Železniční trať Brno–Jihlava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brno - Jihlava
Diagram tratě
Diagram tratě
Číslo 240
Délka 104 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 25 ‰
Minimální poloměr oblouku 225 m
Maximální rychlost 100 km/h
OpenStreetMap mapová data
Průběh trati
Legenda
143,496 Brno hlavní nádraží
154,834 Brno dolní nádraží
Řeka Svratka
trať do Veselí nad Moravou
trať do Přerova
140,736
152,932
Brno-Horní Heršpice
trať do Břeclavi
silnice I/52
151,760 Odbočka Státní silnice
cca 149,2 Brno-Lískovec
Dálnice D1
146,013 Troubsko
Střelice dolní
142,637
0,000
Střelice
trať do Hrušovan nad Jevišovkou
3,094 Omice
6,475 Tetčice
vlečka do sklárny
8,395 Rosice u Brna
vlečka do Zbýšova
10,877 Zastávka u Brna
vlečka - uhelný důl
16,145 Vysoké Popovice
18,882 Rapotice
Údolí Chvojnice
23,651 Kralice nad Oslavou
Řeka Oslava
29,530 Náměšť nad Oslavou
vlečka na letiště
vlečka - sklad státních hmotných rezerv
35,806 Studenec
trať do Křižanova
42,751 Vladislav zastávka
43,953 Vladislav
Řeka Jihlava
vlečka do PBS
50,083 Třebíč
Libušino údolí
52,448 Třebíč-Borovina
55,467 Krahulov
vlečka - silo Krahulov
trať do Znojma
vlečka - lesní závod
61,846
169,857
Okříšky
175,085 Číchov
178,275 Bransouze
180,396 Dolní Smrčné
182,782 Přímělkov
185,130 Bítovčice
187,253 Luka nad Jihlavou
195,148 Malý Beranov
Jihlava
trať do Veselí nad Lužnicí
198,627 Jihlava

Železniční trať BrnoJihlava je v jízdním řádu pro cestující označena jako číslo 240. Jedná se o hlavní, z větší části jednokolejnou[1] neelektrizovanou[1] trať o délce 104 km. Provozovány jsou na ni též rychlíky dálkové linky R11, jejichž objednatelem je Česká republika.[1] Úsek mezi Brnem a Náměští nad Oslavou je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Do provozu byla uváděna postupně po částech, jelikož původně byla součástí tří tratí s rozdílným účelem. Jako první byl v roce 1856 vystavěn úsek z Brna do Božího Požehnání (dnes Zastávka u Brna). Vlastníkem byla Brněnsko-rosická dráha, která se zabývala především přepravou uhlí z Rosicko-Oslavanského uhelného revíru do Brna. v roce 1871 Rakouská severozápadní dráha postavila trať z Jihlavy do Okříšek jako součást své hlavní trati z Vídně do Děčína. V roce 1871 Rakouská společnost státní dráhy převzala a v roce 1879 i odkoupila Brněnsko-rosickou dráhu a krátký úsek ze Střelic do Brna se stal součástí hlavní trati společnosti z Vídně přes Prahu k saským hranicím u Děčína. V roce 1886 Rakouská společnost státní dráhy vystavěla spojující trať mezi Okříšky a Zastávkou u Brna jako součást tzv. Českomoravské transverzálky, jejíž stavbu tehdy stát podporoval.[2]

Až do modernizace a novostavby tratě přes Žďár nad Sázavou (1953) představovala hlavní spojnici Brna a Českomoravské vrchoviny. V letech 1938–1945 byla součástí jediného spojení Prahy a Brna na území Protektorátu.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Nástupiště a koleje jihlavského nádraží

Současná trať č. 240 zahrnuje úsek Brno - Zastávka u Brna (dříve Boží Požehnání) otevřený již roku 1856; úsek Okříšky - Jihlava byl jako součást Rakouské severozápadní dráhy vystavěn v roce 1871; podstatný mezilehlý úsek byl uveden do provozu v červnu roku 1886.

