Račice (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Račice
Filiální kostel svatého Václava v Račicích
Filiální kostel svatého Václava v Račicích
Znak obce RačiceVlajka obce Račice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591521
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel88 (2022)[1]
Rozloha3,61 km²
Katastrální územíRačice u Hrotovic
Nadmořská výška433 m n. m.
PSČ675 55
Počet domů38 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRačice 5
67555 Hrotovice
ou.racice@volny.cz
StarostaJiří Rosický
Oficiální web: www.hrotovicko.cz/racice/
Račice
Račice
Další údaje
Kód obce591521
Kód části obce137341
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice Račice se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina, 300 m na sever od Krhova. Žije zde 88[1] obyvatel. Obcí prochází silnice druhé třídy II/152.

Sousedními obcemi sídla jsou Zárubice, Hrotovice, Myslibořice, Odunec a Krhov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252, kdy jsou zmíněny v zakládací listině kláštera na Hradišti u Znojma louky u Račic, může se však jednat o zaniklé Račice u Jemnice. V roce 1279 však v listině o sporu mezi farářem z Kněžic Vojslavem a Zdislavou z Dubu je zmíněn jako svědek Kuna z Račic. V roce 1349 předala Eva z Račic práva na část majetku v Račicích svým bratrům Ctiborovi a Oldřichovi, roku 1358 pak Oldřichova manželka Eliška předala věno Mikulovi z Račic a ten pak věno předal své manželce. Jeniš z Račic se v roce 1366 spojil se synem a Žibřidovi (bratrovi Mikuly) prodali dvůr a část patronátu v Račicích. V roce 1368 pak Mikula koupil další část Račic od bratrů Adama a Peška. V roce 1376 však Žibřid majetek i děti předal do poručenství Arkleba z Říčan, následně brzy zemřel. V roce 1390 prodal Mikul synovi dvůr v Račicích a roku 1417 se jeho manželka se synem spojila a navýšili tak majetek ve vsi.[3][4]

V roce 1447 pak olomoucký děkan Petr z Račic prodal Jiřímu Bílému z Popic téměř celé Račice. Jiří pak získal i další část Račic od Mikuláše z Račic. Ale až do roku 1466 se s ním soudila Uršula z Račic o své dědictví. Po smrti Jiřího z Popic však jeho majetky v Račicích byly zadluženy a tak je získal Vaněk z Říčan, ale až roku 1480 prodali vesnici s dvěma dvory Hynkovi z Kukvic, nicméně opět nastaly soudní spory o majetek v Račicích. Postupně se soudily Dorota z Račic, Šťastna z Račic a Uršula z Račic. V roce 1492 pak Znata z Kukvic prodal veškerý majetek v Račicích Janovi Zelenému z Říčan, který již vlastnil blízký Krhov. Opět nastaly soudní spory, ale ty Jan Zelený vyřešil a postupně vyplatil nebo jinak zajistil spory a od roku 1493 byly Račice součástí krhovského panství.[3][4]

Syn Jana Zeleného Burian z Říčan panství postupně rozšiřoval a v roce 1570 pak postoupil vesnici Janu Zahradeckému ze Zahrádek, jeho syn Arnošt pak přikoupil i Hrotovice. Jeden z jeho potomků Jindřich pak roku 1643 prodal Krhov a okolní vesnice (Bačice, Udeřice, Račice, Odunec, Zárubice, Litovany) Janu Arnoštovi ze Scharfenberku. Roku 1681 obec získala pečeť. Následně pak majetek získal Ondřej Roden z Hirzenau, tomuto rodu Krhov patřil až do roku 1825. V roce 1826 majetek získal Hubert z Harnoncourtu[5] a v roce 1845 pak Jiří Sina. Od roku 1882 je byl majitelem Antonin Dreher.[6]

V roce 1829 byl založen u vsi hřbitov. Roku 1853 byl důkladně rekonstruován kostel svatého Václava.[3] V roce 1992 byl v obci rozveden obecní vodovod a roku 1996 byl v domech rozveden plyn. Od roku 1997 byl postupně budován sportovní areál v obci. V roce 2017 byl představen nový územní plán obce.[7]

Do roku 1849 patřily Račice do krhovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Hrotovice, pak do okresu Moravský Krumlov, v letech 1942 až 1945 okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Račice pod Krhov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Hrotovice, následně se obec osamostatnila[8]

Vývoj počtu obyvatel Račic[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 130 137 142 167 191 176 161 144 155 137 106 77 77

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostou je od 7. prosince 1990 Jiří Rosický.[10]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Račice
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (40.81 %) KSČM (36.95 %) KSČM (32.07 %) ANO (38.0 %) ANO (35.84 %)
2. KSČM (28.57 %) ČSSD (23.91 %) ČSSD (28.3 %) STAN (12.0 %) SPD (20.75 %)
3. ODS (16.32 %) TOP 09 (21.73 %) ANO 2011 (22.64 %) KSČM (12.0 %) SPOLU (13.2 %)
účast 87.50 % (49 z 56) 85.19 % (46 z 54) 85.71 % (54 z 63) 79.37 % (50 z 63) 76.81 % (53 z 69)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Račice
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. ČSSD (39.47 %) KSČM (36.84 %) ČSSD (32.25 %) STAN+SNK ED (39.39 %)
2. KSČM (31.57 %) Pro Vysočinu (26.31 %) STO (25.8 %) ANO (18.18 %)
3. DOHODA pro Vysočinu (15.78 %) ČSSD (21.05 %) SPD + SPO (16.12 %) KSČM (12.12 %)
účast 70.37 % (38 z 54) 65.52 % (38 z 58) 46.27 % (31 z 67) 46.48 % (33 z 71)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (12 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (11 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (10 hlasů). Volební účast byla 82.76 %, tj. 48 ze 58 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (38 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (12 hlasů). Volební účast byla 86.21 %, tj. 50 ze 58 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (19 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (5 hlasů). Volební účast byla 70.77 %, tj. 46 ze 65 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (25 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (19 hlasů). Volební účast byla 69.84 %, tj. 44 ze 63 oprávněných voličů.[21]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Václava – v gotickém stylu
  • Sousoší svatého Kříže
  • Socha svatého Šebestiána
  • Kamenný kříž uprostřed hřbitova z roku 1727[3]
  • Pomník na návsi věnovaný Josefu Urbánkovi a Karolíně Urbánkové umučeným za druhé světové války v koncentračním táboře Mauthausen

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c d Historie Račic [online]. Račice: Obec Račice [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  4. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 220–228. 
  5. Z historie [online]. Hrotovice: Město Hrotovice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  6. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 140–145. 
  7. Investiční akce [online]. Račice: Obec Račice [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 252. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  10. Zastupitelstva obce Račice [online]. Račice: Račice [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]