Radostov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Radostov
Rekonstruovaný historický domek
Rekonstruovaný historický domek
Znak obce RadostovVlajka obce Radostov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0521 570729
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Hradec Králové (CZ0521)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Hradec Králové
Historická země Čechy
Katastrální území Radostov
Katastrální výměra 3,88 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 128 (2019)[1]
Nadmořská výška 243 m n. m.
PSČ 503 27
Zákl. sídelní jednotky 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Radostov 53
503 27 Lhota pod Libčany
Starosta Ing. Eva Vašáková
Oficiální web: www.radostov.cz
Email: obec@radostov.cz
Radostov
Radostov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Radostov (německy Radistau) se nachází v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji. Žije zde 128[1] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Radostov se nachází v nadmořské výšce 237 metrů, 12 kilometrů západně od Hradce Králové. Obec má dvě dílčí části: Starý Radostov a Nový Radostov.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

Křížek v západní části obce

Historie jména obce[editovat | editovat zdroj]

Vzniklo přivlastňovací příponou –ův z osobního jména Radosta a znělo Radostův, tj. dvůr. Objevuje se ještě u obcí Radostice a Radostín.

Starší dějiny[editovat | editovat zdroj]

Obec byla založena na vymýcené lesní půdě na přelomu 11. a 12. století. První písemná zmínka o obci však pochází až z roku 1395. Základy obci položila dřevěná tvrz, jejíž prvním známým majitelem byl Aldyk z Radostova. Jména prvních majitelů upadla navždy v zapomnění. Od roku 1663 patřil Radostov Harrachům, kteří ho připojili ke Stěžerskému panství. Před husitskými válkami byl majitelem radostovského zboží Střmen z Radostova. V kronikách je zmínka a jakémsi alchymistoviBavor Rodovský mladší z Hustiřan, jemuž Radostov také v 16. století patřil. Patřil mezi nejvýraznější české alchymisty a na Radostově (jak se tehdy říkávalo) si také zřídil svoji laboratoř, kde vydal svoje nejznámější dílo Secreta Aristotelis a mnoho děl přeložil z latiny do češtiny. Pracoval také na dvoře Rudolfa II. Jelikož se mu v hospodářství nevedlo, byl nucen statek prodat (pravděpodobně Harrachovi, kterému patřil až do zrušení roboty). V roce 1512 koupil Radostov Zachař z Plotišť a později přešel všechen majetek do rukou Radeckých z Radče a na Radostově. Pět roků před bělohorskou bitvou je na statku zapsán Kryštov Radecký. Pro účast na vzpouře proti Habsburkům mu byl majetek zabaven.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Plány rozvoje obce překazila první světová válka. Rakouskou polní uniformu obléklo 54 místních záložníků, z nichž se 5 nevrátilo. Do zajetí padlo 6 mužů, do legií vstoupilo rovněž 5. Vesnice byla sužována častými rekvizicemi. Už v druhém válečném roce těsně přede žněmi zavazovala rekviziční komise přímo na poli k nuceným dodávkám obilí za nízko stanovené ceny. Někteří vychytralci se odškodňovali tím, že prodávali živobytí městským rodinám za nepřiměřené peníze.

K částečnému ozdravění hospodářských poměrů v Radostově došlo ve 20. letech, kdy 26 rodin drobných zemědělců získalo příděly z panského velkostatku. Pozemky však bylo třeba nejdříve odvodnit, protože byly příliš mokré a voda snižovala úrodnost. Sotva se zemědělci vymanili z dluhů, postihla je velká hospodářská krize a zadlužovali se znovu.

Obec zvolna konsolidovala meliorační družstvo a se značným nákladem zavedla elektřinu. Začala 2. světová válka. Válečným útrapám se nevyhnul ani Radostov. Tři mladí lidé byli donuceni pracovat v Říši, ale dva z galejí vyvázli tím, že se dali fingovaně operovat[zdroj?].

Podobně jako sousední Hrádek a Radíkovice podporovali i radostovští občané uprchlé zajatce, kteří našli bezpečí v okolních lesích; nasytili je a ukrývali ve staveních. Protože běženci byli chatrně oblečeni, přinášeli jim občané i části oděvu, koncem roku 1944 došlo k dramatické situaci, která neměla daleko k osudu Lidic a Ležáků. Ve večerních hodinách přišli na obecní úřad dva sovětští zajatci, vybavení potřebným oděvem a nasyceni. Starosta z obavy, že jde o provokatéry, přivolal četníky, kteří Rusy v libčanské třešňovce dopadli. Protože u nich nalezli potraviny a části oděvu, vodili je po Radostově od stavení ke stavení a trvali na tom, že chtějí znát dárce. Rusové však nikoho neprozradili. Případu se ujalo gestapo v Hradci Králové a zamýšlelo Radostov vypálit. Nakonec fašisté od surového zákroku upustili, protože Říše spěla rychle k zániku.

Po osvobození usiloval Radostov dohnat šest promeškaných let. Postupně byly asfaltovány komunikace do Libčan a Radíkovic, vystavěna autobusová otočka, obnoveno veřejné osvětlení, které Němci odmontovali, a instalován po vesnici veřejný rozhlas. Národnímu výboru se podařilo získat zajíždění některých autobusů až do obce a pro pohodlí cestujících byla postavena čekárna. Také soukromé podnikaní se v obci plně rozvinulo. Za několik málo poválečných let tu přibylo 11 nových stavení, 10 dalších bylo úplně přestavěno a vybaveno moderním zařízením. V každém domě byl televizor a v mnohých přibývalo chladniček, byty měli koupelny a splachovací zařízení. Skoro v každém domě byl motocykl a 8 radostovských občanů řídilo vlastní auto. Nezapomnělo se ani na úpravu okolí domů. Vkusné oplocení přispělo k celkovému vzhledu obce.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Vila v Novém Radostově

I v současnosti se obec rozvíjí, stále se zde staví nové domy. V obci byla provedena plynofikace a rozšířen telefon téměř do všech bytových stanic.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do Libčan a Homyle vede z Radostova silnice III. třídy. Na Hrádek a na spojnici obcí Roudnice–Nechanice vedou polní cesty. Asfaltovou vozovku do Radíkovic obhospodařuje Obecní úřad ve spolupráci se ZD Libčany. Autobus jezdí do středu obce, některé autobusy zastavují na spojnici obcí Libčany–Homyle. Obcí neprochází železnice. Nejbližší železniční zastávka je v obci Dobřenice.

Zemědělství v obci[editovat | editovat zdroj]

Zemědělství má v obci velkou tradici a dodnes je zde statek, který se zaměřuje na chov vepřů. Vepřín je součástí Zemědělského družstva v Libčanech, se kterým obec spolupracuje. ZD Libčany mimo jiné zajišťuje obci také údržbu komunikací v zimním období.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Půda je v katastru hlinitopísčitá, kdysi s přebytečnou vodou; po regulaci Radostovského potoka (dříve mlýnského náhonu) a melioracích získala na bonitě. Při obci stával i rybník, který zbahněl a nebyl již obnoven.

V současné době jsou v obci dva soukromé rybníky a jedna požární nádrž. Tyto vodní stavby pomáhají regulovat hladinu spodní vody a především soukromé rybníky slouží pro chov ryb.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]