Lužec nad Cidlinou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lužec nad Cidlinou
Kostel Svatého Jiří v Lužci nad Cidlinou
Kostel Svatého Jiří v Lužci nad Cidlinou
Znak obce Lužec nad CidlinouVlajka obce Lužec nad Cidlinou
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0521 570362
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Nový Bydžov
Okres (LAU 1) Hradec Králové (CZ0521)
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 501 (2019)[1]
Rozloha 11,7 km²
Katastrální území Lužec nad Cidlinou
Nadmořská výška 229 m n. m.
PSČ 503 62
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Lužec nad Cidlinou 203
503 62 Lužec nad Cidlinou
obec@luzecnadcidlinou.cz
Starosta Ing. Petr Drahokoupil
Oficiální web: www.luzecnadcidlinou.cz
Lužec nad Cidlinou
Lužec nad Cidlinou
Další údaje
Kód části obce 89273
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lužec nad Cidlinou (německy Luschetz an der Zidlina) je obec v Královéhradeckém kraji, která má 501[1] obyvatel a 250 čísel popisných, z nichž je značná většina trvale obydlena. Obec leží 8 km jihozápadně od města Nový Bydžov v okrese Hradec Králové a je součástí ORP Nový Bydžov a dobrovolného svazku obcí POCIDLINSKO.

Přestože pro upřesnění polohy mezi dalšími stejnojmennými lokalitami používá přídomek "nad Cidlinou", obcí protéká pouze Lužecký potok, vlastní řeka Cidlina teče ve vzdálenosti asi 5 km východně.

Charakteristika obce[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je obec plynofikovaná, napojena na vodárenskou soustavu a v roce 2010 byla uvedena do trvalého provozu čistírna odpadních vod. V obci se nachází obecní úřad, veterinární klinika, knihovna, pošta, potraviny, pohostinství, kadeřnictví, kosmetika i masáže. Od r. 2010 je do Lužce přesunuto sídlo společnosti ZEM a.s..

Kulturní život v obci podporuje několik zájmových sdružení: Myslivecký spolek, Sbor dobrovolných hasičů, fotbalový klub FK Lužec nad Cidlinou a HoKl Klub pravidelně pořádající cyklistické akce.

Mezi obcemi Nepolisy, Lužec nad Cidlinou a Lišice je umístěn radar české armády typu RAT 31-DL, který je součástí společného a integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany členských států NATO (NATINAMDS).[2]

Symboly obce[editovat | editovat zdroj]

K udělení znaku a praporu obci došlo v Parlamentu ČR 8. 10. 2003.

Znak obce je vyveden ve třech barvách: zlaté, bílé a dominantní zelené. Štít je tvořen pěti vodorovnými pruhy střídavě zelenými a bílými v poměru 8:1:1:1:1. Do horního zeleného pruhu vyrůstá zlatá lípa s devíti listy. Zelený štít vyjadřuje úzký vztah k půdě, zeleni, jíž je obec plná a zemědělství, s nímž je neodmyslitelně spjata. Znázorňuje také úsloví z počátku 20. století - „zelený Lužec“. Bílé pruhy symbolizují element vody. Připomínají, že se v minulosti v obci a v okolí vyskytovalo množství rybníků a „louží“. Voda také připomíná řeku Cidlinu, která je součástí názvu obce. Vlastní jméno „Lužec“ je pak odvozeno od slova „luh“ – vlhký les – se zdrobňující koncovkou –ec.

Devítilistá zlatá lípa znázorňuje košaté stromy, jež jsou dominantním prvkem obce. Symbol lípy samotný pak vyjadřuje sepětí s českým národem a Českou republikou.

Prapor obce Lužec nad Cidlinou vychází z jejího znaku. Je vyveden taktéž ve třech barvách: zlaté, stříbrné a dominantní zelené barvě. Je tvořen pěti vodorovnými pruhy střídavě zelenými a stříbrnými v poměru 8:1:1:1:1. Do horního zeleného pruhu vyrůstá v horní žerďové části zlatá lípa která má devět listů tradičního srdcovitého tvaru. Poměr šířky k délce je 2:3. Opět se zde promítá úzký vztah k půdě, zeleni, zemědělství a vodě[3].

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Lužci pochází z roku 1325. Tento první záznam zmiňuje vladyku Slavibora z Lužce. Nálezy raně středověkých střepů dávají však tušit souvislé osídlení Lužce již od 10. století. Lužec je typickým představitelem lánové vsi – vesnice založené okolo dlouhé cesty procházející vesnicí. Na lužeckém katastru se dříve nacházely další dvě vsi – Nedakřevice a Žabí Lhotka. Vlastní jméno Lužec vzniklo z podstatného jména luh (vlhký les v zaplavovaném nebo podmáčeném území) s přidáním zdrobňující koncovky –ec pro odlišení od větší vsi Luhu (Luhů). Současný název Lužec nad Cidlinou se používá od roku 1918.

