Okříšky
| Okříšky | |
 Okříšky. Pohled od západu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | městys |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 591301 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Třebíč |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°14′44″ s. š., 15°46′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 046 (2020)[1] |
| Rozloha | 6,58 km² |
| Nadmořská výška | 472 m n. m. |
| PSČ | 675 21 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse |
Úřad městyse Okříšky Jihlavská 1 675 21 Okříšky okrisky@okrisky.cz |
| Starosta | Zdeněk Ryšavý |
|
Oficiální web: www | |
  Okříšky | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 109771 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okříšky (dříve Okrzischko, později Okříško, za protektorátu německy Klein Wartenberg, Okrzischko[2], starší názvy Ockrziessicz, Oksskrzieczky, Okrziessky[3]) jsou městys, ležící asi 10 kilometrů severozápadně od Třebíče a asi 25 km jihovýchodně od Jihlavy. Až do roku 1945 se v obci nacházel alodiální statek Okříšky se sousedním dvorem v Pokojovicích v majetku šlechtického rodu Collalto et San Salvatore. Okříšky jsou důležitým železničním uzlem na železnici mezi Jihlavou, Znojmem a Brnem. Nadmořská výška obce je 472 metrů nad mořem. Obec se nachází na severním okraji Jaroměřické kotliny a uvnitř Stařečské pahorkatiny. Její součástí je i vesnice a katastrální území Nové Petrovice. Obec spadá pod obec s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Pokojovice, Heraltice, Zašovice, Hvězdoňovice, Přibyslavice a Petrovice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o Okříškách pochází z roku 1371, kdy se objevily v testamentu moravského markraběte Jana Jindřicha, podle archeologických výzkumů jsou však nejméně o sto let starší. Název vesnice pochází snad z jména Okřeša či možná ze jména Oskora. V 15. století byly Jiřím z Poděbrad předány spolu s Petrovicemi do dědičného vlastnictví Mikuláši Petrovského z Hrochova, ten přebudoval tvrz do gotického slohu.[3]
Roku 1629 Okříšky zakoupil Vít Jindřich Port z Arlesberka a poprvé se objevila zmínka o kostele ve vsi. Kostel měl být někdy po tomto roce přestavěn. Později byly Okříšky prodány Kryštofovi Pavlovi Věžníkovi z Levese, ten vlastnil i Pokojovice, ve prospěch sirotků po Kryštofovi byly prodány v roce 1706 Norbertovi Lvovi z Hrochova.[4]
V roce 1751 zakoupil Okříšky s Pokojovicemi majitel brtnického panství Thomas Vinciguerra Collalto et San Salvatore (1710-1768).[3] Roku 1871 byla vesnice připojena na železnici a roku 1882 byl na panském dvoře uveden do provozu lihovar. V roce 1910 přešla do majetku velkostatku Brtnice parní pila, vybudovaná v letech 1883-1896 Františkem Engelmannem. Ke statku patřila i parní cihelna. Roku 1864 byla ve vsi zřízena malá škola, ta sídlila ve staré radnici, novou budovu škola získala mezi lety 1890 a 1891, ta byla rekonstruována v roce 1925.[4]
Během provádění pozemkové reformy na statku Okříšky s Pokojovicemi bylo majiteli knížeti Manfredovi Collalto z celkové rozlohy 313 ha rozparcelováno 36 ha a 277 ha propuštěno ze záboru. Parní pila byla prodána firmě Brož a Entler. Ta však 21. listopadu 1934 vyhořela. Panský lihovar byl združstevněn (Družstevní lihovar v Okříškách s.r.o)
