Kuroslepy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kuroslepy
Centrum Kuroslep s kaplí, která slouží i jako hasičská zbrojnice, vpravo obecní úřad
Centrum Kuroslep s kaplí, která slouží i jako hasičská zbrojnice, vpravo obecní úřad
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 550302
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel150 (2021)[1]
Rozloha8,55 km²
Katastrální územíKuroslepy
Nadmořská výška334 m n. m.
PSČ675 75
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKuroslepy 19
67575 Mohelno
obec@kuroslepy.cz
StarostaVladimír Bureš
Oficiální web: www.kuroslepy.cz
Kuroslepy
Kuroslepy
Další údaje
Kód obce550302
Kód části obce14451
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kuroslepy (česky do roku 1918 i Kůroslepy či Koroslepy; německy Koroslep[2]) jsou obec v okrese Třebíč, v chráněné oblasti soutoku řeky Oslavy a říčky Chvojnice. Žije zde 150[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Senorady, Ketkovice, Březník, Kladeruby nad Oslavou, Mohelno a Sudice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy patřily Ješkovi z Náchoda.[3] Kolem roku 1320 získali březnické panství pánové z Náchoda, Ješek z Náchoda se už nazýval jako Ješek Březnický z Náchoda, Ješek pak kolem roku 1360 nad soutokem řek Oslava a Chvojnice nechal postavit hrad Kraví Hora. V roce 1360 byla část březnického panství prodána Jaroslavovi z Knínic, součástí prodeje byla o část Kuroslep, v roce 1371 pak dokoupil další majetky v Kuroslepech a někdy v tu dobu také nechal postavit hrad Langenberk (dnešní Lamberk). V roce 1387 Jan Ješek z Březníka, Náchoda a Kraví Hory prodal hrad Kraví Hora a další majetky Jindřichovi a Přibkovi z Dřevohostic a Šelemberka. V Březníku ale nadále žil i bratr Jana Ješka Matěj. Posléze hrad a okolí zdědila Eliška z Náchoda. V roce 1437 pak byl hrad již opuštěn a kolem roku 1440 bylo rozhodnuto, že hrad bude zbořen, neboť jej obývaly loupeživí lapkové.[4] Manžel Elišky z Náchoda Jan Komorovský zemřel a následně Jiří z Poděbrad předal do rukou Matěje z Náchoda, část Kuroslep pak získali také Kraličtí vladykové a to způsobilo rozpory. V roce 1492 pak získali celý majetek Kraličtí vladykové.[5] Roku 1572 pak prodal Jindřich Kralický Kuroslepy a další majetky Janu Staršímu ze Žerotína a ti tak rozšířili náměšťské panství.[6]

V roce 1927 byla v obci zřízena škola, ta pak byla zrušena v roce 1975.[7]

Do roku 1888 a od roku 1964 byla obec součástí obce Březník. Mezi lety 1949 a 1960 byla obec začleněna do okresu Velká Bíteš. V roce 1911 byl v obci založen čtenářský spolek, v roce 1924 byla založena i Domovina a hasiči.[2]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Na počátku roku 2015 byla severovýchodně od obce otevřena rozhledna Kalimeta, připomínající moderní kostel. Kruhová stavba o průměru 14 metrů zahrnuje krom vyhlídkové terasy restauraci a pokoje k ubytování.[8]

Vývoj počtu obyvatel Kuroslep[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 262 261 301 313 349 360 343 297 321 287 248 201 185

Pamětihodnosti a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zříceniny středověkých hradů, zejména hradu Levnova a Kraví hory,[2] nedaleko u obce Březníka též Lamberka.
  • kaple v obci, která slouží i jako hasičská zbrojnice
  • kříž u kaple
  • pamětní desky obětem první světové války, Antonínu Pelánovi (ruskému legionáři umučenému v Německu v roce 1942), Miloši Oulehlovi (umučenému v roce 1942 v Kounicových kolejích) a k založení místní školy v roce 1926
  • nedaleko obce se nachází zámeček Vlčí kopec

Sekta Most ke svobodě[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko vesnice, v bývalé hájovně žijí dnes příslušníci náboženské sekty Most ke svobodě.[10] Ačkoliv se tato sekta vnitřním děním velmi izoluje od okolního světa, provozuje klášterní zahradnictví ZEN. Vůdkyní sekty je Ladislava Kujalová Jurová,[11] přezdívaná Matka La. Nyní kuroslepská komunita vyznává učení Kosmický zen-buddhismus.[12] Vůdkyně sekty byla obviněna z trestného činu týrání osoby. Sekta žije z darů bývalých nebo současných členů, v devadesátých letech tři z členů sekty byli ve vedení obce.[13]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 99–100. 
  3. První písemná zmínka o obci [online]. Kuroslepy: Obec Kuroslepy, 2020-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  4. Kuroslepy za pánů Březnických z Náchoda a dalších vlastníků [online]. Kuroslepy: Obec Kuroslepy, 2020-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  5. Kuroslepy a hrad Kraví Hora pod pány z Kralic a Březníka [online]. Kuroslepy: Obec Kuroslepy, 2020-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  6. Kuroslepy pod pány z Náměště nad Oslavou [online]. Kuroslepy: Obec Kuroslepy, 2020-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  7. Zřízení školy [online]. Kuroslepy: Obec Kuroslepy, 2020-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  8. NOVÁK, Rostislav. Největší vyhlídková plošina na Moravě. Turista. Roč. 54, čís. 3, s. 4. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  10. GROMBIŘÍKOVÁ, Ludmila. Rozhovor s ing. Magdou Hauserovou – Most ke svobodě [online]. Dingir, 1998 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  11. Charisma sektářky Ladislavy Jurové podle znalce zeslábne. Havličskobrodský Deník.cz [online]. 2014-01-31. Dostupné online. 
  12. Případová studie: Kosmický zen-buddhismus. www.sekuritaci.cz [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-20. 
  13. MARTÍNEK, Roman. Náboženská sekta v lesích na Třebíčsku: bili nás klackem, říkala svědkyně. Třebíčský deník. 2020-04-25. Dostupné online [cit. 2020-06-26]. (česky) 
  14. pch. Na slavného rodáka nezapomínají [online]. Horácké noviny, 2015-10-29 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online. 
  15. Letci z Vysočiny [online]. Rafáci [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]