Jakubov u Moravských Budějovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jakubov u Moravských Budějovic
Centrum Jakubova u Moravských budějovic s památníky a křížem
Centrum Jakubova u Moravských budějovic s památníky a křížem
Znak obce Jakubov u Moravských BudějovicVlajka obce Jakubov u Moravských Budějovic
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 590746
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Moravské Budějovice
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 647 (2020)[1]
Rozloha 9,87 km²
Katastrální území Jakubov u Moravských Budějovic
Nadmořská výška 473 m n. m.
PSČ 675 44
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Jakubov u Moravských Budějovic 155
obec@jakubov.cz
Starosta Ing. Miroslav Kabelka
Oficiální web: jakubov.cz
Jakubov u Moravských Budějovic
Jakubov u Moravských Budějovic
Další údaje
Kód části obce 56553
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakubov u Moravských Budějovic (starší názvy též de Jacobaw, in Jacubaw, von Jacubow[2]) je obec v okrese Třebíč. Leží 5 km severozápadně od Moravských Budějovic, uprostřed cesty mezi Jihlavou a Znojmem. Žije zde 647[1] obyvatel.

Obec žije kulturním, sportovním a společenským životem. Své jméno má odvozeno od svatého Jakuba Většího, který je patronem zdejšího kostela. Obcí prochází silnice první třídy I/38.

Sousedními obcemi sídla jsou Vícenice, Domamil, Dolní Lažany, Litohoř, Martínkov, Lesonice a Lukov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Již před vznikem kostela sv. Jakuba měla na místě Jakubova stát vesnice, jejíž jméno je neznámé, ale první písemná zmínka o obci pochází z 13. století, kdy byl zmíněn právě kostel sv. Jakuba Staršího.[3] Měl být zmíněn snad kolem roku 1230.[4] Ve vsi stával středověký vodní hrad, který založil rod Schenků ze Schenberku, kteří se uvádí již v roce 1252, prvním majitelem vesnice měl být Wolfram (případně Olbram) Schenk z Schenkberku. Jeho syn založil ve vesnici vodní hrad, posléze rod vymřel a na počátku 14. století Jakubov vyženil Filip z rodu pánů z Pernštejna a tito šlechtici se začali titulovat jako páni „z Jakubova“. Mezi lety 1349 a 1357 byl majitelem vsi Jimram z Jakubova.[4] Roku 1384 musel Žibřid z Pernštejna a Jakubova prodat panství s hradem (tvrzí) Janovi z Hardeka, ale zpět do pernštejnského majetku ji získal Vilém I. z Pernštejna. Na konci 15. století získali Jakubov Krajířové z Krajku, za jejich vlády se Jakubov stal městečkem a hrad již byl zřejmě pustý.[3] Po roce 1538 získal vesnici Václav Chroustenský z Malovar a v roce 1617 získal Jan Čejka z Olbramovic. Jan Čejka po bitvě na Bílé Hoře přišel o majetky a v roce 1636 získal vesnici rod Schaumburků a stal se součástí moravskobudějovického panství. V roce 1689 pak ale prodali Schaumburkové vesnice Jakubov, Vranín a Lukov majitelům Jaroměřic nad Rokytnou a ti připojili vsi k jaroměřickému panství.[4] Třicetiletá válka městečko velmi poničila, zaniklo celkem 15 usedlostí z 36.[2][4] Roku 1775 proběhlo ve vesnici selské povstání. Roku 1863 byla založena škola.[4]

Kolem poloviny 19. století se v oblasti Jakubova těžila železná ruda, ta byla převážena do Bolíkova nedaleko Dačic. V Jakubově fungoval důl sv. Matěje, jeho majitelkou byla Marie Riesse Stallburg, ta byla majitelkou i železáren v Bolíkově. Na začátku první světové války odešlo bojovat 135 občanů Jakubova, ve válce jich zemřelo celkem 26. Již před válkou vznikl pod patronací faráře Matěje Kabelky spolek Omladiny a těsně po válce v roce 1919 vznikla jednota republikánského dorostu. V roce 1921 byl postaven pomník padlým vojákům z první sv. války.[4] Roku 1929 pak byla založena i Národní jednota, která následně založila plovárnu u Vidláku. Na počátku druhé světové války byly nuceně nasazeni občané z Jakubova, celkem jich postupně bylo odvezeno 24.[3] V roce 1946 byl postaven památník obětem druhé sv. války.[4]

Po skončení války byly původní spolky zrušeny a pak bylo roku 1950 založeno JZD. Nově pak byl založen SSM (založen byl ale jako Československý svaz mládeže). V roce 1960 pak bylo místní JZD sloučeno s JZD v Martínkově a později i s JZD v Domamili[3] a vzniklo tzv. JZD Nový život.[5] To pak bylo v roce 1977 sloučeno ještě s JZD v Lesonicích.[3]

Mezi lety 1954 a 1956 byl upraven potok v obci a mezi lety 1956 a 1959 byla postavena nová školní budova a z původní školní budovy byl přebudován kulturní dům. V roce 1977 pak byla postavena nová prodejna ve vsi. Mezi lety 1976 a 1981 byla postavena budova mateřské školy. Roku 1986 pak byl vybudován rybník Voráč a v roce 1991 byl otevřen nový kulturní dům, původní byl zbořen v roce 1986. Roku 1996 byl do obce doveden plyn a v roce 1997 byly vyasfaltovány silnice v obci.[3]

Po správních reformách byl v roce 1850 Jakubov správně organizován pod politický okres Znojmo, v roce 1896 pak byl přesunut pod hejtmanství v Moravských Budějovicích a mezi lety 1949 a 1960 pak spadal pod okresní úřad v Moravských Budějovicích, po roce 1960 pak je součástí okresu Třebíč.[4]

Od roku 1850 do roku 1867 správně spadala vesnice pod Litohoř.[4] Od roku 1964 byl pak pod jakubovský národní výbor byl správně začleněn Martínkov, k rozdělení obcí došlo až v roce 1990.[3]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Obec Jakubov u Moravských Budějovic v roce 2005 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.[6] Obec Jakubov u Moravských Budějovic v roce 2011 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za bohatý kulturní a společenský život.[6] Obec Jakubov u Moravských Budějovic v roce 2012 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrá stuha, tj. ocenění za společenský život.[6] Obec v roce 2014 získala ocenění v rámci soutěže Vesnice Vysočiny 2014, tj. konkrétně obdržela Zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí.[7] V roce 2016 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2016, konkrétně obdržela diplom za systematický rozvoj obce.[8]

Vývoj počtu obyvatel Jakubova u Moravských Budějovic[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 570 563 536 526 539 524 543 477 526 516 511 555 572

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 18. Dostupné online.
  3. a b c d e f g DRAČKOVÁ, Hana. Jakubov u Moravských Budějovic : vesnice Vysočiny 2005. Vyd. 1. vyd. Brno: F.R.Z. agency 175 s. ISBN 978-80-87332-23-8, ISBN 80-87332-23-7. OCLC 752798330 S. 8-10. 
  4. a b c d e f g h i NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 423, 583-587. 
  5. http://www.kronikahoracka.cz/dejiny-obci/domamil/krupicka-milan-domamil-vznik-a-vyvoj.pdf
  6. a b c Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  7. MAREŠOVÁ, Dita. Obec Ořechov a místní část Ronov - Vesnice Vysočiny 2014 [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 15. 8. 2014, rev. 15. 8. 2014 [cit. 2014-09-15]. Dostupné online. 
  8. SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku Kraje Vysočina je LÍPA [online]. Kraj Vysočina, 2016-05-30, rev. 2016-05-30 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]