Výhledově se uvažuje o vybudování zastávek Sudice (úsek Kralice nad Oslavou – Rapotice); Ostopovice, Brno Starý Lískovec, Brno Vídeňská (vše v úseku Troubsko – Brno Horní Heršpice) a v závislosti na vedení tratě v brněnském uzlu i o zastávce Brno Štýřice (úsek Brno Horní Heršpice – Brno hlavní nádraží).

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Plánovaní rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

V letech 2014–2015 mělo dojít k opravám a modernizaci tratě v úseku Zastávka u Brna - Třebíč, kdy se počítalo s modernizací a zvýšení rychlosti na trati mezi stanicemi Okříšky a Zastávka u Brna, k rekonstrukcím a modernizacím železničních mostů, k rekonstrukci zastávek a k rekonstrukci železničních stanic v Třebíči, Kralicích nad Oslavou, Náměšti nad Oslavou, Studenci a Krahulově.[3] V lednu 2015 bylo oznámeno, že k modernizaci za cca 1 miliardu Kč dojde v roce 2016, společně s modernizací úseku Zastávka u Brna - Brno, kde by mělo dojít ke zdvojkolejnění a elektrifikaci.[4]

Dlouhodobě se připravuje elektrifikace trati, která měla být rozdělena na dvě etapy: BrnoRapotice a Rapotice–Jihlava, následně byl však úsek Zastávka–Rapotice přesunut z první do druhé etapy. V květnu 2011 bylo zahájeno územní řízení pro elektrifikaci úseku Brno–Zastávka. Dne 27. ledna 2012 bylo vydáno stavebním úřadem Rosice územní rozhodnutí proti kterému se odvolala obec Tetčice. Krajský úřad Jihomoravského kraje však toto odvolání 19. června 2012 zamítl a územní rozhodnutí tedy nabylo platnosti. Rozhodnutí krajského úřadu bylo posléze napadeno obcí Tetčice podáním žaloby 10. července 2012 u Krajského soudu v Brně, který svým rozsudkem z 26. září 2012 napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil krajskému úřadu k dalšímu řízení. Krajský úřad rozhodnutím z 12. prosince 2012 napadené územní rozhodnutí zrušil a vrátil věc příslušnému stavebnímu odboru k dalšímu projednání.[5] Po dlouhých jednáních mezi SŽDC a obci Tetčice byly na jednání zastupitelstva 13. srpna 2013 smluvně upraveny požadavky obce týkající se stavby na jejím území. Pokud budou smluvně zakotvené požadavky ze strany SŽDC dodržovány, obec se zavázala dále nenapadat územní řízení. Mezi hlavní požadavky obce patřila nízká výška protihlukové stěny, rozšířená otevírací doba nádraží, příchod na nástupiště ze dvou stran, vyšší počet přístřešků na nástupištích a zachování možnosti přecházení přes trať. Poté, co stáhla obec Tetčice veškeré připomínky, napadlo stavební řízení občanské sdružení Voda z Tetčic. Sdružení u soudu napadlo výjimku Ministerstva životního prostředí. Krajský soud koncem roku 2013 zastavil přípravu stavby.[6] V roce 2015 udělilo ministerstvo výjimku novou, sdružení ji opět napadlo, ale soud již nepřerušil stavební řízení. SŽDC by ráda získala územní rozhodnutí do července 2015 a nejpozději v březnu 2016 musí zahájit výstavbu.[7]

Dle původních předpokladů měla výstavba úseku Brno–Zastávka proběhnout od září 2013 do září 2015 (dle rozpočtu SFDI na rok 2013). Tato stavba měla být z cca 70 % financována z dotací EU. Vzhledem k problémům s přípravou ovšem návrh rozpočtu SFDI pro rok 2014 počítal s financováním až z nové finanční perspektivy a zahájením stavby v roce 2016.

