Přeskočit na obsah

Palonín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Palonín
Votivní kaplička sv. Pavlíny (pohled ze silnice)
Votivní kaplička sv. Pavlíny (pohled ze silnice)
Znak obce PalonínVlajka obce Palonín
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMohelnice
Obec s rozšířenou působnostíMohelnice
(správní obvod)
OkresŠumperk
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel344 (2025)[1]
Rozloha5,37 km²[2]
Katastrální územíPalonín
Nadmořská výška272 m n. m.
PSČ789 83
Počet domů135 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPalonín 17
789 83 Loštice
oupalonin@quick.cz
StarostaZdeněk Nejezchleba
Oficiální webwww.palonin.cz
Palonín
Palonín
Další údaje
Kód obce540595
Kód části obce117471
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palonín (německy Pollein) je obec v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde 344[1] obyvatel.

Název vesnice byl odvozen od osobního jména Paloně (starší tvar Paloňa, jeho základem bylo buď páliti nebo pala – "hlava") a znamenal "Paloňův majetek". Německé jméno vzniklo z českého.[4]

Významné letopočty

[editovat | editovat zdroj]
  • 1353 – Beneš z Vildenberka drží polovinu Palonína (první písemná zmínka o obci)
  • 1379 – litomyšlský biskup daroval Palonín kartuziánům v Tržku u Litomyšle
  • 1406 – markrabě Jošt stvrzuje Palonín jako majetek kartuziánů, kartuziáni se stěhují do Dolan u Otaslavic
  • 1419 – dolanský klášter prodal Palonínu les Doubravu
  • 1511 – král Vladislav II. svěřuje obec pod ochranu Václava Berky z Dubé
  • 1552 – převor Pavel daroval Palonínu právo odúmrtí
  • 1593 – ochrannou moc získává Jáchym Pivec z Hradčan
  • 1603 – obec vydává listinu svých zástupců proti zájmům Karla z Liechtensteina
  • 1640 – z tohoto roku pochází obecní pečeť
  • 1700 – od tohoto roku jsou vedeny pozemkové knihy
  • 1771 – Palonín má 475 občanů české národnosti
  • 1782 – Kartuziánský klášter je zrušen a Palonín náleží doubravickému panství
  • 1812 – palonínští a moravičanští sedláci se vykupují z roboty
  • 1815 – Palonín má školu
  • 1834 – v Paloníně žije 520 obyvatel v 72 domech
  • 1848 – Palonín se stává součástí soudního okresu Mohelnice a politického okresu Zábřeh
  • 1869 – založen čtenářský spolek
  • 1893 – založena družstevní mlékárna
  • 1956 – založeno JZD
  • 1960 – družstvo se spojilo s JZD Loštice

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 495 578 516 582 557 547 537 402 411 411 381 358 333 333 331
Počet domů 78 79 83 84 87 87 100 107 117 109 103 122 128 134 135

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 30. listopadu 2007.[7]

Živnosti, řemesla a podniky ve třicátých letech 20. století

[editovat | editovat zdroj]
  • Josef Kleibel – hostinský, Jan Kroupa – hostinský, Josef Skopal – kovář, Ludvík Čáslavský – krejčí, Cyril Birkner – obuvník, Jan Helekal – pekař, Josef Kvapil – řezník, Josef Lexmaul – řezník, František Vašek – řezník, Josef Benda – smíšené zboží, Ladislav Pur – smíšené zboží, Alois Vejmola – smíšené zboží, Josef Gizl – trafika, Alois Sova – tesař
  • Rolnické mlékařské družstvo v Paloníně s.r.o.
  • Zemědělské družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly v Paloníně s.r.o.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Paloníně.

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[8]

  • Rolnická usedlost č.p. 3 – lidová architektura z poloviny 19. století s arkádovou náspí
  • Rolnická usedlost č.p. 9 – lidová architektura z poloviny 19. století s arkádovou náspí
  • Rolnická usedlost č.p. 11 – lidová architektura z poloviny 19. století s arkádovou náspí
  • Rolnická usedlost č.p. 22 – lidová architektura z poloviny 19. století s arkádovou náspí
  • Rolnická usedlost č.p. 33 – lidová architektura z poloviny 19. století s arkádovou náspí
  • Rolnická usedlost č.p. 36 – lidová architektura z poloviny 19. století s náspí (bývalá rychta se starším jádrem)

Další kulturní objekty:

  • Rolnická usedlost č.p. 32 – Lidová architektura z poloviny 19. století s arkádovou náspí.
  • Filiální kostel svatého Josefa – postaven v roce 1833 (založen roku 1830)
  • Kaple svaté Rodiny
  • Votivní kaplička svaté Pavlíny byla postavena po morové epidemii v roce 1720 u cesty do Loštic na pozemku hospodáře z č.p. 32.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1716 na dolním konci.
  • Kříž z roku 1766 na křižovatce cesty doubravické a hradčické.
  • Kříž z roku 1768 na cestě do Loštic.
  • Kříž z roku 1770 na silnici k Novým Mlýnům (v Příhoně)
  • Kříž z roku 1816 na cestě k Červené Lhotě.
  • Kříž z roku 1855 na cestě k Měníku
  • Kříž z roku 1855 na cestě do Obectova
  • Kříž z roku 1825 na návsi u kaple.
  • Pomník padlým s bustami prezidenta Beneše a TGM

Významné osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 217.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Udělené symboly – Palonín [online]. 2007-11-30 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  8. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]