Opatov (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Opatov
Střed vesnice
Střed vesnice
Znak městyse OpatovVlajka městyse Opatov
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU 2 (obec) CZ0634 591319
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Třebíč
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 755 (2020)[1]
Rozloha 19 km²
Katastrální území Opatov na Moravě
Nadmořská výška 582 m n. m.
PSČ 675 28
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa úřadu městyse Opatov 149
67528 Opatov na Moravě
obecniurad@opatov.cz
Starostka Ing. Lenka Štočková
Oficiální web: www.opatov.cz
Opatov
Opatov
Další údaje
Kód části obce 111473
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Opatov (německy Oppatau[2]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 755[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Kněžice, Hladov, Dlouhá Brtnice, Brtnice, Sedlatice, Brtnička a Předín.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1068. V roce 1234 byl v obci postaven kostel a fara, jak dokládá zámecký archív v Třebíči. Roku 1487 získává obec nového majitele, když je od bratrů Trpišových odkoupena Hynkem z Valdštejna. Během následujících let zažívá obec rozkvět, což vyúsťuje v roce 1540 k povýšení na městys. Po Bílé hoře se stává obec společně s dalšími 32 obcemi majetkem Collalta, který byl císařem odměněn za věrné služby, při potlačování odbojných českých stavů.

V roce 2020 bylo oznámeno, že ministerstvo zemědělství ČR plánuje stavbu několika nových přehradních nádrží, kdy jedna z nich by mohl být postavena mezi obcí Opatov a částí Kněžic Brodcemi na řece Brtnice. Součástí přehrady by měl být i rybník Zlatomlýn s vodopádem. Její rozloha by měla být 90,3 hektaru.[3]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4] V letech 2006–2010 působil jako starosta František Šenekl, od roku 2010 tuto funkci zastává Lenka Štočková.[5] V roce 2020 by měl být rekonstruován průtah městem.[6]

Vývoj počtu obyvatel Opatova[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1 634 1 596 1 422 1 390 1 340 1 264 1 196 977 1 035 935 836 853 802

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 70. 
  3. NEDĚLKOVÁ, Jana; ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Ministerstvo plánuje na Vysočině sedm nových přehrad, největší u Žďáru. iDNES.cz [online]. Mafra, 2020-05-13 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  4. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  5. BÁRTÍKOVÁ, Eva. V Opatově po volbách přituhuje. Třebíčský deník. 29. 10. 2010, čís. 251, s. 1. 
  6. mach. Na Okříšky po novém koberci. Horácké noviny [online]. Yashica, 2020-02-03 [cit. 2020-02-24]. Dostupné online. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  8. http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/avantgarda/AVA3/EP.pdf
  9. www.encyklopediecr.eu [online]. www.encyklopediecr.eu [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. 
  10. Kramerius – František Bohumír Štěpnička
  11. Kramerius – Monografie

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]