Lužec nad Cidlinou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lužec nad Cidlinou
Kostel Svatého Jiří v Lužci nad Cidlinou
Kostel Svatého Jiří v Lužci nad Cidlinou
Znak obce Lužec nad CidlinouVlajka obce Lužec nad Cidlinou
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0521 570362
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Hradec Králové (CZ0521)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Nový Bydžov
Historická země Čechy
Katastrální území Lužec nad Cidlinou
Katastrální výměra 11,7 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 501 (2019)[1]
Nadmořská výška 229 m n. m.
PSČ 503 62
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Lužec nad Cidlinou 203
503 62 Lužec nad Cidlinou
Starosta Ing. Petr Drahokoupil
Oficiální web: www.luzecnadcidlinou.cz
E-mail: obec@luzecnadcidlinou.cz
Lužec nad Cidlinou
Lužec nad Cidlinou
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lužec nad Cidlinou (německy Luschetz an der Zidlina) je obec v Královéhradeckém kraji, která má 501[1] obyvatel a 250 čísel popisných, z nichž je značná většina trvale obydlena. Obec leží 8 km jihozápadně od města Nový Bydžov v okrese Hradec Králové a je součástí ORP Nový Bydžov a dobrovolného svazku obcí POCIDLINSKO.

Přestože pro upřesnění polohy mezi dalšími stejnojmennými lokalitami používá přídomek "nad Cidlinou", obcí protéká pouze Lužecký potok, vlastní řeka Cidlina teče ve vzdálenosti asi 5 km východně.

Charakteristika obce[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je obec plynofikovaná, napojena na vodárenskou soustavu a v roce 2010 byla uvedena do trvalého provozu čistírna odpadních vod. V obci se nachází obecní úřad, veterinární klinika, knihovna, pošta, potraviny, pohostinství, kadeřnictví, kosmetika i masáže. Od r. 2010 je do Lužce přesunuto sídlo společnosti ZEM a.s..

Kulturní život v obci podporuje několik zájmových sdružení: Myslivecký spolek, Sbor dobrovolných hasičů, fotbalový klub FK Lužec nad Cidlinou a HoKl Klub pravidelně pořádající cyklistické akce.

Mezi obcemi Nepolisy, Lužec nad Cidlinou a Lišice je umístěn radar české armády typu RAT 31-DL, který je součástí společného a integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany členských států NATO (NATINAMDS).[2]

Symboly obce[editovat | editovat zdroj]

K udělení znaku a praporu obci došlo v Parlamentu ČR 8. 10. 2003.

Znak obce je vyveden ve třech barvách: zlaté, bílé a dominantní zelené. Štít je tvořen pěti vodorovnými pruhy střídavě zelenými a bílými v poměru 8:1:1:1:1. Do horního zeleného pruhu vyrůstá zlatá lípa s devíti listy. Zelený štít vyjadřuje úzký vztah k půdě, zeleni, jíž je obec plná a zemědělství, s nímž je neodmyslitelně spjata. Znázorňuje také úsloví z počátku 20. století - „zelený Lužec“. Bílé pruhy symbolizují element vody. Připomínají, že se v minulosti v obci a v okolí vyskytovalo množství rybníků a „louží“. Voda také připomíná řeku Cidlinu, která je součástí názvu obce. Vlastní jméno „Lužec“ je pak odvozeno od slova „luh“ – vlhký les – se zdrobňující koncovkou –ec.

Devítilistá zlatá lípa znázorňuje košaté stromy, jež jsou dominantním prvkem obce. Symbol lípy samotný pak vyjadřuje sepětí s českým národem a Českou republikou.

Prapor obce Lužec nad Cidlinou vychází z jejího znaku. Je vyveden taktéž ve třech barvách: zlaté, stříbrné a dominantní zelené barvě. Je tvořen pěti vodorovnými pruhy střídavě zelenými a stříbrnými v poměru 8:1:1:1:1. Do horního zeleného pruhu vyrůstá v horní žerďové části zlatá lípa která má devět listů tradičního srdcovitého tvaru. Poměr šířky k délce je 2:3. Opět se zde promítá úzký vztah k půdě, zeleni, zemědělství a vodě[3].

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Lužci pochází z roku 1325. Tento první záznam zmiňuje vladyku Slavibora z Lužce. Nálezy raně středověkých střepů dávají však tušit souvislé osídlení Lužce již od 10. století. Lužec je typickým představitelem lánové vsi – vesnice založené okolo dlouhé cesty procházející vesnicí. Na lužeckém katastru se dříve nacházely další dvě vsi – Nedakřevice a Žabí Lhotka. Vlastní jméno Lužec vzniklo z podstatného jména luh (vlhký les v zaplavovaném nebo podmáčeném území) s přidáním zdrobňující koncovky –ec pro odlišení od větší vsi Luhu (Luhů). Současný název Lužec nad Cidlinou se používá od roku 1918.