Památky v obci[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jiří z roku 1872[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o kostelu v Lužci pochází z roku 1369. Kostel je od svého vzniku zasvěcen sv. Jiří, jen v období 15. a 16. století došlo k jeho zasvěcení i sv. Vojtěchu. Kostel a duchovní správu obce měl nejprve na starost tzv. „plebán“ (vesnický kněz).

Od svého vzniku byl zasvěcen sv. Jiří, jen v období 15. a 16. století došlo k jeho zasvěcení ještě sv. Vojtěchu. Kostel byl r. 1680 barokně obnoven. V r. 1791 vyhořel, avšak byl opraven. V r. 1853 byla přistavěna průčelní věž, která nahradila starou dřevěnou zvonici gotického typu. Roku 1866 kostel opět zcela vyhořel, znovu byl postaven až v roce 1872. Naposled byl zásadně obnovován v letech 1939-1940.

Od r. 2017 se kostel nachází ve vlastnictví Obce Lužec nad Cidlinou. V r. 2018 proběhla kompletní výměna střešní krytiny a byla vyhlášena sbírka na rekonstrukci.

Současný kostel je jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží před západním průčelím. Interiér je plochostropý.

Autorem pseudorenesančního zařízení interiéru byl řezbář Josef Stoklasa z Jičína, obraz na hlavním oltáři je dílem malíře Vojáčka z r. 1873. Z vybavení starého kostela se dochovalo jen několik barokních andělíčků a cínová křtitelnice z 18. stol. Varhany pro kostel zhotovila r. 1873 pražská firma Stieglitz a Roith a nahradila tak zničený stroj z r. 1812. Dokladem poslední výrazné obnovy kostela jsou malovaná okna zhotovená podle návrhu malíře Františka Podešvy z r. 1939. Na rameni kříže na vrcholu věže v létě s oblibou vysedávají čápi.[4]

Křížek u kostela[editovat | editovat zdroj]

Litinový křížek z 1. poloviny 19. století se nyní nachází před kostelem sv. Jiří. Jeho původní umístění bylo na dnes již neexistujícím „kopci“ u fary pod čtyřmi lípami, kde stál do roku 1868. Přemístění si vynutila stavba nové okresní silnice.

Pomník obětem první světové války z roku 1928[editovat | editovat zdroj]

Z první světové války se nevrátilo 54 lužeckých občanů. Na jejich památku byl vybudován pomník padlým, který byl slavnostně odhalen 26. srpna 1928. Vytvořil ho chlumecký sochař O. Procházka nákladem 8.750,- Kč. Náklad na později vybudovaný plot činil 2.083,- Kč.

Za II. světové války byl r. 1941 byl z pomníku odstraněn nápis „ My jsme zemřeli – vy máte svobodu“ .

8. května 1970 byla u příležitosti 25. výročí konce 2. sv. války na pomníku odhalena 2. deska s nápisem „V roce 25. výročí osvobození ČSR slavnou sovětskou armádou, vložena do památníku prsť z obce Ivanovka v Černicovské oblasti USSR, kde za druhé světové války po boku sovětských vojáků bojovali a umírali za naši svobodu příslušníci ČS armádního sboru.“

Pomník mistra Jana Husa[editovat | editovat zdroj]

Pomník mistra Jana Husa byl v obci odhalen 6. července 1931, v den výročí Husova upálení. K jeho odhalení došlo z iniciativy místního sboru dobrovolných hasičů, kteří Husovy slavnosti pořádali již od počátku 20. století. Autorem pomníku je sochař K. Khun z Podhorního Újezdu u Hořic.

Kaplička sv. Panny Marie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1858 nechala obec na své náklady vystavět kapličku Panny Marie. Uvnitř je umístěna barokní řezba Panny Marie Karlovské z 1. poloviny 18. století. Tuto sošku darovala hraběnka Anežka Kinská místnímu rychtáři Janu Volnému. Po vyhoření kostela sv. Jiří roku 1866 byla kaplička používána jako provizorní duchovní stánek.

Socha sv. Linharta[editovat | editovat zdroj]

Barokní socha sv. Linharta, která pochází z 1. poloviny 18. století, původně stávala v klášterní zahradě chlumecké „Lorety“. Dnes se nachází v Lužci nad Cidlinou před domem čp. 74, kde je umístěna od roku 1845. Tohoto roku ji získal tehdejší lužecký farář Josef Pařízek od paní hraběnky Anežky Kinské.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Nepoliský radar na stránce Ministerstva obrany ČR
  3. VÁCLAVÍK, Jan. Lužec nad Cidlinou. [s.l.]: Obec Lužec nad Cidlinou, 2000. 
  4. S.R.O., Jiri Cizek, Atthero. kostel sv. Jiří, Lužec nad Cidlinou. www.hrady.cz [online]. [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]