V roce 1940 uvedl Jaroslav Ampapa z Opatova do provozu novou parní pilu (parní pila, tesařství, podnikatelství staveb a obchod se dřevem). V roce 1947 obdržel syn majitele pily Alois Ampapa do národní správy konfiskát parní pily firmy Eduard Prager v Uherčicích.[5] Pila Jaroslava Ampapy v Okříškách byla znárodněna na základě vyhlášky č. 1256/1948 ministra průmyslu ze dne 27. června 1948, následně přiřazena národnímu podniku Moravskoslezské pily se sídlem v Šumperku.[6]
V roce 1945 proběhla za posledního majitele Oktaviana Collalta podle účelově vyložených Benešových dekretů na collaltovských velkostatcích (a tedy i na statku v Okříškách) konfiskace veškerého majetku.[7] Na 51. schůzi moravskoslezského zemského národního výboru v Brně 28. ledna 1947 byly předloženy přídělové plány na rozdělení zkonfiskovaného zemědělského majetku Octaviana Collalto z Brtnice na území obce Okříšky a zaslány ke schválení ministerstvu zemědělství.[8] Collaltovská strojní cihelna připadla do národní správy MNV a dvůr z národní správy velkostatku v Brtnici do vlastnictví nově utvořeného Zemědělského výrobního družstva (schváleno na 83. schůzi ZNV v Brně).[9][10]
Starostové[editovat | editovat zdroj]
- 1864–1910 – Franz Starý
- 1910–1918 – Ignác Mikeš
- 1918–1923 – obecní národní výbor (Jan Vonásek, Jan Kliment, Cyril Doležal)
- 1923–1932 – Jan Boudar
- 1932–1938 – Václav Zejda
- 1938–1945 – Ludvík Kalla[11]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2019 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 651 | 613 | 782 | 961 | 1 083 | 1 102 | 1 356 | 1 313 | 1 718 | 1 845 | 2 141 | 2 053 | 2 022 | 2 058 |
Okříšky po roce 1989[editovat | editovat zdroj]
Od 29. května 2007[13] jsou Okříšky městysem. V letech 1990–2010 působil jako starosta Josef Kula, od roku 2010 tuto funkci vykonává Zdeněk Ryšavý.
V roce 2017 došlo k zablokování příprav tzv. velkého obchvatu Okříšek s napojením do průmyslové zóny Přibyslavice – Nová Ves. Občané nechtějí prodat své pozemky pod projektovanou stavbou, tito občané se obrátili na krajský soud v Jihlavě a tam uspěli. Soud sdělil, že kraj nepostupoval ideálně.[14] V květnu roku 2017 byla zastupitelem městyse iniciována petice za vytvoření obchvatu, ta je adresována Kraji Vysočina. Petici podpořilo i vedení městyse.[15]
V roce 2017 se vesnice účastnila soutěže Vesnice roku.[16] V této soutěži získala obec ocenění, konkrétně obdržela Zlatou cihlu v Programu obnovy venkova za příkladné stavby na venkově, realizované v duchu Programu obnovy venkova, konkrétně za novou hasičskou zbrojnici. Získala také Diplom za moderní knihovnické a informační služby.[17]
V roce 2017 také obec získala doporučení podvýboru pro heraldiku a vexilologii k nové vlajce obce. Vlajka vychází z obecního znaku, nad žlutým kolem je stylizované písmeno M.[18] Mezi lety 2017 a 2018 probíhá stavba nového kulturního domu, na ten je adaptován původní starý sál hasičské zbrojnice. Budova bude mít prosklený průhled a několik místností. Otevřít se má v září 2018 při příležitosti místní pouti. Celková kapacita má být kolem 500 lidí.[19]
V roce 2017 při Volbách do poslanecké sněmovny PČR probíhala petiční akce pro podporu výstavby obchvatu, petiční archy budou předány hejtmanovi kraje Vysočina.[20] Na konci roku 2018 byla dokončena stavba víceúčelového sportovního areálu za někdejší sokolovnou. Hřiště bude sloužit hokejistům, florbalistům, okolo hřiště je tartanová dráha.[21] Sportovní areál se stal Komunálním projektem roku v soutěži časopisu Moderní obec.[22]
