Sedlec (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sedlec
Náves v obci
Náves v obci
Znak obce SedlecVlajka obce Sedlec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 511081
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel242 (2022)[1]
Rozloha9,42 km²
Katastrální územíSedlec u Náměště nad Oslavou
Nadmořská výška452 m n. m.
PSČ675 71
Počet domů109 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSedlec 96
67571 Náměšť nad Oslavou
info@obecsedlec.cz
StarostaIng. Pavel Petrák
Oficiální web: www.obecsedlec.cz
Sedlec
Sedlec
Další údaje
Kód obce511081
Kód části obce146803
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sedlec (německy Sedletz[3], starší názvy Sedlcz, Sedletz, Sedlizt[4]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 242[1] obyvatel. V bezprostřední blízkosti obce se nachází vojenské letiště Náměšť nad Oslavou. Vesnice leží na rovině mezi Oslavkou a Jihlavkou, nachází se asi 5 km jihozápadně od Náměště nad Oslavou, vesnicí prochází silnice mezi Vícenicemi u Náměště nad Oslavou a Mohelnem.[5]

Sousedními obcemi sídla jsou Popůvky, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Hartvíkovice, Březník, Kladeruby nad Oslavou a Náměšť nad Oslavou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec byla nazvána snad podle slova sedlec (menší sídlo). Území obce mohlo být osídleno již v období mladého neolitu, pod sedleckým hradem byly nalezeny úlomky keramiky z doby moravské malované keramiky, pozdější nálezy z laténského období.[6]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1101, kdy byla obec mezi statky v roce 1197 darovanými klášteru v Třebíči, donátorem byl kníže Spytihněv.[4] V roce 1304 byla vesnice vypáleny Kumány a kolem roku 1370 byl nedaleko vesnice postaven Sedlecký hrad, který sloužil jako obranná pevnost proti Lamberku, sedlecký hrad pak kolem roku 1440 po nařízení bourání hradů zanikl.[6] Kolem roku 1378 vládl v Sedlci Michek ze Sedlce a v letech 1436–1465 byl majitelem vesnice Zikmund Prvák ze Sedlce. V roce 1465 opat kláštera zastavil Sedlec Peškovi a Jakubovi z Lirtbachu, ale roku 1468 byl třebíčský klášter dobyt[5] a Matyáš prodal Sedlec, Hartvíkovice, Vojkovice, Sokolnice a Telnici[7] Černohorským z Boskovic. Až v roce 1491 pak odkoupil Sedlec Vilém z Pernštejna a vesnice se stala opět součástí třebíčského panství, roku 1556 pak Vratislav z Pernštejna prodal Sedlec a několik dalších vesnic v okolí Oldřichovi z Lomnice, po něm pak majetek zdědil Jan starší ze Žerotína a pak Karel starší ze Žerotína. Karel starší ze Žerotína byl po bitvě na Bílé hoře nucen zbavit se majetků a prodal náměšťské panství Albrechtovi Václavovi z Valdštejna. Albrecht pak prodal panství Janovi Křiteli Verdovi z Verdenbergu a po něm je pak zdědil Václav Adrian z Enkevoirtu. V roce 1743 pak získali panství Kufštejnové a ti pak prodali panství Bedřichovi Vilémovi z Haugwitz a Biskupic. Haugwitzové v roce 1830 nechali nedaleko vesnice postavit Gloriet.[6]

V roce 1828 byla ve vsi založena škola, která se však stala plně samostatnou až v roce 1855, v roce 1887 byla rozšířena na dvojtřídku. Školní budova byla přestavěna v letech 1858 a 1889.[5] V roce 1889 byla ke školní budově přistavěna kaplička a v roce 1910 byla postavena nová trojtřídní budova. V první světové válce zahynulo celkem 21 občanů Sedlce.[6] V roce 1903 byla založena Národní Jednota, v roce 1911 hospodářská besídky a v roce 1924 znovu Národní Jednota a Omladina.[3]

V roce 1922 byla v obci založena obecní knihovna a roku 1926 přiveden do obce rozhlas, roku 1928 pak byla vesnice elektrifikována. V roce 1929 byl založen sbor dobrovolných hasičů. Po skončení druhé světové války byl roku 1947 do vsi zaveden telefon a o rok později byl rozveden obecní rozhlas. V roce 1956 bylo založeno JZD a také zahájena výstavba vojenského letiště, to bylo dokončeno v roce 1959. Roku 1973 byla obec kanalizována a také bylo sloučeno JZD s JZD v Hartvíkovicích a v roce 1975 také s JZD ve Studenci.[8]

