Koněšín
| Koněšín | |
|---|---|
 Centrum vesnice | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 590886 |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′26″ s. š., 16°2′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 504 (2022)[1] |
| Rozloha | 11,24 km² |
| Katastrální území | Koněšín |
| Nadmořská výška | 438 m n. m. |
| PSČ | 675 02 |
| Počet domů | 184 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Koněšín 145 675 02 Koněšín ou.konesin@tiscali.cz |
| Starosta | Bc. Jiří Chalupa |
| Oficiální web: www | |
  Koněšín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590886 |
| Kód části obce | 69043 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Koněšín (německy Koneschin[3], starší názvy též z Konyessina, z Comissina, ze vsi Koniessina[4]) je obec v okrese Třebíč, asi 14 km na východ od Třebíče na levém břehu řeky Jihlavy. Žije zde 504[1] obyvatel.
K obci přísluší osada Prachovna u řeky Jihlavy, která je autem dostupná z Vladislavi. Sloužila k výrobě střelného prachu a je doložena již k roku 1629. Při posledním neštěstí v roce 1920, kdy zahynulo 12 pracovníků, byla výroba střelného prachu navždy zastavena.
Sousedními obcemi sídla jsou Smrk, Vladislav, Číměř, Kozlany, Studenec a Třebenice.
Nedaleko od obce se nachází chatová oblast.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104, kdy se tu nalézalo tržiště, kde obchodovali kramáři. V zakládací listině třebíčského kláštera je zmíněno jako místo velmi významné. Jméno Koněšín vzniklo z původního Kunyšín, odvozeného od jména Kunyša, který měl osadu ve vlastnictví.[3] Obec ležela na významné obchodní cestě z Brna do Jihlavy.[4]
Do roku 1556 patřila osada ke třebíčskému klášteru, poté byla prodána panství náměšťskému. V roce 1567 však zemřel Oldřich z Lomnice a panství připadlo Janu staršímu ze Žerotína a Žerotínům pak obec patřila do roku 1628, kdy po vydání Obnoveného zřízení zemského pro Moravu Karel starší ze Žerotína emigroval a panství získal Jan Křtitel z Werdenbergu.[4] Od roku 1557 pak byl Koněšín součástí náměšťského panství.[5] V roce 1596 pak Karel z Žerotína dosáhl povýšení Ondřeje z Koněšína do rytířského stavu. Mezi lety 1663 a 1679 byl ve vsi postaven kostel svatého Bartoloměje a roku 1729 pak ke kostelu byla přistavěna věž. V roce 1793 byla ve vsi zřízena expozitura, která byla později povýšena na lokálii a pak i na farnost. V roce 1814 byla postavena nová školní budova, ta posléze přestala dostačovat a v roce 1895 byla postavena nová dvoutřídní škola.[6]
Na začátku 20. století byly zakládány spolky, v roce 1904 vznikl čtenářský spolek, v roce 1906 hasiči a v roce 1924 byla založena Domovina. Do roku 1919 byla součástí obce Koněšín i obec Kozlany.[3] V letech 1929 až 1937 byl v obci vydáván časopis Farní věstník pro duchovní správu v Koněšíně. Obec byla v roce 1900 čistě katolická.[3]
Bylo oznámeno, že v roce 2022 a 2023 bude obec kanalizována.[7]
Do roku 1849 patřil Koněšín do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Koněšín pod Studenec, následně se obec osamostatnila.[8]
Vybavenost obce[editovat | editovat zdroj]
V obci je k dispozici pošta, základní a mateřská škola, kulturní dům, pohostinství, potraviny, ubytovna i autokemp. Z živnostníků zde působí: Cukrářství E. Musilová, Klempířství J. Líbal, Autoopravna P. Mrňa, Keramický ateliér KVAK, Stavby Šibůrek a Keramika Jana Fučíková. Také je zde Jednota Moravské Budějovice.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 421 | 441 | 516 | 592 | 601 | 580 | 649 | 530 | 590 | 562 | 554 | 511 | 476 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Představitelé obce[editovat | editovat zdroj]
| Období | Jméno | Poznámka |
|---|---|---|
| 1680 | Jan Loupal | Rychtář |
| 1743 | Jakub Kubiš, Matyáš Franěk | rychtář a purkmistr |
| 80. léta 18. stol. | Jakub Kubiš | rychtář |
| 1795 | Josef Loucký, Matěj Kubíček | rychtář a purkmistr |
| 1853 | Josef Chadima | starosta |
| ??? | František Sklenář | starosta |
| ??? | Jakub Žák | starosta |
| ??? | Josef Strnad | starosta |
| do r. 1920 | Jan Svoboda, č. 27 | starosta |
| 1920–1924 | Jan Mastný, č. 52 | starosta |
| 1924–1945 | Jan Svoboda, č. 5 | starosta |
| 1945 | Vladimír Svoboda, č. 104 | revol. národní výbor |
| 1946–1948 | František Nováček, č. 10 | předseda MNV |
| 1948 | Josef Kladivo, č. 118 | předseda MNV |
| 1949–1950 | Bohdan Vejmelka | předseda MNV |
| 1951 | Tomáš Konečný | předseda MNV |
| 1952–1959 | Jindřich Konečný | předseda MNV |
| 1960–1970 | Alois Rousek | předseda MNV |
| 1971 | Augustin Bouzek | předseda MNV |
