Přeskočit na obsah

Sedlec (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sedlec
Náves v obci
Náves v obci
Znak obce SedlecVlajka obce Sedlec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel249 (2024)[1]
Rozloha9,43 km²[2]
Katastrální územíSedlec u Náměště nad Oslavou
Nadmořská výška452 m n. m.
PSČ675 71
Počet domů109 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSedlec 96
675 71 Náměšť nad Oslavou
info@obecsedlec.cz
StarostaIng. Pavel Petrák
Oficiální web: www.obecsedlec.cz
Sedlec
Sedlec
Další údaje
Kód obce511081
Kód části obce146803
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sedlec (německy Sedletz[4], starší názvy Sedlcz, Sedletz, Sedlizt[5]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 249[1] obyvatel. V bezprostřední blízkosti obce se nachází vojenské letiště Náměšť nad Oslavou. Vesnice leží na rovině mezi Oslavkou a Jihlavkou, nachází se asi 5 km jihozápadně od Náměště nad Oslavou, vesnicí prochází silnice mezi Vícenicemi u Náměště nad Oslavou a Mohelnem.[6]

Sousedními obcemi sídla jsou Popůvky, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Hartvíkovice, Březník, Kladeruby nad Oslavou a Náměšť nad Oslavou.

Obec byla nazvána snad podle slova sedlec (menší sídlo). Území obce mohlo být osídleno již v období mladého neolitu, pod sedleckým hradem byly nalezeny úlomky keramiky z doby moravské malované keramiky, pozdější nálezy z laténského období.[7]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1101, kdy byla obec mezi statky v roce 1197 darovanými klášteru v Třebíči, donátorem byl kníže Spytihněv.[5] V roce 1304 byla vesnice vypáleny Kumány a kolem roku 1370 byl nedaleko vesnice postaven Sedlecký hrad, který sloužil jako obranná pevnost proti Lamberku, sedlecký hrad pak kolem roku 1440 po nařízení bourání hradů zanikl.[7] Kolem roku 1378 vládl v Sedlci Michek ze Sedlce a v letech 1436–1465 byl majitelem vesnice Zikmund Prvák ze Sedlce. V roce 1465 opat kláštera zastavil Sedlec Peškovi a Jakubovi z Lirtbachu, ale roku 1468 byl třebíčský klášter dobyt[6] a Matyáš prodal Sedlec, Hartvíkovice, Vojkovice, Sokolnice a Telnici[8] Černohorským z Boskovic. Až v roce 1491 pak odkoupil Sedlec Vilém z Pernštejna a vesnice se stala opět součástí třebíčského panství, roku 1556 pak Vratislav z Pernštejna prodal Sedlec a několik dalších vesnic v okolí Oldřichovi z Lomnice, po něm pak majetek zdědil Jan starší ze Žerotína a pak Karel starší ze Žerotína. Karel starší ze Žerotína byl po bitvě na Bílé hoře nucen zbavit se majetků a prodal náměšťské panství Albrechtovi Václavovi z Valdštejna. Albrecht pak prodal panství Janovi Křiteli Verdovi z Verdenbergu a po něm je pak zdědil Václav Adrian z Enkevoirtu. V roce 1743 pak získali panství Kufštejnové a ti pak prodali panství Bedřichovi Vilémovi z Haugwitz a Biskupic. Haugwitzové v roce 1830 nechali nedaleko vesnice postavit Gloriet.[7]

V roce 1828 byla ve vsi založena škola, která se však stala plně samostatnou až v roce 1855, v roce 1887 byla rozšířena na dvojtřídku. Školní budova byla přestavěna v letech 1858 a 1889.[6] V roce 1889 byla ke školní budově přistavěna kaplička a v roce 1910 byla postavena nová trojtřídní budova. V první světové válce zahynulo celkem 21 občanů Sedlce.[7] V roce 1903 byla založena Národní Jednota, v roce 1911 hospodářská besídky a v roce 1924 znovu Národní Jednota a Omladina.[4]

V roce 1922 byla v obci založena obecní knihovna a roku 1926 přiveden do obce rozhlas, roku 1928 pak byla vesnice elektrifikována. V roce 1929 byl založen sbor dobrovolných hasičů. Po skončení druhé světové války byl roku 1947 do vsi zaveden telefon a o rok později byl rozveden obecní rozhlas. V roce 1956 bylo založeno JZD a také zahájena výstavba vojenského letiště, to bylo dokončeno v roce 1959. Roku 1973 byla obec kanalizována a také bylo sloučeno JZD s JZD v Hartvíkovicích a v roce 1975 také s JZD ve Studenci.[9]

