Hartvíkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hartvíkovice
Centrum Hartvíkovic
Centrum Hartvíkovic
Znak obce HartvíkoviceVlajka obce Hartvíkovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590584
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel552 (2022)[1]
Rozloha5,74 km²
Katastrální územíHartvíkovice
Nadmořská výška440 m n. m.
PSČ675 76
Počet domů221 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHartvíkovice č. p. 31
675 76 Hartvíkovice
obec.hartvikovice@cbox.cz
StarostaMgr. Vítězslav Rous
Oficiální web: www.hartvikovice.cz
Hartvíkovice
Hartvíkovice
Další údaje
Kód obce590584
Kód části obce37451
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hartvíkovice (do roku 1900 Hartíkovice[3], uvádí se také bázev Artvíkovice, Artvíkov, Ertíkovice[4], německy Hartikowitz, Hartwikowitz, Hartwigsdorf[3]) jsou obcí ležící jihovýchodně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 440 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Žije zde 552[1] obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1104.

Sousedními obcemi sídla jsou Popůvky, Stropešín, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Třesov, Okarec a Sedlec.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Hartvíkovice se nachází 8 km od Náměště nad Oslavou směrem jihozápadním, protéká ji potok, který se vlévá do Dalešické přehrady. Původně byla podkovovitého tvaru, posléze rozšířena o další ulice.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

pohled ze západu na Hartvíkovice
Hartvíkovice v roce 1908

Okolí obce je osídleno více než 5000 let, kolem roku 5600-4000 př. n. l. bylo osídleno návrší nedaleko Popůvek, následně pak kolem roku 2600 př. n. l. bylo osídleno hradiště na Wilsonově skále.[5] Podle ústní tradice byl zakladatelem Hartvíkovic Ertvík (Artvík). V písemných pramenech se o této osobnosti žádné zmínky nenachází. Písemné zmínky o osídlení jsou z roku 1104.[6] Dějiny obce úzce souvisí s osudy třebíčského benediktinského kláštera založeného v roce 1101. V roce 1340 v obci již byla farnost, která spadala pod tasovské děkanství, zakladatelem farnosti však měl být třebíčský klášter.[4] V roce 1356 byly Hartvíkovice prodány Elišce z Okarce, později v roce 1377 byl dvůr postoupen majitelům Okarce. Roku 1340 se objevují první zmínky o kostele sv. Jiljí. Posléze patřily Hartvíkovice rodu Hartvíkovickému, postupně Mikuláši z Hartvíkovic, Janu z Hartvíkovic, Haškovi z Hartvíkovic, Ondřejovi z Hartvíkovic a dalším. Až v roce 1398 pak Jilvín II. z Hartvíkovic postupně odkoupil veškeré majetky rozdrobené mezi drobné vlastníky a zcelil tak Hartvíkovice.[4] V roce 1446 byl poprvé zmíněn v údolí řeky Jihlavy hartvíkovický mlýn.[7]

Roku 1492 byla ves prodána Jilvínem III. z Hartvíkovic Dobešovi z Čechtína, ten pak obratem prodal Zikmundovi a Markvardovi z Mírova, těm už v tu dobu patřil Okarec a Hartvíkovice tak značně rozšířily jejich majetek. V roce 1537 pak Zikmund prodal majetek Jaroslavovi Osovskému z Doubravice (tomu už přepustila roku 1536 Okarec, Pyšel a Říčánky (zaniklá obec) jeho manželka Mandalena z Mírova). Roku 1556 byly Hartvíkovice připojeny k Náměšti nad Oslavou, téhož roku Hartvíkovice získal od manželky Jaroslava Osovského Oldřich z Lomnice.[4] V roce 1775 pak proběhly protesty nevolníků.[6] Roku 1598 zde byla nekatolíky vypálena fara a zavražděn farář a katolická fara byla v Hartvíkovicích obnovena až roku 1785. V roce 1788 byla v obci založena škola, v roce 1888 pak byla postavena nová školní budova.[4] Škola pak byla zrušena v roce 1979.[8]

Roku 1850 proběhl v obci velký požár, který spálil 33 domů.[8] V roce 1853 byl opraven kostel a umístěn v něm velký zvon.[3] V roce 1856 pak byla v obci postavena kaplička a v roce 1866 pak během prusko-rakouských válek prošli vesnicí pruská vojska. V roce 1907 byl nedaleko vesnice otevřen lom na vápenec. V letech 1916 a 1936 byly u cest u vesnice postaveny kříže (u kostela 1916 a u cesty do Pucova 1936).[8] Mezi lety 1911 a 1912 byla přivedena do vesnice silnice z Náměště nad Oslavou, vedla přes Naloučany a ústila do Čikova.[8] Roku 1913 pak byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů.[9] V roce byly 1917 všechny zvony zrekvírovány a to včetně zvonu z 15. století, roku 1929 pořízeny 4 nové, ale ty pak byly roku 1942 opět zrekvírovány kromě nejmenšího, až v roce 1970 byly vysvěceny 3 nové.[10]

