Jakubov u Moravských Budějovic
| Jakubov u Moravských Budějovic | |
|---|---|
 Centrum Jakubova u Moravských budějovic s památníky a křížem | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 590746 |
| Pověřená obec | Moravské Budějovice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°4′52″ s. š., 15°45′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 629 (2022)[1] |
| Rozloha | 9,88 km² |
| Katastrální území | Jakubov u Moravských Budějovic |
| Nadmořská výška | 473 m n. m. |
| PSČ | 675 44 |
| Počet domů | 218 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Jakubov u Moravských Budějovic 155 obec@jakubov.cz |
| Starosta | Ing. Miroslav Kabelka |
| Oficiální web: jakubov | |
  Jakubov u Moravských Budějovic | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590746 |
| Kód části obce | 56553 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jakubov u Moravských Budějovic (starší názvy též de Jacobaw, in Jacubaw, von Jacubow[3]) je obec v okrese Třebíč. Leží 5 km severozápadně od Moravských Budějovic, uprostřed cesty mezi Jihlavou a Znojmem. Žije zde 629[1] obyvatel.
Obec žije kulturním, sportovním a společenským životem. Své jméno má odvozeno od svatého Jakuba Většího, který je patronem zdejšího kostela. Obcí prochází silnice první třídy I/38.
Sousedními obcemi sídla jsou Vícenice, Domamil, Dolní Lažany, Litohoř, Martínkov, Lesonice a Lukov.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Již před vznikem kostela sv. Jakuba měla na místě Jakubova stát vesnice, jejíž jméno je neznámé, ale první písemná zmínka o obci pochází z 13. století, kdy byl zmíněn právě kostel sv. Jakuba Staršího.[4] Měl být zmíněn snad kolem roku 1230.[5] Ve vsi stával středověký vodní hrad,[6] který založil rod Schenků ze Schenberku, kteří se uvádí již v roce 1252, prvním majitelem vesnice měl být Wolfram (případně Olbram) Schenk z Schenkberku. Jeho syn založil ve vesnici vodní hrad, posléze rod vymřel a na počátku 14. století Jakubov vyženil Filip z rodu pánů z Pernštejna a tito šlechtici se začali titulovat jako páni „z Jakubova“. Mezi lety 1349 a 1357 byl majitelem vsi Jimram z Jakubova.[5] Roku 1384 musel Žibřid z Pernštejna a Jakubova prodat panství s hradem (tvrzí) Janovi z Hardeka, ale zpět do pernštejnského majetku ji získal Vilém I. z Pernštejna. Na konci 15. století získali Jakubov Krajířové z Krajku, za jejich vlády se Jakubov stal městečkem a hrad již byl zřejmě pustý.[4] Po roce 1538 získal vesnici Václav Chroustenský z Malovar a v roce 1617 získal Jan Čejka z Olbramovic. Jan Čejka po bitvě na Bílé Hoře přišel o majetky a v roce 1636 získal vesnici rod Schaumburků a stal se součástí moravskobudějovického panství. V roce 1689 pak ale prodali Schaumburkové vesnice Jakubov, Vranín a Lukov majitelům Jaroměřic nad Rokytnou a ti připojili vsi k jaroměřickému panství.[5] Třicetiletá válka městečko velmi poničila, zaniklo celkem 15 usedlostí z 36.[3][5] Roku 1775 proběhlo ve vesnici selské povstání. Roku 1863 byla založena škola.[5]
Kolem poloviny 19. století se v oblasti Jakubova těžila železná ruda, ta byla převážena do Bolíkova nedaleko Dačic. V Jakubově fungoval důl sv. Matěje, jeho majitelkou byla Marie Riesse Stallburg, ta byla majitelkou i železáren v Bolíkově. Na začátku první světové války odešlo bojovat 135 občanů Jakubova, ve válce jich zemřelo celkem 26. Již před válkou vznikl pod patronací faráře Matěje Kabelky spolek Omladiny a těsně po válce v roce 1919 vznikla jednota republikánského dorostu. V roce 1921 byl postaven pomník padlým vojákům z první sv. války.[5] Roku 1929 pak byla založena i Národní jednota, která následně založila plovárnu u Vidláku. Na počátku druhé světové války byly nuceně nasazeni občané z Jakubova, celkem jich postupně bylo odvezeno 24.[4] V roce 1946 byl postaven památník obětem druhé sv. války.[5]
Po skončení války byly původní spolky zrušeny a pak bylo roku 1950 založeno JZD. Nově pak byl založen SSM (založen byl ale jako Československý svaz mládeže). V roce 1960 pak bylo místní JZD sloučeno s JZD v Martínkově a později i s JZD v Domamili[4] a vzniklo tzv. JZD Nový život.[7] To pak bylo v roce 1977 sloučeno ještě s JZD v Lesonicích.[4]
Mezi lety 1954 a 1956 byl upraven potok v obci a mezi lety 1956 a 1959 byla postavena nová školní budova a z původní školní budovy byl přebudován kulturní dům. V roce 1977 pak byla postavena nová prodejna ve vsi. Mezi lety 1976 a 1981 byla postavena budova mateřské školy. Roku 1986 pak byl vybudován rybník Voráč a v roce 1991 byl otevřen nový kulturní dům, původní byl zbořen v roce 1986. Roku 1996 byl do obce doveden plyn a v roce 1997 byly vyasfaltovány silnice v obci.[4]
V roce 2005 po vítězství v soutěži Vesnice Vysočiny chtěla obec oslavit vítězství a tak u silnice I/38 postavil sochy ze slámy, které se od té doby každoročně obnovují a mění za jiné figury.[8]