V roce 1993 byla započata výstavba čistírny odpadních vod, ta byla dokončena v roce 1995. V letech 1998–2000 byla obec plynofikována a mezi lety 2003 a 2004 byl v obci rozveden vodovod.[9] Historický kámen v lese nedaleko Sedlce byl na konci roku 2018 poškozen.[10]

Do roku 1849 patřil Sedlec do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak v letech 1949 a 1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Sedlec pod Náměšť nad Oslavou, následně se obec osamostatnila.[11] Mezi lety 1850 a 1910 byla součástí obce i vesnice Popůvky.[7]

Vývoj počtu obyvatel Sedlce[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 439 456 468 461 446 472 471 385 399 365 321 289 263

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Gloriet, hrádek nedaleko, postaven v roce 1830[13]
  • Zřícenina sedleckého hradu, postaveného ve 14. století[4][13]
  • Památník obětem první světové války
  • Kříž
  • Pamětní deska na škole
  • Lovecký zámeček Vlčí kopec[13]
  • hraběcí studánka nedaleko zámku Vlčí kopec[13]
  • vodopády nedaleko zámku Vlčí kopec[13]
  • Tři kříže u sedleckého hradu, rekonstruovány v roce 2003[13]
  • Čertův most přes přítok Oslavy, potok Hučák, postaven kolem roku 1830[13]

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v obci Sedlec
2006[14] 2010[15] 2013[16] 2017[17] 2021[18]
1. ČSSD (37,74 %) ČSSD (29,62 %) KSČM (22,13 %) ANO (23,25 %) ANO (27,94 %)
2. KSČM (20,52 %) KSČM (26,66 %) ČSSD (19,84 %) SPD (18,6 %) SPOLU (22,79 %)
3. KDU-ČSL (17,88 %) ODS (11,85 %) KDU-ČSL (17,55 %) KSČM (15,5 %) SPD (13,97 %)
účast 75,12 % (151 z 201) 64,45 % (136 z 211) 62,09 % (131 z 211) 62,62 % (129 z 206) 66,03 % (138 z 209)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Sedlec
1. 2. 3. účast
2000[19] 4KOALICE (27,84 %) KSČM (24,05 %) SV (21,51 %) 39,91 % (81 z 203)
2004[20] KSČM (30,88 %) ČSSD (23,52 %) KDU-ČSL (20,58 %) 34 % (68 z 200)
2008[21] ČSSD (44,7 %) KSČM (22,35 %) ODS (12,94 %) 44,06 % (87 z 202)
2012[22] KSČM (29,41 %) ČSSD (16,47 %) KDU-ČSL (15,29 %) 42,72 % (87 z 206)
2016[23] ČSSD (20,54 %) KDU-ČSL (16,43 %) ANO 2011 (16,43 %) 35,78 % (73 z 204)
2020[24] Piráti (20,83 %) ANO (20,83 %) KDU-ČSL (15,27 %) 34,95 % (72 z 206)
2024[25] ANO (31,57 %) STAN+SNK ED (21,05 %) ODS+TOP 09+STO (15,78 %) 30,15 % (59 z 199)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (42 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (27 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (20 hlasů). Volební účast byla 66,99 %, tj. 139 ze 209 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (113 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (36 hlasů). Volební účast byla 71,09 %, tj. 150 ze 211 oprávněných voličů.[26]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (65 hlasů), druhé místo obsadil Marek Hilšer (18 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (17 hlasů). Volební účast byla 65,37 %, tj. 134 ze 205 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (95 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (56 hlasů). Volební účast byla 74,51 %, tj. 152 ze 204 oprávněných voličů.[27]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (49 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (45 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (15 hlasů). Volební účast byla 68,50 %, tj. 137 ze 200 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (91 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (71 hlasů). Volební účast byla 79,41 %, tj. 162 ze 204 oprávněných voličů.[28]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 107–108. 
  5. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 30. Dostupné online.
  6. a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 300–303. 
  7. a b c d e Historie naší obce [online]. Obec Sedlec: Obec Sedlec, 2016-07-12 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  8. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 143–144. 
  9. a b Dění v obci [online]. Sedlec: Obec Sedlec, 2016-07-12 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  10. Těžba dřeva zničila historický kámen. Horácké noviny [online]. Yashica, 2019-01-15 [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  11. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 273. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  13. a b c d e f g Památky obce [online]. Sedlec: Obec Sedlec, 2016-07-12 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  23. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  24. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  25. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  26. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  27. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  28. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]