Přeskočit na obsah

Pyšel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pyšel
pohled k návsi od východu
pohled k návsi od východu
Znak obce PyšelVlajka obce Pyšel
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°15′2″ s. š., 16°3′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel475 (2025)[1]
Rozloha11,77 km²[2]
Nadmořská výška468 m n. m.
PSČ675 71
Počet domů159 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduPyšel 21
675 71 Náměšť nad Oslavou
obec.pysel@seznam.cz
StarostkaMartina Brestovská
Oficiální webwww.pysel.cz
Pyšel
Pyšel
Další údaje
Kód obce591505
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pyšel (v místním nářečí Pešelo, německy Pischel) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi deset kilometrů severovýchodně od Třebíče. Žije zde 475[1] obyvatel. Obec se dělí na dvě části, vlastní Pyšel a vesnici Vaneč.

Sousedními obcemi sídla jsou Čikov, Budišov, Pozďatín, Kamenná, Studenec, Zahrádka a Tasov.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Pyšel (jehož základem bylo sloveso pyšeti – „funět“) a znamenalo „Pyšelův majetek“. Z nepřímých pádů (Pyšele, Pyšeli) se vyvinul tvar středního rodu Pyšelo, který je už v nejstarším písemném dokladu z roku 1349 a ve středověku se užíval střídavě s tvarem Pyšel, po třicetileté válce nicméně převládl. Teprve v první třetině 20. došlo k návratu k mužskému Pyšel (v místním nářečí se nicméně i poté udrželo Pešelo).[4]

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Ze západu na východ prochází přes území obce silnice z Pozďatín do Zahrádky, ze zastavěného území obce pak severozápadně vychází silnice do Budišova a severně do Tasova přes část obce Vaneč. Východně z obce vede užitková silnice ke hřbitovu a dále ke křížku s výhledem. Ze severu na jih přes území obce prochází cyklostezka 5208, z ní pak východně v zastavěném území obce vychází odbočka 5208A a přes severní okraj území obce prochází cyklostezky 5109 a Mlynářská cyklostezka. Přes území obce prochází zelená a žlutá turistická stezka.

Velká část území obce je využívána zemědělsky, území je však členěno častými remízky a mezemi. Západně od obce je zalesněná oblast okolo kopce Pyšelská horka, severně je zalesněná část Padělky a údolí potoka Podkovák a na severním okraji u části obce Vaneč je zalesněno i údolí řeky Oslavy. Několik menších lesů je i jižně a jihovýchodně od zastavěného území obce. Na severním okraji zastavěného území obce se nachází velký areál zemědělského družstva a na jižním okraji části Vaneč se nachází několik budov líhně.

Asi 300 metrů západně od okraje území obce pramení potok Třeběnec, ten pak teče dál východně a severně od zastavěného území obce se vlévá do potoka Podkovák, do potoka Podkovák se dále severně vlévá i další nepojmenovaný potok. Potok Podkovák vytéká z Horního rybníku, který se nachází na západním okraji zastavěného území obce, posléze již vytéká jako zatrubněný potok a protéká přes zastavěné území obce a až na návsi tvoří požární nádrž, z které dále teče severně, ale stále je zatrubněn. Na povrch se vrací až u rybníka Dolníček, dál tvoří údolí severně od zastavěného území obce, protéká přes rybník Podkova, pod ním se do něj vlévá nepojmenovaný přítok a dál na sever potok Podkovák pokračuje v hlubokém zalesněném údolí a nedaleko Dobrovolného mlýna ústí do Oslavy. Část západní hranice území obce tvoří nepojmenovaný přítok Oslavy. Řeka Oslava protéká přes severní část území obce a půlí část obce Vaneč, západně od Vanče tvoří ostrov, kdy jej obtékají dvě ramena Oslavy, pak teče dále na východ a po asi třiceti kilometrech ústí u Ivančic do Jihlavy. Přes část Vaneč protéká i další nepojmenovaný přítok Oslavy. Část východní hranice území obce tvoří další nepojmenovaný přítok Oslavy, který tvoří poměrně výrazné údolí. Malou část východní hranice tvoří pramen Žlebského potoka, který pak pokračuje dále na východ k Zahrádce, kde po několika kilometrech ústí do Oslavy. Na jihovýchodním okraji území obce pramení Častotický potok, ten pak teče dál na východ a nedaleko Okarce ústí do Okareckého potoka. Na jižní hranici území obce se nachází rybníky Maršoveč a Čepička, které tvoří stejnojmennou přírodní památku a z těchto rybníků vytéká Maršovecký potok, nedaleko se nachází těsně za hranicí i rybník Hranečník, z kterého vytéká východně Hranečnický potok.

