Opatov (okres Třebíč)
| Opatov | |
|---|---|
 Střed vesnice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 591319 |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′28″ s. š., 15°39′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 773 (2022)[1] |
| Rozloha | 19,03 km² |
| Katastrální území | Opatov na Moravě |
| Nadmořská výška | 582 m n. m. |
| PSČ | 675 28 |
| Počet domů | 301 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Opatov 149 675 28 Opatov na Moravě obecniurad@opatov.cz |
| Starostka | Ing. Lenka Štočková |
| Oficiální web: www | |
  Opatov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591319 |
| Kód části obce | 111473 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Opatov (německy Oppatau[3]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 773[1] obyvatel.
Opatov se nachází 17 kilometrů západně od Třebíče, protéká jím potok Brtnička.[4] Kromě hlavní části patří k obci též osada Karlín.
Sousedními obcemi sídla jsou Kněžice, Hladov, Dlouhá Brtnice, Brtnice, Sedlatice, Brtnička a Předín.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1068.[5] Ale vesnice měla být založena až někdy ve 12. století mnichy z Želivského kláštera. V roce 1234 byl v obci postaven kostel a fara, jak dokládá zámecký archív v Třebíči.[6]
V roce 1361 zakoupil část vesnice Jimram z Jakubova, další část Opatova vlastnil Jan z Opatova, který 1366 přikoupil Brtničku, v roce 1368 pak zakoupil další část Opatova a tvrz v Dlouhé Brtnici.[4] V roce 1416 je v obci písemně zmíněná tvrz, ta ale měla být vybudována již ve 14. století, později už byla uvedena jako pustá.[6]
Na počátku 15. století jsou jako majitelé vsi uváděni Vaněk a Dobeš z Opatova, další části vsi pak vlastnili bratři Bohuslav, Erazim, Drslav a Jakub z Opatova, právě Erazim v roce 1415 Erazím přikoupil vesnice Stajiště, Bezděkov a Bohuslavice. Roku 1416 pak Vaněk a Dobeš z Opatova prodali svoji část majetku ve vsi Bohuslavovi z Nemyšle, ale ten záhy prodal tento majetek Janovi z Pelhřimova (později z Trpiš z Čejova). V roce 1420 se jeho zeť Mareš z Volféřova stal majitelem vesnice, spolu s ním vlastnila majetky jeho manželka.[4]
V roce 1464 byla majitelkou části vesnice Anna, která se spolčila v roce 1466 s manželem Vilémem z Kyjovic.[4] V roce 1481 zanikly blízké vesnice Martinice a Petrůvky.[5] V roce 1487 pak od Mikuláše Trpiše z Čejova odkoupil vesnici Hynek z Valdštejna, záhy přikoupil i Komárovice a Starou Říši, hned téhož roku dal právo nakládat s vesnicemi Opatov a Starou Říší manželce Dorotě z Lípy. Roku 1540 byl Opatov povýšen na městys. Tím se stal Opatov součástí brtnického panství. Následně byl správcem vesnice až do roku 1587 právě Hynek Brtnický z Valdštejna, ale od toho roku pak získal právo dědičně nakládat s majetkem ve vsi. V roce 1590 přijal jako společnici svoji manželku Kateřinu Zajimačku z Kunštátu, zemřel v roce 1496 bezdětný a Opatov zdědil Zdeněk z Valdštejna, kterému byl majetek v roce 1623 konfiskován.[4]
V roce 1662[7] pak získal městys a další obce hraběcí rod Collalto a roku 1645 zanikly blízké vesnice Jeníšov, Štítky a Stančice. Roku 1659 byla ve vsi založena škola, ta v roce 1808 byla přestěhována do jiné budovy a roku 1860 rozšířena do patra, v roce 1889 pak byla založena nová škola. Roku 1838 byly založeny v městysu sklářské hutě (ty zanikly roku 1886) a mezi lety 1841 a 1845 byl postaven kostel svatého Bartoloměje. V srpnu a září roku 1866 postihla Opatov podobně jako ostatní okolní obce epidemie cholery, která si vyžádala dvacet obětí.[8] Roku 1875 byla ve vsi postavena kaple svaté Anny. V roce 1883 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů a roku 1913 dělnická tělovýchovná jednota.[5]
