Mladoňovice (okres Třebíč)
| Mladoňovice | |
|---|---|
 Centrum Mladoňovic | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 591165 |
| Pověřená obec | Jemnice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°0′37″ s. š., 15°38′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 406 (2022)[1] |
| Rozloha | 10,01 km² |
| Katastrální území | Mladoňovice na Moravě |
| Nadmořská výška | 452 m n. m. |
| PSČ | 675 32 |
| Počet domů | 131 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Mladoňovice 58 675 32 Třebelovice obec@mladonovice.cz |
| Starosta | Jan Chloupek ml. |
| Oficiální web: www | |
  Mladoňovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591165 |
| Kód části obce | 97110 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Mladoňovice (starší názvy Bladonowitz, Pladnawitz, Mladonyowicze,[3] Mladionowicz, Mladoniowicze, Mladonowitz, Ladionowitz, Mladoňowice, Ladonowitz, Ladoniowitz, Mladěňovice[4]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, přibližně 2 km na východ od Jemnice, prochází jí silnice z Oponešic do Kdousova[4]. Žije zde 406[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Lhotice, Třebelovice, Slavíkovice, Kdousov, Hornice, Jemnice a Budkov.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1319, v tomto roce byly Mladoňovice darovány Janem Lucemburským Janovi z Klingenberku, v roce 1348 pak Karel IV. dal léno na Mladeňovicích a dalších vesnicích Jindřichovi z Waldsee a roku 1423 dostal léno Lipolt I. Krajíř z Krajku. Mladoňovice patřily Krajířům z Krajku (ti ve vsi postavili roku 1560[4] tvrz, dvůr a mlýn[3]) až do roku 1588, kdy vdova po Václavovi Krajířovi z Krajku prodala Mladoňovice svému dalšímu manželovi Vilémovi z Roupova, ten pak vesnici prodal v roce 1616 Kateřině Říčanské ze Smiřic, v roce 1619 pak ale majitelem byl Zdeněk z Roupova. V roce 1629 byly spojeny s budkovským panstvím.[4]
V roce 1630 však Mladoňovice i Budkov měl vlastnit Kristián Illow, ale hned roku 1634 Roupovští odkoupili panství zpět a až v roce 1666 prodal Vilém z Roupova prodal panství Budkov Matyášovi Berchtoldovi. Až roku 1841 bylo panství prodáno Františkovi Xaverovi Krakovskému z Kolovrat, následně v roce 1853 budkovský statek byl prodán Karlovi Lichtštejnskému.[5] Následně se majitelem dvoru stal hrabě Salm Reiferscheid.[6]
V roce 1795 byla ve vsi založena pobočka kdousovské školy, která byla roku 1887 rozšířena na dvojtřídní samostatnou školu. V roce 1900 byla ve vsi založena záložna, v témže roce byl založen odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, v roce 1911 byl založen spolek Omladina a po první světové válce pak byly založeny jednoty Sokola a Orla a Domoviny. Po skončení druhé světové války byla v obci postavena mateřská škola a vybudována kanalizace. V roce 1949 bylo v obci založeno JZD, to pak bylo roku 1975 sloučeno s JZD v Třebelovicích, to pak bylo roku 1992 privatizováno v Zemědělské družstvo Třebelovice.[4]
V roce 2002 získaly Mladoňovice právo používat znak a prapor.[7] V červnu roku 2019 obec oslavila 700 let od první písemné zmínky.[8]
Do roku 1849 patřily Mladoňovice do budkovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Mladoňovice pod Třebelovice, následně se obec osamostatnila.[9] Součástí Mladoňovic je osada Dobrá Voda a samota U tří koroptví.[4]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 429 | 411 | 473 | 483 | 487 | 540 | 525 | 457 | 430 | 409 | 375 | 370 | 370 |
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Obec Mladoňovice v roce 2000 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.[11] Obec Mladoňovice v roce 2001 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění bílá stuha, tj. ocenění za činnost mládeže.[11] Obec Mladoňovice v roce 2002 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrá stuha, tj. ocenění za společenský život.[11] Obec Mladoňovice v roce 2004 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění hnědý diplom, tj. diplom za vzorné vedení kroniky+modrá stuha, tj. ocenění za společenský život.[11] Obec Mladoňovice v roce 2006 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.[11]
