Hluboké

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Třebíčsku. O části obce Dalečín pojednává článek Hluboké (Dalečín).
Hluboké
Náves s kapličkou
Náves s kapličkou
Znak obce HlubokéVlajka obce Hluboké
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590614
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°13′33″ s. š., 16°13′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel208 (2022)[1]
Rozloha4,29 km²
Katastrální územíHluboké
Nadmořská výška460 m n. m.
PSČ675 71
Počet domů86 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHluboké 71
675 71 Náměšť nad Oslavou
hluboke@volny.cz
StarostkaMarie Svobodová
Oficiální web: www.hluboke.cz
Hluboké
Hluboké
Další údaje
Kód obce590614
Kód části obce39641
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hluboké (německy Hluboky, Hluboké[3], starší názvy též in villa Hlubok, de Hluboce, in Hluboky[4]) je obcí ležící východně od města Třebíče. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Žije zde 208[1] obyvatel. Hranice katastru obce tvoří současně i hranici mezi krajem Vysočina a krajem Jihomoravským a tvoří ji říčka Chvojnice. Hluboké je obec zemědělská, s rodinnými farmami.

Sousedními obcemi sídla jsou Velká Bíteš, Újezd u Rosic, Krokočín, Náměšť nad Oslavou, Kralice nad Oslavou a Jinošov.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vsi je odvozen od polohy v hlubokém údolí a hlubokých lesích.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy je připomínán Bohuš z Hluboké.[5] Nicméně již v tu dobu vesnice měla patřit rodu Kralických, v roce 1480 přepsala Dorota z Žeravic svým synům věno – Hluboké, Lhotice a Jakubov a roku 1510 spojili majetek Zbyněk z Kralic a Vilém z Pernštejna. Jan z Pernštejna pak v roce 1527 prodal Václavovi z Lomnice a zbytek majetku v Hlubokém pak od rodu Kralických odkoupil Jan z Žerotína[4] v roce 1573. Následně se Hluboké stalo součástí náměšťského panství a patřilo tak do majetku Haugwitzů. V roce 1775 proběhlo nevolnické povstání, odpůrci nevolnictví byli potrestáni.[6] Do roku 1867 byl pod Hluboké správně začleněn i Krokočín.[3]

V roce 1878 byl vztyčen kříž u školy a v roce 1906 pak byl postaven i kříž na návsi. V roce 1885 byl založen evangelický hřbitov (později nejmenší hřbitov v Česku) a také prošel obcí velký požár. V roce 1896 byla postavena školní budova. V době první světové války pak obec nebyla poškozena, ale přesto zemřelo 6 mužů ze vsi. V roce 1929 byla obec elektrifikována. Roku 1932 byla opravena zvonička na návsi. Během druhé světové války bylo 11 osob odvezeno na nucené práce do německé říše.[6]

Už 14. července 1946 byl na návsi odhalen pomník padlým občanům z obce v druhé světové válce, celkem byly 3 oběti. V roce 1953 bylo v obci založeno JZD, to pak v roce 1972 byla sloučena do JZD Hluboké i JZD v Jinošově a Krokočíně a v roce 1975 vzniklo JZD Jinošov ještě sloučením s JZD v Pucově a Jedově a roku 1977 se připojily do JZD Jinošov i JZD v Ocmanicích, Naloučanech, Častoticích a Zahrádce.[6] Roku 1962 byla vyasfaltována silnice mezi Jinošovem a Hlubokým a roku 1977 byla zrušena škola.[7] Mezi lety 1976 a 1979 byla na návsi postavena víceúčelová budova, kdy v přízemí měla fungovat hasičská zbrojnice – ta nakonec nebyla připravena a v přízemí tak byla připravena prodejna.[6] K 1. lednu roku 1980 se Hluboké stalo součástí Jinošova.[3] V roce 1984 byla postavena silnice mezi Hlubokým a Krokočínem.[7] Roku 1988 byla opravena malá zvonička na návsi.[6]

V roce 1990 se obec Hluboké opět osamostatnila[3] a v roce 1994 byla dokončena plynofikace obce a v roce 1998 byl dokončen vodovod. V době krajské reformy v roce 2000 se spekulovalo o přeřazení do Jihomoravského kraje pod pověřenou obec Velká Bíteš, původně byla obec připojena k Velkému Meziříčí – nakonec však zůstala obec pod někdejším okresem Třebíč a pověřenou obcí pro Hluboké se stala Náměšť nad Oslavou. Dne 8. dubna 2005 vesnice obdržela dekret k použití znaku a vlajky obce, tu navrhl podle pečeti František Gregor z třebíčského archivu.[6] Roku 2007 získal hřbitov v Hlubokém dekret k tomu, že je nejmenším hřbitovem v Česku.[8] Mezi roky 2008 a 2009 byl vybudován rybník Na Formance, kdy ten je pojmenován na počest pověsti, kdy na blátivé cestě se měl zanořit forman i s koňmi do bahna a jak koně, tak i forman zahynuli.[9]

