Radotice
| Radotice | |
|---|---|
 Centrum Radotic s loukou | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jemnice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′48″ s. š., 15°35′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 110 (2023)[1] |
| Rozloha | 4,78 km²[2] |
| Katastrální území | Radotice |
| Nadmořská výška | 424 m n. m. |
| PSČ | 675 32 |
| Počet domů | 57 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Radotice 59 obec.radotice@tiscali.cz |
| Starosta | Ing. Michal Tobolka |
| Oficiální web: www | |
  Radotice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 545040 |
| Kód části obce | 138606 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Radotice (niem. Radotitz) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 110[1] obyvatel. Vesnice se nachází asi 4,5 km jihovýchodně od Jemnice, protéká jí potok Želetavka a prochází jí silnice mezi Jemnicí a Bačkovicemi.[4]
Sousedními obcemi sídla jsou Bačkovice, Lovčovice, Menhartice, Jemnice, Jiratice a Police.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název obce se během historie neměnil, pouze jeho zápisy, kterými byly dříve Radotycz, Radaticz, Radoticze, Radostitz, Radotitz či Radostice.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369, roku 1390 byl majitelem vesnice Ondřej z Radotic a v roce 1407 Martin z Radotic, který v roce 1434 zastavil Radotice, Javoří a Sieczenhof Mikulášovi ze Slatiny. Roku 1436 zakoupil půlku Radotic Jan z Lichtenburka a připojil je k hradu Cornštejnu. V roce 1480 však Půta z Lichtenburka prodal tvrz v Radoticích a půlku vesnice Volfgangovi Ownarovi z Radotic, ten pak roku 1489 prodal Radotice Václavovi z Menhartic, který hned roku 1490 prodal Vilémovi z Pernštejna, ten pak prodal roku 1492 radotický statek s tvrzí opět Půtovi z Lichtenburka. Ten však hned roku 1493 vložil statek Václavovi Divůčkovi z Počepic. V roce 1575 byla majitelkou vesnice Mandalena z Mnichu a v roce 1586 byl majitelem Volf Chlumecký z Chlumu. V roce 1629 prodala vesnici Kristýna z Říčan Hynkovi Gryndlovi ze Štyrcenperka. Jeho dcera pak v roce 1667 prodala Radotice majitelům polického panství. Již kolem roku 1629 měla zaniknout tvrz.
V roce 1679 pak získali polické panství Berchtoldové. Ti byli majiteli panství do roku 1821. V roce 1821 prodali panství Augustovi Segurovi, ten pak prodal panství městu Znojmu a to Maxi Springerovi, dalším vlastníkem byl Leopold Šternberk a následně Alfred Vražda z Kunvaldu, ten byl majitelem statku až do roku 1945.[4]
Roku 1908 byla ve vsi založena Omladina a roku 1924 spolek Domovina. V roce 1936 byla vesnice elektrifikována, Roku 1956 bylo ve vsi založeno JZD, to se roku 1967 sloučilo s JZD v Bačkovicích roku 1975 se spojená družstva sloučily s JZD v Menharticích. V roce 1991 bylo založeno zemědělské družstvo v Bačkovicích, do kterého bylo transformováno původní spojené JZD. V roce 1966 byla ve vsi postavena prodejna a roku 1977 kulturní dům.[4]
Do roku 1849 patřily Radotice do polického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1855 do okresu Jemnice, pak opět do okresu Dačice a od roku 1896 do roku 1938 do okresu Moravské Budějovice, posléze přešly pod okres Waidhofen an der Thaya a po skončení druhé světové války byly opět začleněny do okresu Moravské Budějovice, tam zůstaly do roku 1960, od toho roku jsou součástí okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1993 byly začleněny pod Jemnici, osamostatnily se roku 1993.[4][5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 228 | 227 | 274 | 283 | 302 | 302 | 295 | 255 | 248 | 221 | 204 | 173 | 149 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
V letech 2006–2010 působil jako starosta Jan Vyletěl, od roku 2010 tuto funkci zastává František Plát.
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[7] | 2010[8] | 2013[9] | 2017[10] | 2021[11] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | KSČM (28.08 %) | KSČM (20.98 %) | ČSSD (26.43 %) | ANO (38.35 %) | ANO (42.5 %) |
| 2. | ČSSD (26.96 %) | ČSSD (19.75 %) | KSČM (21.83 %) | KDU-ČSL (16.43 %) | SPOLU (17.5 %) |
| 3. | KDU-ČSL (21.34 %) | ODS (16.04 %) | ANO 2011 (17.24 %) | STAN (12.32 %) | SPD (12.5 %) |
| účast | 81.65 % (89 z 109) | 68.64 % (81 z 118) | 73.11 % (87 z 119) | 62.18 % (74 z 119) | 77.67 % (80 z 103) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[12] | 2012[13] | 2016[14] | 2020[15] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (37.5 %) | ČSSD (25.39 %) | ANO 2011 (23.33 %) | ANO (30.23 %) |
| 2. | KDU-ČSL (31.25 %) | STO (22.22 %) | ČSSD (18.33 %) | KDU-ČSL (18.6 %) |
| 3. | KSČM (17.18 %) | KSČM (15.87 %) | KDU-ČSL (18.33 %) | ODS+STO (18.6 %) |
| účast | 56.52 % (65 z 115) | 55.08 % (65 z 118) | 52.14 % (61 z 117) | 42.86 % (45 z 105) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (35 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (10 hlasů). Volební účast byla 82.76 %, tj. 96 ze 116 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (61 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (28 hlasů). Volební účast byla 76.72 %, tj. 89 ze 116 oprávněných voličů.[16]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (47 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (19 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (11 hlasů). Volební účast byla 76.52 %, tj. 88 ze 115 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (37 hlasů). Volební účast byla 78.26 %, tj. 90 ze 115 oprávněných voličů.[17]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (40 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (14 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (14 hlasů). Volební účast byla 78.64 %, tj. 81 ze 103 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (50 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (36 hlasů). Volební účast byla 83.50 %, tj. 86 ze 103 oprávněných voličů.[18]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple svaté Rodiny z roku 1880[4]
- Venkovská usedlost čp. 15
- Venkovská usedlost čp. 43
- Venkovská usedlost čp. 14
- Venkovská usedlost čp. 19
- Tvrz Radotice
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- František Coufal (1892–1941), československý důstojník, člen vedení Obrany národa, plukovník generálního štábu (in memoriam)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 783–785, 791–793.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 194.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radotice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Radostice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Radotice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
