Rácovice
| Rácovice | |
|---|---|
 Centrum Rácovic s kaplí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 511307 |
| Pověřená obec | Jemnice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′16″ s. š., 15°41′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 118 (2021)[1] |
| Rozloha | 7,21 km² |
| Katastrální území | Rácovice |
| Nadmořská výška | 463 m n. m. |
| PSČ | 675 32 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rácovice 2 Racovice@email.cz |
| Starosta | Ing. František Zvěřina |
| Oficiální web: www | |
  Rácovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 511307 |
| Kód části obce | 169471 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rácovice (dříve Raczowicz, Racžovitz, Ratzowitz, Raczovic, Racžiowitz, Ratschowitz[2]) jsou obec v okrese Třebíč, asi 8,5 km na východ od Jemnice na říčce Bihance. Obec leží při železniční trati Moravské Budějovice–Jemnice s vlastní stejnojmennou zastávkou. Žije zde 118[1] obyvatel. Vesnicí prochází silnice druhé třídy II/152.
Sousedními obcemi sídla jsou Třebelovice, Dědice, Komárovice, Kojatice, Moravské Budějovice a Budkov.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1354; roku 1355 ji měl v držení Ctibor z Rácovic. Název pochází od osobního jména Rác. Pánové z Rácovic vlastnili vesnici až do 15. století, v roce 1464 se majitelem vesnice stal druhý manžel vdovy po Jaroslavovi z Rácovic, Jan Hroch z Pošny, následně pak byl majitelem vesnice Jindřich Hroch z Pošny, v roce 1507 se Jindřich spolčil s Janem z Heraltic. Nicméně v roce 1510 získal vesnici Jan starší z Ludanic, který zemřel v roce 1530 a v roce 1537 zakoupil Rácovice Jan Zajímač z Kunštátu a následně pak bratrům Tasovi a Petrovi Bošovským z Polanky a posléze zakoupil vesnici Zikmund Oslavický z Jemničky. Následně roku 1542 zakoupil vesnici Jan Zahrádecký ze Zahrádek, roku 1589 jeho potomci prodali Rácovice, pustou vesnici Bořečkovice a půl vesnice Zvěrkovice Magdaléně Miškové ze Žlunic, která hned roku 1590 prodala vše dceři Voršile Zahrádecké ze Zahrádek. V roce 1633 prodala Krescencie Říčanská ze Zahrádek vesnici Fridrichovi Jankovskému z Vlašimi a Rácovice tak připadly do jemnického panství.[3] Kolem roku 1670 byla zničena tvrz v Rácovicích.[2]
V roce 1736 zemřel Maxmilián Arnošt Jankovský, majitel Jemnice, dalším majitelem panství byl až v roce 1755 Maximilián Daun. V roce 1775 při nevolnickém povstání se ho zúčastnili i rácovičtí poddaní. Dalším majitelem panství se v roce 1815 stal Filip Stadion a hned v roce 1826 získala panství hraběnka Tranttmansdorfová, která však prodala v roce 1841 panství Alfonzovi Pallavicinovi. Ten nechal v Rácovicích postavit ovčírnu a zřídit palírnu. Pallavicinové vlastnili panství až do reforem v roce 1848.[2]
V roce 1877 získal dvůr, palírnu a škrobárnu brněnský podnikatel Emberger, v roce 1896 bylo rozhodnuto, že nedaleko obce mělo stát nákladní nádraží na nově vybudované trati z Jemnice do Moravských Budějovic. V roce 1901 byla ve vsi postavena kaplička sv. Cyrila a Metoděje. V roce 1930 byla vesnice elektrifikována a bylo zřízeno veřejné osvětlení. Po skončení druhé světové války bylo roku 1952 založeno v obci JZD, to se pak roku 1971 sloučilo s JZD Československosovětského přátelství v Třebelovicích. Po revoluci se pak změnilo v Zemědělské družstvo Třebelovice a vesnice se osamostatnila.[2]
Do roku 1849 patřily Rácovice do jemnického panství, od roku 1850 patřil pod podkrajský úřad v Dačicích, následně od roku 1855 do roku 1868 do okresu Jemnice, pak opět do okresu Dačice a od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice, od roku 1960 jsou součástí okresu Třebíč. Mezi lety 1960 a 1991 byly začleněny pod Třebelovice, od roku 1990 jsou opět samostatnou obcí.[3][2]
K roku 1927 činila rozloha obce 723 ha, domů bylo 47 a obyvatel 267. Přiškolena a přifařena byla do Velkého Újezda vzdáleného 1,5 km jižním směrem. Poštou spadaly Rácovice k Třebelovicím. Podle údajů sčítání lidu v roce 1901 měly Rácovice 48 domů, 241 obyvatel, všech národnosti české, katolického vyznání 236, židů bylo 5, mužů 117 a žen 124.[4]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 229 | 243 | 236 | 241 | 253 | 267 | 251 | 178 | 188 | 173 | 139 | 106 | 105 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Bývalá ovčírna
- Kaple – na návsi, pochází z roku 1901[2]
- Obilní sýpka
- kříž k zastávce z roku 1919, k památce Jana Fialového, který zahynul při první světové válce[3]
- kříž u cesty k Meznýmu z roku 1885[3]
- kříž u silnice do Dědic z roku 1907[3]
- kříž za Lesíkem[3]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- U rácovické železniční zastávky se natáčel film Stůj, nebo se netrefím.
Společenský život[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1911 v obci působí sbor dobrovolných hasičů. Samospráva obce pravidelně vyvěšuje 5. července moravskou vlajku. [6]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Křivánek (1886–1967), pedagog
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ a b c d e f Historie obce [online]. Rácovice: Obec Rácovice [cit. 2021-11-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 776–779.
- ↑ In: František Indra. Sborník vlastivědných statí o politickém okrese Mor.-budějovickém. Moravské Budějovice: Viktor Dvořák, 1927.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10153804721220661&id=224337820660
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rácovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rácovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Rácovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Encyklopedické heslo 
