Rácovice
| Rácovice | |
|---|---|
 Centrum Rácovic s kaplí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 511307 |
| Pověřená obec | Jemnice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′16″ s. š., 15°41′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 114 (2022)[1] |
| Rozloha | 7,21 km² |
| Katastrální území | Rácovice |
| Nadmořská výška | 463 m n. m. |
| PSČ | 675 32 |
| Počet domů | 48 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rácovice 45 675 32 Třebelovice racovice@email.cz |
| Starosta | Ing. František Zvěřina |
| Oficiální web: www | |
  Rácovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 511307 |
| Kód části obce | 169471 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rácovice (dříve Raczowicz, Racžovitz, Ratzowitz, Raczovic, Racžiowitz, Ratschowitz[3]) jsou obec v okrese Třebíč. Leží asi 8,5 km na východ od Jemnice na říčce Bihance.
Sousedními obcemi sídla jsou Třebelovice, Dědice, Komárovice, Kojatice, Moravské Budějovice a Budkov.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1354; roku 1355 ji měl v držení Ctibor z Rácovic. Název pochází od osobního jména Rác. Pánové z Rácovic vlastnili vesnici až do 15. století, v roce 1464 se majitelem vesnice stal druhý manžel vdovy po Jaroslavovi z Rácovic, Jan Hroch z Pošny, následně pak byl majitelem vesnice Jindřich Hroch z Pošny, v roce 1507 se Jindřich spolčil s Janem z Heraltic. Nicméně v roce 1510 získal vesnici Jan starší z Ludanic, který zemřel v roce 1530 a v roce 1537 zakoupil Rácovice Jan Zajímač z Kunštátu a následně pak bratrům Tasovi a Petrovi Bošovským z Polanky a posléze zakoupil vesnici Zikmund Oslavický z Jemničky. Následně roku 1542 zakoupil vesnici Jan Zahrádecký ze Zahrádek, roku 1589 jeho potomci prodali Rácovice, pustou vesnici Bořečkovice a půl vesnice Zvěrkovice Magdaléně Miškové ze Žlunic, která hned roku 1590 prodala vše dceři Voršile Zahrádecké ze Zahrádek. V roce 1633 prodala Krescencie Říčanská ze Zahrádek vesnici Fridrichovi Jankovskému z Vlašimi a Rácovice tak připadly do jemnického panství.[4] Kolem roku 1670 byla zničena tvrz v Rácovicích.[3]
V roce 1736 zemřel Maxmilián Arnošt Jankovský, majitel Jemnice, dalším majitelem panství byl až v roce 1755 Maximilián Daun. V roce 1775 při nevolnickém povstání se ho zúčastnili i rácovičtí poddaní. Dalším majitelem panství se v roce 1815 stal Filip Stadion a hned v roce 1826 získala panství hraběnka Tranttmansdorfová, která však prodala v roce 1841 panství Alfonzovi Pallavicinovi. Ten nechal v Rácovicích postavit ovčírnu a zřídit palírnu. Pallavicinové vlastnili panství až do reforem v roce 1848.[3]
V roce 1877 získal dvůr, palírnu a škrobárnu brněnský podnikatel Emberger, v roce 1896 bylo rozhodnuto, že nedaleko obce mělo stát nákladní nádraží na nově vybudované trati z Jemnice do Moravských Budějovic. V roce 1901 byla ve vsi postavena kaplička sv. Cyrila a Metoděje. V roce 1930 byla vesnice elektrifikována a bylo zřízeno veřejné osvětlení. Po skončení druhé světové války bylo roku 1952 založeno v obci JZD, to se pak roku 1971 sloučilo s JZD Československosovětského přátelství v Třebelovicích. Po revoluci se pak změnilo v Zemědělské družstvo Třebelovice a vesnice se osamostatnila.[3]
K roku 1927 činila rozloha obce 723 ha, domů bylo 47 a obyvatel 267. Přiškolena a přifařena byla do Velkého Újezda vzdáleného 1,5 km jižním směrem. Poštou spadaly Rácovice k Třebelovicím. Podle údajů sčítání lidu v roce 1901 měly Rácovice 48 domů, 241 obyvatel, všech národnosti české, katolického vyznání 236, židů bylo 5, mužů 117 a žen 124.[5]
Do roku 1849 patřily Rácovice do jemnického panství, od roku 1850 patřil pod podkrajský úřad v Dačicích, pak od roku 1855 do roku 1868 do okresu Jemnice, pak opět do okresu Dačice a od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice, od roku 1960 jsou součástí okresu Třebíč. Mezi lety 1960 a 1991 patřily Rácovice pod Třebelovice, následně se obec osamostatnila.[4][3][6]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 229 | 243 | 236 | 241 | 253 | 267 | 251 | 178 | 188 | 173 | 139 | 106 | 105 |