Rekonstrukce úseku Okříšky – Náměšť nad Oslavou[editovat | editovat zdroj]

Na konci roku 2015 bylo oznámeno, že první etapa „realizace projektu Revitalizace trati Zastávka u Brna – Okříšky“ by měla být zahájena v červenci roku 2016 a kompletní stavba by měla být hotova v červnu 2017. První etapa měla začít 1. července[8] a spolu s ní měla být zahájena výluka trvající do 31. října 2016, která se měla týkat úseku od Náměště nad Oslavou do Okříšek a jejíž součástí je i rekonstrukce nádraží ve Vladislavi, Třebíči a Třebíči-Borovině. Druhá etapa měla být zahájena 1. března 2017 a dokončena měla být 30. června 2017; výluka se měla týkat úseku Náměšť nad Oslavou – Zastávka u Brna.[9]

Vzhledem k problémům při výběrovém řízení a odvolání některých účastníků bylo zahájení rekonstrukce prvního úseku odloženo na 29. července 2016. Byla zavedena náhradní autobusová doprava, jejíž trasa vedla mj. přes obec Vladislav, kde od jara do podzimu 2016 probíhala rekonstrukce silničního mostu.[10] Práce na rekonstrukci tratě byly narušeny sesuvem kamení vzniklým nestabilitou skály u obce Vladislav. Tento sesuv způsobil problémy i v silniční dopravě, silnice I/23 byla ve druhé polovině srpna 2016 po dva týdny uzavřena.[11] Výlukové práce měly skončit 8. prosince 2016,[8] nicméně 16. listopadu 2016 České dráhy na svých internetových stránkách zveřejnily jízdní řád počítající s prodloužením výluky až do 17. února 2017.[12] Posléze mělo být na rekonstrukci navázáno druhou etapou od Náměště nad Oslavou do Zastávky u Brna.[13] V prosinci 2016 pak bylo oznámeno, že ukončení opravy se posouvá až na konec února.[14] Traťový úsek po rekonstrukci byl znovu zprovozněn 1. března, kdy navázala rekonstrukce úseku Náměšť nad Oslavou – Zastávka u Brna, konec výluky je prozatím plánován na 13. června.[15]

Předpokládané náklady na realizaci stavby "Elektrizace trati Brno – Zastávka u Brna vč. PEÚ" dosahují 3,7 miliardy korun.[16] V rámci elektrifikace má dojít ke zdvojkolejnění úseku Střelice – Zastávka u Brna, což umožní jízdu vlaků mezi Brnem a Zastávkou v 15minutovém taktu (podmínkou jeho zavedení ovšem je také zkapacitnění železničního uzlu Brno). V rámci rekonstrukce má být zřízena nová zastávka Brno-Starý Lískovec v prostoru východně od ulice Šoustalovy. K zastávce má být prodloužena ulice Osová, po které sem mají být protaženy některé linky brněnské MHD. Součástí projektu je i zřízení zastávky Ostopovice, naopak zřízení zastávky Brno-Vídeňská není do této akce zahrnuto.

Při rekonstrukci dojde také k opravám či úpravám několika železničních přejezdů, mimo jiné bude kompletně rekonstruován přejezd v Třebíči na ulici Svatopluka Čecha, dále také bude rekonstruován přejezd u městysu Vladislav a u zastávky Vladislav zastávka. Celkem budou opraveny 4 přejezdy. Dále bude zrušen přejezd pro zemědělskou techniku nedaleko Třebíče.[17]

Rekonstrukce úseku Náměšť nad Oslavou – Zastávka u Brna[editovat | editovat zdroj]

Rekonstrukce tohoto úseku byla zahájena 1. března 2017,[15] zprovoznění trati bylo naplánováno na 13. června téhož roku.[18] Oprava trati umožnila zvýšení cestovní rychlosti v tomto úseku až na 100 km/h.[18] Původně plánované zrychlení činilo 11 minut u rychlíků a 25 minut u osobních vlaků. Skutečné zkrácení jízdní doby o 6 minut nastane od vydání nového jízdního řádu dne 10. prosince 2017.[19]

