Rácovice
| Rácovice | |
|---|---|
 Centrum Rácovic s kaplí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jemnice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′16″ s. š., 15°41′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 123 (2025)[1] |
| Rozloha | 7,21 km²[2] |
| Katastrální území | Rácovice |
| Nadmořská výška | 463 m n. m. |
| PSČ | 675 32 |
| Počet domů | 48 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rácovice 45 675 32 Třebelovice racovice@email.cz |
| Starosta | Ing. František Zvěřina |
| Oficiální web: www | |
  Rácovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 511307 |
| Kód části obce | 169471 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rácovice (dříve Raczowicz, Racžovitz, Ratzowitz, Raczovic, Racžiowitz, Ratschowitz[4]) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 8,5 kilometru východně od Jemnice na říčce Bihance. Žije zde 123[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Třebelovice, Dědice, Komárovice, Kojatice, Moravské Budějovice a Budkov.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Ze západu na východ přes území obce prochází silnice II/152 z Třebelovic do Dědic, přes západní část území obce vede silnice z Dědic do Budkova, podél severní hranice obce prochází lesní užitková silnice. Přes území obce vede železniční trať Jemnice – Moravské Budějovice, na severním okraji zastavěného území obce se pak nachází na trati železniční zastávka Rácovice. Přes severní část území obce prochází cyklostezka Jihlava–Třebíč–Raabs a přes území obce vede modrá turistická stezka. Přes zalesněnou severní část obce vede mnoho lesních cest.
Jižní a východní část území obce je využívána zemědělsky, severní a západní část je naopak velmi výrazně zalesněna.
Asi 2 km západně od území obce pramení potok Bihanka, posléze vtéká do území obce, protéká Rácovickým rybníkem, protéká těsně okolo zastavěného území obce a pak teče dál jižně a pak asi po 7 kilometrech ústí do Želetavky. Část západní hranice území obce je tvořeno nepojmenovaným potokem, který ústí do Bihanky, další přítok Bihanky pramení severně od zastavěného území obce a následně se v zastavěné, území obce vlévá do Bihanky a o pár desítek metrů dál do Bihanky ústí i další potok. V západní části území obce pramení Syrovický potok, ten pak teče dál na východ přes Dědice a následně po 15 km ústí u Grešlového Mýta do Jevišovky. Severní hranice území obce je tvořena nepojmenovaným přítokem Jevišovky a posléze i Jevišovkou, do které u hranice území obce tento potok ústí. Jevišovka pak teče dál na východ a po asi 60 kilometrech ústí u Jevišovky do Dyje.
Území obce je kopcovité, jižní část území je plošší, nejnižší bod území obce se nachází na jihu v údolí Bihanky a dosahuje cca 450 metrů nad mořem, u západní hranice území obce se nachází Budkovský vrch, který dosahuje 559 metrů nad mořem, dalšími kopci jsou na východním okraji Kopeček (513 m) a Budějovický kopec (504 m).
Zastavěné území obce se nachází na jihozápadním okraji území obce, na severovýchodu území obce se nachází hájovna.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1355, kdy ji měl v držení Jaroslav z Rácovic (in Raczowicz).[6][7] Ctibor z Rácovic je zmíněn k roku 1358, když svůj zdejší majetek prodal jakémusi Ješkovi a jeho dědicům.[8][9]
Název pochází od osobního jména Rác. Pánové z Rácovic vlastnili vesnici až do 15. století, v roce 1464 se majitelem vesnice stal druhý manžel vdovy po Jaroslavovi z Rácovic, Jan Hroch z Pošny, následně pak byl majitelem vesnice Jindřich Hroch z Pošny, v roce 1507 se Jindřich spolčil s Janem z Heraltic. Nicméně v roce 1510 získal vesnici Jan starší z Ludanic, který zemřel v roce 1530 a v roce 1537 zakoupil Rácovice Jan Zajímač z Kunštátu a následně pak bratrům Tasovi a Petrovi Bošovským z Polanky a posléze zakoupil vesnici Zikmund Oslavický z Jemničky. Následně roku 1542 zakoupil vesnici Jan Zahrádecký ze Zahrádek, roku 1589 jeho potomci prodali Rácovice, pustou vesnici Bořečkovice a půl vesnice Zvěrkovice Magdaléně Miškové ze Žlunic, která hned roku 1590 prodala vše dceři Voršile Zahrádecké ze Zahrádek. V roce 1633 prodala Krescencie Říčanská ze Zahrádek vesnici Fridrichovi Jankovskému z Vlašimi a Rácovice tak připadly do jemnického panství.[10] Kolem roku 1670 byla zničena tvrz v Rácovicích.[4]
V roce 1736 zemřel Maxmilián Arnošt Jankovský, majitel Jemnice, dalším majitelem panství byl až v roce 1755 Maximilián Daun. V roce 1775 při nevolnickém povstání se ho zúčastnili i rácovičtí poddaní. Dalším majitelem panství se v roce 1815 stal Filip Stadion a hned v roce 1826 získala panství hraběnka Tranttmansdorfová, která však prodala v roce 1841 panství Alfonzovi Pallavicinovi. Ten nechal v Rácovicích postavit ovčírnu a zřídit palírnu. Pallavicinové vlastnili panství až do reforem v roce 1848.[4]
V roce 1877 získal dvůr, palírnu a škrobárnu brněnský podnikatel Emberger, v roce 1896 bylo rozhodnuto, že nedaleko obce mělo stát nákladní nádraží na nově vybudované trati z Jemnice do Moravských Budějovic. V roce 1901 byla ve vsi postavena kaplička sv. Cyrila a Metoděje. V roce 1930 byla vesnice elektrifikována a bylo zřízeno veřejné osvětlení. Po skončení druhé světové války bylo roku 1952 založeno v obci JZD, to se pak roku 1971 sloučilo s JZD Československosovětského přátelství v Třebelovicích. Po revoluci se pak změnilo v Zemědělské družstvo Třebelovice a vesnice se osamostatnila.[4]