Nadmořská výška se pohybuje od 375 metrů v údolí Oslavy u části Vaneč po cca 510 metrů na jižním okraji území obce, území obce se postupně směrem na sever snižuje, aby následně dále na sever až k hranici území opět vystoupalo cca k 430 metrům. U Oslavy se nachází výrazná skála. Potoky Podkovák a jeden z přítoků Oslavy tvoří hluboké a zalesněné údolí. Jižně od zastavěného území obce se nachází Pyšelská horka (510 metrů) a Havary (501 metrů). Na jihovýchodním okraji se nachází nepojmenovaný kopec s kótou 461 m, těsně za východní hranicí se pak nachází v lese kopec s kótou 474 metrů.

Zastavěné území obce se nachází uprostřed jižní části území obce, na jižním okraji území obce u rybníka Hranečník se nachází chatová osada. Na severním okraji území obce se nachází část Vaneč, která je rozdělena na dvě menší části řekou Oslavou, potokem Podkovák je pak ještě oddělena chatová osada u Dobrovolného mlýna, další chaty se nachází i dále východně u řeky Oslavy nebo v lese nad řekou. Menší chatová osada se nachází i na severním břehu řeky Oslavy.

V zastavěném území obce se nachází pozůstatky někdejší tvrze, přes vesnici vede Naučná stezka Dokola okolo Pyšela, jižně od obce se nachází nad kopci kaple Panny Marie s přilehlou uměle vybudovanou jeskyní. Na jižním okraji území obce se nachází část přírodní památky Maršovec a Čepička. V části Vaneč se nachází památný strom Dub ve Vanči.[5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy je zmíněna Jitka z Pyšela, která se tří lánů v Pyšele ve prospěch svého bratra Náhrada z Pyšele a v roce 1354 prodala dvůr v Pyšelu. V roce 1373 pak Ondřej z Pyšele pronajal část majetků v Pyšelu Hartmanovi z Medlova. V roce 1385 pak Ondřej svou manželku Ofku předal část majetku v Pyšelu a připojil k Pyšelu Štěpánovice, které získal od znojemského měšťana. Jeho bratr Vlček roku 1420 pak se spojil s manželkou, která se po jeho smrti znovu vdala za Mikuláše Něpra z Vojslavic, který se pak stal dalším majitelem vsi. Mikuláš posléze v roce 1447 předal věno na Pozďatín a Vlčatín. Zhruba do 15. století nedaleko vesnice existovala vesnice Říčánky, ty roku 1390 vlastnil Ondřej z Pyšele, připomenuty byly jako pustá vesnice ještě v roce 1536.[6]

Ondřej z Pyšele se následně začal nazývat Ondřejem z Okarce, neboť Jindřich z Okarce, který neměl potomky se spolčil s Ondřejem z Pyšele a Pyšel a Okarec se tak spojily. Po smrti Ondřeje zdědil majetky Václav z Okarce, který zemřel bezdětný a tak se o majetek přihlásili pánové z Mírova a Říčanští pánové. V roce 1476 byl majitelem Okarce Zikmund Válecký z Mírova a Okarce, roku 1480 pak Okarec, Říčánky, Pyšel, Hartvíkovice a kapli ve Vícenicích vlastnili Zikmund z Mírova a Markvart z Mírova. V roce 1481 pak Okarec vlastnil opět už pouze Zikmund Válecký. V roce 1497 připojil k Okarci také Vlčatín, Pozďatín, Hroznatín a Bochovice. Zemřel kolem roku 1500 a jeho majetky zdědil jeho bratr Markvart, následně jeho majetky zdědil jeho syn Vilém Válecký z Mírova a posléze majetky zdědila Mandalena z Mírova s manželem Znatem z Lomnice. Ti roku 1556 s Burianem Osovským z Doubravice vyměnili Okarec, Pyšel, Říčánky a statky v Hartvíkovicích za Říčany u Rosic, ten záhy předal nově nabyté majetky a Pozďatín, Vlčatín, Bochovice, Hroznatín a část Popůvek Oldřichovi z Lomnice a tak se Okarec stal součástí náměšťského panství.[7]

