Mírov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Mírov
Mírovský hrad uprostřed obce
Znak obce MírovVlajka obce Mírov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0715 569381
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Šumperk (CZ0715)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Mohelnice
Historická země Morava
Katastrální výměra 13,59 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 371 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 395 m n. m.
PSČ 789 53
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 1
Katastrální území 3
Adresa obecního úřadu Mírov 47
78901 Zábřeh
Starosta Lubomír Pejchal
Oficiální web: www.obecmirov.cz
Email: podatelna@obecmirov.cz
Mírov
Mírov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mírov (německy Mürau) je obec ležící v jižní části okresu Šumperk, asi 4 km SZ od Mohelnice. Žije zde 371[1] obyvatel. Mírov se nečlení na části, ale má tři katastrální území: Mírov, Míroveček a Mírovský Grunt. Dominantou obce je středověký hrad, v němž je umístěna věznice Mírov se zvýšenou ostrahou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poté, co olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku založil v roce 1256 hrad Mírov, se okolní řídké osídlení rozrostlo a nabylo na významu. Časem zde vzniklo městečko a sídlo správy severních oblastí olomoucké diecéze. Mimo jiné se zde konaly též církevní soudy a při nich zde bylo zřízeno i malé vězení.

Postupem času vojenský význam hradu upadal, za husitských válek ještě odolal pokusu husitů o dobytí, ale za třicetileté války jej vypálili císařští vojáci při vyhánění švédské posádky (nutno dodat, že hrad Švédové nedobyli ztečí, ale vyhladověním). Zároveň s tím bylo vypáleno a vydrancováno i městečko, které upadlo na úroveň průměrné vesnice.

S úpadkem vojenské funkce byl hrad čím dál více používán jako církevní vězení – karcer, od roku 1772 to byla jeho hlavní funkce. V současné době je to známá věznice, v níž jsou vězněni nejnebezpečnější zločinci. Za protektorátu a komunistické diktatury zde byli vězněni političtí vězni, z nichž řada zemřela v důsledku krutého zacházení a odpírání lékařské péče. V roce 2000 z Mírova uprchl Jiří Kajínek, její asi nejslavnější vězeň.

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Mohelnice.[2]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mírově.

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[3]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 321.
  3. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šum. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]