Stanislav Lolek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stanislav Lolek
Stanislav Lolek (1873-1936).jpg
Narození 10. listopadu 1873
Palonín, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 9. května 1936 (ve věku 62 let)
Uherské Hradiště
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mařákovi žáci, zleva – Kalvoda, Langer, Sátra, Ullmann, Bubeníček, Lolek

Stanislav Lolek (10. listopadu 1873 v Paloníně [1]9. května 1936 v Uherském Hradišti[2]) byl český malíř, grafik a ilustrátor.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z okolí Mohelnice. Narodil se v rodině učitele Jakuba Lolka a jeho ženy Anny, rozené Hlouškové.[1] Nejprve studoval lesnickou školu v Písku a v letech 1893–1895 pracoval jako lesník na velkostatku ve Lnářích. Zde kreslil mapy a doplňoval je svými ilustracemi.

Po třech letech svého zdejšího působení mu bylo doporučeno, aby šel studovat malířství na Akademii výtvarných umění do Prahy. Zde studoval v letech 1895–1901 u prof. Julia Mařáka a prof. Rudolfa Ottenfelda. Obdržel Hlávkovo absolventské cestovní stipendium v letech 1901 a 1902. V následujících letech studoval v Mnichově v grafické škole u prof. Wolfa a prof. Heinemanna.

V letech 1896–1900 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Následně byl zakládajícím a dlouholetým členem Sdružení výtvarných umělců moravských. Rovněž byl členem Jednoty umělců výtvarných v Praze. Většinu života strávil v Uherském Hradišti, kde v letech 1929–1935 vykonával funkci ředitele Slováckého muzea.

Jeho tvorbu významně ovlvnila společná cesta do Francie s Ant. Slavíčkem a Janem Minaříkem v r. 1907. Celoživotně sledoval život zvířat. Byl vášnivý nimrod a vlastnil kolibu v revíru u Ružomberku.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Maloval především krajinu, zvířata a pohledy do parků a zámeckých alejí s figurální stafáží. Jeho krajinářskou tvorbu charakterizovala dobová kritika jako impresionistickou a temperamentní.[3] V době studia na AVU Praze tvořil v duchu střední generace Mařákových žáků (např. Na Litavce pod Plešivcem, Na okraji lesa a Krajina před bouří, vše z r. 1897). Výrazný zlom v jeho tvorbě nastal po návštěvě Paříže v r. 1907. V impresionistickém duchu maloval např. obrazy Luhačovická alej (1907) a Železárny vítkovické (1909). Neoimpresionistický dělený rukopis využíval ve svém nejlepším obraze Za humny (Podvečer) z r. 1912. V pozdějším období se jeho tahy štětcem prodlužovaly a bývaly uspořádány do šikmo směřující šrafury, např. Krajina s Buchlovem, Senoseč (1923) a Pastva podvečer (1933). K vrcholným dílům pozdního období patří Letní restaurace z r. 1927. Významná je jeho činnost ilustrátorská (např. Z pole a lesa, vydal Promberg v Olomouci, Kniha džunglí, nakladatelství Vilímek Praha, Lovecký deník, vlastní kniha z r. 1947). V roce 1920 na podkladě jeho kreseb spisovatel Rudolf Těsnohlídek začal v Lidových novinách zvěřejňovat svoji bajku pro děti Liška Bystrouška, hudební skladatel Leoš Janáček pak podle tohoto literárního díla napsal hudbu a libreto ke své opeře Příhody lišky Bystroušky.

Významné výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1906 – první souborná výstava, Mladá Boleslav
  • 1924 – výstavy k padesátinám, JUV v Praze a SVUM v Hodoníně
  • 1929 – výstava Julius Mařák a jeho škola, JUV v Praze
  • 1933 – výstava k šedesátinám, JUV v Praze
  • 1934 – výstava k šedesátinám, SVUM v Hodoníně
  • 1977 – souborná výstava, Galerie výtvarného umění v Hodoníně
  • 1999 – výstava Julius Mařák a jeho žáci, NG v Praze
  • 2016 – souborná výstava, Galerie výtvarného umění v Hodoníně


Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Uherské Hradiště
  3. Na sedmatřicáté výstavě.... Lumír. 24. 4. 1924, s. 220. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Šuman, V.: K Lolkově padesátce. Dílo, roč. 17, 1923–24, s. 31–32.
  • Lolek, S.: Lovecký deník. Praha: Společenská knihtiskárna 1947.
  • Kosíková, J.: Stanislav Lolek 1873–1936. Hodonín: GVU v Hodoníně 1977.
  • Tunklová, I.: Stanislav Lolek 1873–1936. Hodonín: GVU v Hodoníně 2016.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]