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obec leží při železniční trati Moravské Budějovice–Jemnice s vlastní stejnojmennou zastávkou. Žije zde 114[1] obyvatel. Vesnicí prochází silnice druhé třídy II/152.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[8] | 2010[9] | 2013[10] | 2017[11] | 2021[12] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | KDU-ČSL (37.5 %) | ČSSD (29.85 %) | KDU-ČSL (32.3 %) | KDU-ČSL (26.38 %) | SPOLU (40.74 %) |
| 2. | ČSSD (36.11 %) | KDU-ČSL (25.37 %) | ČSSD (20.0 %) | ANO (18.05 %) | ANO (13.58 %) |
| 3. | ODS (9.72 %) | KSČM (13.43 %) | KSČM (15.38 %) | Piráti (12.5 %) | Piráti+STAN (11.11 %) |
| účast | 85.71 % (72 z 84) | 78.82 % (67 z 85) | 73.86 % (65 z 88) | 79.12 % (72 z 91) | 84.38 % (81 z 96) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[13] | 2012[14] | 2016[15] | 2020[16] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (38.18 %) | KDU-ČSL (37.03 %) | KDU-ČSL (43.13 %) | KDU-ČSL (30.18 %) |
| 2. | KDU-ČSL (36.36 %) | ČSSD (27.77 %) | ČSSD (11.76 %) | ODS+STO (15.09 %) |
| 3. | KSČM (9.09 %) | KSČM (14.81 %) | ANO 2011 (11.76 %) | ANO (13.2 %) |
| účast | 64.71 % (55 z 85) | 71.60 % (58 z 81) | 57.14 % (52 z 91) | 55.21 % (53 z 96) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (19 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (17 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (12 hlasů). Volební účast byla 78.57 %, tj. 66 ze 84 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (35 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (26 hlasů). Volební účast byla 73.49 %, tj. 61 ze 83 oprávněných voličů.[17]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (28 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (23 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 80.00 %, tj. 72 ze 90 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (39 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (37 hlasů). Volební účast byla 83.52 %, tj. 76 ze 91 oprávněných voličů.[18]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (22 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (20 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (20 hlasů). Volební účast byla 82.42 %, tj. 75 ze 91 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (49 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (31 hlasů). Volební účast byla 87.91 %, tj. 80 ze 91 oprávněných voličů.[19]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Bývalá ovčírna
- Kaple na návsi, pochází z roku 1901[3]
- Obilní sýpka
- Kříž k zastávce z roku 1919 k památce Jana Fialového, který zahynul při první světové válce[4]
- Kříž u cesty k Meznýmu z roku 1885[4]
- Kříž u silnice do Dědic z roku 1907[4]
- Kříž za Lesíkem[4]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
U rácovické železniční zastávky se natáčel film Stůj, nebo se netrefím.
Společenský život[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1911 v obci působí sbor dobrovolných hasičů.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Křivánek (1886–1967), pedagog
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c d e f Historie obce [online]. Rácovice: Obec Rácovice [cit. 2021-11-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 776–779.
- ↑ In: František Indra. Sborník vlastivědných statí o politickém okrese Mor.-budějovickém. Moravské Budějovice: Viktor Dvořák, 1927.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 252.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rácovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rácovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Rácovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