K roku 1927 činila rozloha obce 723 ha, domů bylo 47 a obyvatel 267. Přiškolena a přifařena byla do Velkého Újezda vzdáleného 1,5 km jižním směrem. Poštou spadaly Rácovice k Třebelovicím. Podle údajů sčítání lidu v roce 1901 měly Rácovice 48 domů, 241 obyvatel, všech národnosti české, katolického vyznání 236, židů bylo 5, mužů 117 a žen 124.[11]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 229 | 243 | 236 | 241 | 253 | 267 | 251 | 178 | 188 | 173 | 139 | 106 | 105 | 113 | 118 |
| Počet domů | 41 | 42 | 44 | 48 | 48 | 47 | 49 | 50 | 45 | 44 | 42 | 48 | 52 | 50 | 48 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1849 patřily Rácovice do jemnického panství, od roku 1850 patřil pod podkrajský úřad v Dačicích, pak od roku 1855 do roku 1868 do okresu Jemnice, pak opět do okresu Dačice a od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice, od roku 1960 jsou součástí okresu Třebíč. Mezi lety 1960 a 1990 patřily Rácovice pod Třebelovice, následně se obec osamostatnila.[10][4][14][15]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 2018.[16]
Politika
[editovat | editovat zdroj]Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[17] | 2010[18] | 2013[19] | 2017[20] | 2021[21] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | KDU-ČSL (37,5 %) | ČSSD (29,85 %) | KDU-ČSL (32,3 %) | KDU-ČSL (26,38 %) | SPOLU (40,74 %) |
| 2. | ČSSD (36,11 %) | KDU-ČSL (25,37 %) | ČSSD (20,0 %) | ANO (18,05 %) | ANO (13,58 %) |
| 3. | ODS (9,72 %) | KSČM (13,43 %) | KSČM (15,38 %) | Piráti (12,5 %) | Piráti+STAN (11,11 %) |
| účast | 85,71 % (72 z 84) | 78,82 % (67 z 85) | 73,86 % (65 z 88) | 79,12 % (72 z 91) | 84,38 % (81 z 96) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[22] | 4KOALICE (44,23 %) | ODS (19,23 %) | ČSSD (13,46 %) | 64,28 % (54 z 84) |
| 2004[23] | KDU-ČSL (58,69 %) | KSČM (13,04 %) | ČSSD (10,86 %) | 54,76 % (46 z 84) |
| 2008[24] | ČSSD (38,18 %) | KDU-ČSL (36,36 %) | KSČM (9,09 %) | 64,71 % (55 z 85) |
| 2012[25] | KDU-ČSL (37,03 %) | ČSSD (27,77 %) | KSČM (14,81 %) | 71,6 % (58 z 81) |
| 2016[26] | KDU-ČSL (43,13 %) | ČSSD (11,76 %) | ANO 2011 (11,76 %) | 57,14 % (52 z 91) |
| 2020[27] | KDU-ČSL (30,18 %) | ODS+STO (15,09 %) | ANO (13,2 %) | 55,21 % (53 z 96) |
| 2024[28] | KDU-ČSL (31,91 %) | ODS+TOP 09+STO (21,27 %) | ANO (19,14 %) | 52,75 % (48 z 91) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (19 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (17 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (12 hlasů). Volební účast byla 78,57 %, tj. 66 ze 84 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (35 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (26 hlasů). Volební účast byla 73,49 %, tj. 61 ze 83 oprávněných voličů.[29]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (28 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (23 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 80,00 %, tj. 72 ze 90 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (39 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (37 hlasů). Volební účast byla 83,52 %, tj. 76 ze 91 oprávněných voličů.[30]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (22 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (20 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (20 hlasů). Volební účast byla 82,42 %, tj. 75 ze 91 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (49 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (31 hlasů). Volební účast byla 87,91 %, tj. 80 ze 91 oprávněných voličů.[31]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obec leží při železniční trati Moravské Budějovice–Jemnice s vlastní stejnojmennou zastávkou. Vesnicí prochází silnice druhé třídy II/152.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Bývalá ovčírna
- Kaple na návsi, pochází z roku 1901[4]
- Obilní sýpka
- Kříž k zastávce z roku 1919 k památce Jana Fialového, který zahynul při první světové válce[10]
- Kříž u cesty k Meznýmu z roku 1885[10]
- Kříž u silnice do Dědic z roku 1907[10]
- Kříž za Lesíkem[10]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]U rácovické železniční zastávky se natáčel film Stůj, nebo se netrefím.
Společenský život
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1911 v obci působí sbor dobrovolných hasičů.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Křivánek (1886–1967), pedagog
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e f Historie obce [online]. Rácovice: Obec Rácovice [cit. 2021-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 3. 2. 2025
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha III, č. 65 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-07-12]. S. 24. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 341.
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha III, č. 255 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-07-12]. S. 32. Dostupné online.
- ↑ Stanislav Vohryzek: Možnosti studia moravské středověké šlechty a jejich sídel na základě písemných pramenů – případová studie region Jemnicka, in: Castellologica Bohemica. Rácovice [online]. Plzeň: 2018 [cit. 2024-07-12]. S. 120. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 776–779.
- ↑ In: František Indra. Sborník vlastivědných statí o politickém okrese Mor.-budějovickém. Moravské Budějovice: Viktor Dvořák, 1927.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 252.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. S. 468.
- ↑ Udělené symboly – Rácovice [online]. 2018-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rácovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rácovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Rácovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
