Hluboké

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Náměšťsku. O části obce Dalečín pojednává článek Hluboké (Dalečín).
Hluboké
Náves s kapličkou
Náves s kapličkou
Znak obce HlubokéVlajka obce Hluboké
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 590614
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 197 (2020)[1]
Rozloha 4,27 km²
Katastrální území Hluboké
Nadmořská výška 460 m n. m.
PSČ 675 71
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Hluboké
Hluboké č. p. 71
675 71 Náměšť nad Oslavou
hluboke@volny.cz
Starostka Marie Svobodová
Oficiální web: www.hluboke.cz
Hluboké
Hluboké
Další údaje
Kód části obce 39641
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hluboké (německy Hluboky, Hluboké[2], starší názvy též in villa Hlubok, de Hluboce, in Hluboky[3]) je obcí ležící východně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 460 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Žije zde 197[1] obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1349. Hranice katastru obce tvoří současně i hranici mezi krajem Vysočina a krajem Jihomoravským a tvoří ji říčka Chvojnice. Název vsi je odvozen od polohy v hlubokém údolí a hlubokých lesích. Hluboké je obec zemědělská, s rodinnými farmami.

Sousedními obcemi sídla jsou Velká Bíteš, Újezd u Rosic, Krokočín, Náměšť nad Oslavou, Kralice nad Oslavou a Jinošov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy je připomínán Bohuš z Hluboké.[4] Nicméně již v tu dobu vesnice měla patřit rodu Kralických, v roce 1480 přepsala Dorota z Žeravic svým synům věno – Hluboké, Lhotice a Jakubov a roku 1510 spojili majetek Zbyněk z Kralic a Vilém z Pernštejna. Jan z Pernštejna pak v roce 1527 prodal Václavovi z Lomnice a zbytek majetku v Hlubokém pak od rodu Kralických odkoupil Jan z Žerotína[3] v roce 1573. Následně se Hluboké stalo součástí náměšťského panství a patřilo tak do majetku Haugwitzů. V roce 1775 proběhlo nevolnické povstání, odpůrci nevolnictví byli potrestáni.[5] Do roku 1867 byl pod Hluboké správně začleněn i Krokočín.[2]

V roce 1878 byl vztyčen kříž u školy a v roce 1906 pak byl postaven i kříž na návsi. V roce 1885 byl založen evangelický hřbitov (později nejmenší hřbitov v Česku) a také prošel obcí velký požár. V roce 1896 byla postavena školní budova. V době první světové války pak obec nebyla poškozena, ale přesto zemřelo 6 mužů ze vsi. V roce 1929 byla obec elektrifikována. Roku 1932 byla opravena zvonička na návsi. Během druhé světové války bylo 11 osob odvezeno na nucené práce do německé říše.[5]

Už 14. července 1946 byl na návsi odhalen pomník padlým občanům z obce v druhé světové válce, celkem byly 3 oběti. V roce 1953 bylo v obci založeno JZD, to pak v roce 1972 byla sloučena do JZD Hluboké i JZD v Jinošově a Krokočíně a v roce 1975 vzniklo JZD Jinošov ještě sloučením s JZD v Pucově a Jedově a roku 1977 se připojily do JZD Jinošov i JZD v Ocmanicích, Naloučanech, Častoticích a Zahrádce.[5] Roku 1962 byla vyasfaltována silnice mezi Jinošovem a Hlubokým a roku 1977 byla zrušena škola.[6] Mezi lety 1976 a 1979 byla na návsi postavena víceúčelová budova, kdy v přízemí měla fungovat hasičská zbrojnice – ta nakonec nebyla připravena a v přízemí tak byla připravena prodejna.[5] K 1. lednu roku 1980 se Hluboké stalo součástí Jinošova.[2] V roce 1984 byla postavena silnice mezi Hlubokým a Krokočínem.[6] Roku 1988 byla opravena malá zvonička na návsi.[5]

