Alois Michálek
| Amplissimus Dominus Jeho Milost P. Mgr. Alois Michálek | |
|---|---|
| 2. kanovník Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Metropole | Olomouc |
| Diecéze | brněnská |
| Sídlo | Brno |
| Znak | .svg) |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady | |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 14. února 1908 |
| Místo narození | Sedlec,  Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 1989 (ve věku 80–81 let) |
| Místo úmrtí | Brno,  Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Národnost | moravská |
| Povolání |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alois Michálek (14. února 1908 Sedlec – 1989 Brno) byl moravský římskokatolický duchovní, perzekvovaný v době komunistického režimu a kanovník Královské stoliční kapituly u sv. Petra a Pavla v Brně.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Na kněze byl vysvěcen v roce 1930. Primiční mši svatou sloužil 13. července téhož roku v Hartvíkovicích.[1] Jako mladý kněz se kromě duchovní správy věnoval literární práci, mj. studiím o obrozeneckém moravském kněžstvu v 19. století.[2]
Po druhé světové válce si ho nově jmenovaný brněnský sídelní biskup Karel Skoupý vybral jako svého osobního sekretáře. Spolu s dalšími nejbližšími spolupracovníky mu byl oporou v době napjatých vztahů mezi církví a státem po únoru 1948.[3] Biskupským sekretářem byl do roku 1950, kdy byl zatčen a v procesu Pácha a spol. odsouzen na 9 let. Soud tehdy kladl A. Michálkovi a dalším obžalovaným za vinu, "že se všichni se spojili navzájem, s vysokou církevní hierarchií k pokusu zničit a rozvrátit lidově demokratické zřízení a společenskou a hospodářskou soustavu republiky zaručené ústavou... Spolčili se navzájem, s vysokou církevní hierarchií a s jinými k vyzvídání státního tajemství v úmyslu vyzradit je cizí státní moci a státní tajemství také cizí moci vyzradili".[4]
Po propuštění pracoval 6 let jako jeřábník v Královopolské strojírně v Brně. Působil mimo jiné v Horních Bojanovicích a v Kloboukách u Brna.
Později byl jmenován kanovníkem Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně. Pohřben je na Ústředním hřbitově v Brně.[5]
Spoluvězeň Gustáva Husáka[editovat | editovat zdroj]
V padesátých letech byl vězněn v Leopoldově. Do zdejší věznice byli tehdy také převezeni odsouzení bývalí komunističtí funkcionáři (mj. Artur London, Vavro Hajdů, Josef Smrkovský a Gustáv Husák). Aby je ostatní vězni nešikanovali, často je zařazovali na společnou celu s katolickými duchovními. Spoluvězněm Aloise Michálka byl Gustáv Husák. Když se stal prezidentem, vypravil se za ním na pražský Hrad. Prezident ho poznal, pozval do své kanceláře na kávu. Na Michálkovu žádost o zlepšení postavení církve Československu mu však Husák řekl, že "je moc malý pán na to, aby mohl něco udělat, protože veškerá politika státu vůči církvím je řízena z Moskvy".[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Přehled událostí ve farnosti od počátku 18. století [online]. Farnost Hartvíkovice} [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Antikvariát - detail knihy [online]. ztichlaklika.cz} [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
- ↑ KOLOUCH, František. Internace biskupů Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunismu. Praha, 2015. 242 s. disertační práce práce. Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Doc. PhDr. Alena Míšková, Ph.D.. s. 134. Dostupné online.
- ↑ Páter Václav Pácha - 100 let, od zatčení k odsouzení [online]. eperuc.cz} [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
- ↑ DAVIDOVÁ, Veronika. Úcta k zemřelým jako projev víry a lásky. Brno, 2019. 70 s. diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra dějepisu. Vedoucí práce Mons. ThLic. Václav Slouk. s. 48. Dostupné online.
- ↑ Vzpomínka na setkání s Gustavem Husákem [online]. kna.cz} [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
