Monoxyl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Indiáni při výrobě lodi z kmene stromu
Monoxyl - kanoe na jezeře Malawi v Tanzánii

Monoxyl, z řeckého monoxylon – „(loď vydlabaná z jednoho kmene)“, je typ plavidla, používaný od pravěku do 19. století a u přírodních etnik v Africe nebo na Tichomořských ostrovech dodnes. Monoxyly hojně užívali například Keltové nebo staří Slované. Monoxyly, archeologicky doložené už od doby kamenné, jsou nejstarším typem lodí vůbec.

Výrobní postup[editovat | editovat zdroj]

Ke zhotovení monoxylu byl poražen příhodně velký kmen, zbaven kůry a zaoblen až zašpičatěn na obou koncích. Poté byl pomocí teslice vydlabán vnitřní prostor, tak, aby zajistil dostatečný prostor pro posádku a náklad, ale aby přitom zůstaly dostatečně silné stěny. Ve starších dobách před zavedením kovových nástrojů se k vytvoření dutiny v kmeni používalo vypalování ohněm a dlabání pazourkem.

Pro plavbu na otevřeném moři mohl být monoxyl vybaven jedním nebo dvěma vahadly – podlouhlými kmínky, připevněnými pomocí dlouhých tyčí rovnoběžně s osou trupu.

Archeologie[editovat | editovat zdroj]

Většina archeologických nálezů monoxylů pochází z povodní a teprve z let 1950-2010, protože ve starších dobách jim nebyla věnována dostatečná pozornost, nebo nebyly považovány za tak staré. Nálezy se zachovaly díky příhodným přírodním poměrům v korytech řek nebo zatopených pískovnách, dřevo bývá zčásti zkamenělé. Experimentální plavby na nově zhotovených monoxylech se rozšířily od počátku 21. století[1]

Evropské nálezy[editovat | editovat zdroj]

Monoxyly se dochovaly především z území Německa, Francie, Velké Británie, ale i Švýcarska, Polska, Česka, Slovenska nebo Bulharska. Jejich počet dosáhl k roku 2018 kolem 50 exemplářů. Za nejdelší bývá považován monoxyl z Brigg v Lincolnshiru, který měří 14,8 metru.

České nálezy[editovat | editovat zdroj]

  • Dva monoxyly, delší pochází z území Kysuce a má o délku 8 metrů[2], kratší byl vyloven z řeky Labe u Kolína, je pravděpodobně nejstarší v Čechách, oba ve sbírce Národního muzea v Praze, depozitář Terezín, v letech 2010-2012 byly konzervovány restaurátorem Ditrychem.
  • Monoxyl z 11.-12. století, kanoe nalezená při regulaci břehu Labe u Smiřic rokue 1952, vystavena v muzeu v Josefově. Po vyschnutí byla nakonzervována a na koncích stažena dvěma šrouby.
  • Monoxyl vylovený z Labe u Labětína (okres Přelouč), nález pochází z roku 1957 [3]
  • První monoxyl z řeky Jizery u Skorkova, byl publikován roku 1969[4]
  • Monoxyl keltské kupecké lodi, ze zatopené pískovny při řece Moravě u Mohelnice roku 1999 vylovil ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Jaroslav Peška[5]. Dřevo stromu rostlo 200 let, má unikátní rozměry: délka 10,5 metru, šířka 1,05 metru a výška 0,6 metru. Síla dřeva je 4 až 18 centimetrů, váha 2 tuny[6]. Restaurován roku 2007.
  • Druhý monoxyl z řeky Jizery, byl nalezen po povodních v r. 2002 v řečišti Jizery u Skorkova, je vystaven v muzeu v Čelákovicích. Byl vyrobeného z kmene jedle bělokoré. Jeho přesné datování ještě není stanoveno. Zachoval se v délce 670 cm, byl konzervován[7].

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tichý, Radomír: Expedice Monoxylon. Pocházíme z mladší doby kamenné. PF UHK Hradec Králové, 2001.
  2. Národopisný věstník českoslovanský, 20.9.1951, s. 368
  3. https://www.recanynadlabem.cz/obec-1/informace-o-obci-soucasnost/pribeh-labetinskeho-monoxylu/
  4. Nechvátal, Bořivoj: Nález monoxylu v Jizeře ve Skorkově, okr. Mladá Boleslav. Archeologické rozhledy XXI, 1969, s. 812-813.
  5. Peška, Jaroslav: Unikátní nález monoxylu u Mohelnice. Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci č. 278, 1999, s. 74-78.
  6. https://zpravy.idnes.cz/sel-na-ryby-a-ulovil-tri-tisice-let-starou-lod-keltu-fhi-/zpr_archiv.aspx?c=A071206_121755_zajimavosti_itu
  7. http://www.celmuz.cz/cs/odborna-cinnost/odborne-prispevky/akce-monoxyl.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Peška, Jaroslav: Unikátní nález monoxylu u Mohelnice. In: Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci. Olomouc, č. 278, 1999, s. 74-78.
  • Nechvátal, Bořivoj: Nález monoxylu v Jizeře ve Skorkově, okr. Mladá Boleslav. Archeologické rozhledy XXI, 1969, s. 812-813.
  • Špaček, Jaroslav: Nový nález monoxylu ze středních Čech – předběžné sdělení. In: Rekonstrukce a experiment v archeologii 3, 2002, s. 170-171, Hradec Králové 2002.
  • Šilhová, Alena – Špaček, Jaroslav: Monoxyl z Čelákovic a jeho konzervace. Sborník přednášek z odborného semináře Společnosti pro technologii ochrany památek, Praha 2004.
  • Tichý, Radomír: Expedice Monoxylon. Pocházíme z mladší doby kamenné. PF UHK a JB Production Hradec Králové, 2001. 222 s., Supplementum I časopisu Rekonstrukce a experiment v archeologii. ISBN:80-238-7391-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]