Mírov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mírov
Mírovský hrad uprostřed obce
Mírovský hrad uprostřed obce
Znak obce MírovVlajka obce Mírov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0715 569381
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMohelnice
Okres (LAU 1)Šumperk (CZ0715)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel345 (2022)[1]
Rozloha13,57 km²
Nadmořská výška395 m n. m.
PSČ789 01
Počet domů118 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduMírov 47
789 01 Zábřeh
podatelna@obecmirov.cz
StarostaLubomír Pejchal
Oficiální web: www.obecmirov.cz
Mírov
Mírov
Další údaje
Kód obce569381
Kód části obce95524
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mírov (německy Mürau) je obec ležící v jižní části okresu Šumperk, asi 4 km SZ od Mohelnice. Žije zde 345[1] obyvatel. Mírov se nečlení na části, ale má tři katastrální území: Mírov, Míroveček a Mírovský Grunt. Dominantou obce je středověký hrad, v němž je umístěna věznice Mírov se zvýšenou ostrahou.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Mír vzniklého jako domácká podoba některého jména obsahujícího -mir- (Miroslav, Bolemir atd.), která se přiklonila k obecnému mír. Význam místního jména byl "Mírův majetek". Německé jméno vzniklo z českého.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poté, co olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku založil v roce 1256 hrad Mírov, se okolní řídké osídlení rozrostlo a nabylo na významu. Časem zde vzniklo městečko a sídlo správy severních oblastí olomoucké diecéze. Mimo jiné se zde konaly též církevní soudy a při nich zde bylo zřízeno i malé vězení.

Postupem času vojenský význam hradu upadal, za husitských válek ještě odolal pokusu husitů o dobytí, ale za třicetileté války jej vypálili císařští vojáci při vyhánění švédské posádky (nutno dodat, že hrad Švédové nedobyli ztečí, ale vyhladověním). Zároveň s tím bylo vypáleno a vydrancováno i městečko, které upadlo na úroveň průměrné vesnice.

S úpadkem vojenské funkce byl hrad čím dál více používán jako církevní vězení – karcer, od roku 1772 to byla jeho hlavní funkce. V současné době je to známá věznice, v níž jsou vězněni nejnebezpečnější zločinci. Za protektorátu a komunistické diktatury zde byli vězněni političtí vězni, z nichž řada zemřela v důsledku krutého zacházení a odpírání lékařské péče. V roce 2000 z Mírova uprchl Jiří Kajínek

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Mohelnice.[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mírově.

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[5]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 77, 78.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 321.
  5. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šum. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]