Budkov (okres Třebíč)
| Budkov | |
|---|---|
 Centrum obce od obecního úřadu | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 590410 |
| Pověřená obec | Jemnice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°3′16″ s. š., 15°39′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 348 (2022)[1] |
| Rozloha | 17,29 km² |
| Katastrální území | Budkov |
| Nadmořská výška | 503 m n. m. |
| PSČ | 675 42 |
| Počet domů | 137 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Budkov č. p. 82 675 42 Budkov obec.budkov@iol.cz |
| Starosta | Mgr. Jiří Záškoda |
| Oficiální web: www | |
  Budkov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590410 |
| Kód části obce | 15580 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Budkov (s předložkou 2. pád do Budkova, 6. pád v Budkově) je obec ležící jihovýchodně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 503 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde 348[1] obyvatel. První zmínka o obci se uvádí do spojitosti se založením tvrzi, a je z roku 1353.
Sousedními obcemi sídla jsou Mladoňovice, Lomy, Rácovice, Třebelovice, Štěpkov, Domamil, Komárovice, Jemnice a Oponešice.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Budkovem prochází silnice z Lomů do Dědic, na kterou se napojuje silnice vedoucí od silnice II/151, Budkovem prochází z jihu na sever i silnice mezi Komárovicemi a Oponešicemi. Přes vesnici protéká potok Bihanka, který pramení těsně za východní hranicí katastru obce, na východním okraji obce protéká přes rybník Botín a část vesnice Káfuněk, na jihovýchodním okraji obce protéká přes rybníky Zámecký rybník, Pila, Navarův rybník a Nový rybník. Jižně od vesnice na území katastru obce pramení potok Lučná, východně od vesnice v katastru obce pramení potok Kobera. V jihovýchodní výspě katastru obce pramení potok Rakovec, který pak protéká v katastru obce rybníky Srubovní rybník a Široký rybník, blízko Širokého rybníka se nachází i Dlouhý rybník, který je napájen bezejmenným potokem pramenícím na území Jemnice. Severně od obce pramení bezejmenný potok, který protéká přes rybník Vedunka a následně ústí do Bihanky. Severovýchodně od vesnice pramení také bezejmenný potok, který protéká přes Sedlecký rybník a rybník U protržené hráze, následně se za hranicemi katastru vlévá do Jevišovky, která tvoří severní hranici území obce.
Východně od vesnice se nachází vrcholy V kopci (583 m) a Třebelovický kopec (575 m), jihozápadně od vesnice se nachází kopce Holubice (595 m), Špičák (573 m) a Vráž (576 m). Východní a západní část katastru obce je poměrně hornatá a zalesněná. U Sedleckého rybníka stojí památné stromy Buky a dub u Budkova.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V katastrálním území Budkova se nedochovalo mnoho pravěkých nálezů. V díle Františka Vildomce je doložena kamenná sekerka. Další nalezené kamenné broušené nástroje uvedli Josef Skutil a Gracián Chaloupka. Jiné doložené nálezy jsou mladší, až z laténského období.[4]
Budkov byl nazýván také jako Budcaw, Budkow nebo Budkau.
Prvním majitelem obce byl v roce 1353 Jan z Budkova, ten pak v roce 1360 prodal tvrz a vesnici bratřím z Mezimostí, později se majitelé měnili poměrně často, až v roce 1666 se majiteli vsi a zámku stali Bechtoldové. Těm vesnice patřila až do roku 1776, kdy pak dědictvím získal ves Leopold Krakovský hrabě Kolovrat, později pak část panství patřila také Karlovi z Lichtenštejna. Následně pak statek podědil Kristián Salm-Reifferscheidt, který byl majitelem až do roku 1945, kdy o statek přišel konfiskací.
První záznamy o tvrzi v Budkově pochází z roku 1353, v 16. století byla přestavěna a mezi lety 1545 a 1555 byla tvrz přebudována na renesanční zámek. Někdy v tu dobu také vznikl v Budkově pivovar. Již o několik stovek let dříve (snad ve 14. století) byl v Budkově postaven kostel sv. Martina. V roce 1672 pak byla v Budkově zřízena škola, ta pak získala v roce 1773 vlastní budovu, rozšíření se dočkala v roce 1850. Nová školní budova pak byla postaven mezi lety 1865 a 1866. Roku 1943 byl ve vsi vztyčen pomník padlým v první světové válce, ten byl v roce 1946 rozšířen o pamětní desku obětem druhé světové války.[5] V roce 1949 ve vsi vzniklo JZD, následně pak se roku 1974 sloučilo s JZD ve Štěpkově a Oponešicích.[6]
V roce 2015 došlo k zastavení zvonění zvonů z místního kostela, kdy ve věži jsou zvony dva, menšímu, pojmenovanému po sv. Martinovi, v roce 1954 puklo srdce, větší je v havarijním stavu a tak došlo k zastavení jeho užití. Je to jeden z nejstarší zvonů na Moravě a je pojmenován po sv. Anně. Starší zvon sv. Anny pochází z roku 1489, novější zvon sv. Martina pochází z roku 1655.[7]
Do roku 1849 patřil Budkov do budkovského panství, od roku 1850 patřil pod podkrajský úřad v Dačicích, následně od roku 1855 do roku 1868 do okresu Jemnice, pak opět do okresu Dačice a od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice.[6][8]
V obci působí rodák Svatopluk Jakš, jehož rodina shromažďuje prameny o historii obce, primárně se soustředí na historii obce za první světové války.[9]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 721 | 777 | 713 | 670 | 641 | 661 | 616 | 594 | 517 | 557 | 441 | 398 | 378 | 378 |
Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]
Funguje tu Restaurace Maják a Zemědělské družstvo Budkov.
Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]
Obec zřizuje příspěvkovou organizaci Základní škola a Mateřská škola Budkov.[11] Nachází se zde Dětský domov Budkov. Sídlí zde kapela Budkovanka.
Politika[editovat | editovat zdroj]
V letech 2006–2010 působil jako starosta Miloslav Záškoda, od roku 2010 do roku 2018 tuto funkci zastával Jaroslav Pokorný. Od roku 2018 funkci starosty zastává Jiří Záškoda.
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[12] | 2010[13] | 2013[14] | 2017[15] | 2021[16] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ODS (25.13 %) | KDU-ČSL (27.58 %) | KDU-ČSL (24.1 %) | KDU-ČSL (23.62 %) | SPOLU (34.32 %) |
| 2. | ČSSD (25.13 %) | ČSSD (18.96 %) | ČSSD (18.46 %) | ANO (22.52 %) | ANO (23.88 %) |
| 3. | KDU-ČSL (24.58 %) | ODS (14.94 %) | KSČM (14.35 %) | Piráti (10.98 %) | Piráti+STAN (13.93 %) |
| účast | 63.48 % (179 z 282) | 62.59 % (179 z 286) | 67.94 % (195 z 287) | 64.21 % (183 z 285) | 71.73 % (201 z 283) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[17] | 2012[18] | 2016[19] | 2020[20] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (31.06 %) | KDU-ČSL (35.77 %) | KDU-ČSL (38.58 %) | KDU-ČSL (28.22 %) |
| 2. | KDU-ČSL (28.78 %) | KSČM (20.18 %) | ANO 2011 (14.17 %) | ANO (22.58 %) |
| 3. | ODS (20.45 %) | ČSSD (18.34 %) | ČSSD (11.81 %) | Piráti (11.29 %) |
| účast | 45.86 % (133 z 290) | 39.80 % (116 z 294) | 43.20 % (127 z 294) | 44.21 % (126 z 285) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (49 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (45 hlasů) a třetí místo obsadil Miloš Zeman (36 hlasů). Volební účast byla 69.57 %, tj. 208 ze 299 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (96 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (94 hlasů). Volební účast byla 64.19 %, tj. 190 ze 296 oprávněných voličů.[21]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (72 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (46 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (38 hlasů). Volební účast byla 65.71 %, tj. 184 ze 280 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (104 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (103 hlasů). Volební účast byla 74.73 %, tj. 207 ze 277 oprávněných voličů.[22]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (72 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (48 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (47 hlasů). Volební účast byla 74.29 %, tj. 208 ze 280 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (120 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (88 hlasů). Volební účast byla 74.82 %, tj. 208 ze 278 oprávněných voličů.[23]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- vodní zahrada – soustava kanálů, architektonická vzácnost
- kostel sv. Martina
- renesanční zámek s anglickým parkem
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Adolf Brázda (1853–1919), divadelní ředitel, herec a dramatik
- František Xaver I. Krakowský z Kolowrat (1783–1855), šlechtic, pán z Budkova
- Zdeněk Kolovrat-Krakovský (1836–1892), dramatik, historik a politik, prožil dětství v Budkově
- František Dominik Pomesian (1685–1777), kněz
- Mons. Pavel Posád (* 1953), pomocný biskup českobudějovický a 19. biskup litoměřický
- Eduard Zwak (1869–1952), stavař a osvětový pracovník
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 24. 2. 2023
- ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 180. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček.
- ↑ ZÁŠKODA, Jiří. Z historie [online]. Obec Budkov, 2011-05-10 [cit. 2019-07-16]. Dostupné online.
- ↑ a b NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 724.
- ↑ ČERNÝ, Kamil. Kostel v Budkově skrývá vzácný a velmi starý zvon [online]. Třebíčský deník, 2015-08-08 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 37.
- ↑ ČTK. Rodinná sbírka zachycuje válečný osud obce Budkov na Třebíčsku | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2018-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Učili už před zavedením školní docházky. Jedna z nejstarších škol je v Budkově. Třebíčský deník. 2021-08-08. Dostupné online [cit. 2021-08-26].
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Budkov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Budkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Budkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Informace o obci
- Statistické informace o obci