Politika[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1990 do konce roku 2019 byl starostou Jan Chloupek, od 1. ledna 2020 je starostou jeho syn Jan Chloupek. Bývalý starosta zůstává v obci knihovníkem.[12]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[13] | 2010[14] | 2013[15] | 2017[16] | 2021[17] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | KDU-ČSL (34.73 %) | ČSSD (24.1 %) | KDU-ČSL (28.34 %) | ANO (29.34 %) | SPOLU (38.38 %) |
| 2. | ČSSD (23.68 %) | KDU-ČSL (21.02 %) | KSČM (17.64 %) | KDU-ČSL (20.1 %) | ANO (26.26 %) |
| 3. | ODS (17.36 %) | TOP 09 (13.33 %) | ČSSD (16.04 %) | STAN (11.41 %) | Piráti+STAN (9.09 %) |
| účast | 64.63 % (190 z 294) | 62.30 % (195 z 313) | 58.75 % (188 z 320) | 56.92 % (185 z 325) | 62.78 % (199 z 317) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[18] | 2012[19] | 2016[20] | 2020[21] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (40.9 %) | STO (39.69 %) | ANO 2011 (23.27 %) | ODS+STO (23.42 %) |
| 2. | KDU-ČSL (27.27 %) | KDU-ČSL (18.32 %) | KDU-ČSL (22.41 %) | ANO (18.91 %) |
| 3. | ODS (13.63 %) | ČSSD (16.79 %) | STO (14.65 %) | KDU-ČSL (18.01 %) |
| účast | 42.58 % (132 z 310) | 43.31 % (136 z 314) | 36.28 % (119 z 328) | 35.02 % (111 z 317) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (60 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (36 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (32 hlasů). Volební účast byla 63.78 %, tj. 199 ze 312 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (116 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (77 hlasů). Volební účast byla 62.87 %, tj. 193 ze 307 oprávněných voličů.[22]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (71 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (63 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (39 hlasů). Volební účast byla 65.43 %, tj. 212 ze 324 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (113 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (94 hlasů). Volební účast byla 64.89 %, tj. 207 ze 319 oprávněných voličů.[23]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadila Danuše Nerudová (65 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (63 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (56 hlasů). Volební účast byla 72.33 %, tj. 217 ze 300 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (129 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (84 hlasů). Volební účast byla 70.86 %, tj. 213 ze 302 oprávněných voličů.[24]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Archeologická naleziště (Sedliště, U Gotharda a Turecký kopec)[25]
- Pozůstatky středověké tvrze
- Zvonička v osadě Tři Koroptve
- Stará lípa na rozcestí u osady Tři Koroptve
- Pomník padlých v první světové válce v osadě Dobrá Voda
- Pamětní deska Petra Mladoně v Mladoňovicích odhalená roku 1990[6]
- Expozice Petra Mladoně
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Marie Balíková (* 1933), lékařka
- Antonín Chloupek (1884–?), poslanec
- Lubomír Kabelka (* 1933), novinář
- Josef Nekula (1905–1983), gynekolog
- Petr z Mladoňovic (okolo 1390 – 1451), spisovatel a kazatel
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 25. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 766–770.
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 720–725.
- ↑ a b CHLOUPEK, Jan. Historie [online]. Mladoňovice: Obec Mladoňovice, 2009-11-26 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ CHLOUPEK, Jan. Obecní symboly [online]. Mladoňovice: Obec Mladoňovice, 2009-12-22 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. Mladoňovice si připomínají 700 let od první písemné zmínky o obci. trebicsky.denik.cz. 2019-06-19. Dostupné online [cit. 2019-10-23].
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 185.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ a b c d e Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
- ↑ MAHEL, Luděk. Třicet let byl starostou Mladoňovic. Nyní Jan Chloupek předal žezlo synovi. Třebíčský deník. 2020-01-16. Dostupné online [cit. 2020-02-24].
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ CHLOUPEK, Jan. Památky [online]. Mladoňovice: Obec Mladoňovice, 2009-12-22 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- potok Rakovec
- osada Dobrá Voda
- Římskokatolická farnost Kdousov
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mladoňovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Mladoňovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Mladoňovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
