Martínkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Martínkov

Náves v Martínkově
Znak obce MartínkovVlajka obce Martínkov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0634 550388
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Moravské Budějovice
Historická země Morava
Katastrální území Martínkov
Katastrální výměra 10,04 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 261 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 512 m n. m.
PSČ 675 44
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Martínkov 29
67544 Lesonice
Starosta Josef Svoboda
Oficiální web: www.martinkov.cz
Email: podatelna@martinkov.cz
Martínkov
Martínkov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Martínkov se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina, zhruba 9 km na severozápad od Moravských Budějovic. Žije zde 261[2] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na martínkovský kostel před obnovou fasády (2011)
Pohled na martínkovský kostel po obnově fasády (2012)

Obec má polohu slovanské vesnice, neboť staří Slované zakládali své vesnice tak, aby byly položeny proti východu slunce. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1320. Název obce nebyl vždy jednoznačný, nýbrž se vyvíjel. Původní jméno také nebylo Martinkov, ale Martinice. Pojmenování vsi bylo asi odvozeno od křestního jména Martin nebo Martínek. Velmi často se objevuje vedle názvu obce přívlastek „Červený“. Tento přívlastek získala ves pravděpodobně od červené hlíny v obci a okolí, popřípadě od charakteristického zabarvení střechy tvrze. Název obce se v historických pramenech často měnil. Například v roce 1368 – municionem in Ruffo Martinicz, v roce 1415 Martynkow czerwena, 1421 de Rotmartinitz, 1447 villam Rubeam Martinkow, 1672 Roth Martinkaw, 1872 Martrinkau, 1881 Červený Martinkov a v roce 1924 Martínkov. Obec Martínkov (Martinkow) je též zakreslena na Fabriciově mapě Moravy z roku 1575 a Komenského mapě Moravy z roku 1627.

Není zcela zřejmé, kdy se Martínkov poprvé objevil v dějinách. Existuje několik verzí: mohlo se to stát roku 1260, kdy měl být kostel v Martínkově filiální ke kostelu v Jakubově; v další verzi se Martinice (Martínkov) poprvé uvádí v roce 1225, kdy byly darovány klášteru v Oslavanech; jedna z variant pak předpokládá, že Martinkov patřil do budějovické provincie. Moravské Budějovice vstupují do historie roku 1231.

Majitelé vsi se velmi často střídali a Martinkov byl několikrát rozdělen mezi několik feudálů. např. Oldřich z Martínkova, Václav z Červených Martinic, Záviš z Martinkova, Fric z Předína, Jan z Leskovce, Martinkovští z Rozseče, Adam Hrubčický z Čechtína, Jiří Klouzal z Rynárce, Vilém z Roupova, Martin Sieghofer ze Sieghartsbergu a další.

Zdejší tvrz se poprvé uvádí v roce 1368. V roce 1409 se o tvrzi píše, že byla pobořena. Nepochybně se tak stalo za domácích válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem. Pro svou strategickou polohu byla krátce nato obnovena, neboť Martinkov měl velký význam i za husitských válek v dějinách Moravy. Došlo zde k tuhým bojům, ale historické prameny nenaznačují, že by byl Martinkov tehdy pokořen. V roce 1650 byl statek Martinkov připojen k panství Lesonice, jehož osudy dále sdílel. Martinkov se tomuto panství „odvděčil“ tím, že byl jednou z nejvýbojnějších vsí během nevolnického povstání na lesonickém panství v roce 1775.

I po druhé světové válce zůstalo hlavním zaměstnáním zdejších obyvatel zemědělství. JZD zde bylo založeno v roce 1957, v roce 1959 mělo 156 členů a obdělávalo 556 ha členské zemědělské půdy. Usnesením členské schůze ze dne 14. března 1960 se JZD Martínkov sloučilo se sousedním JZD v Jakubově a společně přijaly nové pojmenování: JZD Nový život. Po roce 1945 zde byla nově postavena prodejna s hostincem a hasičská zbrojnice. První zmínky o školní výuce jsou z roku 1713, ovšem po několika přestavbách a úpravách školní budovy došlo v roce 1977 nakonec ke zrušení školy. V minulých letech[kdy?] došlo také k zásadním úpravám návsi a okolí.

K Martínkovu se váže velmi zajímavé proroctví. Dle pověsti totiž Sibyla předpověděla u Červeného Martínkova konec poslední největší krvavé bitvy – války na světě. Po této válce by mělo zůstat tolik lidí, kolik se jich vejde pod formanskou plachtu.

Vývoj počtu obyvatel Martínkova[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 670 702 715 729 648 635 564 437 440 395 332 302 289

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Budova OÚ Martínkov

Na základě zpracovaných a předložených návrhů obdržel Martínkov dne 18. prosince 2000 od předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Parlamentu ČR nový prapor a znak, který byl dne 19. srpna 2001 slavnostně vysvěcen.

V obci pracuje několik organizací: Sbor dobrovolných hasičů, Tělocvičná jednota Sokol, Mocní kačeři – oddíl kopané, Klub přátel historie Martínkova, Pěvecký sbor chrámu Navštívení Panny Marie, Martínkovské ryze amatérské divadlo, krojované soubory Džbánek, Džbáneček a Rozmarýnek, pěvecký sbor Jordán Myslivecké sdružení, pobočka Českého svazu včelařů a další.

Obec Martínkov v roce 2012 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění bílá stuha, tj. ocenění za činnost mládeže.[4] Obec Martínkov v roce 2013 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění Cena naděje pro živý venkov.[4] Obec v roce 2014 získala ocenění v rámci soutěže Vesnice Vysočiny 2014, tj. konkrétně obdržela Modrou stuhu za společenský život.[5] V roce 2015 Martínkov zvítězil v krajském kole této soutěže a stal se „Vesnicí Kraje Vysočina roku 2015“.[6] Současně s tím postoupil do celostátního kola.[7]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází několik památek. K těm nejvýznamnějším patří farní kostel Navštívení Panny Marie, pomník Václavu Kosmákovi a pomník padlým v první světové válce (v roce 2006 byl opraven). Dále řada pamětních desek: Václavu Kosmákovi, Ottu Albertu Tichému (regenschori chrámu sv. Víta v Praze) a Josefu Štefanovi (řídící učitel, který byl v roce 1942 umučen nacisty). Za pozornost také stojí rybník Jordán, kde husité křtili své děti.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017; datum přístupu: 4 květen 2017.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.  
  4. a b Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01, [cit. 2016-08-08]. Dostupné online.  
  5. MAREŠOVÁ, Dita. Obec Ořechov a místní část Ronov - Vesnice Vysočiny 2014 [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 15. 8. 2014, rev. 15. 8. 2014, [cit. 2014-09-15]. Dostupné online.  
  6. HRŮZA, Luděk. Vesnicí roku 2015 Kraje Vysočina je MARTÍNKOV [online]. Kraj Vysočina, 2015-05-27, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  7. VONDRÁK, František. Martínkov bojuje v celostátním kole [online]. Třebíčský deník, 2015-08-28, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]