučic ležící 2,5 kilometru jihovýchodně; spadaly do hejtmanství Třebíč a okresu Náměšť nad Oslavou a později v okrese Třebíč. Od 80. let 20. století do 31. prosince 1985 byly obcí v okrese Třebíč, posléze v letech 1949–1960 v okrese Rosice a od roku 1960 v okrese Brno-venkov. Od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 patřily spolu s blízkými Čučicemi, Biskoupkami a Novou Vsí k městu Oslavany, ale od 24. listopadu 1990 se tyto obce opět osamostatnily.[10][4]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. února 1996; jsou na nich šestizubé hrábě, bývalý erb pánů z Levnova.[11]

Vybavení obce

[editovat | editovat zdroj]
Severní strana ketkovické návsi s domy čp. 8, 7 a 6

V Ketkovicích je pětiletá základní škola s mateřskou školou zřizovaná obcí, obchod se smíšeným zbožím na návsi, tradiční zájezdní hostinec U Mohelských provozovaný významnou místní rodinou, úřadovna pošty, obecní knihovna, aktivní Sokol, Sbor dobrovolných hasičů. Obec je plynofikovaná, po roce 2007 byl z úvěru u České spořitelny vybudován vodovod. Rozpočet obce na roky 2011 i 2012 byl přibližně 8 milionů Kč,[12] na rok 2013 byl 7,2 milionu Kč.[13]

Poloha a dostupnost

[editovat | editovat zdroj]

Ketkovice leží na východním okraji geomorfologického celku Křižanovská vrchovina, v podcelku Bítešská vrchovina, na jižním okraji okrsku Jinošovská pahorkatina. Prochází jimi silnice druhé třídy č. 393 Rapotice (tři kilometry severně) – Ivančice (deset kilometrů jihovýchodně). Deset kilometrů severozápadozápadně leží dále Náměšť nad Oslavou.

Ketkovice byly s Ivančickem 1. července 2006 začleněny do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje jako 1. část jeho etapy 3B.[14] Obsluhuje je autobusová linka č. 430 (729430) z Ivančic přes Oslavany, Čučice, Ketkovice a Sudice (pouze část spojů) do Rapotic (již kraj Vysočina), kde se nachází železniční stanice na trati 240 Brno – Jihlava. Počet spojů je ustálen na 12 párů ve všední dny, o víkendech a svátcích 3. Vedle hlavní zastávky na návsi je v Ketkovicích také zastávka „Ketkovice, kovárna“ (asi 400 m severozápadně).[15][16]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Brno-venkov#Ketkovice.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Dostupné online.
  4. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 96. 
  5. a b Ottův slovník naučný, díl XV, str. 508
  6. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 390. 
  7. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 390. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27. 
  9. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Ivančice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 228. 
  11. Udělené symboly – Ketkovice [online]. 1996-02-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  12. Města a obce online: Ketkovice
  13. http://www.ketkovice.cz/rozpocty-a-zaverecne-ucty/ds-4389/
  14. Stručně o IDS JMK Archivováno 18. 12. 2010 na Wayback Machine., idsjmk.cz
  15. Jízdní řád linky 430 (platný od 1. 9. 2006) Archivováno 22. 10. 2012 na Wayback Machine., idsjmk.cz
  16. Jízdní řád linky 430, idsjmk.cz
  17. PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-046-2. S. 347–348. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]