František Rabenseifner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Rabenseifner - Raven
František Rabenseifner (1970)
František Rabenseifner (1970)
Rodné jméno Květoslav František Rabenseifner
Narození 22. května 1921
Horní Studénky, Československo
Úmrtí 12. srpna 1991 (ve věku 70 let)
Praha, Československo
Pseudonym František Raven, František Rabenseifner, Batavius R. F.
Národnost moravská
Rodiče František Rabenseifner, Marie Rýznarová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Rabenseifner – Raven (22. května 1921[1] Horní Studénky12. srpna 1991 Praha) byl český spisovatel, novinář, kulturní publicista, rozhlasový redaktor a člen Svazu čs. novinářů. Vlastním jménem Květoslav František Rabenseifner – Raven. Přijaté jméno: František Rabenseifner – Raven. Literární pseudonymy: František Raven, František Rabenseifner, Batavius R. F.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

František Rabenseifner - Raven – úřední vizitka

Narodil se v Horních Studénkách (okr. Šumperk), jeho otec František Rabenseifner (1897–1939) zde byl řídícím učitelem, v první světové válce příslušník 6. střeleckého Hanáckého pluku[3] (od r. 1917 legionář)[4] a od r. 1933 také obecní kronikář.[5]

František Rabenseifner – Raven absolvoval maturitní zkoušku r. 1940 na gymnáziu v Holešově[6] a v r. 1941 byl přijat jako úředník do olomoucké pobočky nakladatelství JUC. Josef Stejskal.[pozn. 1] Před nástupem k vojenské prezenční službě v říjnu 1945 pracoval jako redaktor v deníku Stráž lidu.[7] V r. 1949 byl přeložen z redakce Českého rozhlasu Ostrava do redakce Československého rozhlasu v Praze, do Prahy se trvale přestěhoval a v r. 1951 se stal zástupcem vedoucího kulturně osvětového oddělení na generálním ředitelství Čs. uhelných dolů.[8] Po hromadném zrušení generálních ředitelství byl v 50. letech nejprve redaktorem v časopise Stavebník a odtud přešel do redakce týdeníku Svět v obrazech. Od r. 1964 byl zaměstnán v časopise ústředního výboru odborového svazu pracovníků v kovoprůmyslu Kovák. Od září 1967 zaměstnán jako tiskový tajemník Ústřední rady odborů.[pozn. 1] Autorsky spolupracoval se Sportovním a turistickým nakladatelstvím, s nakladatelstvím Olympia nebo s Československým svazem tělesné výchovy. Ve svém literárním díle vycházel z patriotického vztahu k rodnému kraji a v druhém období své tvorby ke křesťanskému odkazu Velké Moravy (Moravská lebka, Legenda aurea 2000). Tyto románové prózy, nevydané a dochované ve strojopisech, jsou dosud čtenářsky neznámé, třebaže představují vlastní literární odkaz autora.

František Rabenseifner – Raven je pohřben na hřbitově v Mělníku.

Knižně vydané tituly[editovat | editovat zdroj]

  • O světové prvenství (Práce – vydavatelstvo ROH,1953).[pozn. 2] Reportáž o vývoji vozů Tatra v národním podniku Tatra Kopřivnice a konstruktérovi Jiřím Klosovi,[9][10] nositeli řádu Práce.
  • Dobří lidé nerezivějí (STN, 1962). Životopisný román o cestě k olympijskému vítězství rychlostních kanoistů Jana Brzáka a Bohumila Kudrny.
  • Gentlemanský uzel. Detektivní novela (Lidová demokracie, 1971).

Publicistika, novinářská a redakční práce (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Periodika: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy, Svět v obrazech, Kovák, Za krásami domova, Vlasta, Stadion, Automobil aj.[pozn. 3]

Příležitostné pseudonymy v periodikách: Rostislav Hanák, Cyril Javorek.[2]

Literární dílo nevydané knižně (strojopisy)[editovat | editovat zdroj]