V témže roce Oldřich z Lomnice zakoupil také od Vratislava z Pernštejna Sedlec, část Hartvíkovic, Třesov, Kozlany, Studenec, Koněšín, Smrk, Kojatín a hrady Kokštejn a Kozlov, v roce 1560 zakoupil ještě hrad Lamberk, tvrz v Březníku a Kuroslepech. Dalším majitelem náměšťského panství byl Jan z Žerotína, který přikoupil ještě Rosice, v roce 1570 přikoupil také Batouchovice a roku 1573 i Kralice, Lhotice, Kuroslepy, Březník, Jakubov a hrad Kraví Hora. Jan z Žerotína zemřel roku 1583, jeho synové zdědili panství, majetku se ujal Jan Diviš, ten zemřel roku 1616, ale již roku 1613 se majetku ujal druhý syn Karel starší z Žerotína, který roku 1615 přikoupil také Jinošov. V roce 1614 se oženil s Kateřinou z Valdštejna a získal tak vládu nad Třebíči. Karel však byl pronásledován a nakonec byl donucen odejít do exilu a jeho majetky odkoupil Albrecht z Valdštejna a ten jej předal Janovi Baptistovi z Verdenberka, po něm panství zdědil jeho syn Ferdinand, ten roku 1649 přikoupil k panství Jasenici. Po jeho smrti získal právo nakládat s panstvím jeho synovec Alexandr, následně pak majetky získal jeho syn Jan Filip z Verdenberka, jeho syn zemřel předčasně a tak po něm panství zdědil Václav Adrian z Enckevoirtu, po něm pak část panství zdědila Marie Františka Koloničová a další část pravnučky Kamily z Verdenberka. V roce 1743 pak panství zakoupila Františka z Kufštejna, manželé z Kufštejna však brzy zemřeli a roku 1752 zakoupil panství Bedřich Vilém z Haugvic a Biskupic, Haugvicové vlastnili panství až do roku 1945.[8]

V roce 1789 byla ve vsi založena škola, ta pak byla roku 1867 zvětšena. Větší budova však nestačila a tak se postupně zavedlo půldenní vyučování a následně se začaly vyškolovat obce, které si založily vlastní školu. V roce 1891 pak byla škola přestavěna na dvojtřídku.[6] Roku 1788 byl postaven kostel svaté Barbory.[6]

V roce 1896 byla založena hospodářská beseda, v roce 1898 hasiči, v roce 1911 Národní Jednota a Omladina a v roce 1924 Orel a sportovní klub.[9]

Do roku 1849 patřil Pyšel do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč a posléze do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč.[10] Již od roku 1848, kdy došlo ke vzniku samosprávných obcí, byla součástí Pyšela také vesnice Vaneč, a to až do roku 1900; znovu se připojila roku 1964 a součástí Pyšela je dosud.[9]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 572 559 571 552 518 561 593 520 539 490 487 463 458 450 465
Počet domů 75 78 77 81 85 90 110 123 113 113 109 137 149 152 159

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. března 2015.[13]

Politika

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působila jako starostka Věra Machátová, od roku 2010 tuto funkci zastává Mgr. Martina Brestovská.

