Krokočín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krokočín
Centrum Krokočína
Centrum Krokočína
Znak obce KrokočínVlajka obce Krokočín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590975
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel211 (2022)[1]
Rozloha4,32 km²
Katastrální územíKrokočín
Nadmořská výška472 m n. m.
PSČ675 71
Počet domů90 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKrokočín 36
67571 Náměšť nad Oslavou
ou.krokocin@seznam.cz
StarostaIng. Jan Strašák
Oficiální web: www.krokocin.cz
Krokočín
Krokočín
Další údaje
Kód obce590975
Kód části obce74829
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Krokočín (ve starších písemných dokladech in Crococzin, in Krokoczyn, na Krokoczine[3]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 211[1] obyvatel.

Na jih kousek od obce se tyčí Krokočínská hůrka (498 m n. m.).

Sousedními obcemi sídla jsou Stanoviště, Velká Bíteš, Újezd u Rosic a Hluboké.

Název[editovat | editovat zdroj]

Místní jméno bylo odvozeno od osobního jména Krokočě (ve starší podobě Krokoča), které se zakládá na slovesu krokati - "krákat". Význam místního jména byl "Krokočův majetek".[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350, je zmiňována jako statek na Horkách, zřejmě však je obec ještě starší.[5] V roce 1359 byl majitelem obce Raška. V roce 1437 získali Kramolín pánové z Náměště nad Oslavou, ale až do roku 1492 byla ves zastavena cisterciánům[6] z kláštera Panny Marie ve Žďáru nad Sázavou. Klášter však byl v husitských válkách vypálen a obec pak připadla pánům z Náměště a stala se tak součástí náměšťského panství.[3] V roce 1492 se majitelem obce stal Jan z Kladné, ten obec vyměnil s klášterem za Olešinky u Bystřice nad Pernštejnem. Obec se tak stala oficiálně majetkem náměšťského panství, v majetku panství pak byla až do roku 1848.[3] V roce 1894 byla ve vsi postavena školní budova, roku 1929 pak byl ve vsi založen sbor hasičů. Po druhé světové válce bylo roku 1957 založeno v obci JZD,[5] to se pak v roce 1972 stalo společně s JZD v Jinošově součástí JZD Hluboké.[7] V roce 2000 získala obec znak a prapor.[5]

Do roku 1849 patřil Krokočín do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak od roku 1892 do okresu Velké Meziříčí, následně do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřil Krokočín pod Hluboké a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Jinošov, následně se obec osamostatnila.[8]

Vývoj počtu obyvatel Krokočína[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 264 276 273 321 299 284 311 254 271 265 229 202 217 191

Politika[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Ludvík Rouš, od roku 2010 tuto funkci zastává Ing. Jan Strašák.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Krokočín
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (33.84 %) KSČM (21.0 %) KSČM (28.08 %) ANO (21.15 %) ANO (27.9 %)
2. KSČM (29.23 %) TOP 09 (16.0 %) ANO 2011 (20.22 %) KDU-ČSL (16.34 %) SPOLU (19.37 %)
3. ODS (20.76 %) ČSSD (15.0 %) KDU-ČSL (14.6 %) KSČM (14.42 %) Piráti+STAN (13.17 %)
účast 79.75 % (130 z 163) 62.89 % (100 z 159) 56.69 % (89 z 157) 61.18 % (104 z 170) 75.88 % (129 z 170)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Krokočín
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. KSČM (32.14 %) KSČM (33.84 %) KDU-ČSL (30.5 %) ANO (28.16 %)
2. ODS (19.04 %) KDU-ČSL (26.15 %) KSČM (16.94 %) KDU-ČSL (16.9 %)
3. ČSSD (15.47 %) STO (16.92 %) ANO 2011 (15.25 %) Piráti (15.49 %)
účast 53.50 % (84 z 157) 40.61 % (66 z 165) 34.71 % (59 z 170) 41.86 % (72 z 172)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (37 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (17 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (13 hlasů). Volební účast byla 59.51 %, tj. 97 ze 163 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (60 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (47 hlasů). Volební účast byla 66.46 %, tj. 107 ze 161 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (47 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (21 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (12 hlasů). Volební účast byla 62.96 %, tj. 102 ze 162 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (66 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (49 hlasů). Volební účast byla 70.99 %, tj. 115 ze 162 oprávněných voličů.[20]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 21. Dostupné online.
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 454.
  5. a b c Historie [online]. Krokočín: Obec Krokočín [cit. 2021-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-13. 
  6. ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s. 
  7. Z historie obce [online]. Hluboké: Obec Hluboké, 2006-03-10 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 138. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]