Smiřice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Smiřice

Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích
Znak obce Smiřice
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0521 570877
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Hradec Králové (CZ0521)
Obec s rozšířenou působností Hradec Králové
Pověřená obec Smiřice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 10,65 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 847 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 240 m n. m.
PSČ 503 03
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu Palackého 106
50303 Smiřice
Starosta Luboš Tuzar
Oficiální web: www.smirice.cz
Email: podatelna@smirice.cz
Smiřice
Smiřice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smiřice (německy Smierschitz) jsou město v okrese Hradec Králové. Žije zde přibližně 2 800[1] obyvatel. Obcí protéká řeka Labe.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Pověsti o vzniku jména[editovat | editovat zdroj]

V dnešní době existuje několik pověstí:

  • Vůdce prvních osadníků pronesl slova „Samé říce“
  • Žili dva rytíři. U obce Hněvčeves se pohněvali, poté oba dva měli hoře (Hořiněves) a nakonec se „smířili ku říce“ - Smiřice
  • Řád Holohlavských mnichů vedl s druhým řádem dlouhé spory, ale nakonec se „smířili ku říce“ - Smiřice

Význam znaku[editovat | editovat zdroj]

Tři jetelové lístky na stříbrném pozadí v horní polovině symbolizují úrodnost, bohatost a pastviny. Zlatý most na modrém pozadí pak symbolizuje mokřady kolem města a občasné velké záplavy, kdy byly ulice pod vodou a lidé chodili po lávkách.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, kdy je uváděna Eliška ze Smiřic. Ze zdejší tvrze pochází šlechtický rod Smiřických ze Smiřic, který vymřel v první polovině 17. století smrtí Jana Albrechta Ze Smiřic. V roce 1659 byly Smiřice vyhlášeny za město. Po první světové válce zde byl postaven jez s nejvyšším převýšením na Labi.

Lihovar[editovat | editovat zdroj]

Již před rokem 1755 si M. Mautner pronajal místnosti zámku a pivovaru a založil závod Malburg a syn. Závod se neustále rozrůstal až na velikost 60 000 m2. Po městě byla vystavěna vlečka, hlavně kvůli problémům s dovozem melasy po silnicích – neustále kapala ze sudů a byly jí plné ulice. Za druhé světové války byl závod zkonfiskován Němci a částečně předělán na výrobu výbušnin. Po druhé světové válce se několik firem pokoušelo obnovit tradici, ale všechny pokusy se setkaly s nezdarem. Dnes v prostorech lihovaru sídlí chemička.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kaple Zjevení Páně[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kaple Zjevení Páně (Smiřice).

Barokní kaple byla postavena mezi lety 1699 a 1711. Autorem většiny maleb je Petr Brandl. Na hlavním oltáři je jedna z jeho nejvýznamnějších olejomaleb, Klanění tří králů. V roce 1971 byla kaple odsvěcena. Konají se zde koncerty (např. Smiřické svátky hudby), či jiné akce. Kaple je národní kulturní památkou.

Zámek Smiřice[editovat | editovat zdroj]

Zámek ve Smiřicích

Původně vodní tvrz ze 14. století, v 16. století přestavěna na renesanční zámek, kolem roku 1700 byl barokně upraven. Na zámeckém dvoře byl provozován pivovar. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví belgicko-české rodiny a probíhá zde rekonstrukce.

Nádraží[editovat | editovat zdroj]

Liberecký podnikatel Johann Liebig nesouhlasil s původním návrhem budovy místního nádraží na Pardubicko-liberecké dráze a nabídl, že postaví budovu podle svých představ a na svůj náklad. Díky tomu mají Smiřice jediné nádraží na území ČR, která je postaveno ve stylu loveckého zámečku včetně tzv. „zvířecího příkopu“. Dostalo zvláštní ocenění v anketě „Nejkrásnější nádraží ČR roku 2007“.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době se v obci nachází základní škola, mateřská škola, Kulturní dům Dvorana, Dům dětí a mládeže, pobočka České pošty, chemička, pila a sklárny. Dále se zde nachází vlakové nádraží na trati Hradec Králové - Jaroměř (- Liberec). Odbočná lokální trať do Hněvčevsi je už pouze sporadicky užívána pro nákladní dopravu.

Smiřická Obora[editovat | editovat zdroj]

Smiřická Obora je ekologická rezervace spravovaná městem Smiřice. Byla uměle vytvořena v období od r.1995 - 1999, kvůli úbytku přirozených mokřad a slepých ramen Labe, které sloužily jako hnízdiště či rozmnožovací území obojživelníků. Obora je rozdělena na dvě části, ekologickou a rekreační zónu, oddělené dřevěnou lávkou. Nejdůležitějším prvkem ekologické části je strmý severovýchodní břeh určený pro hnízdění břehulí. Pozorování dokazují, že záměr se povedl, roku 2005 bylo možno vidět přes 90 párů břehulí říčních. Mimoto je zaznamenán zvýšený výskyt ještěrek obecných, slepýšů i užovek. Na údržbě se podílí Přírodovědný kroužek ANAX. V rekreační části je možnost plavání a rybaření s rybářským lístkem, obojí na vlastní nebezpečí. Vstup do rezervace je přísně zakázán.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]


Letecký panoramatický snímek
Letecký panoramatický snímek

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]