Koněšín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Koněšín
Centrum vesnice
Centrum vesnice
Znak obce Koněšín
znak
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590886
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel504 (2022)[1]
Rozloha11,24 km²
Katastrální územíKoněšín
Nadmořská výška438 m n. m.
PSČ675 02
Počet domů184 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKoněšín 145
675 02 Koněšín
ou.konesin@tiscali.cz
StarostaBc. Jiří Chalupa
Oficiální web: www.obeckonesin.cz
Koněšín
Koněšín
Další údaje
Kód obce590886
Kód části obce69043
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koněšín (německy Koneschin[3], starší názvy též z Konyessina, z Comissina, ze vsi Koniessina[4]) je obec v okrese Třebíč, asi 14 km na východ od Třebíče na levém břehu řeky Jihlavy. Žije zde 504[1] obyvatel.

K obci přísluší osada Prachovna u řeky Jihlavy, která je autem dostupná z Vladislavi. Sloužila k výrobě střelného prachu a je doložena již k roku 1629. Při posledním neštěstí v roce 1920, kdy zahynulo 12 pracovníků, byla výroba střelného prachu navždy zastavena.

Sousedními obcemi sídla jsou Smrk, Vladislav, Číměř, Kozlany, Studenec a Třebenice.

Nedaleko od obce se nachází chatová oblast.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104, kdy se tu nalézalo tržiště, kde obchodovali kramáři. V zakládací listině třebíčského kláštera je zmíněno jako místo velmi významné. Jméno Koněšín vzniklo z původního Kunyšín, odvozeného od jména Kunyša, který měl osadu ve vlastnictví.[3] Obec ležela na významné obchodní cestě z Brna do Jihlavy.[4]

Do roku 1556 patřila osada ke třebíčskému klášteru, poté byla prodána panství náměšťskému. V roce 1567 však zemřel Oldřich z Lomnice a panství připadlo Janu staršímu ze Žerotína a Žerotínům pak obec patřila do roku 1628, kdy po vydání Obnoveného zřízení zemského pro Moravu Karel starší ze Žerotína emigroval a panství získal Jan Křtitel z Werdenbergu.[4] Od roku 1557 pak byl Koněšín součástí náměšťského panství.[5] V roce 1596 pak Karel z Žerotína dosáhl povýšení Ondřeje z Koněšína do rytířského stavu. Mezi lety 1663 a 1679 byl ve vsi postaven kostel svatého Bartoloměje a roku 1729 pak ke kostelu byla přistavěna věž. V roce 1793 byla ve vsi zřízena expozitura, která byla později povýšena na lokálii a pak i na farnost. V roce 1814 byla postavena nová školní budova, ta posléze přestala dostačovat a v roce 1895 byla postavena nová dvoutřídní škola.[6]

Na začátku 20. století byly zakládány spolky, v roce 1904 vznikl čtenářský spolek, v roce 1906 hasiči a v roce 1924 byla založena Domovina. Do roku 1919 byla součástí obce Koněšín i obec Kozlany.[3] V letech 19291937 byl v obci vydáván časopis Farní věstník pro duchovní správu v Koněšíně. Obec byla v roce 1900 čistě katolická.[3]

Bylo oznámeno, že v roce 2022 a 2023 bude obec kanalizována.[7]

Do roku 1849 patřil Koněšín do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Koněšín pod Studenec, následně se obec osamostatnila.[8]

Vybavenost obce[editovat | editovat zdroj]

V obci je k dispozici pošta, základní a mateřská škola, kulturní dům, pohostinství, potraviny, ubytovna i autokemp. Z živnostníků zde působí: Cukrářství E. Musilová, Klempířství J. Líbal, Autoopravna P. Mrňa, Keramický ateliér KVAK, Stavby Šibůrek a Keramika Jana Fučíková. Také je zde Jednota Moravské Budějovice.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Koněšína[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 421 441 516 592 601 580 649 530 590 562 554 511 476

Politika[editovat | editovat zdroj]

Představitelé obce[editovat | editovat zdroj]