Do roku 1849 patřilo Hluboké do náměšťského panství, od roku 1850 patřilo do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, posléze do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřilo Hluboké pod Jinošov, následně se obec osamostatnila.[10]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Obec Hluboké v roce 2007 obdržela ocenění oranžová stuha za spolupráci obce a zemědělského subjektu v soutěži Vesnice Vysočiny.[11] Obec Hluboké v roce 2009 obdržela ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.[11]

V roce 2010 získala obec od Ministerstva obrany ČR ocenění za příkladnou péči o památník obětem.[12] Obec se pravidelně účastní soutěže Zlatý erb, kdy v roce 2011 získala 3. místo,[13] 2012 získala 3. místo,[14] 2013 získala 2. místo,[15] 2014 získala 2. místo[16] a v roce 2018 získala obec 3. místo.[17]

Vývoj počtu obyvatel Hlubokého[18]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 323 332 332 359 351 367 352 288 311 310 268 241 223

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Hluboké
2006[19] 2010[20] 2013[21] 2017[22] 2021[23]
1. ČSSD (34.78 %) ČSSD (33.03 %) ČSSD (24.1 %) ANO (31.18 %) SPOLU (37.37 %)
2. ODS (20.86 %) KSČM (16.96 %) KDU-ČSL (20.53 %) Piráti (15.05 %) ANO (20.2 %)
3. KSČM (18.26 %) KDU-ČSL (12.5 %) ANO 2011 (18.75 %) KDU-ČSL (15.05 %) Piráti+STAN (12.12 %)
účast 67.25 % (115 z 171) 61.20 % (112 z 183) 59.57 % (112 z 188) 55.75 % (97 z 174) 58.58 % (99 z 169)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Hluboké
2008[24] 2012[25] 2016[26] 2020[27]
1. ČSSD (40.25 %) ČSSD (31.66 %) ANO 2011 (22.05 %) ČSSD (16.32 %)
2. KSČM (19.48 %) KSČM (25.0 %) ČSSD (20.58 %) ANO (16.32 %)
3. KDU-ČSL (18.18 %) KDU-ČSL (16.66 %) KDU-ČSL (20.58 %) STAN+SNK ED (14.28 %)
účast 42.86 % (78 z 182) 34.78 % (64 z 184) 37.70 % (69 z 183) 29.17 % (49 z 168)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (38 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (26 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (24 hlasů). Volební účast byla 70.97 %, tj. 132 ze 186 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (77 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (43 hlasů). Volební účast byla 65.05 %, tj. 121 ze 186 oprávněných voličů.[28]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (32 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (14 hlasů). Volební účast byla 64.00 %, tj. 112 ze 175 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (63 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (57 hlasů). Volební účast byla 67.80 %, tj. 120 ze 177 oprávněných voličů.[29]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (33 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (27 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (22 hlasů). Volební účast byla 68.60 %, tj. 118 ze 172 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (73 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (43 hlasů). Volební účast byla 67.44 %, tj. 116 ze 172 oprávněných voličů.[30]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • kaplička
  • rybník Ouvary, rybník Na Formance
  • přírodní nádrž Chvojnice
  • evangelický hřbitov – nejmenší hřbitov v Česku[31]
  • mezi Křemelíkem a Krokočínem na okraji lesa je studánka, která má údajně léčivé účinky[32]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Evangelický hřbitov, nejmenší hřbitov v ČR

    Evangelický hřbitov, nejmenší hřbitov v ČR

  • Hasičská zbrojnice

    Hasičská zbrojnice

  • Hluboké, pomník Rudé armádě

    Hluboké, pomník Rudé armádě

  • Nádrž Chvojnice

    Nádrž Chvojnice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 91. 
  4. ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 17. Dostupné online.
  5. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45, Náměšťský okres. 1. vyd. vyd. Brno: GARN 342 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-92-9, ISBN 80-86347-92-3. OCLC 773170520 S. 144–148. 
  6. ↑ a b c d e f Z historie obce [online]. Hluboké: Obec Hluboké, 2006-03-10 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b SVOBODOVÁ, Marie. Vzpomínky. Hluboké: Obec Hluboké, 2005. Dostupné online. S. 43–45. 
  8. ↑ Hluboké [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ Rybník „Na Formance“ [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 77. 
  11. ↑ a b Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  12. ↑ Rok 2010- Ocenění za trvale příkladnou péči o Pomník obětem 2. světové války [online]. Hluboké: Obec Hluboké, 2010-08-17 [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ Zlatý erb [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ Zlatý erb [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  15. ↑ 2. místo Zlatý erb 2013 [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  16. ↑ Zlatý erb 2014 - 2. místo pro obec Hluboké [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  17. ↑ Zlatý erb 2018 - 3. místo [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  18. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  19. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  31. ↑ Nejmenší hřbitov [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  32. ↑ DOLEŽAL, Milan. Zázračné a léčivé studánky a prameny 2. díl [online]. Hluboké: Obec Hluboké [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  33. ↑ HLADKÝ, Jan. Zemřel Jaroslav Sedlák [online]. Praha: Fyzikální ústav AV ČR [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hluboké&oldid=22392004“