Do roku 1849 patřil Jakubov u Moravských Budějovice do jaroměřického panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřil Jakubov u Moravských Budějovice pod Litohoř, následně se obec osamostatnila.[9][5] Od roku 1964 byl pak pod jakubovský národní výbor byl správně začleněn Martínkov, k rozdělení obcí došlo až v roce 1990.[4]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Obec Jakubov u Moravských Budějovic v roce 2005 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.[10] Obec Jakubov u Moravských Budějovic v roce 2011 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za bohatý kulturní a společenský život.[10] Obec Jakubov u Moravských Budějovic v roce 2012 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrá stuha, tj. ocenění za společenský život.[10] Obec v roce 2014 získala ocenění v rámci soutěže Vesnice Vysočiny 2014, tj. konkrétně obdržela Zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí.[11] V roce 2016 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2016, konkrétně obdržela diplom za systematický rozvoj obce.[12]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 570 | 563 | 536 | 526 | 539 | 524 | 543 | 477 | 526 | 516 | 511 | 555 | 572 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[14] | 2010[15] | 2013[16] | 2017[17] | 2021[18] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (31.23 %) | KSČM (21.42 %) | ANO 2011 (21.3 %) | ANO (35.12 %) | ANO (24.71 %) |
| 2. | KSČM (23.34 %) | TOP 09 (20.4 %) | KSČM (20.61 %) | KDU-ČSL (13.29 %) | SPOLU (21.83 %) |
| 3. | ODS (20.5 %) | ČSSD (15.98 %) | ČSSD (14.08 %) | SPD (12.02 %) | SPD (14.94 %) |
| účast | 67.16 % (319 z 475) | 59.25 % (301 z 508) | 59.88 % (297 z 496) | 63.22 % (318 z 503) | 70.28 % (350 z 498) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[19] | 2012[20] | 2016[21] | 2020[22] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (22.84 %) | STO (47.89 %) | STO (49.2 %) | ODS+STO (44.39 %) |
| 2. | ODS (21.31 %) | KSČM (21.05 %) | KSČM (11.64 %) | ANO (10.76 %) |
| 3. | KSČM (20.81 %) | ČSSD (10.0 %) | KDU-ČSL (11.11 %) | KDU-ČSL (9.41 %) |
| účast | 39.24 % (197 z 502) | 39.48 % (199 z 504) | 37.85 % (190 z 502) | 43.71 % (226 z 517) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (83 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (78 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (55 hlasů). Volební účast byla 64.87 %, tj. 325 ze 501 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (202 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (116 hlasů). Volební účast byla 63.98 %, tj. 318 ze 497 oprávněných voličů.[23]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (142 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (73 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (54 hlasů). Volební účast byla 68.20 %, tj. 341 ze 500 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (219 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (153 hlasů). Volební účast byla 74.25 %, tj. 372 ze 501 oprávněných voličů.[24]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Čejka z Olbramovic (1565/6–1623), majitel jakubovského panství
- Hana Dračková, kronikářka
- Miroslav Kabelka, starosta
- František Papoušek (1880–1957), numismatik
- Eduard Zvěřina (1874–?), kreslíř a spisovatel
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- kostel svatého Jakuba Staršího
- socha sv. Tekly z 19. století
- pamětní kámen z roku 1512
- kříž v parku z roku 1749
- kříž u kostela z roku 1868
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 18. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g DRAČKOVÁ, Hana. Jakubov u Moravských Budějovic : vesnice Vysočiny 2005. Vyd. 1. vyd. Brno: F.R.Z. agency 175 s. ISBN 978-80-87332-23-8, ISBN 80-87332-23-7. OCLC 752798330 S. 8–10.
- ↑ a b c d e f g h NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 423, 583–587.
- ↑ FABIÁN, Petr. Jakubov [online]. Hrady-zriceniny.cz [cit. 2021-05-21]. Dostupné online.
- ↑ KRUPIČKA, Milan. Domamil [online]. Domamil: Milan Krupička [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Slaměné postavy vítají u Jakubova už šestnáct let, podívejte se. Třebíčský deník. 2021-05-25. Dostupné online [cit. 2021-08-10].
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 104.
- ↑ a b c Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
- ↑ MAREŠOVÁ, Dita. Obec Ořechov a místní část Ronov - Vesnice Vysočiny 2014 [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 15. 8. 2014, rev. 15. 8. 2014 [cit. 2014-09-15]. Dostupné online.
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku Kraje Vysočina je LÍPA [online]. Kraj Vysočina, 2016-05-30, rev. 2016-05-30 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakubov u Moravských Budějovic na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Jakubov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Jakubov u Moravských Budějovic v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