Roku 1900 byla založena výrobna perleťových knoflíků a v roce 1923 byla postavena nová sokolovna, roku 1928 byla vesnice elektrifikována, o rok později byla otevřena autobusová linka mezi Telčí, Opatovem a Okříškami. V roce 1933 byl v městysi postaven kostel pravoslavné církve a roku 1938 byl na náměstí postaven pomník osvobození. V roce 1938 byla v městysi otevřena měšťanská škola, ta původně byla umístěna ve Stonařově. Na konci druhé světové války dne 7. května 1945 byl proveden nálet na Opatov, při kterém zemřelo pět občanů. Po skončení války byla roku 1946 v obci založena mateřská škola v roce 1949 pak bylo založeno JZD, to pak bylo v roce 1978 sloučeno s JZD v Brodcích, Brtničce, Horách, Hrutově, Kněžicích, Předíně a Štěměchách a vzniklo JZD Horácko se sídlem v Opatově. Mezi lety 1957 a 1960 byla velmi rozšířena školní budova a roku 1964 bylo v nedalekém lese postaveno rekreační středisko Závodů Klementa Gottwalda.[5]
V roce 2020 bylo oznámeno, že ministerstvo zemědělství ČR plánuje stavbu několika nových přehradních nádrží, kdy jedna z nich by mohl být postavena mezi obcí Opatov a částí Kněžic Brodcemi na řece Brtnice. Součástí přehrady by měl být i rybník Zlatomlýn s vodopádem. Její rozloha by měla být 90,3 hektaru.[9] V roce 2020 došlo ke znečištění prameniště pro obecní vodovod a několik týdnů tak obec byla zásobována náhradními cisternami.[10] V srpnu roku 2020 bylo oznámeno, že prameniště bylo vyčištěno a voda je opět pitná.[11][12]
V roce 2020 by měl být rekonstruován průtah městem.[13] V srpnu roku 2020 byla vesnice třikrát zatopena.[14]
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[15]
Do roku 1849 patřil Opatov do brtnického panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava a od roku 1960 do okresu Třebíč.[16] Součástí městyse byla do roku 1875 i vesnice Brtnička.[3]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 634 | 1 596 | 1 422 | 1 390 | 1 340 | 1 264 | 1 196 | 977 | 1 035 | 935 | 836 | 853 | 802 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
V letech 2006–2010 působil jako starosta František Šenekl, od roku 2010 tuto funkci zastává Lenka Štočková.[18]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[19] | 2010[20] | 2013[21] | 2017[22] | 2021[23] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (36.81 %) | ČSSD (24.39 %) | ČSSD (27.41 %) | ANO (30.53 %) | ANO (30.0 %) |
| 2. | ODS (23.49 %) | KSČM (16.9 %) | KSČM (23.92 %) | KSČM (15.01 %) | SPOLU (19.51 %) |
| 3. | KSČM (18.79 %) | TOP 09 (12.56 %) | ANO 2011 (13.17 %) | SPD (11.95 %) | SPD (12.43 %) |
| účast | 60.76 % (384 z 632) | 66.03 % (414 z 627) | 60.22 % (377 z 626) | 62.40 % (395 z 633) | 65.82 % (414 z 629) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[24] | 2012[25] | 2016[26] | 2020[27] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (38.17 %) | KSČM (28.64 %) | STO (25.67 %) | ANO (18.5 %) |
| 2. | KSČM (25.31 %) | ČSSD (26.69 %) | KSČM (18.01 %) | Piráti (17.0 %) |
| 3. | ODS (13.69 %) | STO (16.5 %) | ČSSD (13.06 %) | ODS+STO (13.0 %) |
| účast | 38.66 % (242 z 626) | 35.10 % (219 z 624) | 35.84 % (224 z 625) | 32.96 % (204 z 619) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (149 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (69 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (66 hlasů). Volební účast byla 68.11 %, tj. 425 ze 624 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (296 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (104 hlasů). Volební účast byla 64.32 %, tj. 402 ze 625 oprávněných voličů.[28]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (242 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (93 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (32 hlasů). Volební účast byla 70.26 %, tj. 437 ze 622 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (313 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (145 hlasů). Volební účast byla 73.52 %, tj. 458 ze 623 oprávněných voličů.[29]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (195 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (106 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (81 hlasů). Volební účast byla 74.36 %, tj. 464 ze 624 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (242 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (232 hlasů). Volební účast byla 76.21 %, tj. 474 ze 622 oprávněných voličů.[30]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Pomník osvobození z roku 1938
