Leština (okres Šumperk)
| Leština | |
|---|---|
 Kaplička | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0715 537713 |
| Pověřená obec | Zábřeh |
| Obec s rozšířenou působností | Zábřeh (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Šumperk (CZ0715) |
| Kraj (NUTS 3) | Olomoucký (CZ071) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°52′8″ s. š., 16°55′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 246 (2022)[1] |
| Rozloha | 5,24 km² |
| Katastrální území | Leština u Zábřeha |
| Nadmořská výška | 270 m n. m. |
| PSČ | 789 71 |
| Počet domů | 380 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Družstevní 92 Leština 789 71 Leština u Zábřeha ou.lestina@c-mail.cz |
| Starosta | Ing. Pavel Hojgr |
| Oficiální web: www | |
  Leština | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 537713 |
| Kód části obce | 80527 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leština (německy Lesche) je obec na česko-moravském pomezí, na horním toku řeky Moravy v Olomouckém kraji, okrese Šumperk. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Území, na němž dnes stojí Leština, bylo osídleno už v pravěku. Dokazují to nálezy z doby bronzové a mladší doby železné, uložené ve Vlastivědném muzeu Olomouc. Trvalé osídlení místa však počíná až 9. stoletím.[3]
První písemná zmínka o Leštině pochází z roku 1392. Místní části obce Zálavčí patří o 21 let starší zápis z roku 1371.[3] Název Leština je odvozen od místa porostlého planými lískovými keři, tedy leštinou.[4]
Význam vesnice je historicky spojen především s její polohou na důležité komunikaci s mostem přes řeku Moravu. Na mostě se již v 16. století vybíralo mýtné. Strategická poloha pomohla Leštině i v 17. století, po třicetileté válce, z jejíchž následků se rychle vzpamatovala a brzy byla opět dosídlena.
Roku 1670 žilo ve vsi 24 stálých obyvatel. Postupně v ní vznikla hospoda, valchovna a olejna. Rozšiřování vybavenosti v Leštině pokračovalo roku 1754 postavením kaple svatého Václava, k roku 1770 je připomínána existence školy. V roce 1834 měla vesnice již 597 obyvatel v 87 domech.
S rozvojem průmyslu v okolních sídlech (Zábřeh, Sudkov, Postřelmov, Vitošov) během 19. století se proměnila sociální struktura obyvatelstva a nad zemědělci získali převahu dělníci. Proto v Leštině už za první republiky vítězili ve volbách komunisté a dostala přezdívku „Malá Moskva“. Ves však nebyla chudá; i po roce 1918 se rozrostla o velké množství domů a proběhly v ní různé vodohospodářské úpravy.[3]
Za druhé světové války vzniklo v Leštině odbojové hnutí. Válečná etapa historie obce je však poznamenaná událostmi května 1945, kdy došlo k tzv. leštinskému masakru. Ustupující vojska Waffen SS zabila pět leštinských občanů, což vyvolalo mstu na místním německém obyvatelstvu. Bylo zabito pravděpodobně 16 nevinných Němců, převážně dělníků z blízkého kamenolomu ve Vitošově.[5]
Po válce část obyvatelstva z Leštiny odešla dosídlit obce, z nichž byli vystěhováni Němci, a místní komunisté obsadili mnohé funkce na Zábřežsku. V roce 1950 vzniklo ve vsi JZD, které se roku 1975 stalo součástí družstva v Dubicku.[3]
Roku 1997 byla obec výrazně postižena povodněmi, jejichž vlivem se zřítilo 15 domů a další dva bylo nutné zbourat v následujícím roce.[4]
Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]
Vzdělání v obci zajišťuje mateřská škola a základní škola pro 1.–5. ročník. Jak kulturní, tak tělovýchovnou funkci plní místní sokolovna. V Leštině se dále nachází také sportovní stadion, knihovna, pošta či kadeřnictví. Obec má též vlastní hřbitov se smuteční síní.
Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Zdeněk Sklenář (1910–1986), český malíř a grafik
- František Kruš (1898–1944), člen sokolského protinacistického odboje
- František Adámek (1919–1941), československý voják, padlý u Tobruku
Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[6]
- Usedlost čp. 9 – lidová architektura z 1. poloviny 19. století
- Památník sovětských hrdinů (uprostřed návsi) – podle návrhu V. Brzobohatého z roku 1951
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c d Historie - Oficiální stránky obce Leština. www.ou-lestina.cz [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Současnost - Oficiální stránky obce Leština. www.ou-lestina.cz [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Kde se valí kameny - iVysílání | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leština na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Leština v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Leština v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