  • Legenda aurea 2000 cyrilometodějské oblasti Adria – Balt / Moravský cyrilometodějský passionál (1989)
  • Fragmenty z dějin poutního místa Horní Studénky a jeho poutního chrámu, zasvěceného svatému Linhartovi (2 díly, 1983)[11]
  • Moravská lebka (román o Velké Moravě, 1981, 2. verze 1989)
  • Pevnost Velká Morava I - III (generační trilogie z autorova rodného kraje o roce 1938, o dělnících na stavbě opevnění na Králicku a jejich osudech v letech Protektorátu)
  • Rozmarné zrcadlo lidem včerejška (vzpomínkové fejetony, které vzešly z autorovy práce pro Čs. rozhlas)
  • Krutá řehole štercířská (historický příběh z doby Třicetileté války na hradě Buchlově)
  • Vlčí volání (próza o skupině trampů v Jeseníkách)
  • Rytíři a kapitáni (román o proměnách hutního průmyslu kolem roku 1948 na Ostravsku, 2 díly)
  • Apeirondrom (román o partyzánech v severní Itálii za druhé světové války) [1965]
  • Peřeje k Olympu (román o sportovním vodáctví, navazující na autorovu knihu "Dobří lidé nerezivějí") [1967]
  • Kříž a Čtyřlístek aneb Reprezentantská komedie (román)
  • Silné slunce (divadelní hra)
  • Titulní stránka trilogie Pevnost Velká Morava

  • Titulní stránka pasionálu Legenda aurea 2000

  • Titulní stránka románu Moravská lebka

  • Titulní stránka historického románu Krutá řehole štercířská

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Květoslav František Rabenseifner: Životopis (1973).
  2. Další texty Fr. Ravena pro n. p. Čs. uhelné doly uvádí např. katalog Národní knihovny.
  3. Publicistické texty Františka Rabenseifnera - Ravena se stávají přístupné v Digitálních knihovnách českých a moravských odborných knihoven (Národní knihovna v Praze, Moravská zemská knihovna v Brně ad.).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bibliografické databáze dosud často chybně uváděly data roku narození a datum úmrtí autora a místo vlastního jména zaznamenávají pouze jeho pseudonymy. Kompletní údaje má Biografický archiv ÚČL v Praze, jenž je aktualizoval v databázích České literární osobnosti (CLO) a Národní autority (AUT) Národní knihovny v Praze.
  2. a b Ústav pro českou literaturu AV ČR (ÚČL). Sekce Biografický archiv - ČLB ÚČL AV ČR.[1]
  3. http://www.karelvasatko.cz/ruske-legie-literatura/album-prislusniku-6-streleckeho-hanackeho-pluku
  4. JARMAROVÁ, Hana. Bojovali v legiích : legionáři okresu Šumperk 1914-1920. 1. vyd. Šumperk: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-80-87632-58-1. S. 47, 85. 
  5. JARMAROVÁ, Hana. Horní Studénky: historie obce od začátku po dnešek. [Horní Studénky]: Obec Horní Studénky, 2017. S. 39.
  6. GYMNÁZIUM LADISLAVA JAROŠE. Almanach ke 100. výročí založení Gymnázia Ladislava Jaroše v Holešově 1899-1999. V Holešově: Gymnázium Ladislava Jaroše v Holešově, 1999. S. 224 .
  7. Stráž lidu: list komunistické strany československé kraje olomouckého. Olomouc: KV KSČ, 1945-1992.
  8. RAVEN, František. Víte, co dokáže puťovka?. 1. vyd. [s.l.]: Čs. uhelné doly, 1951. 
  9. Tatra 603. sestsettrojka.euweb.cz [online]. [cit. 2020-10-22]. Dostupné online. 
  10. INFO@SABRE.CZ, Sabre, www sabre cz, e-mail:. Tatraplan (1. díl) – symbol i oběť zlé doby | Automobil Revue. www.automobilrevue.cz [online]. [cit. 2020-10-22]. Dostupné online. 
  11. Rabenseifner,  František. Fragmenty z dějin poutního místa Horní Studénky a jeho poutního chrámu,  zasvěceného svatému Linhartovi. 1. část. . : b.n., 1983. 115 s., . In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě - Knihovna [online databáze]. Zemský archiv v Opavě,  ©2020, poslední aktualizace: 2019-05-16, [cit. 2020-10-26,  12:45 EST] Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=392D657454FA4D7DA8EC59266E83F6D6 Rabenseifner,  František. Fragmenty z dějin poutního místa Horní Studénky a jejich poutního chrámu,  zasvěceného svatému Linhartovi. 2. část. . : b.n., 1983. 431 s., . In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě - Knihovna [online databáze]. Zemský archiv v Opavě,  ©2020, poslední aktualizace: 2019-05-16, [cit. 2020-10-26,  12:46 EST] Dostupné z: http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=D158EEA34E044A3292B3123A81B3D401

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JARMAROVÁ, Hana. Horní Studénky: historie obce od začátku po dnešek. 1. vyd. [s.l.]: Obec Horní Studénky, 2017. S. 43-44, 80. 
  • PŘIBÁŇ, Michal a kol. Česká literární nakladatelství 1949-1989. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. S. 336. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]