Přeskočit na obsah

Radiokomunikace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rádiové antény v Sandia Peak v Novém Mexiku
Heinrich Hertz

Radiokomunikace jsou podoborem širšího technického oboru zvaného telekomunikace. Radiokomunikace jsou založeny na bezdrátové komunikaci pomocí elektromagnetického vlnění vysokých frekvencí. Obecně řečeno jde o komunikaci rádiem (původně o komunikaci prostřednictvím rádiových vln). V nejširším technickém kontextu se jedná prakticky o synonymum pro bezdrátový přenos zpráv.

Do tohoto oboru spadají všechny druhy rádiového a televizního vysílání, všechny druhy místní krátkovlnné komunikace, stejně tak jako komunikace pomocí širokopásmových směrových spojů. Patří sem i obor mobilní digitální telefonie a další obory telekomunikační techniky.

Rádiové vlny jsou elektromagnetické vlny s frekvencí mezi 3 hertzy (Hz) a 300 gigahertzy (GHz). Jsou generovány elektronickým zařízením zvaným vysílač připojeným k anténě, která vyzařuje vlny. Mohou být přijímány jinými anténami připojenými k rádiovému přijímači.

V rádiové komunikaci používané v rozhlasovém a televizním vysílání, mobilních telefonech, bezdrátových sítích či v satelitní komunikaci, se rádiové vlny používají k přenosu informací prostorem modulací rádiového signálu (vtlačením informačního signálu na rádiovou vlnu změnou nějakého aspektu vlny). V radaru, používaném k lokalizaci objektů (letadla, lodě, rakety apod.), se paprsek rádiových vln vysílaný radarovým vysílačem odráží od cílového objektu a odražené vlny odhalují polohu objektu. V rádiových navigačních systémech, jako je například GPS, mobilní navigační přístroj přijímá rádiové signály z více rádiových majáků, jejichž poloha je známa, a přesným měřením času příchodu rádiových vln může přijímač vypočítat svou polohu na Zemi. U bezdrátových rádiových dálkových ovládacích zařízení, jako jsou kupříkladu drony, rádiové signály vysílané z řídicího zařízení řídí pohyb dálkového zařízení.

Existenci rádiových vln poprvé prokázal německý fyzik Heinrich Hertz roku 1886.[1][2] V roce 1895 italský fyzik Guglielmo Marconi vyvinul první zařízení pro dálkovou rádiovou komunikaci - posílal morseovkou zprávu příjemci vzdálenému více než kilometr.[3] První transatlantický signál byl vyslán 12. prosince 1901. První komerční rozhlasové vysílání bylo zahájeno 2. listopadu 1920, šlo o přímý přenos prezidentských voleb v USA společností Westinghouse Electric and Manufacturing Company v Pittsburghu pod volací značkou KDKA.[4]

Vysílání rádiových vln je regulováno zákonem. Mezinárodně ho koordinuje Mezinárodní telekomunikační unie, která přiděluje frekvenční pásma v rádiovém spektru.

  1. ↑ Heinrich Hertz – Jiskra, která se zapsala do historie. Tme.cz [online]. [cit. 2026-10-10]. Dostupné online.
  2. ↑ První vysílač postavil Heinrich Hertz. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2007-02-22 [cit. 2026-10-10]. Dostupné online.
  3. ↑ Guglielmo Marconi, průkopník bezdrátové telegrafie. Muž, který spojil svět. Dvojka [online]. Český rozhlas, 2026-07-20 [cit. 2026-10-10]. Dostupné online.
  4. ↑ KDKA begins to broadcast. Pbs.org [online]. [cit. 2026-10-10]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]