Plán dopravní obslužnosti v letech 2017–2021[editovat | editovat zdroj]

V plánu Kraje Vysočina jsou na roky 2017–2021 zmíněny změny křižovacích stanic. Křižovací stanice budou přesunuty z Bransouz do Krahulova, z Kralic nad Oslavou (resp. z Rapotic) na dvoukolejnou trať u Střelic. Měly by také vzniknout nové spoje, které zrychlí dopravní obslužnost z Třebíče, resp. z Náměště nad Oslavou, do Brna. Ze Zastávky do Brna bude trať elektrifikována. V předběžném plánu se i mluví o tom, že by bylo záhodno prodloužit možnou elektrizaci ze Zastávky u Brna do Jihlavy, která by zvýšila propustnost trati.[1]

Stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]

Kraj Vysočina[editovat | editovat zdroj]

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Plán dopravní obslužnosti území Kraje Vysočina pro období 2017 - 2021 [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, [cit. 2017-01-07]. S. 14-16. Dostupné online.  
  2. HISTORIE ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ ČR [online]. historie-trati.wz.cz, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  3. SŽDC. Výzva k podání nabídky - Revitalizace trati Okříšky-Zastávka u Brna [online]. Praha: SŽDC, 19-03-2013, [cit. 2013-07-26]. Dostupné online.  
  4. Redakce, ČTK. Trať do Okříšek se bude opravovat za rok. Třebíčský deník [online]. 2015-01-12. Dostupné online.  
  5. Usnesení - Elektrizace trati vč. PEÚ Brno - Zastávka u Brna [online]. Město Střelice u Brna, 2013-02-20, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  6. Soud pozastavil přípravu zdvoukolejnění trati Brno–Zastávka [online]. ČT24, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  7. Modernizace trati Brno - Zastávka získala ministerskou výjimku [online]. VlakRevue.cz, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  8. a b VONDRÁK, František. Oprava trati se odkládá na druhou polovinu prázdnin [online]. 2016-07-07, [cit. 2016-07-07]. Dostupné online.  
  9. VONDRÁK, František. Oprava trati do Třebíče přinese výluky i zrychlení [online]. Třebíčský deník, 2015-11-24, [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.  
  10. JIRKŮ, František. Z Třebíče do Brna bude kvůli opravě trati možné jezdit jen po silnici. iDNES.cz [online]. iDnes.cz, 2016-07-28 [cit. 2016-07-31]. Dostupné online.  
  11. VOKÁČ, Martin; JINDRA, Michal. Nad opravovanou tratí hrozí sesuv skály. Uzavřena musela být i silnice. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-08-17 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online.  
  12. http://www.cd.cz/cs/vnitrostatni-cestovani/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/files/cz-k240-2016vyluka07.pdf
  13. LAUDIN, Radek. Autobusy budou místo vlaků jezdit déle. Oprava trati se komplikuje. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-11-28 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online.  
  14. http://www.cd.cz/cs/vnitrostatni-cestovani/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/files/cz-k240-2017vyluka01.pdf
  15. a b VONDRÁK, František. Do Třebíče se vracejí vlaky. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-02-27 [cit. 2017-03-01]. Dostupné online.  
  16. VYROUBALOVÁ, Martina. Zrušte vlak, udělejte cyklostezku. Spolek už roky zdržuje novou trať u Brna. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-01-18 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online.  
  17. VONDRÁK, František. Dělníci pracují také na přejezdech. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-11-24 [cit. 2016-11-25]. Dostupné online.  
  18. a b MAHEL, Luděk. Na trať mezi Náměští a Zastávkou u Brna se vlaky vrátí od července. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-14 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online.  
  19. VONDRÁK, František. Oprava trati zrychlila cestu z Třebíče do Brna o šest minut. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-07-07 [cit. 2017-07-09]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]