Kuroslepy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kuroslepy
Centrum Kuroslep s kaplí, která slouží i jako hasičská zbrojnice, vpravo obecní úřad
Centrum Kuroslep s kaplí, která slouží i jako hasičská zbrojnice, vpravo obecní úřad
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 550302
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 146 (2020)[1]
Rozloha 8,55 km²
Katastrální území Kuroslepy
Nadmořská výška 334 m n. m.
PSČ 675 75
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Kuroslepy 19
67575 Mohelno
obec@kuroslepy.cz
Starosta Vladimír Bureš
Oficiální web: www.kuroslepy.cz
Kuroslepy
Kuroslepy
Další údaje
Kód části obce 14451
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kuroslepy (česky do roku 1918 i Kůroslepy či Koroslepy; německy Koroslep[2]) jsou obec v okrese Třebíč, v chráněné oblasti soutoku řeky Oslavy a říčky Chvojnice. Žije zde 146[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Senorady, Ketkovice, Březník, Kladeruby nad Oslavou, Mohelno a Sudice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy patřily Ješkovi z Náchoda.[3] Kolem roku 1320 získali březnické panství pánové z Náchoda, Ješek z Náchoda se už nazýval jako Ješek Březnický z Náchoda, Ješek pak kolem roku 1360 nad soutokem řek Oslava a Chvojnice nechal postavit hrad Kraví Hora. V roce 1360 byla část březnického panství prodána Jaroslavovi z Knínic, součástí prodeje byla o část Kuroslep, v roce 1371 pak dokoupil další majetky v Kuroslepech a někdy v tu dobu také nechal postavit hrad Langenberk (dnešní Lamberk). V roce 1387 Jan Ješek z Březníka, Náchoda a Kraví Hory prodal hrad Kraví Hora a další majetky Jindřichovi a Přibkovi z Dřevohostic a Šelemberka. V Březníku ale nadále žil i bratr Jana Ješka Matěj. Posléze hrad a okolí zdědila Eliška z Náchoda. V roce 1437 pak byl hrad již opuštěn a kolem roku 1440 bylo rozhodnuto, že hrad bude zbořen, neboť jej obývaly loupeživí lapkové.[4] Manžel Elišky z Náchoda Jan Komorovský zemřel a následně Jiří z Poděbrad předal do rukou Matěje z Náchoda, část Kuroslep pak získali také Kraličtí vladykové a to způsobilo rozpory. V roce 1492 pak získali celý majetek Kraličtí vladykové.[5] Roku 1572 pak prodal Jindřich Kralický Kuroslepy a další majetky Janu Staršímu ze Žerotína a ti tak rozšířili náměšťské panství.[6]

V roce 1927 byla v obci zřízena škola, ta pak byla zrušena v roce 1975.[7]

Do roku 1888 a od roku 1964 byla obec součástí obce Březník. Mezi lety 1949 a 1960 byla obec začleněna do okresu Velká Bíteš. V roce 1911 byl v obci založen čtenářský spolek, v roce 1924 byla založena i Domovina a hasiči.[2]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Na počátku roku 2015 byla severovýchodně od obce otevřena rozhledna Kalimeta, připomínající moderní kostel. Kruhová stavba o průměru 14 metrů zahrnuje krom vyhlídkové terasy restauraci a pokoje k ubytování.[8]

Vývoj počtu obyvatel Kuroslep[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 262 261 301 313 349 360 343 297 321 287 248 201 185

Pamětihodnosti a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zříceniny středověkých hradů, zejména hradu Levnova a Kraví hory,[2] nedaleko u obce Březníka též Lamberka.
  • kaple v obci, která slouží i jako hasičská zbrojnice
  • kříž u kaple
  • pamětní desky obětem první světové války, Antonínu Pelánovi (ruskému legionáři umučenému v Německu v roce 1942), Miloši Oulehlovi (umučenému v roce 1942 v Kounicových kolejích) a k založení místní školy v roce 1926
  • nedaleko obce se nachází zámeček Vlčí kopec

Sekta Most ke svobodě[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko vesnice, v bývalé hájovně žijí dnes příslušníci náboženské sekty Most ke svobodě[10]. Ačkoliv se tato sekta vnitřním děním velmi izoluje od okolního světa, provozuje klášterní zahradnictví ZEN[11]. Vůdkyní sekty je Ladislava Kujalová Jurová[12], přezdívaná Matka La. Nyní kuroslepská komunita vyznává učení Kosmický zen-buddhismus[13]. Vůdkyně sekty byla obviněna z trestného činu týrání osoby. Sekta žije z darů bývalých nebo současných členů, v devadesátých letech tři z členů sekty byli ve vedení obce.[14]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 99-100. 
  3. https://www.kuroslepy.cz/prvni-pisemna-zminka-o-obci/d-1015/p1=1003
  4. https://www.kuroslepy.cz/kuroslepy-za-panu-breznickych-z-nachoda-a-dalsich-vlastniku/d-1016/p1=1003
  5. https://www.kuroslepy.cz/kuroslepy-a-hrad-kravi-hora-pod-pany-z-kralic-a-breznika/d-1017/p1=1003
  6. https://www.kuroslepy.cz/kuroslepy-pod-pany-z-nameste-nad-oslavou/d-1018/p1=1003
  7. https://www.kuroslepy.cz/zrizeni-skoly/d-1019/p1=1003
  8. NOVÁK, Rostislav. Největší vyhlídková plošina na Moravě. Turista. Roč. 54, čís. 3, s. 4. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  10. Most ke svobodě - rozhovor s ing. Magdou Hauserovou
  11. klášterní zahradnictví ZEN
  12. Charisma sektářky Ladislavy Jurové podle znalce zeslábne. Havličskobrodský Deník.cz [online]. 2014-01-31. Dostupné online. 
  13. Případová studie: Kosmický zen-buddhismus. www.sekuritaci.cz [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-20. 
  14. MARTÍNEK, Roman. Náboženská sekta v lesích na Třebíčsku: bili nás klackem, říkala svědkyně. Třebíčský deník. 2020-04-25. Dostupné online [cit. 2020-06-26]. (česky) 
  15. pch. Na slavného rodáka nezapomínají [online]. Horácké noviny, 2015-10-29 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online. 
  16. Stanislav Rejthar, válečný letec - Čeští RAFáci

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]