Kdousov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kdousov
Centrum Kdousova od Kostela sv. Linharta
Centrum Kdousova od Kostela sv. Linharta
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590819
Pověřená obecJemnice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel115 (2022)[1]
Rozloha2,23 km²
Katastrální územíKdousov
Nadmořská výška458 m n. m.
PSČ675 32
Počet domů58 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKdousov 14
67532 Třebelovice
obec-kdousov@quick.cz
StarostaMiroslav Binder
Oficiální web: www.kdousov.cz
Kdousov
Kdousov
Další údaje
Kód obce590819
Kód části obce64653
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kdousov (ve starých písemnostech Kduesow, Gdusow, Kdusow, Gdausow, Kdausow, Gdausau, Gdossau, Kdaosow[3]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 115[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Mladoňovice, Slavíkovice, Kostníky a Hornice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jmeno vesnice (v nejstarších dokladech Kdúsov) bylo odvozeno od osobního jména Kdús (založeném na příslovci kde) a znamenalo "Kdúsův majetek".[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V okolí obce byly nalezeny keramické úlomky nádob z mladší doby kamenné. Nedaleko kostela sv. Linharta byly také nalezeny hroby s ostatky s esovitými záušnicemi.[5] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1342, kdy je zmíněno jako dar markraběte Karla pustiměřskému klášteru. Tomu patřila vesnice až do roku 1501, kdy jeho abatyše předala správu nad vesnici Václavovi z Ludanic, patronát však klášteru zůstal. Část Kdousova však patřila do bítovského panství, ale od roku 1519 byla prodána Adamovi z Bačkovic a stala se součástí polického panství.

Roku 1528 získali vesnici s tvrzí a Polici s tvrzí Anna z Bačkovic a Kuna z Kunštátu Janovi z Tavíkovic, tím se stala vesnice součástí polického panství.[6]

V roce 1564 pak získala polické panství Eva Tavíkovská, která se v roce 1576 spolčila s manželem a ta pak za dobrozdání Rudolfa II. získala celý majetek svého manžela a v roce 1590 darovala polické panství druhému manželovi Jiřímu Kryštofovi Teuflovi z Gundersdorfu. V roce 1600 pak získala panství v Polici Voršila Lorantka z Inky, v roce 1679 pak získali polické panství Berchtoldové.[7]

Během třicetileté války obec nebyla výrazněji poškozena, jen na části obce, která patřila polickému panství bylo opuštěno několik stavení. V 17. století v obci již byla škola, ale ta později vyhořela, ale kolem roku 1672 byla postavena nová školní budova. Další školní budova pak byla postavena v roce 1775, ta pak vyhořela v roce 1820 a později v roce 1894 byla postavena další školní budova. Roku 1909 v obci vznikl spolek Omladina, roce 1931 byla vesnice elektrifikována. Roku 1949 bylo v obci založeno JZD, roku 1971 se sloučily JZD v Kostníkách a Kdousově a v roce 1975 byly tato JZD sloučena do JZD Doubrava v Polici. Roku 1948 byl v obci postaven kulturní dům. V roce 1981 byla zrušena škola v obci a budova byla zakoupena místním JZD a přestavěna na bytový dům.[3]

Do roku 1849 patřil Kdousov do kdousovského panství, od roku 1850 patřil do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Kdousov pod Polici, následně se obec osamostatnila.[8] Do roku 1849 pod kdousovský statek pak spadaly ještě Jiratice a Malý Dešov.[3]

Vývoj počtu obyvatel Kdousova[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 237 222 265 259 226 251 272 219 224 184 144 128 108

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Kdousov
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (34.92 %) ČSSD (21.62 %) ČSSD (19.4 %) ANO (31.14 %) SPOLU (31.66 %)
2. ODS (22.22 %) ODS (18.91 %) ANO 2011 (19.4 %) STAN (14.75 %) ANO (26.66 %)
3. KSČM (19.04 %) KSČM (13.51 %) KSČM (19.4 %) SPD (11.47 %) Piráti+STAN (15.0 %)
účast 67.74 % (63 z 93) 77.08 % (74 z 96) 64.15 % (68 z 106) 63.92 % (62 z 97) 63.83 % (60 z 94)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Kdousov
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. ČSSD (39.13 %) ODS (20.4 %) STO (39.47 %) ODS+STO (25.0 %)
2. ODS (26.08 %) ČSSD (18.36 %) ČSSD (18.42 %) ANO (25.0 %)
3. KDU-ČSL (15.21 %) KSČM (16.32 %) ANO 2011 (15.78 %) Piráti (22.5 %)
účast 51.69 % (46 z 89) 52.34 % (56 z 107) 39.00 % (39 z 100) 39.42 % (41 z 104)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (24 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (14 hlasů) a třetí místo obsadil Vladimír Franz (12 hlasů). Volební účast byla 72.64 %, tj. 77 ze 106 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (47 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (23 hlasů). Volební účast byla 67.96 %, tj. 70 ze 103 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (32 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (10 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (9 hlasů). Volební účast byla 64.95 %, tj. 63 ze 97 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů). Volební účast byla 70.71 %, tj. 70 ze 99 oprávněných voličů.[20]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kdousově.
  • Kostel svatého Linharta z doby kolem roku 1341[3]
  • Výklenková kaplička
  • Sochy svatého Jana Nepomuckého z roků 1712 a 1741[3]
  • Fara z roku 1763
  • Sýpka z poloviny 18. století[3]
  • Statek z poloviny 18. století[3]
  • Pamětní deska k výročí založení Československa, původně z roku 1928, ta byla odstraněna a znovu umístěna roku 1980[3]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c d e f g h NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 555, 737–742. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 388.
  5. KOŠTUŘÍK, Pavel. Pravěk Třebíčska. Třebíč: Muzejní a vlastivědná společnost, 1986. 282 s. S. 196. 
  6. Historie obce [online]. Lovčovice: Obec Lovčovice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  7. NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 783–785. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 120. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. PROCHÁZKA, Jan. Slovník divadelních umělců 1945-1975, J-O. Praha: Divadelní ústav, 1979. 412 s. S. 567. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]