Opatov (okres Třebíč)
| Opatov | |
 Střed vesnice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | městys |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 591319 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Třebíč |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′28″ s. š., 15°39′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 755 (2020)[1] |
| Rozloha | 19 km² |
| Katastrální území | Opatov na Moravě |
| Nadmořská výška | 582 m n. m. |
| PSČ | 675 28 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse |
Opatov 149 67528 Opatov na Moravě obecniurad@opatov.cz |
| Starostka | Ing. Lenka Štočková |
|
Oficiální web: www | |
  Opatov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 111473 |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Opatov (německy Oppatau[2]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 755[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Kněžice, Hladov, Dlouhá Brtnice, Brtnice, Sedlatice, Brtnička a Předín.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1068. V roce 1234 byl v obci postaven kostel a fara, jak dokládá zámecký archív v Třebíči. Roku 1487 získává obec nového majitele, když je od bratrů Trpišových odkoupena Hynkem z Valdštejna. Během následujících let zažívá obec rozkvět, což vyúsťuje v roce 1540 k povýšení na městys. Po Bílé hoře se stává obec společně s dalšími 32 obcemi majetkem Collalta, který byl císařem odměněn za věrné služby, při potlačování odbojných českých stavů.
V roce 2020 bylo oznámeno, že ministerstvo zemědělství ČR plánuje stavbu několika nových přehradních nádrží, kdy jedna z nich by mohl být postavena mezi obcí Opatov a částí Kněžic Brodcemi na řece Brtnice. Součástí přehrady by měl být i rybník Zlatomlýn s vodopádem. Její rozloha by měla být 90,3 hektaru.[3]
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4] V letech 2006–2010 působil jako starosta František Šenekl, od roku 2010 tuto funkci zastává Lenka Štočková.[5] V roce 2020 by měl být rekonstruován průtah městem.[6]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 634 | 1 596 | 1 422 | 1 390 | 1 340 | 1 264 | 1 196 | 977 | 1 035 | 935 | 836 | 853 | 802 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Pomník osvobození z roku 1938
- Kostel svatého Jáchyma a svaté Anny
- Kaple svaté Anny
- Kostel svatého Bartoloměje
- Dům čp. 23
- Opatovské zákopy – přírodní rezervace
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Bartoloměje
Fara
Socha svatého Jana Nepomuckého
Kaple sv. Jáchyma a sv. Anny
Úřad městyse
Kaple sv. Anny
Pomník obětem 1. a 2. světové války
Přírodní rezervace Opatovské zákopy
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jaroslav Janko (1893–1965), matematik
- Jaroslav Obůrka (1921–?), tesař a voják
- Václav Rambousek (1896–?), legionář
- Antonín Skála (1891–1953), tělovýchovný pracovník
- JUDr. Jan Skála (* 5. března 1883, + 1976), původně redaktor Práva lidu, redaktor Kladenské Svobody, zástupce šéfredaktora Rudého práva, šéfredaktor Pražského Večerníku, 1923–1927[8] náměstek primátora hl. města Prahy[9], www.dr-jan-skala.estranky.cz
- František Šilhavý (1863–1939), pedagog a spisovatel
- František Bohumír Štěpnička (1785–1832), básník, místní rodák.[10] Sbírka jeho obrozeneckých básní nese název Hlas lýry české.[11]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 70.
- ↑ NEDĚLKOVÁ, Jana; ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Ministerstvo plánuje na Vysočině sedm nových přehrad, největší u Žďáru. iDNES.cz [online]. Mafra, 2020-05-13 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ BÁRTÍKOVÁ, Eva. V Opatově po volbách přituhuje. Třebíčský deník. 29. 10. 2010, čís. 251, s. 1.
- ↑ mach. Na Okříšky po novém koberci. Horácké noviny [online]. Yashica, 2020-02-03 [cit. 2020-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/avantgarda/AVA3/EP.pdf
- ↑ www.encyklopediecr.eu [online]. www.encyklopediecr.eu [cit. 2016-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Kramerius – František Bohumír Štěpnička
- ↑ Kramerius – Monografie
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolická farnost Opatov na Moravě
- Opatovské zákopy – přírodní rezervace
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Opatov ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Opatov v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
