Branná

Branná
	Panorama Branné od jihu
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0715 526169
Pověřená obec	Hanušovice
Obec s rozšířenou působností	Šumperk; (správní obvod)
Okres (LAU 1)	Šumperk (CZ0715)
Kraj (NUTS 3)	Olomoucký (CZ071)
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°9′12″ s. š., 17°0′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	269 (2022)
Rozloha	14,56 km²
Katastrální území	Branná u Šumperka
Nadmořská výška	633 m n. m.
PSČ	788 25
Počet domů	116 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Branná 23; 78825 Branná ; podatelna@branna.eu
Starosta	Ing. Martin Alexa
	Oficiální web: www.branna.eu
	Branná
Další údaje
Kód obce	526169
Kód části obce	9440
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Branná (německy Goldenstein, do roku 1949 česky Kolštejn^[3]) je obec ležící na říčce Branná v okrese Šumperk, na okraji Hrubého Jeseníku. Žije zde 269^[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 1456 ha. Historické jádro obce je od roku 1992 městskou památkovou zónou.

Hlavní dopravní spojení představují silnice číslo 369 a železniční trať č. 292, které obec spojují s Hanušovicemi na jihojihozápadě a Jeseníkem 15 km na severovýchodě. Dále 22 km jižně leží město Šumperk, 25 km východně město Vrbno pod Pradědem a 31 km jižně město Rýmařov.

Název[editovat | editovat zdroj]

Osada byla pojmenována podle sousedního hradu Goldenstein ("zlatý kámen"), jehož jméno odráželo skutečnost, že se v místě těžilo zlato. Ze zkráceného Goldstein se vyvinulo počeštěné Kolštejn (užívalo se vedle Goldštejn či - v 19. století - Kolštýn). Po druhé světové válce ves přejmenována podle říčky Branné.^[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325. Od roku 1436 byla obec městečkem, jehož majitelé se ale poměrně často měnili. V 15. a 16. století vlastnil zdejší panství Zvolští ze Zvole, před rokem 1570 se dostal do rukou pánů ze Žerotína. V roce 1581 ho pak koupili Bruntálští z Vrbna, kteří ho drželi do roku 1614. Poté bylo panství prodáno evangelíku Hanuši Petřvaldskému z Petřvaldu, po jehož smrti v roce 1621 bylo panství kvůli účasti na stavovském povstání zkonfiskováno a dáno Karlu, knížeti z Lichtenštejna. Lichtenštejnové zde pak panovali až do velké zemské správní reformy v polovině 19. století.

Od roku 1890 do poloviny 20. století byla Branná městem a v roce 1930 měla přes tisíc obyvatel (samotný Kolštejn 1010 obyvatel), včetně všech připojených osad 1331 obyvatel, převážně německé národnosti (v roce 1921 se k české národnosti hlásily pouze 2 % obyvatel města). Po skončení druhé světové války došlo k vyhnání velké části zdejších obyvatel, v obci zůstalo pouze 421 osob. Po roce 1989 dosud (prosinec 2022) status města nebyl obnoven.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:^[5]

Komplex zámku se zříceninou hradu Kolštejn – renesanční komplex budov, tvořící urbanistický celek s bývalým fojtstvím a farním kostelem. V současné době (2014) je v rekonstrukci a veřejnosti nepřístupný. Jeho součástí jsou:
- horní hrad - zbytky gotického hradu z 2. poloviny 14. století (první zmínka 1325)
- střední renesanční palác – jednopatrová stavba z let 1570–1580
- dolní renesanční palác – jednopatrová stavba s dvoupatrovou věží a přízemní jižní částí
- vnější portál dolního renesančního paláce – pískovcový z roku 1597, s reliéfy Bruntálských z Vrbna a Hoffmanů z Grunpuchu
- vnitřní portál dolního renesančního paláce – pískovcový z doby po roce 1615, s bosáží a erby pánů z Petřvaldu a Ulerstofenů z Němčího
- hradní most – fragment mostu přes bývalý vodní příkop ze 16. století
Kostel Archanděla Michaela – renesanční kostel z let 1612–1614, upravený před polovinou 18. století; k areálu patří dále:
- socha sv. Jana Nepomuckého – ve výklenku zdi závěru kostela, datovaná do roku 1733
- sousoší Piety – před závěrem kostela, lidová kamenická práce z roku 1663
- budova fary – klasicistní z roku 1784
Fojtství čp. 14 – renesanční stavba z konce 16. století
Hřbitovní kaple se zvonicí – drobná zlidovělá architektura z roku 1810
Chalupa se stodolou čp. 75 – dvojdílná dřevěná srubová architektura s pavlačí z 19. století
Dům čp. 86 – zemědělská usedlost z poloviny 19. století, na kraji obce u potoka
Boží muka u silnice na Vikantice – barokní pilířová z roku 1762
Kašna s plastikou Hygie na náměstí – z roku 1866, litinová plastika je z roku 1901
Vodní mlýn čp. 97 a část zaklenutého potoka
Muzeum vodárenství a vodárna na nádraží Branná

Pod obcí se nalézá mariánský pramen, který býval v minulosti cílem procesí.^[6] Související kostel byl brzy po přestavbě zrušen za josefínských reforem.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Panorama Branné z vyhlídky nad Předním Alojzovem
Budova fojtství na náměstí
Radnice (1905–1906) na náměstí
Místní část Přední Alojzov s dochovanou lidovou architekturou
Městská památková zóna, č. p. 188
náves v Branné, malba Heinricha Dreschera, 1891
Radnice
Kostel Archanděla Michaela
Zámek Branná (hrad Kolštejn)
Objekt StM-S 52

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 416.
↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
↑ http://www.branna.eu/informace-o-obci/blizke-okoli/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996; s. 228–232 (heslo Branná) ISBN 80-85983-13-3

Související články[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická farnost Branná

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Branná na Wikimedia Commons
Branná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Památky v Branné a okolí na krasnecesko.cz

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[3] Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.

[4] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 416.

[Vlastivěda-5] PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.

[6] ttp://www.branna.eu/informace-o-obci/blizke-okoli/

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]