Přeskočit na obsah

Semonice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Semonice
Evangelický kostel v Semonicích
Evangelický kostel v Semonicích
Lokalita
Charaktervesnice
ObecJaroměř
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel283 (2021)[1]
Katastrální územíSemonice (3,85 km²)
PSČ551 01
Počet domů92 (2011)[2]
Semonice
Semonice
Další údaje
Kód části obce147362
Kód k. ú.747360
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Semonice (německy Semonitz) jsou část města Jaroměřokrese Náchod. Nachází se asi čtyři kilometry od centra města, na jeho jihozápadním okraji, směrem ke Hradci Králové. Prochází tudy železniční trať Pardubice–Jaroměř a silnice I/33. Semonice jsou také název katastrálního území o rozloze 3,85 km².[3]

Bývala zde tvrz, která zanikla požárem a nedochovaly se po ní žádné stopy. Mezi léty 1200–1300 patřila mezi dobře opevněná sídla drobné venkovské šlechty, s kamennými základy, příkopem a palisádou. Po svém vypálení kolem roku 1306 zpustla a nebyla nikdy obnovena. Archeologický výzkum Ludvíka Šnajdra z let 1895–1896 zde odhalil asi tři sta předmětů, především stříbrné groše krále Václava II., mnoho zemědělských nástrojů, nářadí, vybavení stavby, keramiku a součásti výstroje a výzbroje jezdce. Soubor nálezů je uložen v Národním muzeu a v Národním zemědělském muzeu na zámku Kačina.[4] Roku 1370 byla vesnice připojena k Neznášovu a roku 1495 obě vsi ke Smiřicům a s nimi zůstaly jako jedno panství až do zrušení patrimoniální správy.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Semonice leží v ploché krajině Východolabské tabuli. Východně od vesnice protéká řeka Labe a v severním části katastrálního území se nachází vrch Libiny.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Římskokatolický gotický kostel svaté Markéty byl založen pravděpodobně koncem 13. století majiteli zdejší tvrze. Písemně je doložen k roku 1352. Jeho patrony byli kolem roku 1357 Pešek a Ješík Herynkové ze Semonic. Kostel byl zbarokován od konce 17. do poloviny 18. století. Nachází se v něm kamenná barokní křtitelnice. Zděná věž byla postavena na místě původní věže dřevěné v letech 1866–1867. V současnosti je přifařen k děkanství v Jaroměři.
  • Sbor českobratrské církve evangelické vznikl po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. Evangelický kostel byl postaven v novorenesančním slohu v letech 1869 až 1872, kdy byl založen také hřbitov a škola. Na kostel přispěli i císař František Josef I. a císařovna Alžběta Bavorská s podmínkou, že její peníze budou investovány do zvonu.[5]
  • V letech 2017–2019 byl při stavbě dálnice D11 mezi Semonicemi a Rožnovem archeologicky prozkoumán vojenský tábor z 18. století. Sloužit mohl v roce 1745 pruské armádě (války o rakouské dědictví) nebo rakouské armádě v letech 1758 (sedmiletá válka) či 1778 (válka o bavorské dědictví). Z jeho opevnění byl výzkumem zachycen příkop a v něm umístěný pohřeb muže zemřelého na střelné zranění hrudníku. Na ploše tábora byly identifikovány stopy polních kuchyní, relikty obytných přístřešků a množství militárií nebo drobných užitkových předmětů.[6]

Podle Josefa Mirovíta Krále, který se odkazoval na (povážlivě nepřesnou) Hájkovu kroniku, měly být zrovna Semonice „místem narození ve vlastenské kronice pověstného Sámo, jenž se zde v osmém století narodil, a jejž Slované okolo l. 785. za krále svého si vyvolili.[7]

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-21. 
  4. HUML, Václav. Zaniklá tvrz Semonice. Hradec Králové: Krajské muzeum, 1967. 64 s. (Fontes Musei Reginaehradecensis ; suppl. 2). S. 61–62. 
  5. MATĚJKA, Jiří. Farní sbor českobratrské církve evangelické v Semonicích [online]. Českobratrská církev evangelická [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. 
  6. DRNOVSKÝ, Pavel; HEJHAL, Petr; PRŮCHOVÁ, Erika. Novověký vojenský tábor jako archeologická lokalita. Výzkum polního ležení v Semonicích u Jaroměře (okr. Náchod). Archeologické rozhledy. Červen 2021, roč. LXXIII, čís. 1, s. 135–138. Dostupné online [cit. 2022-09-25]. ISSN 0323-1267. 
  7. KRÁL, Josef Mirovít. Průwodce po Biskupstwj Králowéhradeckém, aneb, Topoğrafické a hystorycké popsánj wssech měst, městeček, panstwj, hradů, klássterů, statků, sýdel rytjřských, wesnic a zbořených hradů, y s památnými udalostmi gegich, w témž biskupstwj se nacházegjcých. Hradec Králové: Jan Hostivít Pospíšil, 1826. S. 119. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BRYCH, Vladimír. Semonická tvrz – ad fontes: nejstarší doklad horizontálního tkalcovského stavu z Čech. Archeologické rozhledy. 2009, roč. 61, čís. 4, s. 673–683. ISSN 0323-1267. 
  • HOŠEK, Jiří. Metalografie železných předmětů ze semonické tvrze ve světle studovaných výkovů ze středověkých tvrzí, vesnic a měst. Památky archeologické. 2006, roč. 97, s. 265–320. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]