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v obci Pyšel
1. 2. 3. účast
2002[volby 1] ČSSD (34,36 %) Koalice KDU-ČSL, US-DEU (29,34 %) KSČM (14,67 %) 70,46 % (260 z 369)
2006[volby 2] ČSSD (34,05 %) KDU-ČSL (27,58 %) ODS (15,51 %) 64,62 % (232 z 359)
2010[volby 3] ČSSD (23,66 %) KDU-ČSL (18,3 %) ODS (13,39 %) 64,39 % (226 z 351)
2013[volby 4] KDU-ČSL (27,8 %) ČSSD (20,62 %) KSČM (16,14 %) 60,86 % (227 z 373)
2017[volby 5] ANO (26,92 %) KDU-ČSL (20 %) KSČM (11,53 %) 68,24 % (260 z 381)
2021[volby 6] ANO (34,74 %) SPOLU (20,84 %) Piráti+STAN (14,67 %) 69,71 % (260 z 373)
2025[volby 7] ANO (42,29 %) SPOLU (22,93 %) STAN (13,97 %) 75,41 % (279 z 370)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Pyšel
1. 2. 3. účast
2000[volby 8] 4KOALICE (53,21 %) ČSSD (15,59 %) ODS (11,92 %) 30,96 % (113 z 365)
2004[volby 9] KDU-ČSL (55,55 %) ODS (17,17 %) ČSSD (13,13 %) 27,5 % (99 z 360)
2008[volby 10] ČSSD (32,85 %) KDU-ČSL (23,57 %) ODS (12,85 %) 40,92 % (142 z 347)
2012[volby 11] KDU-ČSL (26,61 %) KSČM (20,96 %) ČSSD (20,96 %) 39,38 % (138 z 353)
2016[volby 12] KDU-ČSL (29,55 %) ČSSD (16,35 %) ANO 2011 (13,2 %) 42,33 % (160 z 378)
2020[volby 13] ANO (24,65 %) KDU-ČSL (21,91 %) STAN+SNK ED (10,95 %) 39,95 % (147 z 368)
2024[volby 14] ANO (41,93 %) KDU-ČSL (16,77 %) ODS+TOP 09+STO (11,61 %) 43,32 % (158 z 367)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (103 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (42 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (35 hlasů). Volební účast byla 72,83 %, tj. 260 ze 357 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (181 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (78 hlasů). Volební účast byla 72,22 %, tj. 260 ze 360 oprávněných voličů.[volby 15]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (133 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (60 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (47 hlasů). Volební účast byla 72,44 %, tj. 276 ze 381 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (170 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (102 hlasů). Volební účast byla 71,20 %, tj. 272 ze 382 oprávněných voličů.[volby 16]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (134 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (60 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (45 hlasů). Volební účast byla 76,74 %, tj. 287 ze 374 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (155 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (136 hlasů). Volební účast byla 78,55 %, tj. 293 ze 373 oprávněných voličů.[volby 17]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Zbytek gotické tvrze ze 14. století,[14] která však v 15. století zanikla. Zachovala se kamenná věžovitá třípodlažní stavba, dříve pravděpodobně vyšší.[15] V roce 2019 došlo k rekonstrukci tvrze, která je v soukromém vlastnictví, obec Pyšel se podílela finančně na opravě[16]
  • Pozdně barokní kostel svaté Barbory[9][14]
  • Fara z roku 1788[14]
  • Poutní kaple Panny Marie Na stráži z roku 1901, do současné podoby přestavěna v roce 1935, pod kaplí je vybudována tzv. jeskyňka – menší kaplička, nacházející se jižně od obce[14]
  • Tři smírčí kameny ze středověku v okolí obce[14]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 337.
  5. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 1. 2. 2025
  6. 1 2 3 DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 334 s. S. 289–295.
  7. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 269–175.
  8. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 77–99.
  9. 1 2 3 BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 106–107.
  10. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 250.
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  12. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  13. ↑ Udělené symboly – Pyšel [online]. 2015-03-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  14. 1 2 3 4 5 Památky [online]. Pyšel: Obec Pyšel [cit. 2021-11-03]. Dostupné online.
  15. ↑ FABIÁN, Petr. Pyšel [online]. Hrady-zriceniny.cz [cit. 2021-05-22]. Dostupné online.
  16. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Majitelé se rozhodli opravit unikátní věž vodní tvrze. Pyšel přispěje 33 tisíc. trebicsky.denik.cz. 2019-04-06. Dostupné online [cit. 2019-04-14].

Reference sekce politika

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2002 [online]. ČSÚ [cit. 2025-11-23]. Dostupné online.
  2. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2025-11-23]. Dostupné online.
  3. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2025-11-23]. Dostupné online.
  4. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2025-11-23]. Dostupné online.
  5. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2025-11-23]. Dostupné online.
  6. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2025-11-23]. Dostupné online.
  7. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2025 [online]. ČSÚ [cit. 2025-11-23]. Dostupné online.
  8. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2025-11-23]. Dostupné online.
  9. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2025-11-23]. Dostupné online.
  10. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2025-11-23]. Dostupné online.
  11. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2025-11-23]. Dostupné online.
  12. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2025-11-23]. Dostupné online.
  13. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2025-11-23]. Dostupné online.
  14. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2025-11-23]. Dostupné online.
  15. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
  16. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
  17. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pyšel&oldid=25744296“