Budkov (okres Třebíč)
| Budkov | |
 Centrum obce od obecního úřadu | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0634 590410 |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice |
| Pověřená obec | Jemnice |
| Historická země | Morava |
| Katastrální území | Budkov |
| Katastrální výměra | 17,29 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°3′16″ s. š., 15°39′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 366 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 503 m n. m. |
| PSČ | 675 42 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu |
Obecní úřad Budkov Budkov č. p. 82 675 42 Budkov |
| Starosta | Mgr. Jiří Záškoda |
|
Oficiální web: www | |
| Email: obec.budkov@iol.cz | |
  Budkov | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Budkov (s předložkou 2. pád do Budkova, 6. pád v Budkově) je obec ležící jihovýchodně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 503 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde 366[1] obyvatel. První zmínka o obci se uvádí do spojitosti se založením tvrzi, a je z roku 1353.
Sousedními obcemi sídla jsou Mladoňovice, Lomy, Rácovice, Třebelovice, Štěpkov, Domamil, Komárovice, Jemnice a Oponešice.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
V katastrálním území Budkova se nedochovalo mnoho pravěkých nálezů. V díle Františka Vildomce je doložena kamenná sekerka. Další nalezené kamenné broušené nástroje uvedli Josef Skutil a Gracián Chaloupka. Jiné doložené nálezy jsou mladší, až z laténského období.[2]
Budkov byl nazýván také jako Budcaw, Budkow nebo Budkau.
Prvním majitelem obce byl v roce 1353 Jan z Budkova, ten pak v roce 1360 prodal tvrz a vesnici bratřím z Mezimostí, později se majitelé měnili poměrně často, až v roce 1666 se majiteli vsi a zámku stali Bechtoldové. Těm vesnice patřila až do roku 1776, kdy pak dědictvím získal ves Leopold Krakovský hrabě Kolovrat, později pak část panství patřila také Karlovi z Lichtenštejna. Následně pak statek podědil Kristián Salm-Reifferscheidt, který byl majitelem až do roku 1945, kdy o statek přišel konfiskací.
První záznamy o tvrzi v Budkově pochází z roku 1353, v 16. století byla přestavěna a mezi lety 1545 a 1555 byla tvrz přebudována na renesanční zámek. Někdy v tu dobu také vznikl v Budkově pivovar. Již o několik stovek let dříve (snad ve 14. století) byl v Budkově postaven kostel sv. Martina. V roce 1672 pak byla v Budkově zřízena škola, ta pak získala v roce 1773 vlastní budovu, rozšíření se dočkala v roce 1850. Nová školní budova pak byla postaven mezi lety 1865 a 1866. Roku 1943 byl ve vsi vztyčen pomník padlým v první světové válce, ten byl v roce 1946 rozšířen o pamětní desku obětem druhé světové války.[3]
V letech 2006–2010 působil jako starosta Miloslav Záškoda, od roku 2010 do roku 2018 tuto funkci zastával Jaroslav Pokorný. Od roku 2018 funkci starosty zastává Jiří Záškoda.
V roce 2015 došlo k zastavení zvonění zvonů z místního kostela, kdy ve věži jsou zvony dva, menšímu, pojmenovanému po sv. Martinovi, v roce 1954 puklo srdce, větší je v havarijním stavu a tak došlo k zastavení jeho užití. Je to jeden z nejstarší zvonů na Moravě a je pojmenován po sv. Anně. Starší zvon sv. Anny pochází z roku 1489, novější zvon sv. Martina pochází z roku 1655.[4]
V obci působí rodák Svatopluk Jakš, jehož rodina shromažďuje prameny o historii obce, primárně se soustředí na historii obce za první světové války.[5]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 721 | 777 | 713 | 670 | 641 | 661 | 616 | 594 | 517 | 557 | 441 | 398 | 378 | 378 |
Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]
Funguje tu Restaurace Maják a Zemědělské družstvo Budkov.
Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]
Obec zřizuje příspěvkovou organizaci Základní škola a Mateřská škola Budkov. Nachází se zde Dětský domov Budkov. Sídlí zde kapela Budkovanka.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- vodní zahrada – soustava kanálů, architektonická vzácnost
- kostel sv. Martina
- renesanční zámek s anglickým parkem
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Mons. Pavel Posád (* 1953), pomocný biskup českobudějovický a 19. biskup litoměřický
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 180. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček.
- ↑ ZÁŠKODA, Jiří. Z historie [online]. Obec Budkov, 2011-05-10 [cit. 2019-07-16]. Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Kamil. Kostel v Budkově skrývá vzácný a velmi starý zvon [online]. Třebíčský deník, 2015-08-08 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Rodinná sbírka zachycuje válečný osud obce Budkov na Třebíčsku | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2018-11-12]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Budkov ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Budkov v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Informace o obci
- Statistické informace o obci