- Kostel svatého Jáchyma a svaté Anny
- Kaple svaté Anny
- Kostel svatého Bartoloměje
- Dům čp. 23
- Opatovské zákopy – přírodní rezervace
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel svatého Bartoloměje
-
Fara
-
Socha svatého Jana Nepomuckého
-
Kaple sv. Jáchyma a sv. Anny
-
Úřad městyse
-
Kaple sv. Anny
-
Pomník obětem 1. a 2. světové války
-
Přírodní rezervace Opatovské zákopy
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jaroslav Janko (1893–1965), matematik
- Jaroslav Obůrka (1921–?), tesař a voják
- Václav Rambousek (1896–?), legionář
- Antonín Skála (1891–1953), tělovýchovný pracovník
- JUDr. Jan Skála (* 5. března 1883, + 1976), původně redaktor Práva lidu, redaktor Kladenské Svobody, zástupce šéfredaktora Rudého práva, šéfredaktor Pražského Večerníku, 1923–1927[31] náměstek primátora hl. města Prahy[32]
- František Šilhavý (1863–1939), pedagog a spisovatel
- František Bohumír Štěpnička (1785–1832), básník, místní rodák. Sbírka jeho obrozeneckých básní nese název Hlas lýry české.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 70.
- ↑ a b c d e DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 442 s. S. 314–324.
- ↑ a b c d Některá významná data z historie Opatova 1086 - 1980 [online]. Opatov: Městys Opatov [cit. 2021-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-08.
- ↑ a b NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 126. Dostupné online.
- ↑ PÁTEK, Alois Josef. Vlastivěda moravská - Jihlavský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1901. 246 s. S. 128–156.
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-03-23]. Dostupné online.
- ↑ NEDĚLKOVÁ, Jana; ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Ministerstvo plánuje na Vysočině sedm nových přehrad, největší u Žďáru. iDNES.cz [online]. Mafra, 2020-05-13 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Voda se zlepšuje, Opatovsko má naději, že konečně zmizí náhradní cisterny. Třebíčský deník. 2020-07-30. Dostupné online [cit. 2020-09-02].
- ↑ ČTK. Ve vodovodu Opatova a Předína by měla být zase pitná voda. Naše voda [online]. 2020-08-06 [cit. 2020-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Prameniště u Opatova, které letos znečistily deště, posílí vrty. Naše voda [online]. 2020-12-27 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online.
- ↑ mach. Na Okříšky po novém koberci. Horácké noviny [online]. Yashica, 2020-02-03 [cit. 2020-02-24]. Dostupné online.
- ↑ BLAŽEK, Tomáš. Metr bahna v ulicích. Bouřky zaplavily Opatov třikrát během devíti dnů. iDNES.cz [online]. 2020-08-25 [cit. 2020-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 216–217.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ BÁRTÍKOVÁ, Eva. V Opatově po volbách přituhuje. Třebíčský deník. 29. 10. 2010, čís. 251, s. 1.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ VLAŠÍN, Štěpán. Avantgarda známá a neznámá III.. Praha: Svoboda, 1970. Kapitola Ediční poznámky a vysvětlivky, s. 444.
- ↑ JUDr. Jan Skála [online]. [cit. 2021-08-08]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolická farnost Opatov na Moravě
- Opatovské zákopy – přírodní rezervace
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Opatov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Opatov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Opatov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
