Sobotín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sobotín

Pohled do údolí Sobotína od severu, v popředí část Štětínov
Znak obce SobotínVlajka obce Sobotín
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0715 540986
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Šumperk (CZ0715)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Šumperk
Historická země Morava
Katastrální výměra 31,91 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 191 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 425 m n. m.
PSČ 788 14 až 788 16
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa obecního úřadu Sobotín 89
78816 Sobotín
Starosta Iveta Fojtíková
Oficiální web: www.sobotin.cz
Email: podatelna@sobotin.cz
Sobotín
Sobotín
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sobotín (německy Zöptau[2]) se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 200[3] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351. Historie Sobotína, je obdobně jako většina okolních obcí, spjata s těžbou železné rudy. Tu zde těžili a místní okolí také kolonizovali losinští Žerotínové. Sobotínský kostel svatého Vavřince se v 17. století stal zahajovacím místem nechvalně známých čarodějnických procesů na losinském panství. Stařena z Vernířovic tehdy vyjmula z úst hostii, aby ji uschovala pro nemocnou krávu. Nestalo se tak beze svědků a první obžaloba byla na světě.

Hrobka (mauzoleum) rodiny Kleinů

V 19. století se Sobotín stává důležitým centrem průmyslové revoluce. Výstavbou hraběte Mitrovského (majitele panství Loučná) zde vzniká velký podnik na zpracování železa. V jeho rozvoji pak pokračuje podnikatelský klan bratří Kleinů (Gebrüder Klein), kteří se neuvěřitelnou pílí, kreativitou a podnikatelským duchem vypracovali z obyčejných vesničanů na jedny z nejvlivnějších magnátů tehdejší monarchie, což jim i vyneslo povýšení do šlechtického stavu s predikátem „von Wiesenberg“ (z Loučné). Po smrti hraběte Mitrovského koupili panství Loučná, do něhož spadaly i sobotínské železárny, které pak s přispěním profesora Riepla rozšířili a zapojili do systému svého podnikání. To stálo ve velké míře na stavbě železnic a ještě dnes jméno Sobotín můžeme spatřit na kolejnicích několika tratí.

Albrecht Klein přebudoval někdejší zbrojovku na zámek, čímž nastalo rozdělení Kleinů na Loučenskou a Sobotínskou větev. Nutno podotknout, že Sobotínsko - Štěpánovské železárny a strojírny, patřily jak kvalitou, tak kvantitou, mezi nejdůležitější podniky své doby. Neuvěřitelný rozmach gigantického podniku Kleinů však stál převážně na schopnostech jednotlivců první generace. Následující pokolení se již jen soustředilo na udržování dříve nabytého úspěchu a majetku. V radikálním vývoji a potřebě inovací pak při stagnaci zákonitě nemohli uspět a první republikou tak i končí většina jejich aktivit. Vzhledem k zanedbání nutnosti přizpůsobení se novým technologiím zůstal jejich sobotínský podnik nevyužit a tradice železářské výroby tak zde má jen nepatrného a nepřímého dědice v podniku Velamos. Po druhé světové válce museli Kleinové, stejně jako většina německého etnika, opustit Moravu a obec Sobotín začíná psát dějiny na základě takřka kompletně nového složení obyvatel.

Po Kleinech zde zůstaly některé stavby, jež svými symboly připomínají příslušnost k zaniklému podniku, dále pak zámek – dnes sloužící jako hotel a v neposlední řadě mauzoleum. To ovšem nese zřetelné stopy apatie a barbarství velké části populace našeho státu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Vavřince v Sobotíně

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[4]

  • Kostel svatého Vavřincerenesanční jednolodí kostel z roku 1605, upravený v roce 1780 a 1792 (přístavba věže), opraven v roce 1845; k areálu patří dále:
  • Sousoší Kalvárie (v zahradě čp. 40) – kamenická práce z roku 1818
  • Mauzoleum rodiny Kleinů – historizující architektura z roku 1881, opravená v letech 19261928, dílo architekta W. S. Baumheyera z Vídně, renovace podle návrhu Ericha Geschopfa z Vídně stavitelem E. Othem, restaurace maleb U. Weith; k areálu patří dále:
    • ohradní zeď se vstupní branou – realizace stavitel Josef Bayer ze Šumperka
    • park – přírodně krajinářský, založený v roce 1880

Další, památkově nechráněné objekty:

  • Zámek – vznikl přestavbou někdejší Eisenbachovy zbrojovky ve čtyřicátých letech 19. století v romantizujícím historickém pojetí. V minulosti sloužil jako rekreační středisko a penzion, v současnosti bohužel nemá majitele, je na prodej a chátrá.[5]
    • Zámek i přilehlá restaurace Koliba byly zakoupeny panem Hrochem ze Šumperska a jsou nyní opravovány a budou brzy zase sloužit obyvatelům k rekreaci a obchodním cestám.
  • Také v roce 2011 byla opravena mýtná budova, která sloužila k vybírání mýtného při přejezdu řeky.
  • Kamenný silniční most

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Do konce roku 2009 byly součástí obce i části Petrov nad Desnou a Terezín, které se od 1. ledna 2010 osamostatnily jako obec Petrov nad Desnou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 589.  
  3. Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017; datum přístupu: 4 květen 2017.
  4. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc : Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.  
  5. Melzer M., Schulz J. a kol., 1993: Vlastivěda šumperského okresu. OÚ Šumperk a OVM Šumperk. ISBN 80-85083-02-7

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]