Na pozemcích sousední obce Petrovice by měl vést obchvat Okříšek. Ke konci roku 2019 se začaly vykupovat pozemky na stavbu obchvatu. Nově se nejedná o tzv. dvouprojekt, ale o projekt samostatného obchvatu.[23]
V roce 2019 byla opravena stezka k rybníku Pilný.[24] V témže roce začalo město osazovat stromy tzv. zavlažovacími vaky.[25] Ty se po testovacím období osvědčily a městys nakoupil další vaky.[26]
Mezi Přibyslavicemi a Okříškami na zalesněném kopci dříve byla skládka sklářského odpadu, ta je znehodnocena přítomností arsenu, ten však nadále neprosakuje do spodních vod. Dříve však byly hodnoty arsenu nadlimitní. Sklářské odpady pochází z Kněžic a Brodců.[27]
V roce 2020 bylo oznámeno, že do konce roku bude přestěhována knihovna do centru městyse, do budovy bývalé spořitelny, která z městyse odešla.[28][29]
V roce 2020 bylo oznámeno, že na stezce mezi Přibyslavicemi a Okříškami na hranici obcí budou vysázeny Lípy přátelství a umístěny lavičky.[30] V roce 2020 také zakoupil obecní úřad vratné kelímky pro společenské akce, jsou potištěny kresbou rodáka z Okříšek Štěpána Mareše.[31]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Plány stavby obchvatu pochází z roku 1949, následně se plánovala stavba obchvatu kolem roku 1960 a pak po roce 2000. V roce 2019 se začaly vykupovat pozemky.[23] Obchvat Okříšek by se mohl začít stavět v roce 2021, cena by měla být kolem 440 milionů Kč.[32] V květnu roku 2020 byla dokončena rekonstrukce přejezdu nedaleko továrny společnosti Frankische, byly instalovány závory.[33]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- kostel Jména Panny Marie – postaven dříve než v roce 1500
- zámek Okříšky – počátky sahají až do roku 1375
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Collaltové – majitelé panství Okříšky
- Antonín Boudar (1923–?), voják
- František Boudar (1889–?), učitel, redaktor a politik
- Bohumír Bradáč (1884–1953), spisovatel
- Ferdinand Dokulil (1891–1939), kněz
- Josef Fuksa (1893–?), pedagog a ekonom
- Stanislav Gamba (1911–1941), voják, advokát
- Josef Hak (1896–1968), pedagog a elektrotechniky
- Jiří Hájek (1976), skladatel filmové hudby
- František Konvička (* 1939), basketbalista
- Václav Málek (1909–1987), voják, obuvník
- Štěpán Mareš (* 1972), známý kreslíř (Zelený Raoul
- František Novák (1872–1940), senátor NS ČSR, železničář
- Petr Podhrázký (1943–1990), dramatik, libretista a básník
- František Pokorný (* 1933), choreograf
- Bolek Prchal (1898–1949), herec
- Karel Roden mladší (1914–1992), herec
Významné firmy[editovat | editovat zdroj]
- České dráhy
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 69.
- ↑ a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 26-27. Dostupné online.
- ↑ a b Starší dějiny Okříšek a název obce: Stránky z historie: Okříšky. www.okrisky.cz [online]. [cit. 2019-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 23.10.1947, s. 8.
- ↑ Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Band 12, Středisko regionálních dějin (Olomouc, Czechoslovakia), Univerzita Palackého. Kabinet regionálních dějin Profil, 1967, s. 69.
- ↑ Ondřej Schmidt, Petr Elbel, Stanislav Bárta: Z Trevisa do Brtnice / Da Treviso a Brtnice, Masarykova univerzita, 1. 1. 2019, předmluva.
- ↑ Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 30.01.1947, 2(5). s. 1.
- ↑ Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 07.11.1947, 2(44). s. 1.