Památky v obci[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jiří z roku 1872[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o kostelu v Lužci pochází z roku 1369. Kostel je od svého vzniku zasvěcen sv. Jiří, jen v období 15. a 16. století došlo k jeho zasvěcení i sv. Vojtěchu. Kostel a duchovní správu obce měl nejprve na starost tzv. „plebán“ (vesnický kněz).

Od svého vzniku byl zasvěcen sv. Jiří, jen v období 15. a 16. století došlo k jeho zasvěcení ještě sv. Vojtěchu. Kostel byl r. 1680 barokně obnoven. V r. 1791 vyhořel, avšak byl opraven. V r. 1853 byla přistavěna průčelní věž, která nahradila starou dřevěnou zvonici gotického typu. Roku 1866 kostel opět zcela vyhořel, znovu byl postaven až v roce 1872. Naposled byl zásadně obnovován v letech 1939-1940.

Od r. 2017 se kostel nachází ve vlastnictví Obce Lužec nad Cidlinou. V r. 2018 proběhla kompletní výměna střešní krytiny a byla vyhlášena sbírka na rekonstrukci.

Současný kostel je jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží před západním průčelím. Interiér je plochostropý.

Autorem pseudorenesančního zařízení interiéru byl řezbář Josef Stoklasa z Jičína, obraz na hlavním oltáři je dílem malíře Vojáčka z r. 1873. Z vybavení starého kostela se dochovalo jen několik barokních andělíčků a cínová křtitelnice z 18. stol. Varhany pro kostel zhotovila r. 1873 pražská firma Stieglitz a Roith a nahradila tak zničený stroj z r. 1812. Dokladem poslední výrazné obnovy kostela jsou malovaná okna zhotovená podle návrhu malíře Františka Podešvy z r. 1939. Na rameni kříže na vrcholu věže v létě s oblibou vysedávají čápi.[4]

Křížek u kostela[editovat | editovat zdroj]

Litinový křížek z 1. poloviny 19. století se nyní nachází před kostelem sv. Jiří. Jeho původní umístění bylo na dnes již neexistujícím „kopci“ u fary pod čtyřmi lípami, kde stál do roku 1868. Přemístění si vynutila stavba nové okresní silnice.

Pomník obětem první světové války z roku 1928[editovat | editovat zdroj]

Z první světové války se nevrátilo 54 lužeckých občanů. Na jejich památku byl vybudován pomník padlým, který byl slavnostně odhalen 26. srpna 1928. Vytvořil ho chlumecký sochař O. Procházka nákladem 8.750,- Kč. Náklad na později vybudovaný plot činil 2.083,- Kč.

Za II. světové války byl r. 1941 byl z pomníku odstraněn nápis „ My jsme zemřeli – vy máte svobodu“ .

8. května 1970 byla u příležitosti 25. výročí konce 2. sv. války na pomníku odhalena 2. deska s nápisem „V roce 25. výročí osvobození ČSR slavnou sovětskou armádou, vložena do památníku prsť z obce Ivanovka v Černicovské oblasti USSR, kde za druhé světové války po boku sovětských vojáků bojovali a umírali za naši svobodu příslušníci ČS armádního sboru.“

Pomník mistra Jana Husa[editovat | editovat zdroj]

Pomník mistra Jana Husa byl v obci odhalen 6. července 1931, v den výročí Husova upálení. K jeho odhalení došlo z iniciativy místního sboru dobrovolných hasičů, kteří Husovy slavnosti pořádali již od počátku 20. století. Autorem pomníku je sochař K. Khun z Podhorního Újezdu u Hořic.

Kaplička sv. Panny Marie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1858 nechala obec na své náklady vystavět kapličku Panny Marie. Uvnitř je umístěna barokní řezba Panny Marie Karlovské z 1. poloviny 18. století. Tuto sošku darovala hraběnka Anežka Kinská místnímu rychtáři Janu Volnému. Po vyhoření kostela sv. Jiří roku 1866 byla kaplička používána jako provizorní duchovní stánek.

Socha sv. Linharta[editovat | editovat zdroj]

Barokní socha sv. Linharta, která pochází z 1. poloviny 18. století, původně stávala v klášterní zahradě chlumecké „Lorety“. Dnes se nachází v Lužci nad Cidlinou před domem čp. 74, kde je umístěna od roku 1845. Tohoto roku ji získal tehdejší lužecký farář Josef Pařízek od paní hraběnky Anežky Kinské.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Nepoliský radar na stránce Ministerstva obrany ČR
  3. VÁCLAVÍK, Jan. Lužec nad Cidlinou. [s.l.]: Obec Lužec nad Cidlinou, 2000. 
  4. S.R.O., Jiri Cizek, Atthero. kostel sv. Jiří, Lužec nad Cidlinou. www.hrady.cz [online]. [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]