V roce 1993 byla započata výstavba čistírny odpadních vod, ta byla dokončena v roce 1995. V letech 1998–2000 byla obec plynofikována a mezi lety 2003 a 2004 byl v obci rozveden vodovod.[8] Historický kámen v lese nedaleko Sedlece byl na konci roku 2018 poškozen.[9] Roku 2019 bylo oznámeno, že obec v údolí potoka Hučák plánuje stavbu dvou nových rybníků. První z rybníků by měl být postaven roku 2020.[10]

Do roku 1849 patřil Sedlec do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak v letech 1949 a 1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Sedlec pod Náměšť nad Oslavou, následně se obec osamostatnila.[11] Mezi lety 1850 a 1910 byla součástí obce i vesnice Popůvky.[6]

Vývoj počtu obyvatel Sedlece[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 439 456 468 461 446 472 471 385 399 365 321 289 263

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Gloriet, hrádek nedaleko, postaven v roce 1830[13]
  • zřícenina hradu sedleckého, postaveného ve 14. století[3][13]
  • památník obětem první světové války
  • kříž
  • pamětní deska na škole
  • lovecký zámeček Vlčí kopec[13]
  • hraběcí studánka nedaleko zámku Vlčí kopec[13]
  • vodopády nedaleko zámku Vlčí kopec[13]
  • tří kříže u sedleckého hradu, rekonstruovány v roce 2003[13]
  • Čertův most přes přítok Oslavy, potok Hučák, postaven kolem roku 1830[13]

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Samospráva obce od roku 2017 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku. [14]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Sedlec
2006[15] 2010[16] 2013[17] 2017[18] 2021[19]
1. ČSSD (37.74 %) ČSSD (29.62 %) KSČM (22.13 %) ANO (23.25 %) ANO (27.94 %)
2. KSČM (20.52 %) KSČM (26.66 %) ČSSD (19.84 %) SPD (18.6 %) SPOLU (22.79 %)
3. KDU-ČSL (17.88 %) ODS (11.85 %) KDU-ČSL (17.55 %) KSČM (15.5 %) SPD (13.97 %)
účast 75.12 % (151 z 201) 64.45 % (136 z 211) 62.09 % (131 z 211) 62.62 % (129 z 206) 66.03 % (138 z 209)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Sedlec
2008[20] 2012[21] 2016[22] 2020[23]
1. ČSSD (44.7 %) KSČM (29.41 %) ČSSD (20.54 %) Piráti (20.83 %)
2. KSČM (22.35 %) ČSSD (16.47 %) KDU-ČSL (16.43 %) ANO (20.83 %)
3. ODS (12.94 %) KDU-ČSL (15.29 %) ANO 2011 (16.43 %) KDU-ČSL (15.27 %)
účast 44.06 % (87 z 202) 42.72 % (87 z 206) 35.78 % (73 z 204) 34.95 % (72 z 206)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (42 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (27 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (20 hlasů). Volební účast byla 66.99 %, tj. 139 ze 209 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (113 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (36 hlasů). Volební účast byla 71.09 %, tj. 150 ze 211 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (65 hlasů), druhé místo obsadil Marek Hilšer (18 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (17 hlasů). Volební účast byla 65.37 %, tj. 134 ze 205 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (95 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (56 hlasů). Volební účast byla 74.51 %, tj. 152 ze 204 oprávněných voličů.[25]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 107–108. 
  4. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 30. Dostupné online.
  5. a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 300–303. 
  6. a b c d e Historie naší obce [online]. Obec Sedlec: Obec Sedlec, 2016-07-12 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  7. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 143–144. 
  8. a b Dění v obci [online]. Sedlec: Obec Sedlec, 2016-07-12 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  9. Těžba dřeva zničila historický kámen. Horácké noviny [online]. Yashica, 2019-01-15 [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  10. HAVLOVÁ, Nina. Sedlec na Třebíčsku plánuje rybníky za 14 milionů korun. Naše voda [online]. Servis-net, 2019-08-05 [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. 
  11. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 273. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  13. a b c d e f g Památky obce [online]. Sedlec: Obec Sedlec, 2016-07-12 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  14. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10155195679835661&id=224337820660
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  19. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  23. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  24. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  25. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]