- ↑ Digitální knihovna: Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 19.06.1947, 3(141). s. 4. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. (česky)
- ↑ BUĎA, S. Starostové obce Okříšky do r.1945. Zpravodaj z Okříšek. 2016-03-16, roč. 2016, čís. 1, s. 8-10. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Rozhodnutí č. 19 předsedy Poslanecké sněmovny o určení obcí městysi, Miloslav Vlček, 29. května 2007
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Odpůrci obchvatu Okříšek blokují pozemky. Je to drahý nesmysl, říkají. iDNES.cz [online]. 2017-05-05 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. Chceme obchvat! V Okříškách sbírají podpisy na podporu stavby. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-30 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Kamil. O titul Vesnice roku usilují Okříšky a Šebkovice. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-04 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online.
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Titul Vesnice roku Kraje Vysočina zdobí Heřmanov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017-08-03 [cit. 2017-08-06]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. Žluté kolo na modrém štítu. Okříšky mají novou vlajku. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-29 [cit. 2017-05-29]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. V Okříškách vzniká moderní kulturní dům. Takhle bude vypadat. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-06-08 [cit. 2017-06-17]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. V Okříškách budou u voleb podepisovat petici na podporu obchvatu. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-19 [cit. 2017-10-24]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. V Okříškách před koncem roku dokončili moderní sportovní areál. trebicsky.denik.cz. 2019-01-01. Dostupné online [cit. 2019-02-27]. (česky)
- ↑ MAHEL, Luděk. Sportovní areál v Okříškách se stal komunálním projektem roku. Třebíčský deník. 2019-11-25. Dostupné online [cit. 2020-02-05]. (česky)
- ↑ a b JAKUBCOVÁ, Hana. Okříšky jsou nejblíž stavbě obchvatu za desítky let. trebicsky.denik.cz. 2019-10-26. Dostupné online [cit. 2019-12-16]. (česky)
- ↑ MAHEL, Luděk. Brigádníci obnovili pěšinu od Pilného rybníka ke koupališti. trebicsky.denik.cz. 2019-04-20. Dostupné online [cit. 2019-05-01]. (česky)
- ↑ MAHEL, Luděk. Stromy schnou. Okříšky na jejich záchranu pořizují zavlažovací vaky. trebicsky.denik.cz. 2019-07-21. Dostupné online [cit. 2019-10-30]. (česky)
- ↑ MAHEL, Luděk. OBRAZEM: Zavlažovací vaky se osvědčují, městys pořizuje další. trebicsky.denik.cz. 2019-08-22. Dostupné online [cit. 2019-10-30]. (česky)
- ↑ BLAŽEK, Tomáš. Kopec na Třebíčsku je plný arsenu, vodní zdroje zatím nejsou v ohrožení. iDNES.cz [online]. 2019-11-14 [cit. 2020-01-02]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. Z bývalé spořitelny v Okříškách bude knihovna. Třebíčský deník. 2020-01-27. Dostupné online [cit. 2020-02-06]. (česky)
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Přestěhovat sedmnáct tisíc knih dá zabrat, počítá se s pomocí čtenářů. Třebíčský deník. 2020-05-19. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. (česky)
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Lípy přátelství zastíní lavičku na hranici s Přibyslavicemi, plánují v Okříškách. Třebíčský deník. 2020-06-24. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. (česky)
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Nápoj do kelímku s kresbou Štěpána Mareše. Městys chce snížit odpad z akcí. Třebíčský deník. 2020-10-04. Dostupné online [cit. 2020-10-13]. (česky)
- ↑ mach. Obchvat bude, otázkou je kdy. Horácké noviny [online]. Yashica, 2020-03-23 [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. OBRAZEM: Okříšky mají konečně bezpečný přejezd. Závory přibudou i na Žďársku. Třebíčský deník. 2020-05-07. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. (česky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolická farnost Okříšky
- Depo kolejových vozidel České Budějovice – pobočka Jihlava, pracoviště Okříšky
- Zadní hora – nedaleký vrchol
- SK Huhtamaki Okříšky
- železniční stanice Okříšky
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Okříšky ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Okříšky v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Vlastivěda moravská: Okříšky - na webu obce
- statistické údaje obce Okříšky
