Horní Studénky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Horní Studénky
kostel sv. Linharta
kostel sv. Linharta
Znak obce Horní StudénkyVlajka obce Horní Studénky
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0715 535770
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíZábřeh
Okres (LAU 1)Šumperk (CZ0715)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel345 (2022)[1]
Rozloha7,24 km²
Katastrální územíHorní Studénky
Nadmořská výška515 m n. m.
PSČ789 01
Počet domů153 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHorní Studénky 44
78901 Zábřeh
ou.h.studenky@rps.cz
StarostaMgr. Josef Minář
Oficiální web: hornistudenky.cz
Horní Studénky
Horní Studénky
Další údaje
Kód obce535770
Kód části obce44393
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Horní Studénky (německy Studinke) se nachází v Olomouckém kraji, okres Šumperk. Leží 3 km jihovýchodně od Štítů a 13 km severozápadně od Zábřeha na Moravě. Žije zde 345[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci se datuje z roku 1353. Je zřejmé, že obec byla osídlena i před tímto datem. Kostel je doložen již v roce 1531. Kostel zasvěcený sv. Leonardovi, který byl známým poutním místem, byl postaven 1666–1672 a nahradil starší, dřevěný. První zmínka o poutích je už z roku 1620. V roce 1734 byly postaveny ambity kolem kostela, které měly chránit poutníky před nepohodou. Od tohoto roku se dají sledovat i její šlechtičtí majitelé. Fara v dnešní podobě stojí od roku 1788. Škola v obci byla už před rokem 1786. V roce 1908 se přemístila výuka do nové budovy, ve které se učí dodnes.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Vladimír Přikryl (1895–1968), velitel 2. československé paradesantní brigády v SSSR, na domě č.p. 80 má umístěnu pamětní desku[3]
  • František Rabenseifner-Raven (1921–1991), novinář a spisovatel, jehož dosud nevydané prózy jsou svým obsahem vázány přímo na Horní Studénky (např. trilogie Pevnost Velká Morava, odehrávající se v letech 1938–1945). Je také autorem dvoudílné monografie o Horních Studénkách (1983), jejíž strojopis je uložen v knihovně Státního okresního archivu Šumperk.
  • Čeněk Ryzner (1845–1923), český lékař, archeolog a sběratel

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[4]

Na Olšanské hory vede křížová cesta z roku 2013.

Přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Přírodní zvláštností jsou nálezy zkamenělých lastur, plžů a ježovek v okolí Království, svědčící, že tu kdysi bylo dno křídového moře. Na Sychrově roste přeslička bahenní, u Trojičky vachta trojlistá, pod Homolí a na dolní Pustině množství bledulí. V norách pod bludnými kameny žije jezevec lesní, k vidění je také černá zvěř i zatoulaní jeleni, hnízdí zde divoká kachna, bažanti, koroptve, vzácněji chřástalové a křepelky.

V katastru obce jsou prohlášeny dva památné stromy:

Místo a historie[editovat | editovat zdroj]

Horní Studénky je horská obec v okrese Šumperk na severní Moravě. Leží 3 km jihovýchodně od Štítů a 13 km severozápadně od Zábřehu. Zdejší nadmořská výška kolísá mezi 460–600 m, u kostela činí 578 m n. m.

Rok založení obce se dosud přesně nedalo určit, je známo jen, že podle uvedené listiny zde obec v roce 1353 byla, a od toho roku se dají sledovat i jejich šlechtičtí majitelé. Obyvatel měly Horní Studénky v roce 1771 celkem 439, roku 1800 pak 596, roku 1834 jich bylo 748, v roce 1930 jejich počet činil 556, v roce 1938 pak 503. Po roce 1945 se odstěhovalo 46 rodin do pohraničí a tím počet obyvatel k 31. 12. 1970 klesl na 420.

Výlety[editovat | editovat zdroj]

Nabídek na výlety po okolí je mnoho, všechny tyto cesty se dají absolvovat buď pěšky, na horských kolech, v zimě na běžkách. Pro poznání zdejších hlubokých lesů je vhodná cesta (červená značka) k rybníčku Sychrovu na Pustině, odkud vede cesta na sedlo Hambalek, kde je hospoda Na Kocandě. Další možná cesta vede také z Horních Studének přes Zborov do Klášterce a Bohutína na železniční trati ŠumperkHanušovice. Tato cesta je vyhlídkou na panorama Jeseníků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Pavlína Koncošová. Pamětní deska Vladimír Přikryl [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  4. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]