Okřešice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Třebíčsku. O části města Česká Lípa pojednává článek Okřešice (Česká Lípa).
Okřešice
Náves v Okřešicích
Náves v Okřešicích
Znak obce OkřešiceVlajka obce Okřešice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel194 (2023)[1]
Rozloha5,82 km²[2]
Katastrální územíOkřešice u Třebíče
Nadmořská výška512 m n. m.
PSČ674 01
Počet domů63 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduOkřešice 33
674 01 Třebíč
okresice@volny.cz
StarostaBohumír Vostal
Oficiální web: www.obec-okresice.cz
Okřešice
Okřešice
Další údaje
Kód obce546933
Kód části obce15393
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okřešice (německy Okrzeschitz, Wartenberg[5], starší názvy Wokrzessycze, Okržessitze, Okržeccicze[6]) jsou obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 194[1] obyvatel.

Vesnice se nachází 6 km severozápadně od města Třebíče, stojí na úpatí kopce Strážnice.[7]

Sousedními obcemi sídla jsou Číhalín, Červená Lhota, Třebíč a Horní Vilémovice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Základem jména vesnice bylo osobní jméno Okřěša (utvořené od slovesa okřěsiti (sě) - "vzkřísit (se)"). Původně se jednalo o pojmenování obyvatel vsi (Okřěšici), které znamenalo "Okřěšovi lidé".[8]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Okřešice byly snad založeny třebíčskými benediktiny snad nedaleko někdejší vesnice Křižanov, zmiňována je trať na Křižanově. Vesnice patřila do třebíčského panství.[9] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1556.[6]

Ale již v roce 1547 získala obec jakou součást třebíčského panství mílové právo. V roce 1556 se stal majitelem třebíčského panství i s vesnicí Okřešicemi Burian Osovský z Doubravice. [10]

Na konci 18. století byla ve vsi založena jednotřídní škola, ta byla roku 1878 přestěhována do nově postavené školní budovy.[9][11]

V roce 1882 byla u dřevěného kříže z roku 1863 na návsi postavena kaplička, ta byla vysvěcena roku 1882, ta byla v roce 1910 zbořena a na jejím místě byla postavena větší kaple svatého Antonína.[6] V roce 1923 ve vsi vznikl spolek Domovina.[11] V roce 1942 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů.[7]

Do roku 1849 patřily Okřešice do třebíčského panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Okřešice pod Červenou Lhotu, mezi lety 1960 a 1980 byla obec začleněna pod Budíkovice a mezi lety 1980 a 1993 byla obec začleněna pod Třebíč, následně se obec osamostatnila.[12][13]

Vývoj počtu obyvatel Okřešic[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 178 230 240 237 229 263 230 182 176 156 169 164 162

Sport[editovat | editovat zdroj]

V obci působí nohejbalový tým, který hraje okresní soutěž neregistrovaných hráčů. V obci také působí od roku 1942 sbor dobrovolných hasičů, který se vedle hasičské činnosti stará i o kulturní dění v obci. 

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Okřešice
2006[15] 2010[16] 2013[17] 2017[18] 2021[19]
1. ČSSD (40.19 %) TOP 09 (20.65 %) ANO 2011 (28.86 %) ANO (35.64 %) ANO (35.65 %)
2. KDU-ČSL (22.54 %) ČSSD (16.3 %) KDU-ČSL (21.64 %) KDU-ČSL (19.8 %) SPOLU (22.6 %)
3. ODS (16.66 %) Suverenita (11.95 %) ČSSD (16.49 %) SPD (7.92 %) SPD (8.69 %)
účast 74.64 % (103 z 138) 69.17 % (92 z 133) 70.80 % (97 z 137) 72.86 % (102 z 140) 75.82 % (116 z 153)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Okřešice
2008[20] 2012[21] 2016[22] 2020[23]
1. ČSSD (27.69 %) ČSSD (25.0 %) ANO 2011 (25.35 %) ANO (21.51 %)
2. KDU-ČSL (16.92 %) KDU-ČSL (23.21 %) KDU-ČSL (19.71 %) KDU-ČSL (16.45 %)
3. KSČM (13.84 %) KSČM (12.5 %) ČSSD (15.49 %) STAN+SNK ED (16.45 %)
účast 46.10 % (65 z 141) 46.21 % (61 z 132) 51.80 % (72 z 139) 53.38 % (79 z 148)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (39 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (21 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (12 hlasů). Volební účast byla 82.71 %, tj. 110 ze 133 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (58 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (37 hlasů). Volební účast byla 72.18 %, tj. 96 ze 133 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (54 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (13 hlasů). Volební účast byla 78.72 %, tj. 111 ze 141 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (72 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (39 hlasů). Volební účast byla 78.72 %, tj. 111 ze 141 oprávněných voličů.[25]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (41 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (26 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (20 hlasů). Volební účast byla 77.42 %, tj. 120 ze 155 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (70 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (50 hlasů). Volební účast byla 79.22 %, tj. 122 ze 154 oprávněných voličů.[26]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple svatého Antonína z roku 1910
  • výklenková kaplička, nově vystavěná jako náhrada za původní nedaleko stojící kapličku, jenž byla ze statických důvodů zbořena

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27]
  5. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 68. 
  6. a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 26. Dostupné online.
  7. a b MAREŠ, Petr. Historie obce [online]. Okřešice: Obec Okřešice, 2007-02-15 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  8. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 166.
  9. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 439 s. S. 306–308. 
  10. FIŠER, Rudolf; NOVÁČKOVÁ, Eva; UHLÍŘ, Jiří. Třebíč - Dějiny města I. první. vyd. Brno: Blok, 1978. 208 s. S. 66, 68. 
  11. a b Třebíčsko. Příprava vydání Radovan Zejda, Vladimír Brauner, Barbora Zejdová, Vlastimil Toman. [s.l.]: Nakladatelství SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 80-85799-83-9. S. 93. 
  12. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 213. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 370.
  14. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  19. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  23. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  24. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  25. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  26. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]