Josefov (Jaroměř)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josefov
Josefov - letecký pohled

Josefov - letecký pohled

charakter sídla: část města
domů: 480
PSČ: 551 02
součást obce: Jaroměř
okres: Náchod
katastrální území: Josefov u Jaroměře (2,85 km²)
kód části obce: 57428
Josefov
Red pog.svg
Josefov
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce

Josefov (německy Josefstadt) je východočeské historické pevnostní město, nyní součást města Jaroměře.

Do 18. století zde byla ves Ples, na jejímž místě nechal císař Josef II. v letech 17801789[1] vystavět stejnojmennou pevnost, obdobnou jako současně budovaný Terezín. Po smrti císaře byla pevnost přejmenována na jeho počest na Josefov. Střed Josefova, který se nachází v turistickém regionu Kladské pomezí, je městskou památkovou rezervací.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Socha Josefa II.

Po válkách o rakouské dědictví Rakousko ztratilo Slezsko a Kladsko a tamější pevnosti musely být nahrazeny novými. Již v letech 1764-65 se uvažovalo o stavbě pevnosti na Plese, ale v letech 1766-1778 byla vystavěna pevnost Hradec Králové. Ve válce o bavorské dědictví 1778-1779 se ukázalo, že stojí hluboko ve vnitrozemí a Josef II. přikročil ke stavbě pevností u Kopist (Terezín) a na Plese, a to proto, že se střední část vesnice Ples nacházela na přírodním návrší na hlavní komunikaci v blízkosti soutoku řek Labe, Metuje a Úpy. Umělou zátopou mohly být zatopeny louky východně od pevnosti, čímž bylo znemožněno přiblížení nepřátelských vojáků. Jižní a severní část pevnosti chránil důmyslný systém podzemních chodeb, jehož délka se odhaduje na 42 km.

Opevnění s příkopem

Pevnost vyprojektoval francouzský fortifikační inženýr v rakouských službách Claude-Benoit Duhamel de Querlonde (* 11. dubna 1721 v Toul; † 18. února 1808 ve Vídni). Základní kámen položil císař Josef II. dne 3. října 1780. Protože se jednalo o vojenskou stavbu, tak se samozřejmě dbalo na udržení vojenského tajemství. Vojsko, které dbalo na pořádek, našlo u tesaře Ignáce Pábila nákresy pevnosti, za což byl následně pověšen.[zdroj?] Pozvaní kutnohorští a slovenští havíři se postarali o vykopání podzemí. Pevnost byla dokončena v roce 1787. Výbuchem revoluce ve Francii 1789 se však mocenské a strategické poměry zcela změnily.

Dělostřelecká kasárna – největší objekt

Pevnost nakonec nebyla nikdy obléhána, ale svou existencí zabránila Prusku v expanzi na úkor rakouské monarchie. Nejblíže k tomu měla ve válce prusko-rakouské v roce 1866, ale v té době už rakouské vedení s využitím zastaralých pevností nepočítalo. Přesto byly pevnosti připraveny k obraně (zatopení předpolí, vyklizení předpolí včetně vykácení alejí a parku, aby neposkytly nepříteli ochranu. Rozhodující bitva války se strhla na návrší Chlum u Hradce Králové, v německých pramenech se uvádí jako bitva u Sadové. Po této válce byly s jistým zpožděním pevnosti zrušeny.

Josefov ztratil status pevnosti v roce 1888, ale na charakteru pevnosti se to neprojevilo a vojenská posádka zde zůstala. Hradby již však nikdo neudržoval. Postupně byly zbourány všechny pevnostní brány 1891, 1904, 1905 a rozebírány pevnostní objekty včetně nejdostupnějších částí pevnostních chodeb. Ve 20. století byla většina původních pevnostních objektů různě upravována a přestavována pro armádní i civilní použití. V důsledku těchto úprav došlo k další devastaci některých unikátních vojenských staveb. Likvidace pevnostních objektů se zastavila po r. 1950. Josefov byl v roce 1949 administrativním rozhodnutím sloučen s Jaroměří. Po roce 1960 byly do něj stěhovány sociálně nepřizpůsobivé osoby. V souměstí dnes fakticky neexistuje reálná politická síla pro záchranu tohoto unikátního pevnostního objektu. Během první světové války zde byl zajatecký tábor, většina kasárenských objektů stále sloužila rakousko-uherské armádě. Objekty zajateckého tábora využila haličská armáda a uprchlíci z Ukrajiny. Následně zde byl do roku 1924 internační tábor. Velkou část vojenských staveb až do roku 1995 využívali vojáci československé a v letech 1968-1991 i sovětské armády. Po opuštění armádou a postupném předání do rukou města se pro velkou část objektů nepodařilo nalézt nové využití, dochází k jejich devastaci a rozkrádání zařízení. Vzhledem k rozlehlosti, specifickému dispozičnímu i objemovému řešení většiny bývalých vojenských objektů je jejich revitalizace velmi problematická (především dělostřelecká kasárna a vojenská nemocnice).

Běžná zástavba

Po roce 1989 se větší havárií (naštěstí mimo zástavbu) projevil problém neudržované kanalizace, na mnoha místech hrozící zřícením. Více než 30 let nebyla kanalizace a odvodnění opravovány, naopak některé části podzemí jsou využívány jako kanalizace. Kvůli vytrhaným podlahám, velkému množství menších závalů a zaústěné kanalizaci je podzemí podmáčené a hrozí zřícení některých chodeb včetně zástavby obytných domů nad nimi. Nejméně finančně náročným řešením je vyplnění podzemí popílkovou směsí, čímž by ale byl celý systém nenávratně ztracen. Druhým řešením je postupné opravení podzemního systému, což je ale mimořádně finančně náročné (touto cestou se po záplavách v roce 2002 vydala sesterská pevnost Terezín). K roku 2011 byly sanovány čtyři hlavní kanalizační větve ve městě, postupně se provádí jejich další opravy, na řadě jsou opravy uličních stok a s opravami domovních přípojek začínají i osvícení majitelé domů. Zatím neřešen zůstává problém kanalizace tzv. korunní pevnosti na sever od řeky Labe, mimo jiné i v důsledku nevyjasněných majetkových vztahů.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel na centrálním náměstí
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Josefově (Jaroměř).

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Miroslav Ivanov (10. dubna 1929, Josefov - 23. prosince 1999, Praha), spisovatel a publicista, zabývající se především historií a literaturou faktu

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V srpnu se v Josefově koná festival metalové hudby Brutal Assault.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ABC kulturních památek Československa. Panorama, Praha 1985. Heslo Josefov.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]