Představitelé obce[10]
Období Jméno Poznámka
1680 Jan Loupal Rychtář
1743 Jakub Kubiš, Matyáš Franěk rychtář a purkmistr
80. léta 18. stol. Jakub Kubiš rychtář
1795 Josef Loucký, Matěj Kubíček rychtář a purkmistr
1853 Josef Chadima starosta
??? František Sklenář starosta
??? Jakub Žák starosta
??? Josef Strnad starosta
do r. 1920 Jan Svoboda, č. 27 starosta
1920–1924 Jan Mastný, č. 52 starosta
1924–1945 Jan Svoboda, č. 5 starosta
1945 Vladimír Svoboda, č. 104 revol. národní výbor
1946–1948 František Nováček, č. 10 předseda MNV
1948 Josef Kladivo, č. 118 předseda MNV
1949–1950 Bohdan Vejmelka předseda MNV
1951 Tomáš Konečný předseda MNV
1952–1959 Jindřich Konečný předseda MNV
1960–1970 Alois Rousek předseda MNV
1971 Augustin Bouzek předseda MNV
1972–1975 František Švejda předseda MNV
1976–1980 Miroslav Svoboda předseda MNV
1981–1989 Koněšín patřil pod MNV sousedního Studence, v obci byl pouze občanský výbor
1990–1998 Ladislav Babuněk starosta
1998–2000 Petr Štancl starosta
2000–2018 Hana Žáková starostka
2018–doposud Bc. Jiří Chalupa starosta

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Koněšín
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (38.36 %) VV (23.55 %) ČSSD (21.77 %) ANO (40.16 %) ANO (31.02 %)
2. ODS (21.22 %) ČSSD (19.92 %) ANO 2011 (20.56 %) KDU-ČSL (10.24 %) SPOLU (25.18 %)
3. KDU-ČSL (18.77 %) ODS (17.75 %) KSČM (19.35 %) KSČM (9.42 %) Piráti+STAN (12.77 %)
účast 64.66 % (247 z 382) 65.57 % (278 z 424) 59.47 % (248 z 417) 60.74 % (246 z 405) 68.72 % (279 z 406)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Koněšín
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. SNK ED (30.38 %) Pro Vysočinu (42.1 %) STAN+SNK ED (26.61 %) ANO (30.65 %)
2. ČSSD (30.38 %) KSČM (19.88 %) ANO 2011 (18.7 %) Piráti (12.4 %)
3. ODS (13.81 %) ČSSD (13.45 %) KSČM (15.82 %) ODS+STO (11.67 %)
účast 46.43 % (182 z 392) 44.34 % (184 z 415) 33.41 % (139 z 416) 33.74 % (138 z 409)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (84 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (58 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (44 hlasů). Volební účast byla 67.48 %, tj. 276 ze 409 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (175 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (94 hlasů). Volební účast byla 65.45 %, tj. 269 ze 411 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (141 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (69 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (30 hlasů). Volební účast byla 70.29 %, tj. 291 ze 414 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (183 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (100 hlasů). Volební účast byla 69.70 %, tj. 283 ze 406 oprávněných voličů.[21]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c d e BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 97. 
  4. a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 20–21. Dostupné online.
  5. Historie obce [online]. Koněšín: Obec Koněšín [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  6. DVORSKÝ, František. Náměšťský okres, Vlastivěda Moravská. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. S. 183–191. 
  7. KRČMÁŘ, Milan. Koněšín chystá kanalizaci: náklady na ni mnohonásobně převýší obecní rozpočet. Třebíčský deník. 2022-01-21. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 128. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  10. Koněšín. Koněšín. Příprava vydání Gregor, František; Sucharda, Jan;. Hrotovice: JAS Hrotovice, 2011. 183 s. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. MAHEL, Luděk. OBRAZEM: Letecké muzeum v Koněšíně je otevřené [online]. Třebíč: Třebíčský deník, 2016-07-03 [cit. 2016-07-21]. Dostupné online. 
  23. BLAŽEK, Tomáš. Uhněte z cesty, letadla jedou. Koněšín otevřel muzeum letecké techniky. iDNES.cz [online]. 2016-07-15 [cit. 2016-07-21]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]