V roce 1990 se obec Hluboké opět osamostatnila[2] a v roce 1994 byla dokončena plynofikace obce a v roce 1998 byl dokončen vodovod. V době krajské reformy v roce 2000 se spekulovalo o přeřazení do Jihomoravského kraje pod pověřenou obec Velká Bíteš, původně byla obec připojena k Velkému Meziříčí – nakonec však zůstala obec pod někdejším okresem Třebíč a pověřenou obcí pro Hluboké se stala Náměšť nad Oslavou. Roku 2002 byla vybudována cesta k evangelickému hřbitůvku. Dne 8. dubna 2005 vesnice obdržela dekret k použití znaku a vlajky obce, tu navrhl podle pečeti František Gregor z třebíčského archivu.[5] Roku 2007 získal hřbitov v Hlubokém dekret k tomu, že je nejmenším hřbitovem v Česku.[7] Mezi roky 2008 a 2009 byl vybudován rybník Na Formance, kdy ten je pojmenován na počest pověsti, kdy na blátivé cestě se měl zanořit forman i s koňmi do bahna a jak koně, tak i forman zahynuli.[8]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Obec Hluboké v roce 2007 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění oranžová stuha, tj. ocenění za spolupráci obce a zemědělského subjektu.[9] Obec Hluboké v roce 2009 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.[9]

V roce 2010 získala obec od Ministerstva obrany ČR ocenění za příkladnou péči o památník obětem.[10] Obec se pravidelně účastní soutěže Zlatý erb, kdy v roce 2011 získala 3. místo,[11] 2012 získala 3. místo,[12] 2013 získala 2. místo,[13] 2014 získala 2. místo[14] a v roce 2018 získala obec 3. místo.[15]

V roce 2006 získala obecní knihovna ocenění knihovna Vysočiny.[16]

Vývoj počtu obyvatel Hlubokého[17]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 323 332 332 359 351 367 352 288 311 310 268 241 223

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • kaplička
  • rybník Ouvary, rybník Na Formance
  • přírodní nádrž Chvojnice
  • evangelický hřbitov – nejmenší hřbitov v Česku[18]
  • mezi Křemelíkem a Krokočínem na okraji lesa je studánka, která má údajně léčivé účinky[19]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 91. 
  3. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 17. Dostupné online.
  4. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45, Náměšťský okres. 1. vyd. vyd. Brno: GARN 342 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-92-9, ISBN 80-86347-92-3. OCLC 773170520 S. 144-148. 
  5. a b c d e f http://www.hluboke.cz/z-historie-obce/d-53/p1=1356
  6. a b SVOBODOVÁ, Marie. Vzpomínky. Hluboké: Obec Hluboké, 2005. Dostupné online. S. 43-45. 
  7. http://www.hluboke.cz/assets/File.ashx?id_org=3964&id_dokumenty=1776
  8. http://www.hluboke.cz/assets/File.ashx?id_org=3964&id_dokumenty=1609
  9. a b Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  10. http://www.hluboke.cz/rok-2010-oceneni-za-trvale-prikladnou-peci-o-pomnik-obetem-2-svetove-valky/d-1477/p1=1354
  11. http://www.hluboke.cz/assets/File.ashx?id_org=3964&id_dokumenty=1884
  12. http://www.hluboke.cz/assets/File.ashx?id_org=3964&id_dokumenty=2561
  13. http://www.hluboke.cz/2-misto-zlaty-erb-2013/d-3686/p1=1354
  14. http://www.hluboke.cz/zlaty-erb-2014-2-misto-pro-obec-hluboke/d-3677/p1=1354
  15. http://www.hluboke.cz/zlaty-erb-2018-3-misto/d-5850/p1=1354
  16. http://www.hluboke.cz/knihovna-vysociny-2006/d-1140/p1=4472
  17. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  18. http://www.hluboke.cz/o-nejmensim-hrbitovu/ds-1031/p1=2374
  19. http://www.hluboke.cz/assets/File.ashx?id_org=3964&id_dokumenty=2089
  20. http://www.hluboke.cz/assets/File.ashx?id_org=3964&id_dokumenty=1656

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]