Semonice
| Semonice | |
|---|---|
 Evangelický kostel v Semonicích | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Jaroměř |
| Okres | Náchod |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°20′7″ s. š., 15°53′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 283 (2021)[1] |
| Katastrální území | Semonice (3,85 km²) |
| PSČ | 551 01 |
| Počet domů | 92 (2011)[2] |
  Semonice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 147362 |
| Kód k. ú. | 747360 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Semonice (německy Semonitz) jsou část města Jaroměř v okrese Náchod. Nachází se asi čtyři kilometry od centra města, na jeho jihozápadním okraji, směrem ke Hradci Králové. Prochází tudy železniční trať Pardubice–Jaroměř a silnice I/33. Semonice jsou také název katastrálního území o rozloze 3,85 km².[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Bývala zde tvrz, která zanikla požárem a nedochovaly se po ní žádné stopy. Mezi léty 1200–1300 patřila mezi dobře opevněná sídla drobné venkovské šlechty, s kamennými základy, příkopem a palisádou. Po svém vypálení kolem roku 1306 zpustla a nebyla nikdy obnovena. Archeologický výzkum Ludvíka Šnajdra z let 1895–1896 zde odhalil asi tři sta předmětů, především stříbrné groše krále Václava II., mnoho zemědělských nástrojů, nářadí, vybavení stavby, keramiku a součásti výstroje a výzbroje jezdce. Soubor nálezů je uložen v Národním muzeu a v Národním zemědělském muzeu na zámku Kačina.[4] Roku 1370 byla vesnice připojena k Neznášovu a roku 1495 obě vsi ke Smiřicům a s nimi zůstaly jako jedno panství až do zrušení patrimoniální správy.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Semonice leží v ploché krajině Východolabské tabuli. Východně od vesnice protéká řeka Labe a v severním části katastrálního území se nachází vrch Libiny.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolický gotický kostel svaté Markéty byl založen pravděpodobně koncem 13. století majiteli zdejší tvrze. Písemně je doložen k roku 1352. Jeho patrony byli kolem roku 1357 Pešek a Ješík Herynkové ze Semonic. Kostel byl zbarokován od konce 17. do poloviny 18. století. Nachází se v něm kamenná barokní křtitelnice. Zděná věž byla postavena na místě původní věže dřevěné v letech 1866–1867. V současnosti je přifařen k děkanství v Jaroměři.
- Sbor českobratrské církve evangelické vznikl po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. Evangelický kostel byl postaven v novorenesančním slohu v letech 1869 až 1872, kdy byl založen také hřbitov a škola. Na kostel přispěli i císař František Josef I. a císařovna Alžběta Bavorská s podmínkou, že její peníze budou investovány do zvonu.[5]
- V letech 2017–2019 byl při stavbě dálnice D11 mezi Semonicemi a Rožnovem archeologicky prozkoumán vojenský tábor z 18. století. Sloužit mohl v roce 1745 pruské armádě (války o rakouské dědictví) nebo rakouské armádě v letech 1758 (sedmiletá válka) či 1778 (válka o bavorské dědictví). Z jeho opevnění byl výzkumem zachycen příkop a v něm umístěný pohřeb muže zemřelého na střelné zranění hrudníku. Na ploše tábora byly identifikovány stopy polních kuchyní, relikty obytných přístřešků a množství militárií nebo drobných užitkových předmětů.[6]
Podle Josefa Mirovíta Krále, který se odkazoval na (povážlivě nepřesnou) Hájkovu kroniku, měly být zrovna Semonice „místem narození ve vlastenské kronice pověstného Sámo, jenž se zde v osmém století narodil, a jejž Slované okolo l. 785. za krále svého si vyvolili.“[7]
Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- František Čapek (hodinář) (4.4.1811–po 1869) – český hodinář, spoluzakladatel firem Patek Philippe v Ženevě a Czapek & Cie
- Blahoslav Hrubý (1911–1990) – český protestantský kněz, voják, emigrant a redaktor Rádia Svobodná Evropa
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-21.
- ↑ HUML, Václav. Zaniklá tvrz Semonice. Hradec Králové: Krajské muzeum, 1967. 64 s. (Fontes Musei Reginaehradecensis ; suppl. 2). S. 61–62.
- ↑ MATĚJKA, Jiří. Farní sbor českobratrské církve evangelické v Semonicích [online]. Českobratrská církev evangelická [cit. 2022-09-25]. Dostupné online.
- ↑ DRNOVSKÝ, Pavel; HEJHAL, Petr; PRŮCHOVÁ, Erika. Novověký vojenský tábor jako archeologická lokalita. Výzkum polního ležení v Semonicích u Jaroměře (okr. Náchod). Archeologické rozhledy. Červen 2021, roč. LXXIII, čís. 1, s. 135–138. Dostupné online [cit. 2022-09-25]. ISSN 0323-1267.
- ↑ KRÁL, Josef Mirovít. Průwodce po Biskupstwj Králowéhradeckém, aneb, Topoğrafické a hystorycké popsánj wssech měst, městeček, panstwj, hradů, klássterů, statků, sýdel rytjřských, wesnic a zbořených hradů, y s památnými udalostmi gegich, w témž biskupstwj se nacházegjcých. Hradec Králové: Jan Hostivít Pospíšil, 1826. S. 119.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BRYCH, Vladimír. Semonická tvrz – ad fontes: nejstarší doklad horizontálního tkalcovského stavu z Čech. Archeologické rozhledy. 2009, roč. 61, čís. 4, s. 673–683. ISSN 0323-1267.
- HOŠEK, Jiří. Metalografie železných předmětů ze semonické tvrze ve světle studovaných výkovů ze středověkých tvrzí, vesnic a měst. Památky archeologické. 2006, roč. 97, s. 265–320.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Semonice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Semonice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Semonice na webu ČÚZK