| 1972–1975 | František Švejda | předseda MNV |
| 1976–1980 | Miroslav Svoboda | předseda MNV |
| 1981–1989 | Koněšín patřil pod MNV sousedního Studence, v obci byl pouze občanský výbor | |
| 1990–1998 | Ladislav Babuněk | starosta |
| 1998–2000 | Petr Štancl | starosta |
| 2000–2018 | Hana Žáková | starostka |
| 2018–doposud | Bc. Jiří Chalupa | starosta |
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[11] | 2010[12] | 2013[13] | 2017[14] | 2021[15] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (38.36 %) | VV (23.55 %) | ČSSD (21.77 %) | ANO (40.16 %) | ANO (31.02 %) |
| 2. | ODS (21.22 %) | ČSSD (19.92 %) | ANO 2011 (20.56 %) | KDU-ČSL (10.24 %) | SPOLU (25.18 %) |
| 3. | KDU-ČSL (18.77 %) | ODS (17.75 %) | KSČM (19.35 %) | KSČM (9.42 %) | Piráti+STAN (12.77 %) |
| účast | 64.66 % (247 z 382) | 65.57 % (278 z 424) | 59.47 % (248 z 417) | 60.74 % (246 z 405) | 68.72 % (279 z 406) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[16] | 2012[17] | 2016[18] | 2020[19] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | SNK ED (30.38 %) | Pro Vysočinu (42.1 %) | STAN+SNK ED (26.61 %) | ANO (30.65 %) |
| 2. | ČSSD (30.38 %) | KSČM (19.88 %) | ANO 2011 (18.7 %) | Piráti (12.4 %) |
| 3. | ODS (13.81 %) | ČSSD (13.45 %) | KSČM (15.82 %) | ODS+STO (11.67 %) |
| účast | 46.43 % (182 z 392) | 44.34 % (184 z 415) | 33.41 % (139 z 416) | 33.74 % (138 z 409) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (84 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (58 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (44 hlasů). Volební účast byla 67.48 %, tj. 276 ze 409 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (175 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (94 hlasů). Volební účast byla 65.45 %, tj. 269 ze 411 oprávněných voličů.[20]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (141 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (69 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (30 hlasů). Volební účast byla 70.29 %, tj. 291 ze 414 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (183 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (100 hlasů). Volební účast byla 69.70 %, tj. 283 ze 406 oprávněných voličů.[21]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (122 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (68 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (64 hlasů). Volební účast byla 73.20 %, tj. 294 ze 403 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (163 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (140 hlasů). Volební účast byla 74.63 %, tj. 303 ze 406 oprávněných voličů.[22]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Josef Bryja (*1974), zoolog
- Anna Fučíková (*1982), fyzička
- Petr Hort (* 1946), poslanec PSP
- Václav Moll (* 1949), inženýr
- Josef Votava (1883–?), legionář
- Hana Žáková (*1968), senátorka za Třebíčsko
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Bartoloměje postavený mezi lety 1663 a 1679, fara postavena v roce 1860.[3]
- Smírčí kříže
- Letecké muzeum Koněšín[23][24]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel sv. Bartoloměje
-
Smírčí kříž na hřbitově
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c d e BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 97.
- ↑ a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 20–21. Dostupné online.
- ↑ Historie obce [online]. Koněšín: Obec Koněšín [cit. 2021-08-06]. Dostupné online.
- ↑ DVORSKÝ, František. Náměšťský okres, Vlastivěda Moravská. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. S. 183–191.
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. Koněšín chystá kanalizaci: náklady na ni mnohonásobně převýší obecní rozpočet. Třebíčský deník. 2022-01-21. Dostupné online [cit. 2022-05-02].
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 128.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ Koněšín. Koněšín. Příprava vydání Gregor, František; Sucharda, Jan;. Hrotovice: JAS Hrotovice, 2011. 183 s.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. OBRAZEM: Letecké muzeum v Koněšíně je otevřené [online]. Třebíč: Třebíčský deník, 2016-07-03 [cit. 2016-07-21]. Dostupné online.
- ↑ BLAŽEK, Tomáš. Uhněte z cesty, letadla jedou. Koněšín otevřel muzeum letecké techniky. iDNES.cz [online]. 2016-07-15 [cit. 2016-07-21]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Koněšín na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Koněšín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Koněšín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