V roce 1928 bylo vysušeno jezero u kapličky a o rok později byla do vesnice přivedena elektřina a roku 1947 pak i telefon.[8] V roce 1933 pak byla v obci postavena další kaple, financována byla Církví československou husitskou.[11] Roku 1953 bylo v obci založeno JZD. Roku 1956 pak byl opraven kostel sv. Jiljí a v roce 1976 pak most přes řeku Oslavu nedaleko vesnice.[8] Mezi lety 1978 a 1981 byla nedaleko vesnice u fotbalového hřiště postavena ubytovna místní jednotky Sokola.[12] Roku 1979 pak po dokončení stavby Dalešické přehrady (mezi lety 1966 a 1977) byl nedaleko vesnice otevřen tzv. Stropešínský most a v roce 1984 bylo v údolí u přehrady nedaleko Wilsonovy skály otevřeno veřejné tábořiště, to provozoval Svazarm Hartvíkovice, v roce 1989 pak bylo provozováno JZD Studenec a získalo název Hartvíkovická pláž.[7] Roku 1960 bylo na pozemcích obce postaveno Vojenské letiště Náměšť nad Oslavou.[5] V roce 1985 pak proběhly obcí velké povodně[8] a také byla místním Sokolem zakoupena kaple církve Československé husitské. V roce 2002 ji však opět odkoupila obec.[11] Po roce 1989 pak bylo tábořiště odkoupeno soukromým vlastníkem a pojmenováno Autokemp Wilsonka.[7] V obci roku 1989 vznikla organizace Občanského fóra a byla podpořena iniciativa Havel na hrad. V devadesátých letech 20. století byla obec plynofikována a byl zaveden vodovod.[5]

Do roku 1849 patřily Hartvíkovice do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak mezi lety 1949 a 1960 patřily do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč.[13] Součástí obce byl do roku 1898 a mezi lety 1961-1991 Třesov.[3] Od roku 1977 pak byly sloučeny obce Popůvky a Hartvíkovice, kdy Popůvky spadaly pod obec Hartvíkovice.[5]

Vývoj počtu obyvatel Hartvíkovic[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2019
Počet obyvatel 386 437 560 584 547 577 633 581 695 681 635 576 565 563

Politika[editovat | editovat zdroj]

V letech 1993–2010 působil jako starosta Otto Tručka, od roku 2010 do roku 2018 tuto funkci zastával Zdeněk Nováček. Od roku 2018 vykonává funkci starosty Vítězslav Rous.[15]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Hartvíkovice
2006[16] 2010[17] 2013[18] 2017[19] 2021[20]
1. ČSSD (31.91 %) ČSSD (30.19 %) KSČM (25.47 %) ANO (35.18 %) ANO (30.54 %)
2. KSČM (27.3 %) KSČM (23.52 %) ČSSD (20.91 %) KSČM (14.07 %) SPOLU (17.04 %)
3. ODS (16.66 %) KDU-ČSL (11.37 %) ANO 2011 (15.58 %) KDU-ČSL (10.74 %) SPD (11.89 %)
účast 64.68 % (282 z 436) 58.37 % (258 z 442) 59.34 % (270 z 455) 60.84 % (275 z 452) 69.47 % (314 z 452)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Hartvíkovice
2008[21] 2012[22] 2016[23] 2020[24]
1. ČSSD (44.27 %) KSČM (36.96 %) KSČM (22.46 %) ANO (30.71 %)
2. KSČM (30.2 %) ČSSD (20.6 %) ANO 2011 (21.01 %) KDU-ČSL (11.42 %)
3. ODS (7.29 %) KDU-ČSL (16.36 %) KDU-ČSL (17.39 %) Piráti (11.42 %)
účast 44.99 % (193 z 429) 38.41 % (174 z 453) 31.40 % (141 z 449) 30.85 % (141 z 457)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (89 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (51 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (46 hlasů). Volební účast byla 58.89 %, tj. 265 ze 450 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (199 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (68 hlasů). Volební účast byla 59.87 %, tj. 269 ze 451 oprávněných voličů.[25]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (159 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (59 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (27 hlasů). Volební účast byla 67.48 %, tj. 305 ze 452 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (221 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (110 hlasů). Volební účast byla 74.11 %, tj. 332 ze 448 oprávněných voličů.[26]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 90. 
  4. a b c d e f DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45, Náměšťský okres. 1. vyd. vyd. Brno: GARN 342 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-92-9, ISBN 80-86347-92-3. OCLC 773170520 S. 132–144. 
  5. a b c d e ZEZULOVÁ, Kateřina. Škola v Hartvíkovicích. Brno, 2011 [cit. 2021-08-04]. 74 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita – Filozofická fakulta – Historický ústav. Vedoucí práce Jiří Malíř. s. 7, 12, 13. Dostupné online.
  6. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 16. Dostupné online.
  7. a b c Dalešická přehrada [online]. Hartvíkovice: Obec Hartvíkovice [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  8. a b c d e f g Hartvíkovice – historie obce a památky [online]. Mikroregion Náměšťsko, 2011-10-17 [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  9. POŽÁROVÁ, Michaela. Sbor dobrovolných hasičů Hartvíkovice. Zpravodaj Hartvíkovice. Prosinec 2019, roč. 2019, s. 7. Dostupné online. 
  10. Obec Hartvíkovice. Kostel sv. Jiljí [online]. Hartvíkovice: Obec Hartvíkovice [cit. 2016-11-22]. Dostupné online. 
  11. a b Kaple [online]. Hartvíkovice: Obec Hartvíkovice [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  12. Sokol Hartvíkovice [online]. Hartvíkovice: Obec Hartvíkovice [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  13. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 73. 
  14. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  15. Usnesenízustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Hartvíkovice, konaného dne 2. 11. 2018 [online]. Hartvíkovice: Obec Hartvíkovice, 2018-11-02 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  26. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  27. ŠAROUNOVÁ, Irena. Z paluby lodě je Dalešická přehrada nejkrásnější. V sezóně vyplouvá výletní loď Horácko každý den. Region [online]. Český rozhlas, 2019-07-14 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]